Chceš podpořit tento kanál? Staň se PATRONEM!

Tomáš Sedláček – Udržování neudržitelnosti | Neurazitelny.cz | Večery na FF UK

Když se řekne ekonom Tomáš Sedláček, kniha Ekonomie dobra a zla asi vytane na mysli nejednomu z nás – aby také ne, když byla tato kniha přeložena do více než 20 světových jazyků! To ale zdaleka není jediná zajímavost, která je s ekonomem “vzhledu a chování bohéma” spjata. ČSOB si jej vybrala za svého hlavního ekonomického stratéga a institut GDI jej dokonce zařadil mezi 100 nejvlivnějších světových myslitelů.

Stejně tak z hlediska knižního nezůstalo pouze u jeho slavné prvotiny, v roce 2016 obohatila autorskou kategorii “Tomáš Sedláček” nová kniha “2036 – Jak budeme žít za 20 let”, v roce 2018 přibyla první kniha (ze zamýšlené trilogie) nazvaná “Druhá derivace touhy”. Velmi dobře ho znají také čtenáři Hospodářských novin a serveru Aktuálně, kde má Tomáš Sedláček blog těšící se hojné návštěvnosti čtenářů. Manželskému páru Markéta Sedláčková Tomáš Sedláček se narodil syn Kryštof, kterému Tomáš věnoval právě svou knihu Ekonomie dobra a zla.

V roce 2019 obohatil Tomáš Sedláček YouTube kanál našeho projektu poprvé, neboť na rozhovor u Stolu pro tři s ním zatím bohužel ještě nedošlo. Jelikož ale o tento rozhovor máme více než značný zájem, pevně doufáme, že se podaří její na povídání u kávy pozvat a že vám záznam tohoto povídání přineseme ještě letos. 🙂

Jsme ohromně rádi, že se v listopadu roku 2018 Tomáš Sedláček přednášky “Udržování neudržitelnosti” s podtitulem “(Ko)lapsy ekonomie a filozofie” zhostil a že Vám můžeme od 8. března 2019 nabídnou její kompletní záznam. Přednáška se uskutečnila 12. listopadu 2018 ve vyprodané velké aule Filozofické fakulty, která se dobře bavila a tleskala nejen při závěrečném “Let’s make the world great for the first time”. 🙂 Za kamerou stál již tradičně Kuba Křenek. 🙂

Přednáška na jednu stranu velmi nápaditá (takové podobenství o krávě skutečně nutí k zamyšlení), na stranu druhou upřímná a dokazující, že ani ekonomika dobra a zla nezůstala ušetřena. 🙂

V rámci přednášky Tomáše Sedláčka “Udržování neudržitelnosti” odhalíte například:
– freudiánský přeřek ve slavné Trumpově větě “Let’s make America great again” (06:07)
– v jakou neviditelnou ruku Tomáš věří (ruka trhu to není) a několik podpůrných důkazů (38:35)
– praktický příklad, jak vás filozofie může zachránit od rozbití držky (52:50)
– proč se nemusíme bát přelidnění Země a jaký to má překvapivý důvod (1:13:02)

Přejeme příjemné sledování! 🙂

🎧 Pokud přednášky raději posloucháte než sledujete, můžete si přednášku Tomáše Sedláčka dopřát jako podcast zde: https://neurazitelny.cz/tomas-sedlacek-udrzovani-neudrzitelnosti/

Zajímavá videa s přednášejícím Tomáš Sedláček:
Tomáš Sedláček: Přestaňme se vymlouvat na dědictví komunismu. Mysleme na to, čím chceme být
Tomáš Sedláček: Bůh trhu je mrtev
Tomáš Sedláček: Důvody hlasování o smlouvě o brexitu? Jednodušeji než „ano“ se říká „ne“

Tomáš Sedláček – zajímavé odkazy:
Tomáš na Wikipedii
Tomášovy články na webu Hospodářských novin
Tomášův osobní web

Automatický transcript

Minuta: 0
Dobrý večer, přátelé, já jsem čekal mnohem skromnější skupinku takže jsem si připravil několik diskusních otázek na vás spíš než na mě, ale jak jsem výjimečně a nějakým omylem osudu přišel dřív, než jsem měl, tak jsem měl čas se pořádně připravit. Mockrát děkuju, moc si vážím toho pozvání, které ... ještě víc si vážím toho, že je vás tady tolik. Já jsem sem sám kdysi chodíval a rád vzpomínám na to, jak jsme chodili ... pro ty z vás kdo jste podobně staří jako já, na přednášky Milana Machovce a Jana Sokola a Tomáše Halíka a dalších, takže pro mě takovým tím hezkým způsobem ponižující, totiž zavazující, tady před vámi hovořit o kolapsech filosofie a o kolapsech ekonomie. Já bych se nad tím chtěl zamyslet tak trošku šmahem. omlouvám se. Vícestrukturované téma přednáším nebo většinou píšu do knížek nebo do článků a tady se snažím poukázat na roli, kterou filosofie měla mít
