Celý záznam je dostupný na PATREONU

Aneta Langerová: Bála jsem se vycházet z domu, pronásledoval mě bulvár (podcast)

Aneta Langerová je česká zpěvačka. V 17 letech vyhrála jako první v ČR soutěž SuperStar, od té doby sbírá jednu cenu za druhou. Na podzim vyšlo její nové album “Dvě slunce”, které je o svobodě a životním prostoru.

langerovaaneta.cz

 

Automatický transcript

Minuta: 0
Dnešním hostem na Standa show je Aneta Langerová zpěvačka. Ještě jednou tě vítám. Ahoj děkuju a ne to kupuješ si ještě nebo takhle. Kdy sis naposledy koupila cédéčko klasické to ještě na to no, to je těžký, protože já spíš si kupuji vanilky a poslouchám hudbu jako online samozřejmě, proto jsi to tak jako sdílím, ale ale spíš si potom koupím třeba Vinyl, když se mi něco líbí. No jakože gramofonovou desku máš doma gramofonu. Fakt. A jaký to má výhody tohle místo? Vždyť tam jak mně se to moc líbí ten rituál kolem toho a přijde mi to takové symbolický hrnek, s kým večeru prostě patří gramofon. Je tam ještě dneska jdeme takovéto praskání typické takovej ten má to jako jiný zvuk, nebo je to stejně, když se prostě chce dečka. Asi je to je to jako jiný zvuk, ale není to asi tak jako to bývalo dřív, že ty gramofony zřejmě praskaly. Mnohem bych je skřípaly a tak dneska už ty mechaniky jsou asi jako vychytanější. No, ale jako za to, že bych se v tom zase Ale
Minuta: 1
sami jsme vlastně jeden Vinyl vydali, takže jsme taky řešili. Pak jsme se úplně za pustili do nějakých detailů a já samozřejmě hudba se dneska vytváří trochu jiným způsobem než kdysi dávno, takže úplně Takový ten analogovej pocit asi z toho člověk jako nemůže mít nebo ne, tak jako z těch digitálních to prostě tam jako samozřejmě chybí trochu. No, jak to myslíš, že se vytvářela jinak no, nahrávalo se analogovy, že jo. Ne nahrávalo do mixpultu a tak všechno bylo na první nebo tak. Já si to představuji, tak v pohádce bych odcizili ty lidi a že tam byla ta bezprostřednost nebo tak jako že prostě ty lidi zazpívali tak jak to zazpívali, tak to potom bylo nezbytné opravoval Oni neměli jsme 3110m pak jako vymazat nebo který oni nemuseli mazat. Ale měli to prostě na tom pásu, tak si to jako představuje, pak samozřejmě ten zvuk na to. Asi
Minuta: 2
tomu odpovídaly i tu atmosféru. Aha to je zajímavé hypotézy. Musím u kamarádky poslechnout tohle nějaký Vinyl, jestli to dává smysl a je to tu technickou technických svůj osobní představu technického rozborku a že máš Spotify v mobilu. Já nemám Spotify. Já jsem jako jenom to můžu takhle říkat asi můžu, že já jsem už dlouho na iTunes a tak si taky ne, já mám prostě účet a tam si všechno pouštím, co chci a tam si buď můžeš platit předplatné nebo si to kupovat a zaplatíš si předplatné nebo jsi to kupuješ a když jsem si to kupovala a pak jsem se šla platit předplatné jo. Takže jedeš taky na tom neznám systému. Teď tam No mně se na těch systémech líbí, že tam jsou nějaký ty různé doporučovací mechanismy, že jo. To ti nabízí písničky a mě by zajímalo jestli někdy když posloucháš, tak ti to nabídne. Svoji
Minuta: 3
