Celý záznam je dostupný na PATREONU

Vše, co potřebujete vědět o VÁLCE v Sýrii. Host: zahraniční zpravodaj Břetislav Tureček

Jsou Kurdové padouši, nebo hrdinové? Chýlí se konflikt v Sýrii ke konci? A jakou roli v tom všem hrají tweety amerického prezidenta Donalda Trumpa? I to jsem na streamu probíral s jedním z největších českých odborníků na Blízký východ. Břetislav Tureček je bývalý zahraniční redaktor ČRo a dnes vyučuje na Metropolitní univerzitě Praha.

Automatický transcript

Minuta: 0
Dobrý den dámy a pánové. Vítám vás na dnešním live streamu a dnešním hostem také Břetislav Tureček vyučující na Metropolitní univerzitě Praha a zároveň taky bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na blízkém východě, vítám vás hezký večer. Jsem moc rád, že jste dorazil za náma dneska, protože bych s vámi rád probral a trošičku jako vyřešil, jak to vlastně v té Sýrii v tom konfliktu v Sýrii je nevyřešíme. Povídat si o tom můžeme. A kdo tam vlastně se do toho zamotal čas nech v podstatě Dneska znovu opět dominuje Syrská vláda syrský režim, bašára asada to znamená Syrská armáda různé polovojenské pro vládní jednotky, řekněme a spřátelené síly, což je třeba libanonské hnutí hizballáh, jsou tam poradci a některé elitní jednotky vyslané íránem potom jsou tam náboženské, Vícemilice. Rovněž
Minuta: 1
organizuje hlavně Írán, které Také se snažili o to, aby Syrská vláda nebyla svržena zahraničními silami, ať už podporovanými saudskou arábii nebo třeba západem, takže sýry a poté co se před pár lety ještě zdálo, že režim bude svržen, tak se tyto předpovědi byly hodně mylné. Jak se ukazuje jim se udržel u moci a další taková významná síla, která tam dnes hraje roli jsou různé opoziční skupiny, které se vládě podařilo v uplynulých letech vykynožit z různých částí Země a ty bojovníky přesunout do provincie idlib a jejího okolí, což je na severozápadě země, takže tam dneska máme hodně velkou koncentraci různých těch opozičních většinou islamistických skupin, které paradoxně se tam začali jaksi požírat a pobíjet navzájem v rámci boje o moc o finanční Příjmy a tak dále, no a Doma
Minuta: 2
to o tom se teď mluví nejčastěji máme sýry kurdské jednotky, kterým se podařilo v uplynulých letech ovládnout řekněme Severovýchod země častou tam teď vyhnali arabské obyvatelstvo a tudíž oblast, která je kontrolovaná kurdy nebo donedávna byla ještě před pár dny, tak se jí často mylně říká oblast obýváku, ale tam nejsou zdaleka jenom Kurdové. A to je právě to místo kam teďka vtrhla přišla turecká armáda poté, co jsem odtamtud stáhli Američané poslední složka, na kterou nesmíme zapomínat je Islámský stát nebo lidé štáb organizace, které říkáme teroristická, která dlouho ovládala východ síria a severo západ Iráku a a která defakto byla vojenské poražena a to její území vlastně už je dneska zanedbatelné, my se na to můžeme tady podívat na mapě České televize na červená barva, tak to Je
Minuta: 3
to s tou vládní jednotky současného režimu. Říkám to správně. Ano, ano tady ta žlutá. To je ta oblast, kterou ovládají Kurdové, kterou už neovládají, zdaleka tolik například ten pás u hranic s Tureckem, tak tam právě odtamtud se v uplynulých dnech stahovali a tuto oblast se začnou od pátku kontrolovat společné Turecko ruské jednotky. Poté, co tamtud odešli Američané no tady byl Islámský stát někde, ten už není teda ten už není jeho bojovníci. Samozřejmě nevím nezmizeli. Spousta jich byla zajata zabitá, ale ta myšlenka tam je. Ti lidé byli rozprášení nesmíme také zapomínat, aniž bych chtěl zabředávat do Velkých detailů, ale Islámský stát u často byly různé kmeny, nebo prostě různé oblasti, jejichž autory t-wood sisak islámskému státu přidali prostě proto, abyste občanské válce přežili, aby se přidali k někomu silnějšímu, takže Islámský stát je pohltil. Když
Minuta: 4
byl na vzestupu a bylo lepší se k němu přidat za chvíli, kdy Islámský stát zmizel ze scény. Tak tito lidé zase začaly sloužit buďto vládě nebo Američanům, ale jsou tam pořád ty kalašnikovy mají ta erpg mají jenom holt. Dneska už ne bojují za Islámský stát, jako teda bojují v tuto chvíli Islámský, stát se evidentně. Řekl bych fyzicky vyčerpá, takže musíme čekat, že i jejich bojovníci nebo ti lidé, kteří za ně bojovali nebo byli na jejich straně. A nedělal jim přinejmenším problémy, tak dneska nemají důvod se nějak angažovat. Myslím si, že pro spoustu lidí šlo skutečně o to, aby oni fyzicky i ekonomicky nějak přežili. Takže jestliže do těchto oblastí se dneska vrací třeba Syrská armáda, tak tito lidé se prostě nějakým způsobem Pacifiku jí Ostatně syrský režim, viď si o něm vůbec nemůžeme dělat iluze, tak v průběhu té války mnohokrát vlastně nabízel něco jako Amnesty. Lidi,