Minuta: 1
a kterou dle mého soudu ztratila, podobně jako je kritizovaná ekonomie, která měla mít jakousi roli a tak trošku se tomu člověku oddálila. To je výtka nebo kritika, kterou velice často slýcháváme my, ekonomové, od sociologů, slýcháme ji od psychologů, slýcháme ji koneckonců i od filosofů. Tak jsem si říkal, že by bylo dobré se nad tím jakýmsi způsobem zamyslet. Setkáváme se v době, která je v mnohém velice prazvláštní. Na to, jak se máme dobře, tak politické preference na celém západním světě, nejen u nás, vypadají, jako kdybychom tady umírali téměř zimou a hladem a jako kdybychom byli pod útokem. Zdá se, že od roku 1990 a my jsme tedy toho byli součástí, se svět zvedl téměř exponenciálním způsobem, Pokud se podíváte na indexy burz,
Minuta: 2
tak je to desetinásobné zbohatnutí, bohatne celý svět, máme dobu, kdy se média mohou zabývat 14 dní tím, kdo bude nejvyšším americkým soudcem ústavního soudu, což značí, že naše civilizace očividně ... a kdy se naposledy opil ... v 16ti letech a jestli si na to pamatuje anebo ne, to jsme přece řešili, když Američané instalovali svého velice kontroverzního ústavního soudce. Od roku devadesát se svět proměnil několika různými způsoby, na které neumíme reagovat. Pokud se podíváme na rok 1990, jak teď vzpomínáme na pád Železné opony, tak se do jisté míry uskutečnil onen konec historie, tak jak to tenkrát trošku prorokoval Fukuyama a pokud si vezmeme náš systém, tak je to liberální demokracie nebo demokratický kapitalismus se tomu často říká,
Minuta: 3
protože lepší slovo nemáme, tak se zdá, že nám nebo lépe řečeno Východu, tehdy ještě ne nám, že se Východu z této dvojice podařilo exportovat velice úspěšně kapitalismus, ale demokracii už moc ne. Naopak u demokracie mnozí z nás mají obavy, že pokud, co se ekonomiky týče, došlo k západizaci východu, že se Východ inspiroval od Západu, tak co se politiky týče, tam spíš došlo k východizaci Západu. Nevím, jak to líp popsat, ale současní vládcové naši nejsou v našich nejlepších demokratických tradicích. A docházíme k době, kdy já, když jsem byl mlád, tak si vzpomínám, že byla různá hnutí mládeže,
Minuta: 4
ať už to byli anarchisti nebo pankáči nebo komunisti nebo náckové nebo hipíci, mezi které jsem se počítal onehdá já sám. To byla relativně radikální hnutí, která celkem přesně věděla, co chtějí, v některých případech používala i násilí, ale byla velice jaksi touhou vzbuzená hnutí mládežnická, která byla ... Teď je nebudu hodnotit, ale chci to srovnat se současnou dobou, kdy máme hipstery. A myslím, že ta hipsteřina do jisté míry - pokud mi to dovolíte - vyjadřuje i stav naší politiky, je to vidět dokonce i v hudbě, ale zejména ve filosofii. Ta doba hipsterská nastává dle mého přísného soudu právě proto, že naše filosofická, intelektuální, duchovní, duševní, umělecká, poetická vizionářská, možná i politická fantazie
Minuta: 5
není schopná představit si další svět, pro který se obětovat v současnosti. Což je něco, co všechna tato výše zmíněná mládežnická hnutí, chcete-li, spojovalo. Dneska vlastně i v politice vyhrává jakási nulová nabídka levice byť tedy hospodářská krize, která se strhla v roku 2008 byla pravicovou krizí. To nebylo ničím jiným než krizí bankovnictví a systému, kde my jsme tvrdili, že to funguje a že to máme všechno pojištěné a ono to všechno nefungovalo a neměli jsme to všechno pojištěné. Tak vlastně levice nebyla schopná nabídnout žádnou - já nevím, jak to říct líp, než ukázat takhle šipkou dopředu. Že vlastně v současné době není nic moc, co nám ukazuje, kam tedy dál, protože jeden způsob, jak číst Evropskou krizi je v postkoitálním slova smyslu, v tom, že se nám ty naše sny už splnily.
