Celý záznam je dostupný na PATREONU

Filip Horký: učil jsem se od Martina Veselovského, novinařina je souboj ega (podcast)

Filip Horký je bývalý novinář. Pracoval v České televizi, v DVTV, Seznam zprávách… Jak vnímá svou cestu? Na čem pracuje dnes? A co všechno se naučil od Martina Veselovského? Podcast o mediích, práci novináře a vyváženosti publicistiky.

Automatický transcript

Minuta: 0
Dobrý večer dámy a pánové Vítám vás a vítám také dnešního Hosta, kterým je Filip Horký. Ahoj Filipe. Ahoj dobrý večer všem, kde se dívají živě nebo ze záznamu zastavím to strašně rád tě tady vidím já, protože ty jsi byl host, kterého už jsem měl Na Mušce dlouhou dobu a vlastně ty jsi dělal v 9
Minuta: 1
se setkávám a vlastně jako plně ho respektuji, ale vlastně ho vůbec jako mu tomu nerozumím ve smyslu toho. Já asi trpím nebo ta věc proč proč v mém případě se to zmiňuje je možná i tak jsem hodně začal brzo. Co znamená kdybych šel to standardní cestou a nezačínal čerstvé osmnáctiletý vlastně na přelomu 17 18. Ale začal bych někdy po škole v nějakých 23. No tak je mi teď nějakých 33 34. Kolik je teď v Brně mi teď mi bude osm a 29 jsem 91h, takže Takže vlastně mám pocit, že to je ideální tímhle tím, že tě mají jsem jako hodně brzo začal. Možná jsem se jako relativně rychle dostal na obraz nebo do povědomí lidí, tak o to víc to možná někdo takhle vnímá. Ale na druhou stranu právě i se z pozice ve sportu, kde se snažíme teď vytvořit. My si dáváme pozor na na sousloví globální agregátor, protože vlastně nikdo neví, co si pod tím představit a ten byt. Takže
Minuta: 2
tam vytvá prostě vytváříme tam nějakou nějakou platformu, kde by opravdu skutečně. Každý měl najít jakékoliv dění, kterého zajímá nebo kterým. Jako žije to co žije, tak najde a flashnews a samozřejmě součástí toho je, že stavíme nějak ten tým a já se snažím se tam hledat, co co Nejlepší lidi, aby ten tým v té části, kterou mám na starosti všeho dopředu a zvládli jsme to a když třeba chodím a a dívám se na Linkedin. A kde to ty lidi mají hezkým vyjmenovaný, tak mi vlastně tím pádem o to víc mi vůbec nepřijde, že že by to bylo něco, že to měním a a dále takový já ti možná řeknu, proč se na to ptám jo, protože třeba Česká televize, kde ty jsi začínal, tak tam to často chodí tak, že když člověk v České televizi nebo ve veřejnoprávním médiu dostaneš židli, tak tam může pohodlně sedět až do důchodu a to potvrdíš, že by asi asi vzal by to tak bylo zase jenom asi můj pohled na na život a na tu Jednak
Minuta: 3
na život a jednak jako na profesi jako takovou tu kterou jsem dřív dělal, tak byl jako opačný. Takže já jsem vždycky snažil se tu profesi pochopit co nejvíc pohledu a naučit se to všechno, co vlastně novinařina bylo ať už prostě vše v České televizi. To byl nějaký živé vysílání od Martina Veselovského Daniely. Drtinové jsem se snažil pochopit, jak strukturovat otázky, jak nad tím přemýšlet, jak se vlastně na rozhovor a vůbec připravovat v seznamu tam na začátku, když jsem přicházela, tak jsem dostal tu možnost si vlastně v českých podmínkách splnit. Ten profesní sen toho, že si zkusím jaké to je lítat po světě a a vlastně přivážet témata ze světa. A tak tak to byla obrovská motivace. Proč do seznamu jí, pak jsem vlastně se částečně odklonila. Šel jsem Ok nějak jako částečný manažeři ně prvně to bylo o tom, že když si vezmu těch 10 let a to všechno co jsem měl možnost poznat, tak
Minuta: 4
