Celý záznam je dostupný na PATREONU

Cestovatelka Dominika: v Japonsku mě zamkli v hodinovém hotelu, je to ideální místo na vraždu

DOMINIKA GAWLICZKOVÁ je cestovatelka, která na motorce projela skoro půlku světa. Většinou jezdí úplně sama. Naposledy strávila 7 měsíců v Japonsku a vydala knížku Dominika na cestě Japonskem. Můžete ji znát také jako jednoho ze členů týmu žlutých trabantů v Austrálii.

Kniha Dominika na cestě Japonskem

Automatický transcript

Minuta: 0
Dámy a pánové dnešním hostem na StandaShow je Dominika gawliczková cestovatelka a motorkářská. Tak ještě jednou pěkný večer. Ahoj. Ty jsi teď vydala knížku o Japonsku kde Jsi cestovala a co mě zavolá, co jsem se dočetl, že jsi v Japonsku musela strávit noc v hodinovém hotelu, já nemusela chtěla chtěla Dobrovolný Dobrovolný, co vlastně já se před tebou hodinový hotel takovým zvláštním způsobem. Tak jak vypadají hodinové hotely Japonsko. No to teda tady u nás navštěvoval a nějak často, ale ještě nebyl, já jsem jednou měla tu smůlu, čau. No teda asi jenom dvě minuty tím, co by asi jako přišlo na mysl první, ale ale tak nějak vím, jak to jako u nás vypadá a ten rozdíl hlavně je, že u nás to je věc, která není zas tak viditelná to není, že bys jako na ulici šel a viděl. že
Minuta: 1
Hele hodinový hotel půjdu tam jako není Nějaký velký poutač a jako půjdeme dovnitř Ale je to většinou jako věc o které musíš nějak vidět třeba z internetu nebo z kontaktů Musíš tam zavolat Někdo ti musí dát klíče od toho pokoje Musí ti to nějak jako prodat ježto Weapons je to fakt vidět a je to všude je to na každém rohu dá se říct je to v městech mimo města a poznáš to hlavně podle toho že ta venku mě mají většinou tabuli s nabídkou ceny jako Buď za celou noc a nebo je za odpočinek odpočinek Ano a to je většina třeba hodinka dvě hodinky tři hodinky a podle toho se dá docela dobře poznat že to je teda ten hodinový hotel a že to vypni s podle toho bude vypadat a jsou tam různé systémy ale ten kdo je jsem byla já Tak to fungovalo tak že vlastně každý ten pokoj Mia z ulice svůj vchod a ten fotbal otevřený pokud byl volný A vlastně
Minuta: 2
předsíně automat a jakmile tam vlezeš, tak ten automat tě přivítá a jakmile tam strávíš pár minut a ten automat teda pochopí, že se tam chystáš držet, tak tě tam zamkne a nepustí tě ven, dokud tom automatu nezaplatíš peníze za ten strávený čas. Takže se s nikým nepotkává, s někým si nepře dáváš klíče nikdo neví, že tam Jseš tam kde jsem byla a bylo s kryté parkovací místo, takže to mají fakt jako vymakané, je to vlastně docela jako sympatický koncert dokonce vlastně tam, kde jsem byla já. Tak to bylo mimo město. Co znamená, že to bylo o dost levnější, než třeba nějaký normální hotel a tam narozdíl teda jako od nějakých našich hodinových hotelu, tak tam je perfektně čisto a je to je to jako hrozný teď vypadá to strašně mě to často má nějaké téma jako vánoční království dinosauří království a je to fakt jako já jsem se strašně bála tam vlezl jsem si říkat co proboha bude úplně. Ale
Minuta: 3
jakoby z hlediska čistoty nebo nějakého pohodlí, tak je to vlastně dejme tomu lepší než normální hotel, protože normálně ponsky hotel to jenom postel a to je všechno, co se do skutečně vejde postel asi Tulis to tam prostě obrovská královská postel, že jo obrovská televize. Já jsem tam já mikrofony na karaoke na pokoji přímo. Měla jsem tam obrovské reprobedny výherní automat. Vůbec nechápu, jak čemu jako jestli tam prostě chodí hrát na automatech, nebo jestli na tom rande hraní na automatech a pak jsem tam měla samozřejmě vířivku něco, co by se dalo nazvat parní saunou, když si zapnula. Počkej. To zní jako fakt pětihvězdičkový hodilo jako zní to tak nevypadá to, tak je to fakt jako strašný kec. Je to obrovský A hrozně zajímavé. No jako měli tam měli tam. Automaty