Minuta: 6
Nemáme tedy jít kam jinam než nazpátek. Tak je také možno číst ono Trumpovo velice slavné Let's make America great again! Na to jste četli mnoho analýz, já se k tomu ještě dostanu, otázka pro hloubavé a chytré a kteří jsou schopní dělat několik věcí najednou, je
Minuta: 7
Já budu mluvit víc nahlas, já se omlouvám. ??? Ok, tak jo, tak já to vzdávám, tak to zapněte. Pardon, já jsem doufal, že to ukřičím a neukřičel jsem. Tak je to takhle lepší Martin Buber říkal, že každý prostředek je zároveň překážkou. Takže teď jsme si udělali jednu takovou překážku, že mezi mnou a váma musí sedět dráty a reproduktory. Ale je to takhle asi lepší. Tak, u čeho jsme to ... mám začít znova? Jo, takže, pán zbystřil, možná ten dostane tu knížku. Kdo dokáže rozlousknout hlavolam najdi nebo najděte ve větě Let's make America great again! freudiánský přeřek. Teď se vrátím k té standardní intepretaci.
Minuta: 8
Nejvíc lidí na tom zarazí slovo again. Ono to dává do jisté míry smysl, protože tam je taková jakási touha po takovém konzervativně rustikálním, idylické době, kterou si ta Amerika zažila. Co tím chci říct je, že vlastně máme těžkosti s tím, nabídnout společnosti, řekněme třeba hipsterům, jakýsi společenský program, který by je nadchl natolik, že by ta společnost byla schopná se pro jeho dosažení jakýmsi způsobem spojit. Ekonomie se stala jakýmsi dočasným náhradníkem po této absenci smyslu. Kdy ekonomie se v dobách mírových nestává područím jakéhosi vyššího cíle, to znamená, já nevím, když to přeženu, tak lidstvo teď staví jakýsi barák, kterému ta ekonomie má dodat palivo. Ale žádný barák se nestaví,
Minuta: 9
takže ekonomie vlastně dodává palivo sama sobě. V Evropské unii to fungovalo relativně dobře, to je mimochodem celkem zajímavé zamyšlení pro celé společenské vědy, jak ve společnosti nahradit lásku. Teď to řeknu úplně přitaženě za hlavu, ale tohle by byl sluníčkářský pohled na svět. Tohle by byl opravdu láskařský pohled na svět, že láska, tak jak tomu věřili hipíci, make love, not war, to je přece heslo, na kterém jsme vyrostli, naše generace, milujte se, nebojujte spolu. Jinými slovy láska je zde brána jako efektivní substitut válčení, byť je jejím pravým opakem. Tak tohle, věřit tomu, že se Evropa, bude držet, protože Němci budou milovat Francouze a Francouzi budou milovat Italy pro jejich, já nevím co, kuchyň třeba, tak to by byla idylistická a mírně
Minuta: 10
přehnaně optimistická verze světa. My v Evropě jsme toto nahradili make trade, not war. Takže ekonomická filosofie nebo vlastně filosofie Evropské Unie je ekonomická. To je též potřeba říct, že nás paradoxně nespojuje nějaká vyšší myšlenka, k tomu se též dostanu ke konci, když se budu snažit navrhnout nějaká řešení, jak jít dál a jak dát jakýsi program tomuto světu, který se tak trošku točí dokolečka, v tom smyslu, že já když jsem byl mladý a studoval jsem tam, kde sedíte vy, nadšeně jsem hltal postmodernu, protože mi to přišlo velice léčivé, po té tvrdé struktuře té hrdé moderny byla postmoderna taková pokornější, metodologicky bylo všechno přípustné. Paul Feyerabend nám povolil a já jsem na základě této metodické úchylky byl schopen napsat svoji dizertační práci,
Minuta: 11
že everything goes. Tak jsem právě dokázal skoro, že not everything goes. Ta moje dizertace, jak známo, neprošla napoprvé, takže to je takový důkaz sporem, v této filosofii se často hledal způsob falsifikace, tak jsme ji právě ukázali. Postmoderna byla atraktivní ve své, jaksi, novosti, ale teď mi, přátelé mí, přijde, že se ta postmoderna přežila a že se filosofie na příliš dlouho zamotala do jakěhosi sebedekonstrukčního kruhu, který v mnohém připomíná zabrzlosti??? filosofie před existencionalismem, to znamená před nástupem řekněme Kirkegarda a dalších, kteří se snažili filosofii vrátit člověka, protože nám analytičtěla. Z filosofie, jak mnozí víte ze studií, se stala taková divná matematika nebo logika a ztrácí schopnost hledat nové cesty kam dál.
Minuta: 12
Přece to byla postmoderna, která nám tajně říkala, že není žádný velký narativ a že je všechno subjektivní. Tak teď to vidíme, teď vlastně vidíme postmodernu prokapanou do parlamentních ... prokapanou myslím jako kapky prokapávají ... tak vlastně svědčíme postmoderně, která prokapala do Parlamentních listů a Blesku a Haló novin. Žádná věděcká fakta neexistují, to je přece teď, co tady studujeme a studovali jsme, není žádný objektivně velký příběh, neexistují žádné pořádné hodnoty. Všechny hodnoty jsou de-facto cynic ..., je možné je vysvětlit cynicky. To se nám, ekonomům, hrozně hodí, protože my celé lidské počínání chápeme cynicky, že člověk se snaží vždy maximalizovat svůj užitek a že primárně nedbá na své okolí. Že to je entita, která má maximalizovat svůj užitek.