Minuta: 5
kteří nejsou přímo spojený s nějakými konkrétními zločiny, tak prostě v rámci jejich pacifikace a odzbrojení, tak by jim byla dána možnost zařadit se do civilního života bez nějakého trestu. Takže si myslím, že to je i osud mnoha nedávných ještě aktivistu nebo bojovníků nebo pracovníků Islámského státu, protože to nebyly jenom ty vousatí džihádisté, kteří řezali zajatců mám západním novinářům hlavy, ale Islámský stát ovládal území, kde žil několik milionů obyvatel. Takže oni museli mít i odborníky, kteří spravovali energetickou síť, rozvod elektřiny vodovody pekárny školy, nemocnice ti lidé tam prostě žijí dál samozřejmě. A když se vrátíme tady k té mapě, tak mě vždycky na tom koncertu konflikt v Sýrii, tak mě překvapuje, protože konflikty. Vždycky jsou jako souboj dvou třeba stran, ale tady je prostě ještě hromada těhle těch různých barviček, což jsou dál. Strejdo
Minuta: 6
konfliktu a dokáže to nějak jednoduše říct, jak oni se tam teda navzájem perou, jako kdo je proti komu jste barvy z těch barviček, které vidíme. No tak ano, ta modrá na severozápadě, to už bych dneska Směl rozšířil dále k východu, protože turecký prezident Erdogan. Ostatně říká, že od že vlastně ten modrý pás natáhne až k irácké hranici. Co znamená do toho nejvýchodnějšího žlutého Cípu Sýrie. To je jeho představa, která vychází z nějakých bezpečnostních a vratime sociálních a ekonomických představ tureckého establishmentu, že tato zóna celá nám zmodrá a 1x z ní vytlačit kurdští Rebelové, které Turecko považuje za teroristy a je tak s tím otevře možnost vrátit část syrských uprchlíků, dneska jich je v Turecku 3,5 milionu nejméně tak čas nich vrátit na Syrské. Není
Minuta: 7
to tak, že ti lidé by se vyhnali někam do pouště, prostě Turecko slibuje nebo alespoň si představuje podle mého názoru. To vůbec nebude tak jednoduché. Že tam vytvoří desítky měst a vesnic, že tam prostě vybuduje pro ty lidi infrastrukturu, aby tam skutečně mohli žít a Turecko předpokládá, že to zčásti zaplatí i mezinárodní společenství, což je podle mě velký otazník. Ale aby OSN umožnila. Nebo jak jsi odsouhlasila. Návrat uprchlíků z nějaké válečné země, aby se nemohli vrátit, tak skutečně nelze ty lidi nutit vracet se do míst, která plně nejsou bezpečná, takže Turecko argumentuje tím, že právě Takto tu bezpečnou zónu vytvoří, že to bude v Sýrii. Kam jinam si syrští uprchlíci mají vracet než do Sýrie A1, že tam nebudou ozbrojenci, kteří nejsou po chuti. Turecku tedy primárně ti Kurdové, kteří v posledních letech obsadili celé to žluté území a ta červená barva, tak to jsou to je tady. úžasná
Minuta: 8
legitimní vláda v Turecku legitimní o legitimitě samozřejmě se diskutuje už celou řadu let ale je to vláda která která vládne která samozřejmě ne demokratickými prostředky je u moci ale prostě v zemi rozvrácené válkou očekávat se demokracii to zase si myslím že je trošku přepjatý požadavek navíc já jsem přesvědčený že kdyby Dneska se uskutečnily nějaké volby například mezi syřany nejen o samotné sýry ale i mezi těmi miliony uprchlíků v zahraničí tak si myslím že by zase prezident bašár asad protože ono hodně lidí hodně nenávidí o tom není sporu ale za celá ta léta nebyli schopni se dohodnout na jednotné třeba na jednotném vedení opozice to znamená on by možná měl 20% možná 10 ale všichni ostatní by měli půl procenta což je další z problémů Sýrie takže my se tady naftou mapou bavíme o jejím vojenském nebo bezpečnostním roztříštění Ona
Minuta: 9
je ta společnost roztříštěná i třeba v představách, jak by měla ta země fungovat. Do budoucna zrovna teď se jedná vlastně ve Švýcarsku poprvé byl byl ustanoven za za asistence řekněme mezinárodního společenství a nějakých těch a vnější hráčů, kterých asi budeme ještě mluvit, tak jakýsi mechanismus je jeho základy byly položeny, jakým způsobem by sýry, jestli měla politicky uspořádat do budoucna a potom tady máme dole rebely islamisté někdo. Já bych především řekli, že tahle ta mapa je opravdu trošku už je zastaralá. Ono se to tam hodně vyvíjí. Jak říkám, ta modrá už je daleko větší tam teď to zelené ty dvě zelené nahoře ta provincie idlib Ano A to dole. To byly jiné skupiny také rebelů, kteří zase jsou proti režimu Luka. Ano také také proti režimu, ale Do
Minuta: 10