Minuta: 4
Samozřejmě, protože bývají ty automaty, ale není úplně teda běžné, aby aby byly v Japonsku automaty a hotelech jako přímo na pokoji, když to tam fakt byly automaty i na pití v tom pokoji na zmrzlinu a dokonce na erotické pomůcky jako k zakoupení, že tam prostě zmáčknu tlačítko teď, ale s limity. Když to zmáčknu, tak si to jakoby koupil ten automat té předsíni. To zaznamenal tu koupi, takže ti to jako připsána na účet a ty dvířka se otevřely a tys tu věc mohl vzít, co tam bylo od na výběr kterém přesně ale nevím, jestli tam byly nějaké navíc jako že ke koupi nebo jestli prostě můžeš jenom třikrát a dost ale ale tam Erotické
Minuta: 5
motor a pak tam měli nějaké takové jako nevím jako asi výkonnostní lektvar. Já nevím já to nepoužívám. Takže tohle to jsem úplně nerozluštil a zvažte japonštině, ale prostě nějaké takové jako posilující věci nevím, jestli to bylo úplně jako na bázi viagry, nebo to bylo spíš Placebo zrovna jako třeba du mich lákalo vyzkoušet jo, tak to já bych si asi netroufla úplně vypít. A kdybych věděla, co to je a není to ale součástí to testování, že člověk jako právě zkouší tyhle ty různý bizarnosti, víš, tak to jako tak, já jsem si tam něco koupila, ale ty se k tomu přiznám, ale ale nebyl to ten lektvar. No bylo to něco co jsem jako věděla, že využiji spíš. No, já si myslím, že tohle to bude hlavně spíš jako pro muže než pro ženy. No
Minuta: 6
to nevím, no, ale každopádně Proč vlastně nebo takhle jako to vyprávíš, tak mě to zní jako docela dobrý způsob ubytování. Taky jsem se tobě dočetl, že jsi introvert. Já jsem taky introvert. Takže jako situace, kdy se nemusím bavit s nikým, nemusím se bavit s recepcí a když tak tam bych byl každý večer, tak proč si to nedrží Vala třeba jako častějc nebo tak a na to z venku fakt působí do strašidelného. A vůbec jako i ty zkušenosti je pro mě je to třeba tam jako většinou někdo víš, že jsi u a pro mě to bylo hrozně zvláštní, že mi tam jako Zamkli a se nemohla ven jsem že jako můžeš zaplatit a můžeš ven, ale já jsem si říkal teď prostě Někdo ví, že má v pokoji zamknutou nějak osamělou evropanku, která jde. Prostě tady do do hotelu erotická pomůcka a teď si nějaké koupila teď oni to mají v tomto faktu, že jo, to já vím. Jako jestli oni vědí. Dopředu
Minuta: 7
a pro mě to na větou zavolá hrozně klaustrofobicky, protože navíc to nemělo okna celkem logicky. Je to v zásadě je to nejde tam nic moc slyšet jako jde to. Myslím si, že se tam dá právě uhlárka v tom karaoke. A bude vše Takže si říkám, že tady ideální místo třeba na vraždu nebo možná možná mám jenom trochu moc apokalyptické smýšlení, ale ale jako lákalo mě to, ale že už tam chtěla být každou noc to úplně ne. Ale říkala jsem si právě, že co mě zarazilo je, že vlastně vše co jsem viděla, tak ty ceny většinou byly fakt za celý pokoj bez ohledu na počet lidí a ona je tak nějak jako očekáváno, že tam člověk kde ve dvojici a je tam třeba i ta zmrzlina se dala koupit jenom po dvou porcích, ale říkal jsem, že to musí být super jako pro baťůžkáře, že když je to ta banda těch v těch lidí, tak místo, abych šel někam do hostelu, tak mají to na Kosu. A mohli