mám pocit, že jsem to moje měl možnost poznat právě díky tomu, že jsem chtěl se naučit všechny ty aspekty. A kdybych zůstal 10 let v České televizi, tak si nejsem jistý, jestli bych dostal možnost tohle všechno dělat. Podívat se na to, jak to vypadá, zkusit si to a tím pádem mít možná daleko víc pochopení jenom pro strašnou věcí a lidí no. Já ti rozumím, no a tak dál, takže to zaměstnání ti dalo něco a ty toho teď z toho skládáš teďka nějakou mozaiku nějaký známý částečně, ale zároveň pořád pro mě pro mě prostě to je půl. Já jsem 10 let dělal novináři. No a to jestli se mi dělal tady nebo já vlastně jako ani nevnímám. Nevnímám to, že by to bylo jako já jsem dělal 10l. Jedno zaměstnání a teď reálně dělám poprvé v životě se mu jako já teď třeba poprvé v životě. Vnímám že jsem udělal nějakou změnu, takže to je pro mě táta velká věc a to je ale vlastně taky odvážný, protože ty jsi změnil kariéru vlastně ve svých skoro 30 letech zakřičím
Minuta: 5
je to tak. No co co, co vlastně k tomu k tomu, jak bych to popsal přišla přišla nabídka, která Nebo přišla nabídka. A bavili jsme se, dali jsme se do řeči s Martinem Hájkem s majitelem zakladatelem live sportu a začali jsme se bavit o flashnews a všechno to do sebe, tak dokonale zapadlo a už jenom ten první kontakt. S tím světem mimo novinařinu byl pro mě jako pohádka taková hrozně zvláštní a a vlastně teď jsem tam sedm měsíců a já pořád žiji v pohádce toho, že mi vlastně pořád spousta věcí přijde strašně zvláštní a jak jak jak ty lidi se k sobě chovají, jakým způsobem přistupují k tomu jednomu produktů, které cílem z firmy jakým způsobem se snaží, které ti vzájemně se jako naučit, aby byly co nejlepší opravdu všichni, tak to je prostě je to v novinařině nefunguje málo
Minuta: 6
málo málo. Mám pocit, že pořád v novinařině. Je to hodně o tom, že je tady to válka. Kdo vlastně jako když když se to zkusí představit ty, tak ty teď proti mně sedíš děláš. Děláš nějaký rozhovor a rozvor děláš za a z toho, že tě zajímají. Ty jo stíhat co řeknou. To je ta druhá věc, co děláš tady, protože se na nás prostě někde někdo kouká, že pošle nějakou otázku, že máš na to. Nějakou zpětnou vazbu. A to je přesně ono, co znamená novinařina přitahuje lidi, který svým způsobem mají nějaký Ego. Já jsem ho jako i já jsem ho měl snažil, vadilo mi to velmi výrazně moje Ego, to co jsem dělal, proto jsem viděla v televizi a tak tohle a tím pádem to byl nějaký zápas hodně velkých EG. A teď vlastně jsem jako v pohádce, kdy kdy ty lidi jako ne soupeří ty agamy. Prostě víme, že chceme postavit nejlepší produkt na světě víme, jak ho chceme udělat, jak má vypadat,
Minuta: 7
jak dlouho budeme vyvíjet, co všechno tam zařadíme a a vlastně jako zdoláváme technologický překážky, protože prostě jsme si vymysleli něco, co na světě není úplně nemáme jako moc představu, jak ty všechny věci dá dohromady bude opravdu budeme úplně unikátní a a vlastně já mám jako teď mám naprosto výborného šéfa, kdy já vlastně poprvé zažívám nějaký mentoring, že vlastně ten ten člověk se mi věnuje vysvětlujeme spoustu pohledu na ty jednotlivé problémy. Snaží se mi dávat rady a to je prostě já jsem tady zase prostě jak v Jiříkově vidění i díky tomu, že jsem prostě 10 let zažíval věci, který jako ne vždycky byly takovéhle. Tak jestli to o to víc užívám. Co to je taková řečnická otázka spíš a já tím uvedl další téma. Myslíš si, že jseš ctižádostivý sama sebe? Co si pod tím vlastně představit, že máš na sebe nějaké nároky třeba i kariérní Johanna spyri?