zelených Ostrůvku tam byla donedávna. Celá řada. A vlastně vládě se podařilo různými dohodami, jejichž garanty bylo třeba i Turecko právě Irán a Rusko posléze, tak se podařilo vlastně přimět i rebely k odchodu. To znamená, aby si nebrali za Rukojmí místní civilní obyvatelstvo, tak jim byl umožněn odchod byli odvezení autobusy. Právě do té provincie idlib a tam mimochodem teď dochází asi k nejtvrdším bojům. My se soustředíme na to žluté území, které se ztrácí na úkor území modrého. To znamená ano. Tady je to šrafované o tom mluvíme. Přesně tak zvaná bezpečná zóna turecká. Takže ta šrafovaná, tam se teďka nějakým způsobem zakořenily Turci nebo chtějí zakořenit, ale ty boje se teď. Hlavní boje se vedou. Na Pomezí toho žlutého a modrého území, to znamená. česká
Minuta: 11
vláda a předtím jsem vlastně zapomněl důležitou věc víš že na straně syřanů stojí také Rusko které tam má své vojáky které tam má své letecké síly takže tam syrský režim podporované Ruskem plus těmi dalšími hráči které jsem změnil se snaží eliminovat zlikvidovat ty poslední džihádisty a další opoziční skupiny Kdo tady zůstanu u týden s tím mapy, aby jsme viděli ty barvičky, kdo na té mapě, tak jsou spojenci. A kdo proti sobě jede? No tak jdou všichni proti sobě. No dneska jsou na tom žlutý a červený ono to tak bylo delší dobu říkám není nejnovější, ale vidíme v moři žluté kurdské vidíme ostrůvky syrského režimu, ty tam byly celou řadu let ve městě kámišlí tam byli s tam byla syrská jednotka tam prostě byl jsi hezký režim. Kurdové ho vlastně tolerovali
Minuta: 12
nějak po neubližovali. Dneska se ukazuje, že Kurdové jsou skutečně nebo paradoxně, protože dlouhá léta Kurdové trpěli diskriminaci ze strany syrského režimu byli zbavení občanství a tak dále, ale to všechno proměnlivé věci, já dneska vlastně Vidíme, že paradoxně syrský režim. Syrská vláda je nejbližší spojenec. Ostatně když Američané odešli a Nata kurdi držená území hrozily a přišli nakonec Turci. Na kousek Kurdové obrátili na syrskou vládu a zprostředkovali to Rusové, takže proto dneska vlastně ta území, která vyklidili Američané. Ono jich tam bylo pár set, ale ta jejich přítomnost měla účtu politickou váhu jsou-li někde Američané, tak si každý rozmyslí, jestli tam vyšle své nějaké jednotky. Takže ve chvíli kdy Američané odtamtud odešli a hrozilo, že to území zaplníme nějakou razantní brutální vojenskou silou Turci.
Minuta: 13
Tak se najednou Kurdové obrátili na bašára asada a jeho režim Anna na vlastně defektu i na Rusko, aby tam Oni chránily teď vlastně kurdské zájmy. No předpokládám, že každá z těch budících stran, tak má nějaké spojence, když teď pojedu postupně, tak jaké spojence má vládní režim syrský. Ano, já jestli jestli Dovolíte začnu trošku zeširoka. Proč vlastně ty spojence venku? Prostě Sýrie se ve chvíli, kdy se s příchodem arabského jara destabilizovat a kdy kdy lidé začali protestovat proti vládě, dovolávali se pádu režimu ve chvíli, kdy začnou docházet na násilí. A to že strany režimu nebo těch demonstrantů, tak se Sýrie The stabilizovala a mohla se stát pro řadu vnějších hráčů příležitostí pro další rozšíření sféry vlivu, takže najednou jsme viděli, že Turecko, které dlouhá léta mělo dobré vztahy se syrským režimem,
Minuta: 14
ale také třeba Saudská Arábie, tak najednou vytušili šanci rozšířit tu svoji sféru vlivu a přispět začít podporovat opoziční skupiny s vidinou, že svrhnou syrský režim, kterým nebyl jim po chuti z různých důvodů a na hradě dodacího začalo proti syrskému režimu. Ano Turecko najednou. Prostě otočila, protože pro tureckého prezidenta m2na bylo velmi těžké být zadobře. S prezidentem asadem syrským, který střílel do vlastních obyvatel a mučili a tak. Takže prostě na s nějakým s argumentací etiky a lidských práv a svobody, tak Turecko se otočilo vlastně proti syrskému režimu saudové pro soudy sekulární režim syrský, který měl blízko vždycky v jakém jak Rusku. Tak to byl problém prostě pro saúdskou arábii to také bylo území, které pro ně nemělo žádný význam ve chvíli, kdy se ukázalo, že může Zmizet a k moci se dostanu nějaké třeba islamistické skupiny, tak
Minuta: 15
najednou začalo to být velmi zajímavé a Syrská vláda reagovala, jak začal jsi také shánět své spojence s nimiž mohla počítat, že jí budu se snažit pomoci udržet, takže to bylo nejen Rusko, které od roku 2015 tam přišlo i vojenské a fyzicky. Začalo jsem jaksi angažovat na místě na těch bojištích, ale byli to i Íránci. Jak už jsem říkal na začátku a to už se musíme vracet do osmdesátých let, kdy třeba jsme měli irácko-íránská u válků. Naprostá většina arabských zemí stála za irákem vedením diktátorem saddámem husajnem a jedna z mála zemí, které byly na straně Íránu byla právě Sýrie, takže Írán vlastně dneska splácí syrskému režimu tu jeho loajalitu a i proto třeba za ním stojí navíc pro Írán také ve chvíli, kdy se ta režim The stabilizoval. Tak pokud by měli v Sýrii najednou vládnout nějaké prozápadní nebo pro saudské síly, tak to pro Írán bylo byl velký vykřičník