Minuta: 8
by tam být vlastně daleko levněji. No otázka, jestli tam nemají nějakou kameru nebo něco a jako vlastně to je hlídají, aby když tam naběhne 10 lidí dovnitř. Tak pak asi by se jim to možná nelíbilo, kdyby se to stávalo nějak častěji. No a nebo možná Japonci to prostě jako takhle nezneužívají bez dalšího co mě napadá, že to tam ani nikoho nenapadne, že to je takový, že by do toho šli, určitě si myslím tam je tam je problém, že vlastně Kdybys to chtěl praktikovat někde v Tokiu nebo v nějakém velkém městě, tak je to daleko dražší než normální hotel vlastně to, kde jsem byla já. Tak bylo levné postele asi devět stovek za noc a ještě se snídaní ne víc normálně přinesli ráno do předsíně, tak se snídaní 2 přinesu jedno, ale vlastně to bylo fakt, že jsem byla s kam zapadákově snad mimo město na takovém jako absolutní me. Takže
Minuta: 9
to bylo i tím hlad. Co kdyby to kdyby jsi neměla peníze, tak se z toho nedostaneš. No tak tam je normálně telefon. Já jsem dokonce musela právě, jelikož tam byla snídaně v ceně, tak tam byl tam byl vlastně dotazník na stole a bylo tam jako vyplňte, co chcete k snídani, až to budete mít vybráno, tak jako to předejte obsluze nebo jako personální říká, kdo je sakra je 50 a pak tam byla nadepsaná devítka na telefonu, tak jsem prostě zmáčkla devítku, světla jsem sluchátko říkám dotazník a hezky japonsky Japonsko a řekla jsem to prostě jenom jako heslo nějaké ani říkat jo, jo, já už jdu a vlastně vlastně jsme si to ještě předali na ve dveřích. A když ses rozhodla, že pojedeš do Japonska. Tak konečně jsem si dala studiu japonštiny. Rok asi zhruba, tak jsem chodila na lekce s japonskou lektorkou tedy
Minuta: 10
tady v Praze. No já jsem od toho neměla nějaké velké očekávání, že mi to půjde nějak skvělé, spíš jsem si říkala, že to určitě nepůjde, takže mě překvapilo, že to šlo docela dobře. Někdy jsem se právě za dívala na tu tabuli, kde mi to vlastně ta Japonka mi tam psala. Teď si vlastně oni si nám a dvě japonské abecedy plus do toho má asi dva z čínských znaků a všechno ta kombinuje dohromady. Já jsem se naučila číst a psát jenom ty dvě japonské abecedy, takže jsem přečetla něco málo, ale ale jako nikdy jsem pak jak koukal a právě jak píše něco na tu tabuli a viď. Já jsem se to naučila všechno číst, ale je vlastně vlastně, když jsem to potřebovala čip. Tak se na to chvilku potřebuji soustředit a chvilku to Jak rozluštit. Takže když jsem videa jako tu smyjete popsanou tabuli těmi znak a říkám
Minuta: 11
to je hrozně hustý, že tomuhle jako že to přečtu, ale jako ona to zásadě až na ty znaky, které ty čínské znaky, který je fakt hodně, které jsou hodně komplikované, tak ten jazyk není nějak extra složité, já bych řekla, že že je až moc jednoduchý. A v tu chvíli jako moc myslím, že vlastně často. On je tak zjednodušený, že často ani nevíš, o čem se mluví jo, že oni třeba nemají množné číslo, takže nevíš, že si oni myslí. Jestli říkají knihu nebo knihy často to záleží dost na kontextu a v tu chvíli je ten jazyk vlastně složitý. Myslíš, že jednoduché Zvládla by sis mě já nevím třeba jako objednat Mekáče Jo, tak záleží co a jak. Oni zase mají třeba v Mekáči, nebo v nějakých prostě Fast foodech a tohle je to což jsou jako mezinárodní věci, tak oni hrozně přebírají slova z angličtiny, přepisuji si je
Minuta: 12