vlastní písničku, že ti to hodí. A to si nevybavuji, že by mi toho házelo jako mojí píseň a já tam myslím, že ne, že že mi co mi to asi nestalo, že by mě to vyloženě jako hodilo nějakou mojí desku nebo tak, že tu desku tam mám, ale jako neprovokuje mě to do nekonečné. Já myslím, že při tvorbě desky slyším ty písně tolikrát nějakou dobu a ty jsi ne pouštíš, někdy jsme třeba intelem, třeba starší album nebo tak, že by si sedla a pustila se něco pouštím z důvodu těch, že mě baví se vracet do té minulosti nebo vidět jako rozdíly a někdy je to strašně těžký u toho vydržet, ale jako pro ten pracovní učil nebo pro ten vývoj nebo tak, tak mi to přijde jako bezvadná zpětná vazba. Já jsem někde četl, že snad nejsilnější paměťové stopy v mozku, tak zanechávají vůně a písničky, takže to dával jako jsem myslel jsem, že se
Minuta: 4
ožrat se takhle do minulosti a já to mám dokonce i pro A to nevím jako je to správně, ale já třeba když se mi na velkém koncertě Což teď teda nejsem nikde, ale jsem jako divák nebo posluchač, tak se mi kolikrát stává, že mám pocit, že cítím jak ty lidi fotit a to je strašně taková zvláštní věc, která se mi vždycky udál, ať jsem byla jako na velkých koncertech jakékoliv kapely nebo zpěváků zpěvaček, tak prostě mám pocit jako i vůně, jak v té hudbě i na dálku několika desítek metrů. To jako mám asi dobrý to nebo nebo si ten tak vždycky festive každej festival má trošku jinou vůni a i kluby mají trošičku jiné vůně na to Ano, to jsem si třeba třeba Vagon prostě oni trošičku jinak jako ostatní kluby, které Taky jsem měla tu čest a ale i na těch festivalech někdy se stane, že to je třeba takový ten stan, že jo velký a je na tom prázdný místě, kde není žádný stín, takže
Minuta: 5
do toho stanu neustále podaří to slunce a Pak Trošku zaprší je to tak jako zábavný silně jsou a neřekl jaké a nebo tys posloucháš, co sama, co jsi měla sama. Já jsem asi ne v poslední době nevím. Poslouchala jsem třeba naposledy Leonarda cohena nebo nicka cavea donnymichl mám moc ráda. Teď jsem poslouchala nový clarinet Factory, takto to bylo docela hezký, že se mi to líbilo ta deska poslouchám i tvorbu jako lidi, kteří zas já mám třeba osobně ráda jako je z toho života nebo z té mojí kapely, tak jejich projekty jako třeba. I acapella move, což je taková jako zábavná kapela Březová. A tak no všechno možný, ale jako klasiku nebo ráda zajdu, co je na klasický koncert českých. Jo ještě nějaká jiná kapela tě napadá z českých interpretů, kterou máš ráda, kdyby jsme se drželi u nás. Slyšela jsem třeba novou desku
Minuta: 6
Tata Bojs, nebo mám moc. ráda butyl A ty teď myslím že nic nevydávají ale jako ráda se k ní vracím nebo je to takový základ My máme moc rádi s bráchou vlastně s celou rodinou s jeho ženou Tak buď ty nebo Vltavou nebo prostě takovýhle kapely který jako majeský textil zábavu nebo i takovou jako zamyšlení Ale je taková všehochuť Buty na to mám vzpomínku Já jsem se učil na bicí kdy se a začal jsem trénovat nějakou písničku od Buty na můj učitel mi řekl Stando to ne To se nemůže prý buď ty jsou moc muzikální skupina na mě takhle jako na tebe To nevím ale jsou fyzikální a na ty jejich písně jsou prostě pro mě úplně jako základ české tvorby Jako v těch kapelách že mi přijde jako jedna z nejlepších kapel kterou jsme kdysi měli bude Mám to takhle No každopádně ty ses vydala nové album které jsme dvě slunce a doufám
Minuta: 7