Minuta: 16
pro ně samozřejmě potřebují vy tam byla nějaká pro íránská nebo Íránu nakloněná vláda, takže proto se z té země stalo Bojiště. A kdy začaly jednotlivé tamní frakce jednotlivé ozbrojené skupiny přitahovat podporu Francie Británie Spojených států Kataru Turecka Saúdské Arábie Irán a tak dále. Takže dneska mluvit o Syrské válce jako o válce občanské je hodně zavádějící samozřejmě vraždí se tam a zabíjejí navzájem hlavně syřané, ale kdyby Myslím si, že kdyby k tomu neměl. foukání a zbrojní a finanční a špionážní podporu těch vnější hráčů tak už by možná ta válka byla dávno u konce správně že na území Sýrie tak mimo jiné Valkýra na Saudská Arábie Ano samozřejmě těch těch příhod je Celá řada mi třeba dneska slyším a samozřejmě když se na tu mapu podíváme tak pro Írán je velmi důležité mít sýry jako
Minuta: 17
jedno jednou ze zastávek na trase přes Irák Kde je také Íránu řekněme do určité míry nakloněná vláda až do Libanonu Kde je hnutí hizballáh které také plní některé úkoly které přicházejí Z Teheránu by to není pro iránská organizace ale řekněme íránem využívaná je to protiváha zase americkému vlivu protože když se podíváme tak Saudská Arábie to je pro americký režim Izrael to je pro americký stát Jordánsko je pro americký stát Egypt Spojené arabské emiráty a tak dále. Takže vlastně tady dochází k nějakému dělení toho kolbiště, jde o to vytlačit nejdále od svých hranic ty protivníky, takže když se před lety Američané v roce 2003 přišli do Iráku svrhli saddama husajna vzniklo obrovské vacuum, vypukla tam občanská válka, tak už tehdy se Íránci angažovali saudové se angažovali o pár let později se totéž stalo v Sýrii. Takže dneska to též vidíme v Sýrii. Podobně
Minuta: 18
to vidíme v Jemenu dneska třeba teďka Vidíme, že je ve Varu Libanon je otázka času, kdy se Libanon může stát také bojištěm vlastně vnější hráčů a už nejenom různých skupin libanonského obyvatelstva spojencem Saudská Arábie je Amerika. Spojené státy americké spojencem na takovém hodně problematickým to spojenectví je samozřejmě problematická. Je to prostě sňatek z rozumu saudové zajišťují stabilitu ropných nalezišť a saudové jsou jeden z největších producentů ropy. A Američané je potřebují. Ostatně zase já jsem Dalek toho obviňovat někoho. Že má nějaké nekalé nebo cynické úmysly, kdo usiluje o stabilitu Blízkého východu Američané to dělají, ale ta stabilita je dobrá i pro nás ve chvíli, kdy bude Blízký východ nestabilní, tak nebude benzín stát 30, ale třeba 60kč, takže to je jedna věc. A to nemluvím o dopadech z celkových na ekonomiku, takže i
Minuta: 19
pro nás je dobré, aby byl Blízký východ samozřejmě stabilní. No a proč potřebují saudové Američany. No, protože odněkud nakupují zbraně saudové jejich mají gigantický vojenský rozpočet z naprosté většiny jsou to zbraně zbraňové systémy dovážené a.s. Velké část největší části právě ze Spojených států, saudové utrácejí desítky miliard dolarů za zbraně v naprosté většině jim dodávají Američané. Takže si vyhovují navzájem, jestli jdu na Trump. První svojí zahraniční cestu v roli prezidenta vykonal do Saúdské Arábie a dostal tam přísliby na zbrojní kontrakty za více než 100 miliard dolarů a tak to ukazuje, že to velmi důležité, já jdu na trumpa křikal v podstatě moc tak vyjadruje mě nezajímá Blízký východ mě zajímá, že to přináší kšefty pro americké Zbrojovky. On v podstatě oslovuje domácí ekonomiku domácí zaměstnance, kteří pracují v Americe a je jim jedno, kde ty zbraně budou použity a na území Sýrie. Tak kterou
Minuta: 20
z těch cihel tak Saudská Arábie by ráda viděla a vyhrávali saudové podporovali některé z alfistick opoziční skupiny, které více či méně měli třeba blízko Italka. Jděte místní odnože al-káidy teroristické organizace, jedné všechny některé byly řekněme trochu umírněnější nebo nedávali. Tak na odiv ten svůj náboženský zápal nevraždil třeba tak okatě civilisty pro soudy bylo žádoucí, aby V Sýrii nevládl ten současný sekulární režim. Bašára. Asada se mě povedlo, což je nepovedlo. Zároveň usilovali o to, aby se tam nedostali k moci islamistické skupiny z rodiny muslimského bratrstva salafisté a muslimští bratři pro nás zvenku pro laiky to může být totéž, ale není to totéž jsou to prostě dvě politické odnože jednoduše řečeno muslimské Bratrstvo se nezříká například úlohy,