do těch znaků. Akorát že vlastně ty ty abecedy jsou slabičné, takže to zní hrozně vtipný jako McDonaldu vlastně makudonarudo, jo, když to takhle jako fakt, protože oni vlastně ani nemají ani na mail a říkám, že to toho já se tady celou dobu usmívám trošku, protože moje přítelkyně studuje japonštinu už asi pět let tedy určitě líp, no a nepopisuje to, tak jako lehce to studium, jak to popisuješ ty, takže předpokládám, že to s tím že já to neumím, ale řekla si, že ses neučila. A objevila ty znaky znaky nebo ty druhé těch znaků a tak. Zásadě to jsi furt na začátku a furt si nic moc nepřečteš, jo? Přečteš synovi, nepřečteš si nějaké nápisy prostě na Restauraci občas
Minuta: 13
přečteš nějaké položky jídelním lístku, přečteš právě snadno přečteš ty věci, co jsou převzaté z jiných jazyků jako z angličtiny, protože ona jako už jsem se na to tak nějak na ladíš. A už víš, co tím jako trochu mysleli a ani vlastně speciálně pro ty převzaté slova používají tu jednu abecedu. Takže víš, že to je převzaté slova a už jako si to dokážeš trošku odvodit, že se nad tím můžeš trošku zamyslet vydedukovat s tím asi ne, ale oni jsou jako hrozně ochotní. Takže já vlastně já jsem si myslela, že si tam hodně zlepšil japonštině. Ale úplně to nedopadlo, protože oni jak vidět, že jsem cizinka, tak začali jako mávat rukama ukazovat přinášet věci a hrozný, jako se mi snažil i víc tříd tak. Já jsem zlenivěla a pak se mi ani moc nechtěl, jak dlouho tam byl v sedm měsíců sedm měsíců a vlastně cestuješ na motorce většinou, takže předpokládám, že do Japonska si vzala a svojí motorku a
Minuta: 14
projel jsem to tam na motorce v Japonsku motorku půjčený jasně, no a ten primární důvod proč Když se se rozmýšlel. Jak jako píchneš tím prstem na mapě. Tak proč to bylo Japonsko jako kultura jídlo, tak jo, příroda šeku cokoliv, já se přiznám, že to asi právě nebyla nějaká láska k Japonsku, já jsem u toho moc nevěděla. Nebyla jsem takový ten jako šílený fanoušek do těch komiksů nebo do nějaké japonských filmu nebudete kultury. Já jsem koukáš na Ne já jsem to zjišťoval tak nějak postupně, ale vzniklo to právě tou japonštinou, kdy já jsem předtím jsem jela Jižní Ameriku předchozí cestu. A psal jsem s ní knížku, ale psala jsem jí strašně dlouhá, už mi z toho trošku hrabalo a potřebovala jsem nějak tu hlavu zaměstnat jiným směrem a ne strašně baví se učit něco nového. Tak jsem si říkala, že bych se mohla učit
Minuta: 15
nějaký jazyk. A to prostě jako vzniklo bez nějakého velkého přemýšlení. Já jsem si vyhledal a nějaké nejpoužívanější jazyky, že jo. Je čínsky jsem se učit nechtěl a pak mi z toho nějak jako vypadla ta japonští a říkám si jo, to bude dobrý. A ani jsem to nemyslela nějak extra vážně, ale ozvala se mi jazykovka, že by mi s tím pomohli, že mi můžou jako tady zprostředkovat Japonsko lektorku, já jsem říkala. Tak jo, tak už do toho Půjdu. No a strašně mě to chytlo, protože vlastně postupně, jak jsem se učila různou tu gramatiku, tak často jsem to potřebovala vědět i Proč vlastně oni to takhle říkají, protože oni tohle používají často to mělo nějakou souvislost právě s tou kulturou, že jsi musel znát i ty důvody kolem ten kontext. A vlastně to hrozně jako zaujalo a zjišťovala jsem víc a víc a víc a jak já se do ničeho takhle nadchnu, tak už mi to nepustí, takže teď si Fanynka japonská je to naopak. Já se z tebe stála nevím, jestli úplně Fanynka,
Minuta: 16