na tady přinesla můžeš Rozsvícené dřív, kam doběhne třeba, které slunce. No je to takové složitější a samozřejmě je to i v digitální podobě, takže Člověk si může vybrat a věřím tomu, že přijde i ta vinylová deska potom jenom, že to je prostě věc, že na těch nosičích jako fyzických, tak je krásné, že člověk dostane to nevidíte jo. Ale že člověk prostě dostane takový krásný sešitek prostě s fotkami a to taky dělá trošku jako zážitek vlastně ty hudbě. Ano, jako já mám třeba tohle to velmi ráda zvláště, když se to potom ještě třeba zvětší na ten formáty vinylové desky nebo toho vinylového obalu předchozí deskou Na Radosti, tak najednou ty fotky ještě vyniknou mnohem více je takový prostě je to
Minuta: 8
nějaký jako je to nějaké dílo, které je celistvý já. Líbí se mi to. No nechtěla bych mít hudbu jenom jako digitálně, tak se potom trošku ztrácí. No tam vyzval se ztrácí člověk na tom Spotify poslouchá vlastně ani neví a nemůže třeba někdy ocenit, že se člověk autor dá práce s tím kafem, že jo? Je to tak, jak je příběh tady zatím albem. Jaký je příběh? No je tam takový příběh úplně vlastně jednoduchý a prostý a to ten že já jsem byl nevím mně tak jako ovlivnilo hodně teď to, že jsem tak jako hledala prostor sama v sobě v nějaké Svobodný Prostor, zkoumá jsem to kdysi já cítím třeba být opravdu svobodná vnitřně, protože mám pocit, že to je že to neznamená, jako že žijeme někde ve svobodné zemi, jako že tak jak ve svobodné zemi, takže my sami jsme Svobodní No mám, protože to přesně opačně, že ta Svoboda té společnosti vlastně Vychází ze svobody jednotlivců
Minuta: 9
a to mě vlastně hrozně začalo zajímat. Pak jsem se začala jsem si začala pouštět třeba různé přednášky o kvantové fyzice. Což mě taky jako velmi bavilo, protože to je taky sám prostor a nebudu přednášku linek. Jako je to pro mě hodně těžké to pochopit, ale v rámci nějaké imaginace v tom, že vlastně člověk pracuje při tvorbě jakýkoliv tvorbě, tak asi pracuje s představami nebo já tak pracuji, tak mě to hrozně bavilo vlastně ta poslouchat a představovat si to jako jestli Hmota je hmot a tak podobně a co je ten prostor vlastně zároveň, samozřejmě důležité prostory v životě, ať už je to ve vztazích nebo prostě v čemkoliv, co člověk dělá a to je asi základ toho, aby mě pro mě to základ to abych já byla šťastná. Takže takže je to takové hledání toho prostoru a je to prostor mezi dvěmi slunci. Tak jsme to nazvali, protože ty dvě slunce tam já se hrají v několika
Minuta: 10
písních takovou takovou roli jako dualit různé. že to já ti říkám dospívání nebo naopak ta děcka podoba života nebo budoucnost minulost různé vztahy je to jako taková kombinace toho prostoru a těch dvou sluncí těch dva ale mně se líbí jak mluvíš o té Svobodě To je pěkný protože o svobodě dneska mluví každý i třeba každá politická strana mluví o svobodě a vlastně každý tu svobodu vnímá trošičku jinak A kdy ty si připadáš nesvobodná A kdy naopak si připadáš svobodná Přišla jsem na to že se nejhůř cítím když se sama sobě nedovolím být svobodná a to že mám pocit nějakého vnějšího tlaku jako od sebe samotné Možná protože kdo jiný nám v tom vlastně brání Tak to je asi jakoby v moment kdy ji mám pocit že něco ode mě očekává No já to mám splnit a vlastně trošku potom jsem někdy
Minuta: 11