Minuta: 21
nebo aktivní role v demokracii, když v Egyptě byly volby, tak musím Štíbra 3. Do nich šli volby vyhráli v roce 2012, zatímco salafisté a Saudská Arábie něco jako parlamentní demokracii odmítají, takže to je jedna věc, ale primární bylo, aby tam byly nějaké saudské arábii nakloněné síly, takže my víme, že už vlastně od prvních leté války saudové například nakupovali zbraně Na Balkáně, které tam zbyly z Válek v bývalé Jugoslávii. Lipno falsetto do Saúdské Arábie letecky a do Jordánska a nebo také do Turecka a pak se ty zbraně posílali po zemi různým akcím syrských rebelů, o kterých jsem teď mluvil na si je třeba říct. Kdyžtak mě opravte, že vlastně Saudská Arábie Irán a když to řeknu jednoduše, tak oni se navzájem hádají, který z těch musím v režimu je tam lepší ne? Oni když
Minuta: 22
se jim hodí tak vytáhnout náboženskou kartu Saudská Arábie je převážně slunský stát a Sunnité tvoří většinu tedy z jedné a půl miliardy muslimů v celém světě zatímco Írán jeho většinu tvoří šít, jak kteří jsou jenom menšinou muslimů ve světě a nevraživost mezi tam je určitá nevraživost, ale není to dominantní není to primární důvod nevraživosti mezi těmito dvěma státy, já to doložím jednou věcí, když já už jsem řekl před chvílí když vyhrál muslimské Bratrstvo volby v Egyptě což je Sulická organizace fundamentalistická řekněme taky ran po 30 letech navázal velmi velmi dobré vztahy se mačkali v Íránu vládli šidíte v Egyptě Sunnité tak měli velmi dobré vztahy než byl zase v Egyptě ten režim svržen současnou současnou vládou Polo vojenskou Takže o to nejde tyto režimy obecně vždy vytáhnu náboženskou kartu
Minuta: 23
Když když to odpovídá jejich zájmu když je to v souladu s nějakými strategickými zájmy tak a ve chvíli kdy se ukáže že náboženskou kartu nelze používat tak se prostě o náboženství nemluví jo je je to jednoduché potřebujete dostat lidi do ulic tak jim vysvětlíte mi dejte bojovat za zájmy saudské arábii ale vy jdete bojovat nebo Íránu ale jdete bojovat za svou víru nemůžete běžné obyčejné lidi zatěžovat nějakými mocenskými biopool Vždycky mi zájmy, když navíc jsou to často u utajené věci třeba na kterých pracují tajné služby, musíte to lidem podat jako plebsu jednoduše tady máte náboženství, kdo dává zbraně Írán Írán je pod sankčním režimem a je pro ně velmi těžké si zbraně nakupovat. To znamená velké zbraně, jako raketové systémy si dneska vlastně Írán je schopen vytvářet sám v rámci nakoupili nějaké know-how od Severní Koreje. Kdysi dávno
Minuta: 24
a od té doby si to je zbraně mohou skutečně vyrábět pomalu každý rok mají nějaké vojenské přehlídky, kde se světu chlubí a jak dokonalé ty zbraně mají. Potom mají některé jiné zbraně, které sankčního režimu nepodléhají, je to takový zajímavý Paradox, ale třeba jirán je na velmi důležité trase pašování narkotek z Afghánistánu. Afghánistán je světový producent číslo jedna, co se týká opia a heroinu. Takže když tyto drogy se pasují do Evropě tak je to z velké části Přes Írán jí dám jsou v tomhletom poměrně nekompromisní každý rok popraví stovky lidí kteří se na tom drogovém byznysu podílejí a paradoxně západ mu k tomu dodává zbraně protože pro západ je lepší když ty Drogy jsou zajištěný ještě v Íránu když pašeráci jsou rozčíleně někdy v poušti v Íránu mi pak můžeme i rámce Odsoudit za Porušování lidských práv a tak dále ale nedej Bože aby se ty drogy ocitl v Evropě
Minuta: 25
můžeme říct že spojenec Íránu je Rusko ano respektive Irán je nositelem zase určitých ruských zájmu na blízkém na blízkém východě, je to pragmatické to není nějaké ideové souznění. To v žádném případě, ale Rusové jsou na západě, jak v mém docela ostrakizováni. Odsouvání jsem také na ní uvaleny sankce kvůli Ukrajině a tak dále na Írán jsou také uvaleny sankce, takže to samozřejmě nutí takovéto vlády k praktické spolupráci pro Rusy důležité, protože vytěsňuje na blízkém východě americké zájmy pro Rusy by nepřineslo nic dobrého, kdyby Jíra najednou se znovu stal nějakým pro americkým režimem, jakým byl do roku 79 do revoluce, která svrhla tehdejšího šéfa v Íránu, takže proto ji dám si drží a
Minuta: 26
proto Rusové drží díra nad vodou podobně jako Američané drží nad vodou saudskou arábii. Když to řeknu takhle je to tedy je to souboj, Ruská Ameriky na cizím území také. Ale nejen jich je to i souboje Saúdské Arábie a Iránu máme ve hře čínu máme ve 3
Minuta: 27