Minuta: 8
Asi jo. Tak v tom případě určitě no, já totiž jsem se od tebe A tobě to četl nebo doslechl, že ty si snad ve 22 letech, tak se ti stála věc, které se říká totální vyčerpání organismu a je to něco jako syndrom vyhoření ne? Ne, ne ne ne totální vyčerpání se asi neprojevilo tím, že mě mě ochrnula polovina obličeje a vlastně a my jsme Zjišťovali tom. To mě zajímá, to se se ráno probudil a nemohl ses prostě už si nechci to byla nevím si nemyslím. Jo byla to středa. Takže v úterý v úterý v úterý odpoledne jsem tak jako cítil, že že jsem měl pocit, jak když mám opařenou, když se člověk opaří horkým čajem pusu a ve středu ráno jsi mi normálně moderovat to bylo v době to bylo v době, kdy jsem kdy jsem je udělala Ranní vysílání České televize, měl jsem tam svoje Svoje ranní horkého. Lenko tomu tehdy interně říkali A také takže vlastně se mnou ani odjel do televize ale měl jsem ten pocit když mi pak obrní trochu jazyk ale nebylo
Minuta: 9
tak o nic extra prostě fakt to bylo takový že jsem si říkal no tak jsem se asi někde jako hodně spálil já tím horkem kafe nebo čaj a je divný že to teda trvalo i přes noc jako další den do rána ale ok od moderoval jsem a vlastně v průběhu tohoto okýnko bylo v nějakých sedm a nějaký drobný ráno A vlastně pak nějaká 9 10 11 jsem vlastně cítil jako jak když je když člověk dostane do tváře injekci u zubaře No a v tu chvíli vlastně jsem přestával postupně svítit u polovina obličeje že jsem pak jel do nemocnice a vlastně když jsem do té nemocnice Přijeli jsme to co jsem byl v Motole v Motole jsem byla strašně mrtvice jako to byly vygooglovat příznaky žádné cokoliv jako lékařském a nebo část rodiny jsou vysloveně doktoři část Má vystudovanou medicínu, tak jako jim zavolám a nějak tak to dáme do kupy a sníh. Takže takže jsem jel do Motola a tam
Minuta: 10
jsem právě čekal na vlastně v tu chvíli jsem jako nebyl schopný vůbec tím hejbat a No a teď vlastně oni začali dělat nějakou sérii vyšetření a tím se vyloučily, že by to bylo něco jakoby vnějšího, přes se tehdy debatovalo, že by to mohlo být i od klíštěte. A takto to vůbec jako by tam nebyli příznaky a tak, ale vlastně já jsem jako tak dlouho v průběhu těch předcházejících let ignoroval svoje tělo ve smyslu toho, že já jsem třeba půl nebo tři čtvrtě roku předtím jsem prostě třeba dostal a neměl jsem měl jsem jako ošklivý ošklivo pár nebo něco takového. Pak předtím vlastně zase byla úplně vyčerpání organismu, když jsem prostě den a půl jenom jako spal. Nebyl jsem schopný se zvednout nebo nějaký různé křeče, protože to chtělo Kromě toho že mám jako chlap rýmičky samozřejmě tak nějakých jako periodách mi naznačovalo, že musím zbrzdit, já jsem takový ignoroval a tělo mi ukazovalo a stupňovaly se vlastně ty jakoby ty varovný signál. Ale já jak jsem jel jak Kolovrátek, protože jsem prostě miloval tu práci, tak mě to bylo v šumák jsem sicky vyléčil. Šel jsem do práce. Nazdar Pavle ti že nemůžeš
Minuta: 11