stane že je uklouznout tomu že Se snažím být ta hodná holka a splnit to, co se ode mě očekává, ale vlastně zjišťuji, že ta Svoboda je úplně ten opak trochu něčím. No, že ho rozbít svůj beztoho. Bez toho bez této vína plnit něčí představíme zajímavé, že vlastně největší svobodu si člověk a vybuduje tady v hlavě tady. A nepotřebuje nikoho jiného a já jsem to tvoje album poslouchal. I dneska jsem si ho tady jako pouštěl na náladu, aby jsem se tak pěkně Naladil na tebe a já vlastně jsem nebyl schopen určit. Co je to za žánr? Nemyslím kriticky. Jo mě to těší. Já myslím, že by to těšilo Jakuba Zítka, které jsem na tom albu spolupracoval jasný pianista. A zároveň skladatel a producent této desky, tak
Minuta: 12
ho tímto zdravím a myslím si, že má Dostal co si právě řekla. Já to s ním sdílím, protože to byl vlastně takový cíl udělat pestrou desku. Kde se budou vyvařovat takové ty body, které jsou pro mě docela i typický s písněmi, které jsou zase naopak. Jako třeba odvážnější nebo jsou prostě jiného ražení jiného stylu. Je tam trošku pracujete, třeba i právě s elektronikou s elektronickými nástrojem a s elektronickou hudbou. Já jsem s elektronikou. Nejvíc asi pracovala na albu dotyk s Honzou mu chovem. Tady jsme se snažili vlastně tam žádná elektronika myslím není kromě jednoho nějakým samplu. Aha, takže nepracujeme úplně s elektronikou. Odpověď zní tak protože ten záměr byl jako já jsem pořád slyšel právě tím, že je to takhle jako opět je to velmi osobní témata pořád jsem slyšel a čistý zvuk jako nástrojů, ať už to byly akustiky,
Minuta: 13
tak jako je nehnat přesně jaký aparát nebo naopak je ani elektriky vlastně tam jsou je tam pár míst, kde elektrika samozřejmě jako zazní a má tam svoje místo svoje opodstatnění, ale je to vlastně kontrast vůči tomu, že tam potom je jako klidný čistý piano kytara v základních barvách, tak jak je známe nebo kontrabas? Já se ptám, protože tam je písnička, která se jmenuje tělo 2086 v té písničce, tak se zpívá dávno. Už se lidi nevyjde Dávno už sedí nestrikaji, už se nemiluju a to je písnička, která zní jako kdyby jsi napsala před 2 měsícema, že jo, já vím no, my jsme taky Minulého roku Co jsme to udělali, ale tak samozřejmě nevím. No. Jsou to témata, který možná člověk někde cítí, jako každý z nás myslím ty máš když zabrousím do technologií, jako který nás obklopují, do kterých se v té písničce asi taky z přeneseně trošku zpívat. Ty
Minuta: 14
používáš Instagram sociální sítě internet, jak chceš s tím Kamaráde nemám. Já používám pouze pracovně, jako co se týče sociálních sítí. Tak to je Já je nevyužívám nějak jinak v osobním životě pro mě jako to nějak mě to nikdy jako nechytlo. Takže já jsem moc ráda, že si můžu s někým popovídat právě začít do očí jeden jsem zastánce toho staršího modelu komunikace a chápu to jako rozumím internet využívám proto abych si vyhledávali informace, které mě zajímají to tam je to super, protože se dostanu k spousta rozhovorů, které mě prostě baví, který jako u kterých se může inspirovat a nebo k filmům, že jo jako To je to je. úžasný nikdy hudbě ve výsledku ale že bych používala jako Instagram a Facebook jako komunikaci v osobním životě to ne jenom pouze pracovně To znamená že jsem v kontaktu s lidma který mě poslouchá Já a dávám jim vědět o tom co zrovna se děje a co děláme
Minuta: 15