a tam je pořád poměrně dlouho už nějakých patnáct set je velmi populárním politikem Vita. Popularita klesá Takže ten také nemusí dělat to, co si představuje Brusel nebo Spojené státy a jak vidím a hodně se staví na zadní a často podle mého názoru záměrně provokuje. Takže je to Osamocená jednotka, ale zase v mnoha ohledech. Má podobné zájmy jako Írán, takže i když z historie víme, že vztahy mezi Tureckem a íránem mohou být velmi napjaté a velmi vyhrocené. Tak když najednou dojde Třeba na sýry. Tak vidíme, že se tam dokážou poměrně pragmaticky shodnout, protože mají společné rivaly nebo společné zájmy na to zvyky věci znamená, že Turecko a Saudská Arábie nemají dobré vztahy nemají dobré Jakou roli. Tady v tomhle tom všem tak hraje Jirák dnešní irákem země oslabená dlouholetou válkou nejen proti islámskému státu, ale i vlastně rozpolcenost IT společnosti,
Minuta: 28
když Američané svrhli saddama husajna v roce 2003, tak v roce. 5 tam budaře uspořádat volby. Nastal problém, protože byly opravdu demokratické a tak demokraticky vyhráli šít protožes it tvoří zhruba dvě třetiny populace taxík bohužel pro demokracie, bohužel jsou to vesměs náboženské strany, které se tam ustanovili. Takže sluneční muslimové měli své strany všichni měli své strany a vyhráli logicky šít, protože je to většinová část populace. No a z hlediska zadním západu. Samozřejmě se nenaplnily ideály Spojených států Američané Čekali, že v Iráku bude vytvořen nějaký stabilní nejlépe pro americký klidný režim, ne, že i rád není klidný, ale navíc typické strany často měli velmi úzké Vztahy na Írán, protože nechci zatěžovat detaily, ale když tyto Sheets různé organizace povstalecké teroristické ilegální politické
Minuta: 29
strany, když bojovali proti režimu saddáma husajna, tak jim útočiště poskytoval právě Irán tito lidé. Byli placeni třeba íránskými tajnými službami. V chodili tam do škol, naučili se perski. Takže dneska když se podíváme na složení iráckého parlamentu a politického establishmentu, tak tam máme Desítky lidí, kteří strávili velkou část života v Íránu, jak říkám mluví v dámském jazykem tady perští, no a mají samozřejmě k ránu daleko blíž než k Američanům, takže to je pro Američany problém. No a jinak vlastně dneska lavíruje to země oslabená. Pořád se nepostavil a po válce na nohy do toho přišel Islámský stát, o kterém jsme mluvili před chvílí, který zabral velkou část země na severu to také tu zemi dost vykrvácelo a teď najednou se stává také vlastně jakýmsi bojištěm jí dám si tam uplatňuji své zájmy čekají, že se vrátí ty dividendy od těch stran za to, že podporují Američan a také čekají své od svých Spojenců. Takže já bych řekl chudáci iráčané
Minuta: 30
jsou mezi dvěma kameny a samozřejmě je pořád ohrožuje i to, co se děje v sousední Sýrii. Dále z toho, tak mě tak jako vychází, že řekněme Rusko a Irán, tak tu válku tam jsou jsou na tom lépe, než je Saudská Arábie Amerika dnešní době, tak ano, já vždycky Vzpomínám, když ta válka v Sýrii začala. Tak já jsem tehdy ještě působil v Izraeli za Český rozhlas a vím, že tam byl i politici, kteří říkali, že to je otázka pár týdnů, kdy bude bašár asad svržen. No vidíte, to jsme to se bavíme v roce 2011 2012 a on je u moci pořád to je tak, že řada lidí, kteří Sázeli na to, že převáží v Sýrii americké nebo Západní nebo izraelské nebo saudské zájmy, což do určité míry se překrývá tak prostě sparkling a výdělkem. Ano byly to velmi chybné analýzy der. Spiegel analýza
Minuta: 31
der Spiegel, tak bylo napsáno, že o tom co se stane v Sýrii, tak dneska rozhoduje hlavně Putin. Je to tak. Určitě to jeden z hlavních hráčů. Já bych připomněl bys mě zajímalo, kdo má teďka na tu situaci v Sýrii větší vliv, jestli Trump. Nakopu ti jenom potažmo jejich a dneska trvám na jednoznačně Putin, jestli srovnáváme tyto dva státy. Tak jsou to jedno, tak mě Rusové má to svou logiku a vývoj je to není otázka posledních dvou týdnů nebo tři to je otázka toho, že když byla ještě snaha svrhnout a sada, tak se západ dlouho snažil zorganizovat syrskou opozici nejen tu ozbrojenou, které jsme mluvili, ale i tu politickou, takže se organizovaly její různé schůzky v Paříži v Istanbulu a ti Syrské opoziční se pořád hádali často z nebyli schopni se dohodnout ani na svému vůdci. Bylo to pro Američany velmi frustrující a vlastně politické řešení, to je krize se nedařilo najít, ale ani vojenské jak vidíme do tohoto před nějakými čtyřmi
Minuta: 32