pracovat na dodávkách, tak nám a vlastně no a v tu chvíli v nějakých těch Jana mi bylo 22 dobře. To mi přijde asi jo, tak tak v těch 22 přišlo vlastně tohleto, kdy kdy vlastně je doktoři mi říkali, že to často mívají vrcholový právníci Alice a v 45 nebo povrchový manager, ať to vlastně je strašně jako brzo, protože to je opravdu jako hodně vážně varování, takže to samozřejmě jakoby změnilo nějaký pohled na na to jako kde jsou Hranice toho co vydržím. No, takže jsem se dostal jsem během asi dvou měsíců nebo tak nějak vlastně myslím, že dva měsíce poté jsem už pak byl zase znova na obraze už to šlo a pak se to úplně do spravil jsem jim ještě následujícího měsíce, že já to jako zaťukám tady na všechno a že že dobrý no a bylo to ta příčina byla, že jsi moc pracoval. Bylo to prostě úplně totální vyčerpání. Vyjel jsem přes nezastavil. Vůbec vlastně jsi měl přes úplně všechny Hranice všeho. Takže jako
Minuta: 12
mě to poučilo, že člověk musí milovat svoji práci v práci pro člověka musí být koníček musí být šťastný tam ráda, měla by být no. No mě třeba by se to měl strach, že jenom ty jako za mě jenom tak může být spokojený a není to takový ten jako vnitřní neustále naštvaný člověk, který jeho ta práce v obtěžuje. No ano. Všichni musíme chodit do práce, tak se snažím vždycky přemýšlet nad nebo takhle všichni ne, ale většina lidí musí chodit do práce, aby zaplatila složenky je koupila si něco k jídlu a tím pádem jako proč bych ti měl být zpruzený, no, tak budu přemýšlet, jestli nebudu hledat něco, kde nejenom, že vydělám na tu housku a ještě mě to vlastně bude bavit, že to jsou vlastně jenom jsem chtěl říct je, že jasně měl bych to dělat Jasně a mělo by mě to jako bavit. Chtěl bych být Chtěl bych se zlepšovat tě bych zlepšovat sám sebe III to něco na čem pracuji, ale o zas. Jsem tady teda. No, to je ale zvláštní, že tě to jakoby ne jako dřív, protože mě přijde, že člověk když je přepracovaný, tak pak
Minuta: 13
výsledek té práce není kvalitní a ty mi přijde, že se člověk který si dává záležet na tom, aby to fakt bylo na 100% ideální 101% nevšiml sis toho, že to prostě neděláš tak dobře, protože seš přepracovaný asi asi ne, já se přiznám, pro mě tohle vlasy strašně jako dávno, takže já Ty jako ty tyhle věci jsou takové v mlze. Ale ono tam to v podstatě bylo. Takže ta práce byla droga, takže tam to jako úplný vyčerpání se vždycky do stahovalo, i když jsem přišel z práce domů a tak. Mně to přišlo logicky. No, tak člověk přišel z práce doma k unavený, ale když jsem v práci, tak ta samotná podstata té práce byla tak strašně jako nabíjející, že jsem jako necítil nic. Ta já jsem nepotřeboval jíst, já jsem nepotřeboval minimálně pít, když by Potřeba, tak jsem si x hodin a šel na záchod prostě jakoby nebylo to vůbec nebylo, kolik hodin jsi pracoval denně,
Minuta: 14
ono se to člověk když dělá to novinařinu, tak tím jak vlastně jako že žije všechno okolo a ne sám sebe, tak já nemůžu říct, že bych jako by mě pracoval nějaké hodiny denně, protože jsem vlastně jakoby pracoval neustále všechno okolo, když je člověk jako když tak dělá tu novinařinu, tak vlastně jako furt jenom přemýšlím o k se na svět okolo sebe těma očima, takže i před spaním si vezmeš mobil, přečteš si Twitter a udělám mu chceš volat práci a a nemusím nad tím přemýšlet dál. Není to protože něco jiného. Je hele tady tady mi pípla notifikace je Kouknu se na to přečtu si to důvod toho nebo dobrý, vypla mi to je vlastně zajímavé. Hele, tak já to pošlu dále tolik. Ale když jsem vlastně dělal novináře, tak každý ten Tweet pro mě byl impuls se nad tím zamyslet víc. Je to zajímavé pro lidi, jak
Minuta: 15