což je dneska složitý a svízelné trošičku a z toho mě právě napadá Ty jsi mi nějakém rozhovoru říkala že jsi introvert extrovert Já jsem od malička se cítím sama dobře vlastně nebo jako sama ve své hlavě film jako já mám ráda když mám kolem sebe rodinu a svoje nejbližší přátelé nevím tak jako svoji kapelu lidi který znám dobře a ty sama se definuje kdyby ses měla by sis měla vybrat tak sama sebe definuje jako introvert a je to taky si asi spíš jo to mě právě totiž Přijde zajímavé, že já se na to dost otázku už na mě Kolikátého člověka, co vystupuje před lidmi a mně přijde a jak možná je to zkreslení, jako mělo nějaké bubliny, jo, že se všichni introverti přes No jo, no, tak to je otázka. Samozřejmě já
Minuta: 16
pořád a Krause mikrofon na dlouho. No, že to ne, že to jako je vlastně něčím. Já nevím, jestli je to logický není to logické nevím. Prostě to tak asi možná jo, nebo tady máš zrovna štěstí na všechny, ale jak vyjdeš vlastně na steak, že jo a začneš hrát před diváky, tak tam má jaký jsem, já třeba největší koncert, vybavuje si. Kolik jsi měl nejvíc diváků. No já jsem nejvíc jakoby před nejvíce lidmi jsem stále v O2 aréně a to mě jako to nebyl samostatný koncert, ale ale bylo to úplně něco jako neuvěřitelného, že až mi z toho chvílemi bylo úzko, že vlastně jakoby nevidím. Který hrají tam vidíš jenom prvních pár hře, tak jako ten zbytek těch lidí vůbec nevidíš, takže v tom mě to znervózňovalo. A myslím si, že mě prostě větší byt v divadle nebo v kulturním domě někde, kde je ta plochá
Minuta: 17
nebo ten prostor přesně nějakým způsobem trošku jako omezený ohraničený, aby tam tady nrgym jak zůstávala by jsi být v kontaktu s tím s tím publikem vlastně v takovým jako minimalistické já jako na vyprávěj vtipy na koncertech jako děvu se spontánní věci, který ocení a je to zábava a teď nevidíš ti lidi a tam je kolik třeba 20 10000 lidí na to na tobě. Pamatuješ si ten pocit jako jaký to bylo. Ne. Málem jsem dostal infarkt, ale šla jsem tam a já v momentě kdy začnu zpívat, tak je mně vlastně jako všechno asi jedno. Prostě je to prostě tak, jak to je. No, ale jsem v klidu. No mě by zajímalo, jestli člověk v takhle velké mne publiku dokáže
Minuta: 18
vnímat tu energii toho publika, jestli je jako nějaká jiná ta energie, když se ti to samozřejmě těmi lidmi a je to takový taková vlna, která se přenese samozřejmě až na to pódium. To jako každopádně to je ten zážitek. To byl úžasný, ale já to úplně nepatří, ty jsi říkala taky někde, že ráda chodíš na procházky Prahou chceš. Já teda jako máme společné, tohle to a je to vlastně je to takový pěkný extrém, že od O2 arény na procházky Prahou, kdy se člověk tam prochází, kde to máš ráda v Praze. Já jsem na Praze 7. Takže vždycky tam odtud vyrazím směr hrad a Pohořelice tam tím jako tam projdu. Prostě Petřína ti zima uličkami. Nad Malou stranou a tak tak to má moc ráda tam tím směrem. A teď jak je ten zákaz vycházení, tak někde venku. Není co nikde nejsou úplně paráda. Je to skvělý,
Minuta: 19
protože nikdo nikde není jsou zde místní, takže to je jako dobrý, že ještě jako lidi. Chodí hodně na procházky, nebo mám ten pocit aspoň tady v Praze a ale jako to město je prázdné. No jako že si to ulevilo od těch turistů, což samozřejmě všichni jako vnímáme. A nedávno jsem procházela někde kolem Staromáku a říkala jsem si v těch uličkách jsem koukala na těch oken a bylo už tak jako 7
Minuta: 20