ale jako určitém smyslu určitě u To se mi líbí. Já jsem si četl o té první cestách a tak, že ty docela jezdíš vozovkách nepřipravená na ty svoje cesty. Dycky očekáváš, co ti cvrnkne uvozovkách jsem to tak správně pochopil. To bylo dřív. Hlavně teď už teď už se snažím dopředu vědět do té zimy docela dost zajímavé věci. Určitě ale ne připravená asi v tom ohledu, že nejezdím po nějakých turistických věcech, takže není to tak, že bych jako koukala na nejslavnější památky a pojedu tady tady tady. Od téhle k téhle téhle, ale prostě spíš jedu a čekám, co se mi stane a samozřejmě tam mám nějaké záchytné body nějaké ty největší pecky, že jsi ty. Samozřejmě vím, že se chci podívat do Tokia. Tak v tom Tokyo, že si najdu nějaké zajímavé věci, ale
Minuta: 17
není to, že bych že bych to nějak extrémně dopředu plánoval. Spíš Spíš mi jde o ty zážitky s těmi lidmi a v tom Japonsku to fungovalo naprosto skvěle, když se prostě mně se tam odehrál příběh, který bych jako nikdy ne naplánovala, no. Jaký ona to hele začalo, že já sem se ubytovala v takovém penzionu v Tokiu a chtěla jsem tam prostě jenom se nachystat na tu cestu připravit tu motorku a že někam jako pojedu na jejich. Měla jsem jako zhruba nějaký obrysy cesty, ale seznámila jsem se s majitelem toho penzionu a ten mi je hned pozval k sobě domů na venkov. Omyl ten vlastně ten hotel v Tak jo, ale vlastně bydlel asi 70. Kilometrů od Tokia, tak mi tam pozval, že mi chce ukázat, jak to tam jako chodí u nich u nich v nějakém menším Městečku a tam jsem strávila asi týden a Chodila jsem vlastně všude s nimi na různé akce do horkých Pramenů
Minuta: 18
na trénink karate, pak najednou mě vzali na radnici a najednou jsem měla schůzku se starostou potom z ničeho nic já jak jsem japonštinu moc jako neovládá, tak jsem často nevěděla, o co se děje a najednou jsem zjistila, že vlastně vydali tiskovou zprávu, že Vyrážím na cestu kolem Japonska na motorce s jejich malého městečka a Sally se tam ve 2
Minuta: 19
se tě chtěl zeptat vlastně na samotu, jo, protože ty seš sama a já jsem od Spousty lidí už nešel, že cestování sám i vlastně skvělý a jiný než když je člověk v partě, protože se takhle seznámí s dalšími lidmi a Takže potvrzuji tou naftou Story a ta na druhou stranu a nastávají chvíle, kdy prostě jako Jsi sama. Stýská se ti po nějaké společnosti. Hm, jak bych to řekla jako ani moc ne. A to bude znít divně, ale ani moc ne v pohodě, protože já takhle já se o ty zážitky strašně ráda dělím. To mi jako lidi říkají, proč by nejeli sami, že jako si chtějí, že to chtějí s někým sdílet a popovídat popovídat si třeba večer jako o tom, co zažily to bylo jako říkal. Hele jako co jsme tam viděli, tak já to mám taky samozřejmě, ale
Minuta: 20
jako strašně ráda o tom Povídám, ale právě až večer třeba někomu zavolám. Já jsem pořád s někým v kontaktu. Pořád si s někým povídám, takže když chci tak jako ale vlastně toho člověka nechci. Úplně při sobě, když cestuji, protože já nevím, já jsem na té cestě tak to tak ty zážitky prožívám docela jako intenzivně, když to tak řeknu a mě by to hrozně rušilo. Kdyby tam protože já se tak jako piji do té Země a a a užívám si jenom to zemi. Koukám koukám prostě na různé detaily a a přemýšlím jenom o tom o té cestě a když to mám právě Nějakou skupinu lidí, tak furt řeším, co ta skupina lidí a řeším jako věci kolem, kdy se bude vstávat, co se bude jíst a to mi jako hrozně vyrušuje toho prožitku. A jak jsem třeba právě byla na cestě se žlutými Trabanty, tak to byla sice hrozně fajn, ale když si to teďka vybavím. Tak
Minuta: 21