bych to měl uchopit, co komu to může přinést koho oslovit, aby to okomentovala už mám v hlavě. Jo vlastně ten ten ten Kolovrátek asi zřejmě nic nekončí nikdy nekončí, protože prostě Twitter to teďka mamce až 4000 upozornění denně na mobilu na mobil, když má otevřený tweetdeck, takto to Nepočítám, ale ale když jsem koukal na nějaký statistiky, tak mě prostě mobil zasvítí 4x denně do strašně už to teď ty teď jako mně to jede furt, ale teď už jakoby to vnímám jo, takže ale předtím jsem si fakt poctivě. Každý z těch čtyř tisíc notifikací přečetl, ale to potom jako není to vlastně na druhou stranu pěkné, když člověk jde do té práce na těch 8
Minuta: 16
kolem sebe už rodinu kamarády jezdím do té práci nějakou dobu. No tak pak stejně jako mi to vyjde. Takže buď budu šťastný Šťastný a bude mě naplňovat těch 8
Minuta: 17
moc různých aspektech, no. Tak takto to vlastně mě musí bavit, protože jinak jinak budu brzdou toho všeho okolo nebo si to aspoň tak myslím to souhlasím. No on jeden kamarád, který dělalo programátora, takže pracoval hlavou, tak ten říkal, že strašně zajímavý, když se to obrátí on jel na Nový Zéland sbírat jablka a těch 8
Minuta: 18
No se vším co k tomu patří a co to děláš, když teda se chceš Uvolnit odreagovat dneska, když to chceš vidět, aby se ti to zase nestalo v podstatě taky jsem jsem se svojí ženou, což prostě naprosto nejlíp trávený čas jsem jsem s dcerou a nebo se prostě chytnu k televizi a a nedělám nic. A je to naprosto boží, prostě koukám, koukám na seriály na soutěže koukám vlastně jako na na takovéhle věci. No takže takže vlastně to je zase já prostě jako žiju a občas nedělám nic máš už zaplacené 9V extra. Já osobně ne, ale ale ještě tam ještě nad něčím tam přemýšlíme. Přemýšlíte jakou jakou skupinou lidí? Přemýšlíme ještě protože to ještě máme tam na to šest dní tak Přemýšlíme co a jak bude. Tomu
Minuta: 19
nerozumím. No není to něco, co bych jako nějak potom chtěl víc mluvit. Buď buď to bude tak, že že jako si předtím DVTV extra soukromě já za sebe a nebo s nějakou skupinou lidi se pokusíme třeba jestli není možné v TV podpořit víc a já jsem nebo ty když jsi přišel do DVTV, jestli přišel dřív, jak Emma Smetana jo? Jo, jo, to byl takový nezvyk pro lidi, protože je to DVTV Drtinová Veselovský a teď najednou je tam nějaký horký. Neměl jsi z toho obavy, že tam budeš jako páté kolo u vozu vůbec nebyl vůbec vůbec ne ne ne ne ne to mě vlastně mě tohle mě tohle mě nikdy nikdy nenapadlo. Já nevím, já vlastně jsem byl jako asi je to výhoda i nevýhoda v některých ohledech. Ale mě tohle myšlení úplně jako cizí lety emoce jakoby nemám prostě já jsem šel do DVTV a my mu kolem bylo každý den dělat nějakou práci a to jsem dělal nejlíp a tati už třeba píšou lidi na Facebooku reakce, tak ty to umíš vytvarovat. Píšou, no
Minuta: 20
ono ono jako já já vlastně umíš to ignorovat absolutně jo? No, jo, to je asi asi to je možná nejlepší. Umím to vyignorovat tečka Nebudu to mrdám. Ach jo, tak počkej, počkej, tak to se stane, ale ale asi prostě díky tomu, že toho bylo tak moc těch reakci, tak já jsem se naučil mě to, že mi je to vlastně jako šumák. Já upřímně řečeno, protože proč jako nějak jsem nerozuměl tomu, proč by mi to mělo pokazit den, nebo bych si z toho jakoby měl něco brát, pokud někdo napsal nějaký strukturovanější plato konstruktivní kritika strukturovanější text, tak jsem se asi přečetla jako trošku se nad tím přemýšlela, ale kdy naposledy jsi viděl konstruktivní kritiku a jako hezky sepsanou v facebookovém komentáři nikdy na Tak tím pádem Asi tak no a jakou konstruktivní kritiku nebo možná radu, největší ti dal Mar.