takhle žít nechtěl chápu A to já se musím jít do centra podívat a jsem ještě tam nebyl ale chci to stihnout vlastně dokud ještě je tam něco protože to je asi ten Vlastně výhoda že já nevím já si s sebou nesou foťák takže já si fotím u toho a ho a je mi to takový jako velmi příjemné v tom být tak si o tom přemýšlet o těch jednotlivých stavbách ale ne že bych byl tady nějaký odborník jenom prostě takhle to koukám a kochám se k čemu to je že si takhle pěkně fotíš když to potom nedáš na Instagram budu tady u toho radost a nevím tak třeba někdy jako někdy tu a tam něco třeba pošlu Nahoře některých září jako spravují ten Facebook u nás. Takže vždycky posílám obrázek a pod to text pošli mi to do zprávy. Oni to kouknu na ten Facebook nebo na ten Instagram, takže to tam tam nějaká fotka určitě bude Aneta zpěvačka fotografka vlastně dneska je to
Minuta: 21
tak jako pro radost taky spousta lidí, kteří jsou takhle introverti a extroverti na pódiu, tak vím, že řeší lidi na ulici, když je potkávají poznávají Potter a poznávají tě lidé na ulici. Jako já teda musím říct, že tady čím obdobím jako tygr oušek. Je to úplně jenom lidi jako tak, když jdu na nákup, tak tam kde mě už znají, ale jako že mě poznejte a podle hlasu, ale jako já mám úplně teďka teďka všude klid prostě. Neuvěřitelný v tomhle tak jsem to dlouho nezažila kroužky, jako jsou šílený naprosto, ale v tomhle tom jsou jako super. To není poprvé, co slyším o tom, že růžky mají i své výhody je jedno a nohy, tak si myslím, že to úplně nejde. Mám druhou výhodu, o které myslím
Minuta: 22
mohla Daniela Drtinová a to je to, že se nemusí malovat pod roušku, ne taky pravda, že už jsem několikrát přišla na rozhovor s namalovanou pusou, pak jsem si úplně k ničemu. Ale ale tak ty jsi vyhrála strašně moc cenu. Já jsem to tady si nechali psát. Je to čeho Český slavík jsou pro tebe ty ceny jako důležité nebo vnímáš to nějak jako věc, která kterou řešíš. Já jsem na začátku vůbec nevěděl, co s nima mám dělat. Co v momentě kdy se mi dostávala nejvíc z důvodu i třeba popularity úplně na začátku, tak po té soutěži krátce. Tak já jsem neměla vlastně vůbec žádnou desku jako svojí. Třeba nebo já Měla jsem takový pocit ne odvedené práce a za to jsem dostal jako nějaký jako ceny. Pak jsem si uvědomila, že dobře, tak já můžu být jako lidem třeba sympatická nebo tak jsem si to tak jako odůvodňoval a ale ty ceny potom přišli až právě po desce dotyk, což byla první autorská
Minuta: 23
deska a nebo spolu autorská deska a tam mi najednou jsem si říkala jo, tak to jako fajn, že nás někdo třeba ocenil za to nebo že to má nějakou odezvu takovouhle pozitivní, ale vlastně je to takový bonbónek, jako pro mě největší. Fakt se na to, že jedeme na koncert a tam máme prostě plný sál lidi, to je pro muzikanta si toho jako nejlepší a to žádná cena nikdy jako nevynahradí rozumím no a Mám vzkaz od mého kamaráda, který ti mám vyřídit. Málem se na něj zapomněl a já jsem mu říkala přidáno Zagorová a on mi říkal Stando řekni, že se strašně cení. Její skromnosti a toho že sláva nastoupila do hlavy mám vyřídit ten, který udržel nohama na zemi a jak je to s nima šla Vítězslava nebo je to opruz, který je spojený
Minuta: 24