Minuta: 13
Takže v téhle interpretaci jsme schopni vysvětlit i upálení MIstra Jana Husa, dobrovolné, jakože Jan Hus optimalizoval postmortem užitek. Protože si spočetl x hodin lidského utrpení versus nekonečno v pekle. Na to ani nepotřebujete excelovskou tabulku. Takže to byla ta doba, když už jsme u toho Husa, to byla doba, kdy jeden z našich nejvýznamnějších filosofů, světově známý Jan Amos Komenský psal Panorthosii, což je Všenáprava světa. Tenkrát věřili, a ta víra mimochodem dokapala až k Tomáši G.Masarykovi, možná je to vhodné tady na této půdě vzpomenout i v příležitosti tohoto výročí. Všichni cítili, že český národ, tady je to trochu národovecké, ale budiž, v tomto smyslu si myslím, že bychom se měli stát elitním národem a měli bychom se stát předním mezi národy v tom, že Masaryk věřil, stejně tak jako v to věřil Hus, jako v to věřil Komenský, že tento národ má světu ukazovat
Minuta: 14
jak dál, kudy dál, jak vše napravit. Panarthosia znamená Všenáprava, náprava všech věcí, je to Komenského nejtlustší bichle a zároveň nejkrásnější, kde to prostě bere od šroubků až po sociální systém. A tohle povědomí velkého volání něco někomu ukázat občas některé národy mají. Víte, že to měl kdysi Izrael, pocit takového vyvoleného národa nebo v bibli je to takto prezentováno, Američané to jednu dobu měli, dodneška to do jisté míry mají, a Češi mají, mám pocit, v současnosti pravý opak toho všeho. Ale obecně řečeno, to, co vidíme v České republice, ta ztráta toho ... tam je vidět i v západním světě, kde, abych se vrátil k politice, lidem se zdá atraktivnější vrácení se do jakéhosi hipster stádia před tím, než se všecko roztočilo postmodernou, kdy najednou se relativizují ta, jaksi ...
Minuta: 15
jestli sledujete americkou debatu mezi filosofy ... je to teď hodně o genderu, takže levice, v tomto filosofickém slova smyslu jaksi ukazuje směr jaksi gender a už to některým připadá, že to je moc. A ekonomicko-prakticky, když měla levice v Řecku příležitost, když Syriza a její asi nejvýraznější představitel Yanis Varoufakis dostali kormidlo Řecka ke kormidlování nechť tedy ukážou a celý svět, to nemyslím, že se na ně dívá nějak škodolibě, ale nechť tedy ukážou, co má levice v rukávu na ozdravení ekonomiky a na všenápravu, řekněme tomu takto, pokud můžu Komenského jazykem všenápravu světa, tak se ukázalo, že levice vlastně nic pořádného nevyprodukovala. Je to trošku nefér srovnání, protože je potřeba říct, že kormidlo jim bylo předáno
Minuta: 16
už v momentě, kdy loď troskotala. Nicméně není tady žádný nový program. Abych to řekl jazykem Jana Amose Komenského nebo spíš jeho dobou a Jana Husa, je to jako ... nebo já si to představuju jako předvečer protestanské revoluce, kdy už mnoho lidem vadila ideologie nebo vnímání světa nebo mythologie katolické církve v té své původní podobě. Doba je těhotná jakousi změnou, všichni tu změnu chceme, Ježíšův duch je silný, ale tělo je slabé, zdá se, hrát roli i v našem celospolečenském rozměru. takže ... Další věc, ve které se ukazuje tohle zamotnutí se dokolečka a nejen, že tady levice nemá co nabídnout, ale že ani pravice nemá nějaký moc moderní způsob nahlížení,
Minuta: 17
kam má lidstvo jít dál. Myslím si, že je to úkol filosofů a filosofie a v momentě, kdy to bude vakuum, tak se to bude vyplňovat věcma, které ty hodnoty v sobě mít nebudou. Teď bych se chtěl chvíli bavit o tom, že právě naše liberální demokracie, ať se to zdá být systém sluníčkářský a na lásce postavený, měkký systém, takhle dostáváme často, myslím, že Východ nás vnímá jako rozmazlenou Evropu ta liberální demokracie, které trvá 6 let, než si odsouhlasí, jestli postaví někde letiště, kdežto v Číně je to za 14 dní, protože totalitní režim ... prostě se vůdce ráno probudí, odpoledne se rozmyslí, že by bylo dobré mít letiště a večer se už kope. To je něco, co tady u nás nemáme. Tak je zajímavé, že ten náš systém, ta liberální demokracie,
Minuta: 18
zůstala jako reziduum toho, co zbylo po nárazu dvou totalitních režimů, jeden komunistický a druhý nacistický. Ty do sebe narazily nějakým způsobem a co zbylo na zemi si já představuju jako v Cernu, když se proti sobě rozbíhají dva protony, tak ty elementy, které na chvíli vzniknou, tak si je fotíme a najednou vidíte liberální demokracii. A ještě je zajímavé, že liberální demokracie vyhrála jak nad nacismem, tak nad komunismem v jejich vlastní zbrani. Nacismus si vybral zbraň opravdu doslova, zbraň a bojoval tím, že rval olovo do lidí, normálně tímhle způsobem se rozhodli bojovat, nikoliv jinými. A my jsme jim namlátili v té zbrani, normálně dostali fyzicky přes držku, protože se začali prát.