Minuta: 21
Možnost na ně koukat koukat a pozorovat ho a to já můžu taky na něj no, no, ne ne pozorovat ho jak jak jak nad tím vším, jak se chová, jak je čísloviek, jak nad těmi věcmi přemýšlí. Jak se připravuje jak jak jak vlastně jako uchopuje to téma vlastně úplně jako každý Aspekt Martina Veselovského byla obrovská škola a v a jakou naprosto boží. Takže já vlastně moc nevím, jak já chci nějakou konkrétnost, že jo, ale to asi nebylo úplně po Martinovi Veselovským to bylo to to bylo boží na DVTV, že tam vlastně jako všichni chtěli, aby každý v tom týmu byl co nejlepší opravdu tam vlastně ta byla ta atmosféra ve smyslu jako úplně Vlastně, když to vezmu selskou logikou tímhle tím lepší bude každý v tom týmu tím míň budu mít práce, jo. Takhle když to takhle hodně Selské No, tak tam tam vlastně tam jako
Minuta: 22
ten bylo boží v to, že ať už to byly editoři nebo Daniela s Martinem nebo rešerši 100. Nebo kdokoliv. Kdo byl vlastně v DVTV, tak jsme si všichni jako pomáhali a snažili se posouvat jeden druhého. Takže já jsem od nich všech dostávali obrovskou spoustu Rád jak nad tím přemýšlet. Kdy kdy je lepší dát krátkou otázku, kdy dlouhou otevřená zavřená otázka, jak pracovat s doptávání se je lepší dát krátkou i dlouhou Domčovi cítit obecně, když je to otevřená. Otázka je to to nejlepší možné, protože když dám mu zavřeno, tak dostanu ano, ne, když dám otevřenou, tak možná dostanu Ano. A dostanu ho více slovy a tím pádem bude víc čeho se chytit. A na co se ptát jako jednoduše takhle a takže to jsou takovéhle takovýhle vlastně rady a pak to bylo často, že se člověk měl možnost se podívat na jejich rozhovor a tím, že prostě seděli vedle mě, tak se jí doteď. Hele a proč v
Minuta: 23
téhle situaci se zachovala takhle nebo proč proč si udělá tohle ale ale Takže takže úplně to neumím jako specifikovat. Tohle je Jedna rada. nemáš žádnou konkrétní Škoda a musím se na to zeptat, jo, protože já nad tím přemýšlím, tak mě zajímá, jestli zatím jsem šel ty DVTV je abych to řekl přesně v obchodním vztahu za ekonomii na vlastní pan Bakala a hrálo tohle to pro tebe nějakou roli ne ne ne ne ne to je takže by pro tebe nebyl problém, kdyby přišla nějaká jako seriózní a v pořádku nabít pracovat mafry, tak pro tebe nebude problém, že mám to problém bude, protože když se podíváte na to, jakým způsobem vypadá tvorba mafry, to co jde k lidem, co znamená výstup práce těch lidí,
Minuta: 24
když se podíváte na to, co si Co bylo ve veřejném prostoru, jakým způsobem komunikoval Andrej Babiš s těmi lidmi, když se podíváte jak vystupuje vystupu 2 čelní představitelé mafry Tak to je ale úplně něco jiného než pan Bakala jo Takže podle mě tohle to tenhle pohled na ten svět Bakala a Babiš jsou vlastníci médií a a tak jsou vlastně stejný když to přeženu jenom jeden tvrdí o černé že je černá a druhý o černý že je bílá tak je to strašně špatný pohled to takhle to vůbec není Takže já přemýšlím abych tom abych to zvládl přirovnat Přemluv Čemu bych to přirovnal, no, tam je jakoby můj můj osobní aspekt bylo, že mně je úplně šumák. Kdo je můj šéf bude můj editor, kdo mě platí. Já jsem dělal v práci jako pro sebe to nezajímá. Takže já myslím, že kdekoliv, kde jsem byl, tak moc dobře ní
Minuta: 25
okolo mě a nadřízení věděli, že teda Já si ale fakt jako do práce. Díky jako Ani Ani ne, kecám se někdo nepokoušel mým kecat do práce, ale že prostě umím dát zatraceně najevo, když se mi něco nelíbí nebyly. Nemyslím si, že bych byl dobrý podřízenými si myslíš, že jsem špatný podřízený a že děláme to dočkat manažera nedělám. No tak pořád pořád mám nad sebou lidi a myslím si, že jsem že jsem ale jako pro mě oříšek, ale takový asi prostě vždycky budu a A tím pádem to jako jedna jeden ten Aspekt. No a druhý aspekty a Bakala něco vlastní a tím to pro mě končí to končí, ale ale já jsem ho já jsem ho nikdy neviděl osobně, nikdy jsem se nesetkal s žádným jako že si ho neviděl osobně a to je možná právě jakoby ten třeba střet zájmů, protože pokud by se dneska třeba začali zase anestesie v OKD, tak přece jde by měl točit rozhovor s panem bakalou, ale ten přece nemůže být z principu věci.