já z toho nemám vůbec ty vzpomínky co? Mám z těch jiných zemí, jako ty z pomínky nejsou ani trochu tak živé, já si to vlastně skoro nepamatuješ to jako pamatuji samozřejmě vím, co se tam odehrálo, ale já nevím, když jsem třeba jela sama taky stáhnu, tak to už je tu byla první taková velká cesta mimo Evropu a bylo to bylo to vlastně dřív, než cesta z trabanta. A tam si pořád pamatuji, jak třeba měli schody. Když jsem po nich šla jo, nebo Prostě Jakou barvu měla něco, jak to tam vypadalo? Pamatuje si různé takové jako vjemy a z té cesty z trabanta mi tohle to je prostě úplně pryč, protože jsem řešil a ty věci kolem. No jako že člověk vlastně já si to představuji tak že tu mozkovou kapacitu. Ne věnuješ plně tomu prostředí, ale furt musíš ještě myslet na to. Já
Minuta: 22
vím, že je to třeba jako divný a že to spoustě lidem nevyhovuje, ale já to tak mám třeba jako v normálním životě. Že se třeba strašně ráda. Procházím se mi třeba místy, které jsem už viděla 100x a pořád jako koukám a vidím něco nového a jet nevím je to dělá hroznou je to zní asi dost blbě, ale ale a pak se třeba o tom jak s někým podělím a říká Hele co jsem viděla a pak to třeba i někomu dalšímu ukážu. Ale ale vlastně Potřebuji potřebuji ten ten čas jako pro sebe sama, abych Abych to vůbec jako dokázala, tak nějak třeba je to v pohodě, i když mám kolem sebe hodně lidí delší dobu, tak pak taky cítím jak Potřebuji potřebuji být sám. Prostě jo, já mám opravdu jako ale potřebuji to dávkovač jako chvilku jo
Minuta: 23
tady spolu budeme, ale až tady jako spolu skončíme, tak já budu strašně ráda, že mám nějaký klid, ale to neznamená, že jsi to teď neužívá cena slyšet. No, já jsem nad tím uvažoval, že bych si někam zajel. Takhle sám právě z těch důvodů, který do Brna třeba do Brna a to zrovna zvládnu jako jo a dokonce i do Bruntálu si zvládnu zajet a tak různě. Já jsem z Bruntálu, ale mně třeba láká Jihoafrická republika nebo jako Afrika obecně a já bych se prostě sám bál, že když si něco stane. Já to mám napsané, že prý jsi Strašpytel jsem já se hrozně Strašpytel. Já jsem jako až paranoidní někdy. Ale ono tak to má asi patří jako že jsem spíš já jsem strašně opatrná nebo Snažím se být strašně opatrný často se teda dostanu do nějakých situaci, kdy vůbec opatrně, já nevím, jak se to stalo, ale hele, když jsem tak nějak jako při vědomí, tak se snažím být jako až extrémně opatrná,
Minuta: 24
takže mi to zrovna nemůžu říct, jako že by to platilo proto Japonsko, ale snažím se třeba ne jít někam někam do baru chlastat sama, protože se bojím, že by mi třeba někdo hodil něco do pití a takhle jako jsou věci, které jsi prostě jako nedovolím zvláště jako holka. Je to ještě horší často jako v různých destinacích, ale třeba to Japonsko byla v tomhle super, že to bylo vlastně super bezpečné je tam dostala se ti tam někdy chvíle, kdy jsi byla jako že ne úplně v pohodě, Písek bezpečnostní tyče. Myslím, že ne, že tam jsem se jako fakt cítila super. Bezpečně, když mi třeba někdo otravoval, tak oni si nějak takhle nějak máš pocit, že si nic moc nedovolí, protože oni z Plzně do Třeboně nekrade. Oni nezamykají domy často tam vyjdeš těch velkých městech ve 2
Minuta: 25