Minuta: 19
Takže jestli máte v okolí nějaké nacisty, můžete říct, že jestli chtějí hajlovat před silným systémem, ať pokleknou před liberální demokracií, protože jim před několika deseti lety dala na držku, normálně, fyzicky. No a co se komunismu týče, tak tam jsme zase vyhráli v naplnění cílů, které se nám podařilo naplnit mnohem lépe, než v jakékoliv komunistické zemi, která jakkoliv s těmito myšlenkami, vzešlými od Marxe, koketovala. Jestli si přečtete komunistický manifest, což není nutné, ale ... zjistíte, že na konci Marx má 8 nebo 10 požadavků, co ten manifest chce, a bude krev a tohle a my trváme na tom ... takže třeba první z požadavků je bezplatné školství. Druhý je bezplatná zdravotní péče. No, a takhle to můžete odfajfkovávat dál a můžete Marxovi říct
Minuta: 20
A dneska se vsadím, že by dělník radši žil v kapitalistické zemi než v komunistické zemi. Takže jsme vlastně oběma těmto systémům ... my nejsme žádný moc měkký systém. My jsme jako dost ostří, Evropa tady vždycky a dodneška je nejsilnější a nejdominantnější kultura, kterou tahle planeta kdy znala. Taky se od nás čeká, abychom se sami zkritizovali a šli dál. Nevýhoda Evropy v tomhle smyslu je filosofické dědictví nebo nevýhoda ve výhodě, náš systém je postaven na sebekritice. Podívejte se na historii filosofie. Málokterý filosof se udělal v uvozovkách jinak než na zádech svého učitele. Historie filosofie je přece ano, mistře, ano, mistře, ano, mistře a houby a vymezí se proti svému mistrovi
Minuta: 21
a takhle vlastně ... málokterý filosof hladce navázal bez jakékoliv kritiky na svého učitele. Na rozdíl třeba od historie filosofie v Číně. Čínská filosofie nevyzývá tolik ke kritice mocných. My něco slyšíme v televizi anebo něco slyšíme a ihned si to v hlavě dekonstruujeme, protože takhle nás to učili odmalička a takhle jsme přišli na hrozně moc zajímavých věcí. Takhle jsme vymysleli díky kritické metodě, my jsme se byli schopní odpoutat od věření, náboženství k studování světa a vymyšlení vědy. Věda začíná právě oněmi Descartovými pochybnostmi. Já si velice dobře pamatuju na přednášku Zdeňka Neubauera, který nám tady se svýma zavřenýma očima povídal, že ty Meditace, Descartova knížka, která otevírá vůbec celou vědu, se jmenují Meditace o první filosofii, tak si velice dobře pamatuju, jak nám říkal, že to je zejména meditace v tom slova smyslu meditativním,
Minuta: 22
že tam Descartes pochybuje úplně o všem. On se vlastně zbavuje svých smyslů, ať už je to čich, hmat nebo co jiného, a nevěří vůbec ničemu, co slyšel a tím pochybováním, zakládá to, čím jsme se my vymanili zbytku světa. Podobná kritická škola v Číně neexistuje. Ono se to totiž projevuje i v Evropské unii, protože když se na to podíváte, plno lidí má obavy z Ameriky, ale ne Američani. Plno lidí má obavy z rostoucí geopolitické síly Ruska, ale ne Rusové. Mnoho lidí se bojí Číny a jejich velkého ekonomického možného rozmachu nebo téměř jistého, ale ne Číňani. Číňani jsou z toho hrozně nadšený. Evropy se nikdo nebojí, kromě Evropanů. Jo, my to máme díky té úžasné filosofické tradici to v sobě.