Minuta: 26
Objektivní do takové míry, jak by měl být v tu chvíli ne? Tohle je podle mě strašně špatný přemýšlení, který jak jsem říkal. Dobrý novináři a teta na co narážím opravdu dobrý novináři. To je ten rozdíl, který den jsme se tady bavili, tak tě mi úplně jedno. Kdo je majitel dobrý novinář má jenom svoje jméno nic jiného, takže věřil by jsi tomu, že Daniela s Martinem by byly schopné hobbyho naprosto už pojede a zničili a protože nikdy nepřijde si myslím, no, takže Takže to je ono teta vlastně bych to přirovnal, když když vlastně nejste. Představte si, že že jste Představte si, že že že člověk je obkladač. A mává obložit koupelnu a pracuje pro nějakou firmu a je tam nějaký majitel tý firmy. No
Minuta: 27
a ta Fiata firma mu prostě neustále dává nevím prostě nekvalitní dlažbu. Takže ta dlažba praská a ten člověk jako vlastně neřekne nic, protože ví, že je placené jako nebude mít jako nikde jinde nikde jinde možnost tu zakázku tu rekonstrukci toho domu udělá ta stavební firma Neon obkladač, ale v případě novináře je to vždycky jeden a ten samý novinář jediný to nejcennější, co má novináře jeho jméno jeho jeho osobní značka a jeho osobní integrita. Takže jako tohle to přemýšlení ve smyslu, on nás někdo vlastní, tak musíme jako být volnu telné nebo nebo nebudeme se na něco dívat jako mě je to cizí a s lidmi se kterými Já jsem spolupracoval, tak jsem se nikdy vlastně s těmi nesetká je to je to pro mě je to vlastně strašně. Když ti to vysvětlit, protože pro mě to tak strašně divný, že nad tím někdo dokáže takhle přemýšlet, že ho to vůbec jakoby napadne, že by se novinář takhle choval, že já
Minuta: 28
to proto to asi neumím vysvětlit a ona v těchto případech. Pokud vím, tak tam funguje z největší části. Ta podvědomá autocenzura ne ne ne ne ne ne ne já nevím, jak bych to popsal HC Prostě pokud je člověk profík, tak nic takového neexistuje jako ale to je ani vás ten nenapadne váš mozek není nezná tenhle. Já jsem se prostě narodil v 90 prvním. Takže já neznám zavřené hranice a a neznám strach o život zaplaťpámbu obrovské jsem za to vděčný svým svým rodičům a prarodičům a obecně zajet se podívat do Bruntálu. No takže takže takže vlastně já jsem jako obdarovaný tímhle s tím neskutečným, že jsem se nikdy život a tím pádem to když někdo popisuje představu co je pro něj jako obava o život tak já to nikdy nedokážu pochopit A to je to samé co znamená Kdy jste profesionální novinář tak vlastně jako
Minuta: 29
nedokážete opravdu nebo novinář profesionální takhle bych to řekl i s ten novinář profesionál tak asi možná že ji vůbec Nedokáže pochopit jako kam takovouhle otázku ten naproti němu jako míří to je hrozně zvláštní jo já se omlouvám jestli nedávám dostatečně dobrou odpověď ale ale snažím se vysvětlit jak moc nepochopitelné tohle Pro mě je asi jsem to pochopil a tobě nevadí Vlastně principiálně když jo milionáři lomeno politici vlastní Media To by je prostě no vadí když novinář nedělá dobře svojí Tak proč v DVTV to skončilo já jsem to vysvětloval to vlastně skončilo z toho důvodu že já jsem měl jako obrovskej sen a když když přišla ta možnost Co znamená Bylo vlastně 26 až 26 a přišla možnost jít prý právě do seznamu dělat něco jako to tehdy ta pozice byla nazvaná létající reportér. A já jsem vlastně věděl, že