po ulici. Já jsem se často chodila v noci procházet. Neměla jsem nějaký jako extra strach, proto se zmínila, že jsou země, kde to ženy mají obtížnější při cestování to asi budou různé jako muslimské země řekněme nebo Evropa. Jako já jsem v Praze v noci sama po ulici a v tak Japonsku nevím, jestli je to podstatně nebo je to jenom pocit, ale jo. To je zajímavý. Podařilo se ti urazit někoho v Japonsku, třeba i nechtěně předpokládám, že je to možné, ale o tom Podařilo se mi několik nedorozumění. Podařilo se mi několikrát, že oni si mysleli, že já jsem naštvaná hnalo strašnou práci je přesvědčit, že nejsem ale myslím, že mi to nevěří co se stalo, že jsme tam měli už, že
Minuta: 26
jsme se nějak domluvili jako na večeři a teď to domluva byla nějaká jako moc složitá a nakonec jsme se domluvili, ale ty to trvalo tak strašně dlouho, že už z toho jsme byli všichni tak zmatení, že mi to najednou mi psali jako že že ne, že to že nepůjdeme jako co se děje, jako nemáte čas nebo a pak a strašně dlouho to trvalo asi po 2 hodinách nebyl a tam jsme mysleli, že nechceš, že jsi naštvaná říkám, já nejsem naštvaná. Já vůbec nevíš, co tě A tohle to tam jako se stávalo docela často a jak to vzniklo, ten čum nevíš nevím a Zjistila jsi to nevím oni prostě Tím, že já jsem to nějak extra neuměla tím, že prostě máme úplně jinou řeč těla než ty Japonci je to je tak jako já, když jsem se vrátila tady zpátky do Česka. Teď mi Češi přišli úplně, že sedí, že se strašně jako nehýbou a jinak stojí třeba v tramvaji. Kdy se ta
Minuta: 27
je někde říká, že to je strašně divné. Proč proč chodí, tak pomalu a proč proč se takový jako uvolnění jako My. Češi jsme No najednou My Češi přišli. Jaká hrozně takový jako jak jako kdybych si představila teďka v porovnání s Čechama, ale prostě ta řeč těla i na ten způsob toho vyjadřování zdvořilostní fráze, takže jsem klidně mohla někdo nějak jako něco říct, oni si to mohli nějak vyložit. Aha nevím jako často často se mohla jenom jako třeba navrhnout, jestli by nebyla v nějaká hodina lepší. Ani oni si řeknou, že nechci vůbec jo, tak je to takový jako hrozně opatrní. Strašně se bojí, že něco že něco někoho urazí. Dokonce mě se tam potom později stalo, že mě natáčela televize a teď
Minuta: 28
jsme to natáčel nějak celý den strašně dlouho a já tam vlastně to celé té cestě jsem dávala vědět na Facebook. Takže o tom jako různě píšu i tím, že píšu tu knížku, tak už jsi jako píšu nějaké texty a Dávala jsem na Facebook o tom vlastně text o tom natáčení ještě ten večer a ono se to mělo vysílat další den ráno a když jsem strach a zaplať televizi, tak nic a koukám zpráva a psali mi. Dobrý den, přečetli jsme si váš příspěvek na Facebooku. Rozuměli jsme, že z automatického překladu co že teda peklo z automatického překlep mi rozuměli, že vám mohlo být natáčení nepříjemné a proto jsme se rozhodli Honey odvysílat dokud nebudeme mít váš výslovný souhlas, jo? Ježiš Marja a tam to někdo musel. Tam to někdo musel přes noc stříhat musel s tím strašně moc práce a nebo prostě přišel a celé to stáhnul jenom proto, že se báli, že bych jako mohla být nazlobená. Takže v tomhle ohledu to
Minuta: 29
navíc. Oni jsou kolem těch cizinců ještě o něco víc opatrnější, než jsou kolem sebe samé, že tam často tím, že ty kultury jsou tak odlišné. Tak vlastně ten Cizinec tam Tam jich je poměrně dost a já myslím si, že docela problém. Ta mě jak zapadnout do Dánska a myslím, že jako předsudky jsou tam na obou stranách. Takže oni jako myslím našlapuj opatrně, protože často. Třeba o japoncích někdy říká, že že jsou to až jako rasy s tím v určitém smyslu, že prostě jako já, nevím si o nás myslí, že my jsme hrozně líný třeba, že jo, že oni jsou daleko pracovitější, dejme tomu i pravda, ale zásadně ty kultury jsou tak odlišné, že že oni si taky musí jako dávat pozor, aby nikoho neurazí děláš