lety, jestli dobře počítám, tak se najednou natvrdo vložili Rusové. Vznikla jakási paralelní Platforma. Kde se bude rozhodovat o budoucnosti Sýrie, kde se budou řešit humanitární koridory pro evakuaci zraněných obyvatel a tak dále a tato skupina se úplně odtrhla od toho západem podporovaného trendu nebo tábora řekněme a soudní Rusko Irán a Turecko, takže Rusko Irán a Turecko začali řešit tady bude humanitární koridor. Tady se udělá to a to a vlastně takto Rusové přebrali iniciativu dneska, my jsme v situaci. To je dílčí jenom věty, jak už jsme se o tom bavili. Američané se stáhli z oblastí, které Kde působili společně s kurdy. A to už je teď tam přišli Rusové, kdo sleduje televizi, tak víš, že už tam začal jezdit obrněná vozidla začala jezdit obrněná vozidla Ruská vojenské policie ruské, tak prostě to
Minuta: 33
je nenajdeme lepší vizuální příklad změny toho. Prostě 14 dní týden po američanech se tam prohánějí Rusové dokonce obsadili některé bývalé americké základny vojenské. A proč tam Erika to vzdala? Proč odešla? To bychom se musí to byste se možná měl ptát někoho, kdo se lépe vyzná v duši Američanů Donald Trump je oříšek sám pro sebe, ale vždycky v Americe ve Spojených státech se jaksi sváželi nebo konkurovali si dva trendy jeden byl ten my mu tomu říkáme ošklivé světový nebo globální Četník Američané chtějí všude zasahovat všechno kontrolovat. Ono to není ono to nemusí být nutně a nějaká snaha. Jak se ovládá. Ta uzurpovat si moc ona to může být snaha, jak si uplatňovat jakousi odpovědnost za to, co se kde děje. A je fakt že často se toho let. Kde v různých Koutech světa domáhají prostě Amerika Amerika dlouhodobě byla Jediným
Minuta: 34
státem světa, který měl politickou váhu a finanční i vojenskou. Někde něco prosadit Rusko s touto váhou do určité míry stává až v posledních letech, ale v době, kdy se rozpadl Sovětský svaz, tak Rusové měli co dělat sami se sebou a neměli ambice se angažovat takovýmto způsobem někde ve světě zatímco Američané měli dlouhodobě a když někde odmítali zasahovat, tak dokonce byli kritizováni z toho, že nezasahují, že nechávají krvácet místní obyvatelstvo a tak dále, takže to je jeden Trend angažovat se ve světě a dva Trend. A k němu se zjevně kloní Donald Trump nezasahovat. Máme svých problémů dost. Proč bychom se měli pálit, proč by měli naši vojáci umírat kvůli nějakým syřanům kurdům iráčanů afghánců cokoliv, stáhneme se a na to velká část amerických voličů slyší a jsou to z velké části právě lidé, kteří vynesli Donalda trumpa k moci v Americe budou už příští rok znovu prezidentské volby. Je jasné, že Donald Trump chce znovu být
Minuta: 35
Zvolen a tudíž musí i tyto hlasy poslouchat. A myslíte si, že teďka tak v neděli, tak byl zavražděn vůdce Islámského státu aku Bakr bagdádí a vůbec bagdádího, já bych řekl zabít zavražděn zabit. Ano je to náhoda, že to vyšlo zrovna takhle nebo to mohlo být takhle naplánované, ono se o tom hodně asi se to dlouhodobě Samozřejmě plánovalo. Oni ho museli nějak sledovat teďka Vidíme, že máme různé střípky, že vzala chystám ského státu byl nějaký zrádce, který vynesl nějaké informace o něm pak slyšíme, že mu někdo ukradl slipy a z těch Slipknot se podařilo získat jeho dna bys o jeho identita a tak dále něco mohou být reálné informace někdo něco mohou být kusé Informace něco mohou být dezinformace, které mají zamést stopy od toho jak skutečně třeba ta Operace proběhla. Četl jsem informaci, že ta operace musela být u spíše na právě proto, že k
Minuta: 36
tomu došlo v oblasti. Kde teď operují Turci. Který ty ty pohyby na té mocenské scéně mohli celou snahu dopadnout nebo zabít abú bakra bagdádího, že by to mohlo být zmařeno, takže proto topí Američané uspíšil i Takže abych učil svoji odpověď. Myslím si, že to shoda náhod, že určitě Američané po něm šli taky tak akorát teď se to prostě tak dramaticky hezky sešlo. No a jak to celé dopadne? Teď je nebo Zeptám se konkrétně nic. Ta situace během posledních tří let, tak se spíš horší je předpokládám, než zlepšuje. No co se zhoršuje, co se zlepšuje? Já si myslím 20 sýry. Myslím, že já si myslím, že se situace zlepšuje zlepšuje. Ano pochopitelně lidé, kteří doufali, že bude složen režim, tak to vidí, jinak ochránce lidských práv to vidí jinak bašár asad. Je bezpochyby zodpovědný za řadu
Minuta: 37