Minuta: 30
věděl jsem, že se blíží jako období mého života, kde se budu chtít usadí budu chtít jít v Česku. Budu chtít mít dítě ti budu chtít mít rodinu. A věděl jsem, že máme někdy cestovat po světě a vlastně ne být doma. Mám-li mít tu možnost a neomezovat partnera vedle sebe nebo svou ženu neomezovat tím, že jsi já plním sny a neohlížím se na to, že ten člověk o mě může mít strach. Tak jsem věděl, že to že prostě, že tohle je nabídka, která přichází ve správný okamžik mého života, takže jsem jsem věděl, že chci zkusit lítat do zahraničí, že chci dělat zahraniční věci a fakt to bylo období života, kdy já jsem jako přiletěl do Prahy. Vypral jsem si a pak jsem to rovnou z věšáku dával do kufru a zase jsem letěl někam dál a lítal jsem byli jsme v Iráku v Byli jsme Byli jsme v tělesech lokalitách Dneska asi bych to neudělal svojí svojí dceři a svojí ženě, že bych se sebral a odjel do Iráku. Jo by ti tam to bylo bezpečné a my jsme
Minuta: 31
nedělali žádné psí kusy, já jsem si vždycky spíš snažil ukazovat válečné konflikty z toho pohledu, že to jako povstává, že mě že se ta země zlepšuje upozornit na to, že tím, že tam u těch v zbraně ne utichly ty ty problémy těch lidí tam. Takže já jsem jako nebyl nikdy válečný zpravodaj. To zas ne to zase jako já jsem v tomhle tom jsem na kola má oproti oproti opravdovým machrů, jako já nevím třeba jako psán, to mě napadne. Takže jako to je jsou ještě úplně jiné kádry a úplně jako jiný jiný jiný kvalitativně Profesionálové, než než jsem byl kdy já, ale bylo to období života, kdy přišla tahle ta nabídka. A kdy se mi vlastně hrozně těžko odcházelo z DVTV, bylo to hrozně těžké přemýšlení. Protože jdeme vlastně nebylo nic negativního, ten tam nebylo nic. Co by Mě jakoby jak to říct, že z jedné strany je něco co vás jako přijde nabídka. To je ta pozitivní Motivace je něco, co vám vadí teta negativní motivace a
Minuta: 32
jdeme tam tamta jakoby tahle ta polovina chyběla, ale jenom je to prostě úplně podle mě pochopitelný. No DVTV je nějaký projekt, který dělá nějaký tip novinařiny, který nějak vypadá. Je to takhle pochopení a vedle toho byl seznam, který to prostě Uchopil absolutně jinak to znamená to ani mě to ani nepřišlo, že by to bylo něco, jako, že by ty dvě věci šli poměřovat to byli prostě dva úplně odlišné pohledy Nanana novinařinu z toho pohledu. Jaké jsou tam možnosti a tak kolik osobně znáš lidí, kteří volili Miloše Zemana, já Jedna věc je říct. Mám rád Babišem, to je úplně v pohodě nechce dneska zdálo o donaldu trumpovi. Tak v tom případě asi je nejlepší čas končit a jedu domů, když jsem měl možnost poznat, jak se to dělá ve státech, tak to tady pořád prostě děláme za drobné paní ministryně financí i Petr je pro mě občas i jako hrozně zvláštní území, když se dostane člověk do do toho teenagerského Twitteru existuje podle tebe, Pražská kavárna.

Předchozí video

Nikdo vám neřekne, že rád zabíjí, byl by za cvoka - Pavla Říhová | Neurazitelny.cz | Stůl pro tři

Další video

#189 Tesla TOP 5 Easter Eggů | Teslacek