Minuta: 30
nebo jako osnovu nebo že už píšeš celé kapitoly, který tam dáváš do kupy náleží primárně v tu chvíli to píšu, když to chci vydat právě na Facebooku nebo takhle a potom když mám ten zbytek, když mě to nemám čas, tak třeba jenom poznámky nebo zápisky. Poznámky si dělám prakticky furt už jenom třeba do mobilu, abych Jako si vzpomněla na nějaké třeba útržky konverzaci, ale nedáváš to někdy některé konverzace nebo ne. Ne nedělám. Já se strašně ráda Poslouchám, takže ale zbytek nebo vlastně většinu té knížky píšu až doma a docela se může stát, že vlastně spousta toho co jsem napsala na cestě, tak to pak úplně vyhodím. A v té knížce to vůbec není, protože jsem netušila, co se stane. Potom vlastně
Minuta: 31
už to najednou nebylo zajímavé to třeba něco ti přijde hrozně super to popisuješ, ale na to se stane nějaká ještě daleko víc super věc a ta věc. To je předtím, tak je vlastně strašně nemusíš popisovat na Tak jako strašně dlouho, takže to celý jako. Stane se že prostě vyhodím šílená kvanta textu. No ale to někdy bolí takhle vyškrtnout někdy jo, ale to záleží na některé jako zas ty věci, které jsou pro mě důležité. Co tam musí mít, tak ty si tam dám, ale jako nějaké věci, u kterých si nejsem jistá, tak to já nemá moc problém vyhazovat. Prostě to jde pryč. No každopádně ta knížka se jmenuje Dominika na cestě japonskem. Dá se koupit i digitálně její verze. Myslím, že jo, tak si můžete koupit a můžete jít do pěti minut. Pokud byste měli zájem a člověk musí se zvednout pohybovat nohama někam zajít. Takhle
Minuta: 32
to máš. Já jsem se o tom nikdy nepřemýšlela. Já ti to píši na mobilu. Jo, to bych asi nezvládla a říkám si, že až se dostanu na to, že přečtu aspoň jednu knížku za měsíc, tak si koupím čtečku, ale chci koupit za odměnu. A ještě jsem se nedostal do toho limitu prostě No každopádně ty jsi natáčela z trabanta Marek tak natočil film Afrikou na pionýru a tak mě logicky z toho napadá. Jestli mě vlastně taky neláká to vizualizovat nebo spíš točit než psát. Já daleko radši píšu daleko líp píšu než a mluvím. Takhle vypadám, ale ne mě baví psát. A pro mě je to jako radost ty knížky psát, takže asi úplně ne. Navíc,
Minuta: 33
jak jsem na těch cestách sama, tak by to nešlo, abych tam potřebovala nějaké stát. Jako samozřejmě můžu, můžu si tady vzít nějaké kamery. Natáčela jsem třeba hodně poctivě jsem natáčela na té cestě právě do Kyrgyzstánu, ale ten materiál zásadě nepoužitelný M jako hodiny materiály, o to se hraje dívat já nejsem ani nemám nějak povahou nějakého YouTubera, takže ani jako že bych dala tenhle ten formát, že mi na sebe otočila kameru a něco komentoval a tohle já bych jako s pro La student to já nemůžu dělat daleko raději píšu v zahraničí Používáš ten dron pozdě Můžu vám bylo jako tak nějak nepříjemný že jsem sama řekla bych že dokonce jako do té míry že se snažili nějakého jako fakt pak ulovit Nevíš náhodou jestli v Mekáči mají více ryb na výběr jsem většinu času neviděla Co jí bylo hrozně Divné fakt strašně divné To se fakt nedá na kolik to tak vyjde když si člověk chce udělat takhle
Minuta: 34
dovolenou Já jsem jela domů ze dvou důvodů jednak už jsem Neměla peníze jak vzpomíná na cestu z trabanta žlutýma se bych tam hlavně ne jela se svým partnerem tehdy

Předchozí video

TESLA MODEL S PLAID 3.6.2021

Další video

Jak najít své poslání? Napoví sny nebo dětství