s tvojí prací a musíš ho prostě respektovat. Neříkala bych, že to je nebo ne. Řekla bych že je to vzal, ale tak samozřejmě jako někdy říkám jako nejsem úplně ten člověk, který je vždycky rád středem pozornosti na tom podobně to něco jiného, když jako můžu něco sdělit a je tam ta přízemí nebo za pozornost jakoby toho publika, tak je to úplně skvělý, protože Tak to potom jako může fungovat, že jo, ale v osobním životě co nebo v tom normálním jako svým životě ne, mám pocit, že bych úplně ta vyhledávala nebo bych potřebovala být nebo si tu slávu nějak jako víc užívala nebo za jak má to určitě. Výhody samozřejmě i nevýhody, jak je to má výhody. Já nevím, že vás třeba někdo hezky pozdraví, nebo rovnou vám řekne jako Anetko nemá ale Anet nebo prostě tak jako Přeji vám hezký den, tak takhle jako daleko jsem se chtěla dopracovat, že třeba to bude takovéhle Milý pozdrav, protože dřív jsem z té Slavii spíš měla tu
Minuta: 25
hrůzu, jelikož jsem skoro nikam nevycházela a bál jsem se vlastně víc a pak jsem zjistila, že to je opravdu jenom asi v té mojí hlavy, abych to nepřitahovala, abych se toho nebála, protože tebe strach to plodí. Z mého pohledu a Přestala jsem se toho bát a najednou ty lidi jako cítili takový jako jemný asi Respekt nebo něco nevím, bylo to takový jako zajímavý, že mě víc nechávali a ten prostor. No že mě třeba hezky pozdravili nebo za okomentovali. Ale nechali jako být jako nechali tu mojí osobní zónu, což na začátku absolutně tak nebylo nebo jsi dostala třeba kvalitnější šunku uzenářství, nebo takovou šanci podpultova, to jsem asi nezažil a tak. Já vím životě. A to jste vlastně vracíme k tématu toho auta, že jo. Tady to co říkáš, to je zase o nějaké Té kterou člověk má v hlavě jsme měli takový jako odstupy sami od sebe vlastně z toho pohledu z vnějšku, že v tu chvíli kdy se ten prostor
Minuta: 26
tak jako naplní a člověk je třeba sám se sebou nevím někde na procházce přesně Prahou. Tak ten prostorné domy znáte dávám možnost vidět ty věci třeba jinak, to mi řekni ještě ty jsi řekla, že jsi měla období, kdy si nevycházela z domova vycházet domů nebo pálená na začátku jo, protože to bylo jako No pro mě to bylo nevím pro mě to tady v tom bylo těžké, protože já jsem nebyla zvyklá na to, že na mě lidi koukají volají chtějí po mně něco fotit se se mnou tak to jako na začátku mě to samozřejmě o to, že ten zájem byl jako extrémní. Soutěži, já to popularitu vyvolenou jsem a televizními pořady jako byly nonstop. Byli jsme vlastně všude, ty jsou soutěžící. Bylo to něco nového, takže to ty lidi tak jako brali a hodně to prožívali a já jsem samozřejmě to vděčná, protože mě to dalo nějakou možnost jako startovat
Minuta: 27
na určité pozici. Už by jsem si mohla přece jenom vybírat a zaměřit tady tu sílu to v té popularity vlastně na něco co opravdu jako chci a tudíž jsem to tam to měla jako usnadněný, ale všechno má svůj den. A ne ten ten teďka mi vlastně jak tam vyprávíš, tak mě dochází vlastně ten tvůj příběh, že ode se stala jako mladá hodně slavná a přijde mi a teď když tak mi řekni, jestli to vnímám blbě, ale že vlastně s tou slevou sedačka učíš nějak pracovat a postupně se jako osvobozuje od toho, aby sis tu slávu jakou měla zpracovat využít zní to dobré a zároveň, aby tě nebrzdila v nějaké tvé osobní svobodě je to. Celou tu dobu a hlavně jako samozřejmě to povědomí tehdy bylo jako mnohonásobně větší a jet tou jako televizní soutěži bude to bylo opravdu pořád v té televizi a televize se tenkrát mnohem víc sledovala dneska ten záběr byl velký tím to bylo bylo tam hodně faktorů,