válečných zločinů a zločinů proti lidskosti a tak dále o tom není sporu a přesto se udržel u moci. Takže z hlediska nějakých ideálu z hlediska představ v Syrské opozice lidskoprávních aktivistů, je to samozřejmě velký průšvih. Na druhou stranu reálně realistický vzato pro stabilitu Sýrie je to asi nejlepší východisko, protože opak opak se obávám, že by byl boj o moc mezi různými frakcemi opoziční syrskou opozici dlouho spojoval boji proti bacharu asadovi, ale nic jiného společného neměli a myslím si, že ve chvíli kdy byl svržen, tak by tam mohl dojít to k čemu. Jsou v devadesátých letech Afghánistánu tehdy byl také svržen komunistický pro sovětský režim a místo stability jsme viděli občanskou válku mezi těmi, kteří ho svrhli. Myslím si, že k tomuto měla Sýrie hodně nakročeno a kdy podle vašeho odhadu se do Sýrie, jestli vůbec bude moct zajet na dovolenou. Já
Minuta: 38
si myslím, že tam může jet už teď o vízum se dá požádat. Já bych ho nedostal to, že já jsem byl v Izraeli nebo v okupované palestině, takže mě už syrský režim vlasy vízum nikdy nedá, ale jsou tam místa, kde jsi Syrská vláda dává hodně záležet, aby je vykreslila jako naprosto normální organizuje kulturní festivaly. Fungují pláže fungují noční kluby a tak dále tebe nepřišla, ale teda divné, tak takhle zajet do Sýrie na dovolenou. Myslím si kdyby jste tam přijel jako jako český YouTuber, tak tak by jste dostala v péči, aby vám ukázal jak je to tam všechno úžasné a doufali, že se to objeví. Tady ve vašem vysílání ptal se účastníte propagandy. To se stává ve všech konfliktech, ať jedete kamkoliv na Blízký východ a tam se na to kdy si myslíte, že to situace se tam reálně může uklidnit. Já si myslím, že to bude ještě dlouho trvat ne. Snad proto, že by se bojovalo. Ono se může přestat bojovat s třeba v řádu měsíců problém pak,
Minuta: 39
ale v plné nahotě se ukáže, že hlavním problémem. Potom jsou sociálně ekonomické dopady té války, že skutečně nejen uprchlíci v zahraničí, ale i statisíce lidí uvnitř síly a jsou vysídlení ze svých domovů bude velmi těžké tu společnost nějak stabilizovat bude velmi těžké zacelovat rány, protože se vraždili znásilňovali syřané mezi sebou. To je vždycky velmi složitý proces v jakékoli válce i v Evropě, podívejme se, jak to bylo s složité třeba po těch válka v Jugoslávii a samozřejmě stabilizace nebo poválečná rekonstrukce země stojí obrovské. Peníze. To jsou desítky stovky miliard dolarů a tady vyvstává jeden problém, že ve chvíli kdy se udrží u moci bašár asad tak stát jako Spojené státy Saudská Arábie Turecko nebudou mít úplně zájem, jak si posílat
Minuta: 40
financovat obnovu té země, protože holt nevyhrál jejich kůň vyhrál kůň jí ráno a Ruská a ty zase nemají peníze na investice tohoto typu, takže si myslím, že paradoxně vláda se udržela u moci, ale ta země za to zaplatí ekonomicky, protože se nikdo nebude drát o to, aby tu obnovu financovalo a nemůže se ten konflikt přesunout někam jinam do nějaké jiné země svým způsobem může podívejme se, co se dneska děje v Libanonu. Libanon je ve Varu kvůli vnitro politickým a ekonomickým problémům odstupuje prezidenta té Premiere Pardon z HDD. Přitom na libanonská společnosti dlouhodobě rozpolcená a když vypukla válka v Sýrii Občanská, tak velká část Libanon, to se postavila za opozici a velká část Libanon jsou za za prezidenta asada. To znamená byli už takové Jiskry, že už ten konflikt přeskakoval na libanonské
Minuta: 41
území, nebo půjdu ještě dál. Podívejme se, co se v poslední den dělal v Turecku v Německu. Pustili se tam do sebe. Viděli jsme velké pouliční bitky útoky na Synagogy mezi turky a kurdy, kteří žijí v Německu. Tam jsou jich vlastně miliony Dohromady. Jsou to většinou lidé, kteří tam přišli z Turecka. Ale nejsou to všechno Turci jsou to právě i Kurdové. Takže ve chvíli kdy Vidíme, že se Turci razantně pouští do kurzů. Na syrském Bojišti, tak se může velmi stát velmi rychle stát, že tento že ty zprávy o tom co se tam děje. Přeskočí prostě do ulic velký. Německých měst a jak vidíme už se to děje. Zatím se to asi daří německé bezpečnosti nějakým způsobem pacifikovat, ale ty limity se mohou kdykoliv posunout. No tak se podíváme na otázky diváků, jaké rozdíly v té zahraniční politice měl
Minuta: 42
Obama. Trump vidím v tom účtu impulzivnost, kdy sám Donald Trump potom možná už chápeš, že třeba přestřelil u českých politiků projde Izraeli cokoliv, v kam teď putují na blízkém východě konkrétně české zbraně na blízkém východě, máme zkrátka mnoho zbraní hromadného ničení nedošlo. Tak by migrační krize v posledních letech nemusela být tak intenzivní vždycky když dojde k nějaké destabilizaci, tak najednou ses lidí mohou stát zvířata.

Předchozí video

Pustí Turecko uprchlíky do Evropy? Jaký má Erdogan plán? Rozhovor s turkoložkou

Další video

HODNOTÍME STUDIA YOUTUBERŮ (s Lukášem Veverkou). Kdo má nejlepší design?