Minuta: 23
Představte si, jak by to vypadalo, kdyby byla v Americe v kongresu politická strana, která by byla zejména antiamerická. Anebo když teda už jsme u toho, tak si to představte v Rusku. Kdyby tam byla vůbec opozice a kdyby třeba ta opozice ... nápad dávat národy dohromady se jim nelíbí a ať si každý dělá, co chce. Anebo v Číně, tam už nemusíme prostě ... opakovaný vtip přestává být vtipem. Takže, z toho si vůbec nic nedělejte, my máme to zrcadlo naopak. Všichni normální lidi se vnímají lépe než jsou a okolí jim říká
Minuta: 24
nebo pro myslitele nebo lidi nebo intelektuály, naším úkolem je zamýšlet se a vytvářet lepší sen do budoucna, za kterým bychom mohli jít. A je to opravdu těžké, protože jsme se předběhli v mnoha věcech. Třeba, já jezdím po Praze na elektrickém monokole a to skutečně existuje a já to zopakuju, monokole, to znamená, že to má jenom jedno kolo. Jak na tom jezdí medvědi v cirkuse, tak tohle je bez sedla. Já na tom jenom takhle stojím a jak duch lítám nebo tančím nebo lyžuju nebo skejtuju, to je jedno, Prahou. To je v realitě, má to můj syn, lze to vidět normálně už jste to, podle mě, všichni viděli. Todle nebylo nikde v žádném filmu. My jsme předběhli science-fiction. Přitom představte si, já jsem známý tím, že mám rád hvězdné války
Minuta: 25
a představte si, jak by hezky vypadala bojová choreografie, kdyby tam ty stormtroopers jezdili na těchhle monokolech a stříleli se po městě. Těch bojových choreografií stejných už jsme viděli bambiliardu, žádná z nich nebyla na monokole. Takže my jsme vlastně do jisté míry předčasně, teď jsem chtěl říct ejakulovali, ale to by asi nebylo slušné, my jsme předčasně předskočili svoje vlastní fantazie v mnoha případech. Ještě k té postkoitální depresi ... měl jsem podobnou přednášku v Rakousku, v Alpách, i pásly se tam krávy a protože si můžu, mám to privilegium, že si můžu vymýšlet vlastní podobenství, tak jsem vymyslel podobenství o krávě. Podobenství spočívá v tom, že je teda kráva a je ... cowboy, česky je to ... dojnice bylo by lepší, kdyby to byl chlap, protože ...
Minuta: 26
tak tam je kovboj a dojí tu krávu a najednou kráva přestane dávat mlíko. Ten kovboj se zvedne a začne na tu krávu nadávat a začne ji mlátit
Minuta: 27
vždycky za mnou někdo přijde a řekne
Minuta: 28
kdy americké firmy začaly podvádět samy sebe, jinými slovy účetní začali lhát o účetních výsledcích a v momentě, kdy máte špatná čísla, tak se nedá dělat nic v tom systému. V momentě, kdy se nemůžete spolehnout na ta čísla, tak to prostě nefunguje. A první kolaps nastal v tomhletom raném věku, kdy si vzpomínám, že tady, jak jsme se transformovali do kapitalistické společnosti, jak jsme si brali vzor u Američanů a tam jsme najednou zjistili, že i Američani se k sobě chovají extrémě neeticky a že ten jejich úžasný systém checks and balances zas až tak moc dobře nefunguje. A tady ten podvod Američanů, který udělali sami na sobě, Ameriku stál nikoliv na životech, pochopitelně, ale v ekonomice je to stálo mnohem, mnohem víc než celý útok z 9/11. Z toho se ta země vzpamatovala ekonomicky během tří měsíců,
Minuta: 29
index se vrátil na původní hodnoty a jakoby se nic nestalo, bylo to takové malé zaškytnutí, ale v momentě, kdy ta ekonomika, na ní bylo zaútočeno zevnitř, svými vlastními účetními, kteří vypadali úplně stejně jako vy a mají bílé košile a modré kravaty, tak ten systém vždycky zkolabuje zevnitř, když tam prostě máte úbytek důvěry, tak ta guma nejede a nedá se to jednoduše opravit. Trvá to prostě mnohem, mnohem déle, než externí šok typu válka nebo útok nebo povodeň nebo dokonce ropná krize. Krize, který začínají v bankovnictví jsou mnohem delší a mnohem hlubší než krize, který začínají v reálném světě. Takhle mimochodem, takhle abstraktně v takhle abstraktním světě dneska žijete. K tomu se možná také ještě vrátím. Tak, potom nastal 9/11, to bylo zase kolaps pocitu bezpečnosti, to byl kolaps toho, že tady máme supervelmoc, která má všechno pod malíčkem, tak nemá, když dostala takovéhle dardy přímo do Pentagonu a přímo do World Trading Centre, tak zase tam o tu psychologii
Minuta: 30
šlo zdaleka nejvíc a zkolabovalo tam několik dalších jistot západní společnosti. No a dalším kolapsem už pak byl pád ekonomického světa, Lehman Brothers, v češtině to dává hezký smysl, a kolapsu ekonomického světa. Z psychoanalityckého hlediska došlo ke kolapsu subjektu, který tomu má rozumět. Kolaps "of the subject suposed to know". My jsme tady dělali, ne "subject that knows", ale "subject supposed to know". Vlastně došlo ke kolapsu té otcovské, seriózní postavy toho otce bankéře, takže ta představa od mládí, že tatínek vám dává nějaké peníze podle toho, jak jste hodní, tak ta se pak přesune na toho bankéře, který vám půjčuje peníze podle toho, jak jste hodný nebo hodná a jak máte dobré nápady a můžete mu taky propadnout v tom dluhu. A tady ta postava toho seriózního bankéře zbankrotovala.