Minuta: 28
který to ovlivnily a vlastně od té doby co jsem zvítězila v soutěži, tak od té doby se to učím něco jako opravdu, ale je skvělá, jako mám to ráda, jakým způsobem zpracovává proces třeba s bulvárem taková jako u určitě nepříjemná věc, se kterou se člověk musí potýkat, když je slavný naší České republice v tom slova smyslu, čteš články o tobě třeba jako bulvární. Ne, to už jsem se vyléčila z toho četla na začátku se ke mě zavřeli dostávali a já jsem byla hodně rozčílená, vždycky, když mě napsali nějakou blbost prostě no tak jako byla jsem rozčílená používaly různé věci ať už jako s mojí rodinou nebo prostě kde kdekoli jsem stále vedle kohokoliv Tak už byl můj přítel nebo přítelkyně prostě to bylo jako hrozně rychle se mnou Bali lidi chodit Kam jsi říkala tak na kolo s tebou na kafe ale zítra do práce
Minuta: 29
protože si z nás budu dělat legraci že s tebou jako chodím třeba nebo něco tak začnu na Tak to je součást toho a nedělalo mi to samozřejmě jak moc dobře ale to je jasný jako No to asi nikomu když jakoby jste to nějaký lži a prostě nějaké báchorky které se nikdo vymýšlí fotky jako který ve vás někdo sleduje necítíte za sebou jedete v autě a cítíte že vás někdo prostě sleduje celou dobu tak jo jsou to takový jako věci kdy a kolikrát jsme s bratrem jako vymysleli plán že jsme jako ho dokázali zdrhnout řeknu to takhle Lidovky protože to byl u útěk Tak ale to šílené ale A já jsem ten kluk jako patří a záda patřilo. Já bydlím v tej storky znám jako za Mraky, že vždy se paparazzi, ale netušil jsem, že je v České republice se to dělá. Jakože se sledují zpěváci jako v autech a tak to je šílený. No mám pocit, že jako dřív to bylo. Samozřejmě extrémnější, jak říkám, že teď jako tím, že ani vlastně bulvárem nějak jako ne, ne spolupracovnici
Minuta: 30
Moniko nemám společného, tak si myslím, že v době sociálních sítích jak kde všichni se fotěj, jako to je taky další jako zajímavá vlastně. Tak v tomto taky zajímavý postřeh pro mě, že dřív jako mám pocit, že si lidi veřejně jako dá nějak známý, takže se spíš tomu bulváru jako vyhýbali. Nebo jak tedy samozřejmě to nevím a dneska už je to tak, že jsi už lidi se vyfotí se mi z toho soukromí, posílejte obrázky vlastně do světa a mě tohle to prostě není blízký. No, že jak ofotit se někde v soukromí s někým nebo tak něco to nevím. No, to není můj styl úplně jak bych s vámi dáš mýdlo. Superstar byly tam tři jako Sámer Issa mi přijde, že prostě jako uměl i zpívat třeba mnohem mnohem lépe než já jednou v životě jsem vystupovala na playback. Připadala jsem si naprosto strašně dobrý tam byla součástí TV hry nějaká smlouva s podmínky, které třeba mně se už nelíbil, jak si být součástí v Televizních. Hodně
Minuta: 31
se používá estráda, kde je ten začátek, než se ta písnička začne rodit jednotlivé tóny. Pro mě ne jsou jako už ten text. Když tě napadne melodie. Tak jdeš ke klavíru? Zahraješ si na klavír a nebo si to taky zazpívá, že do telefonu jako dítě jsem se nahrávala ten Jako diktafon, takže diktafon má Aneta nějakou zkušenost s rozšířeným stavem vědomí.

Předchozí video

Ovčáček o rozhovoru v DVTV: S Veselovským jsem hrál hru, taky rád provokuju (bonus z Patreonu)

Další video

Nejčtenější autor sci-fi v ČR: Když volby vyhraje Bartoš, napíšu další knihu