Minuta: 31
Ti ekonomové, kteří to vždycky údajně my jsme drželi za pevný provaz, tak se ukázalo, že ten provaz vůbec pevný není, ale mělo to šokovou vlnu skrz ekonomii. Víte, že se tenkrát dělalo takové pokání, pokání znamená změnu směru, pokání znamená "hele, nevím, co jsem udělal špatně", to je povolená forma pokání, nemusí se to všechno vyjmenovávat. Nevím, co jsem všechno udělal špatně, něco asi jo, nepovedlo se to, sorry, chci metodicky změnit přístup. Tohle probíhalo a dodneška to probíhá, ekonomií to rezonuje velice silnou kritikou bankovního systému, velice silnou kritikou růstu, jehož já jsem též malým dílem. A je to kritika sebestřednosti ekonomie, kritika ekonomie jakožto královny věd. Já jsem vždycky navrhoval, že by se ekonomie měla učit
Minuta: 32
na katedře sociologie, abychom si uvědomili, že to je zejména společnost, se kterou máme tu čest. Už jenom tohle psychické umístění ekonomie pod sociologii, za což by mě mí kolegové jistě ukamenovali, by podle mě mentálně pomohlo hrozně hodně věcem. A když už jsme u té sociologie, aby to nevypadalo, že jí nadržuju, tak všimněte si, jak byla finanční krize, sociologové od Baumana nebo filosofové jako je Bělohradský a další u nás hovoří o tekutém hněvu, všechno je tekuté dneska, tak tekutý hněv, který tak jako vyštěkává v různých částech společnosti. Už to není ten hněv toho mládí, které chce lepší svět, ať už je to anarchistický nebo komunistický nebo jakýkoliv jiný, ale je to takový hněv, který podle těchto filosofů bouchá do různých, já tomu říkám hromosvody. A když tam ty hromosvody nejsou, tak to bouchne do celého baráku. Takže vlastně krize ekonomie bouchla do ekonomie, vzala to tím hromosvodem až od nobelistů, přes akademiky,
Minuta: 33
přes učitele na vysokých školách, přes autory ekonomických článků, přes bankéře až po uklízečky v bankách. Ti všichni byli zasaženi bleskem zaslouženého, pozor, tady to není žádná omluva, zaslouženého hněvu a otřáslo to námi. Ne úplně, ale kdo jste to sledovali, tak víte nebo jestli jste sami ... Tak a teď se ptám, proč se to samé nestalo sociologii v migrační krizi? Kdo jiný z nás, společenských věd, má na starosti migraci? Ještě tady máme žurnalisty, ekonomy, politology, mediální studia, mezinárodní vztahy. Kdo furt dělal multikulturní dialog? Kdo furt dělal mezináboženský dialog a pořádal na to konference? Kdo furt hovořil o sousedském soužití? No, sociologové, podle mého soudu. A je podle mého soudu škoda, že si to sociologie nevzala na sebe
Minuta: 34
a nevyprofilovala se v tomto smyslu podobně. Ekonomie dostala extrémní mediální forsage. Tahle knížka je shodou okolností tak prodávaná, protože shodou okolností mě zrovna vyhodili od disertace, když začala hospodářská krize. Takže o ekonomii byl najednou šílený zájem. Když to ukážu tady na tom, tak kdo by si kdy za normálních časů koupil dějiny avionatiky? Což je asi to, co tohle je, to jsou dějiny ekonomie a za normálních dob by to nikoho nebavilo, ale kdyby na zemi najednou letěl asteroid, tak knížky o asteroidech se začnou prodávat. Tak to ... ale tohleto, tuhle vlnu třeba sociologie, podle mě škodou sama pro sebe, vůbec neprošla. Ani to vlastně mnoho z vás ... předpokládám, že to ani nenapadlo, kdo nese intelektuální selhání za to, že nemáme v roce 2018,
Minuta: 35
nemáme řešení, o kterém se nebudeme hádat, co dělat, když se v těsné blízkosti Evropy strhne taková protivná občanská válka. My nevíme, co s tím, my na to koukáme jek tele na nový vrata. Je, hele, válka. No ale tahle je občanská. To je první občanská válka na světě? A my furt nevíme, co s tím. Takže tyhle kolapsy, které byly nepřiznané, protože tam nebyl ten hromosvod, dle mého soudu, tak potom to bouchlo do celého vzdělanostního systému, do celých elit, do vědy a následek toho je ztráta důvěry v elitu jako takovou. Z pochopitelných důvodů. Když už jsme u té sociologie, vemte si taky zajímavou věc, a tím už bych to pomaloučku mohl uzavřít a nechat víc prostoru pro vaše dotazy, Brusel se stal
Minuta: 36
synonymem evropské integrace, co se národů týče, ale zároveň ten stejný Brusel se stal symbolem evropské desintegrace, co se sousedství týče. Takže nám se, teď budu trošku protivnej, nám se podařilo smířit národy, ale nepodařilo se nám smířit sousedství. Takže já navrhuju další program pro Evropskou unii, je sociologická unie tak, abychom dokázali fungovat, ne mezi sebou jenom národy, ale mezi sebou jako sousedství. Je tady plno práce na úplně běžných věcech, kterýma se opět zabývá sociologie a měla by to vzít jako vhozenou rukavici nějakého řešení do budoucna. Vlastně se nám podařila parafráze na Ježíšovo ...
Minuta: 37
nám se podařilo spolknout velblouda, my jsme spolkli to, že Francouzi budou mít s Němcema stejné uhlí a ocel a zakuckali jsme se na komáru. Zakuckali jsme se na s odpuštěním blbých sousedských vztazích. Zakuckali jsme se na tom, že jsme nebyli schopní dobrým způsobem postavit město, že jsme nebyli schopni dobrým způsobem postavit gheta kolem měst, která ne v České republice, ale v Evropě i v Americe existují. Tohleto je všechno, to jsou tedy ty kolapsy, jak jsem říkal filosofie, která se dle mého soudu příliš dekonstruovala a nemáme tady tu konstrukci, my nemáme tu šipku dopředu nevíme, kam jít, nemáme nové sny a v momentě, kdy nemáme nové sny, tak se budeme kolabovat k těm starým. Kde chybí vize, národ chřadne. tuším ze starozákonní knihy přísloví a tu vizi nám nedodají politici,
Minuta: 38
to není jejich práce, prosím pěkně. Práce politika je dořídit autobus od bodu E do bodu B, tam, kam si přeje ta část národa, které na tom záleží. Myslím, že přesně popsat takže, co se týče regulace elektriky, rád to nechám na lidech, kterým na tom záleží a doufám, že dělají dobrou práci, ale politika je právě od toho, že já se nemusím zabývat regulací energie, protože tady na to mám nějaký profesionální regulační úřad. Já skončím tím, že udělám takové tři myšlenky, kam bychom mohli jít do budoucna. Já věřím v neviditelnou ruku možná vás překvapím, ale veřím v neviditelnou ruku společnosti, nikoliv ekonomiky. To je taková zvláštní věc, jak se nám, ekonomům, podařilo ukrást celospolečenský regulační mechanismus pro sebe a vy jste nás nechali, je neuvěřitelné. Taky jsme mohli mluvit o seberegulaci umění
Minuta: 39
nebo neviditelné ruce umění, fungovalo by to víceméne stejně, ale ... nebo nefungovalo by to víceméně stejně, ale v čem teda věřím v neviditelnou ruku společnosti, která nás reguluje tak, že se vždycky nějakým způsobem vrátíme do rozumného stavu? Když je společnost příliš korporátní, narodí se hippies. A ta realita jakýmsi způsobem nás naučí takové ty hezké věci v životě a když je společnost příliš byrokratická, tak se někde vždycky narodí nějaký Kafka, který z té byrokracie udělá nejhorší věc, co se člověku může stát na světě. Někdy se stane, že kolabuje umění. A mnohdy se stane, že ho podniky, byznys zachrání, prostě půjčí umělci nebo podpoří nějakou sbírku, to je přece dost časté. Někdy se stává, že umění zachraňuje politiku.
Minuta: 40
To se stalo na této fakultě na těchto schodech a těchto židlích v roce 1989, kdy ta politika komunistická zabředla do slepého bodu a umělci a studenti a tento druh lidí musel pomáhat nebo pomohl politiku vykormidlovat ze svého slepého místa, takže tam je, existuje jistá koordinační ruka společnosti a myslím si, že rolí intelektuálů je, aby ty komunikační kanály mezi námi byly čisté a aby nebyly zanesené, protože filosofie ... takže to je můj první závěr. Můj druhý závěr je filosofie by měla fungovat jako lepidlo, my jsme o tom měli dlouhou debatu s Vladimírem Bělohradským a s Jirkou Macháčkem na stránkách Respektu kdysi dávno, a to téma ... nebo Hospodářských novin ... a to téma bylo
Minuta: 41
tak to bude připomínat následující vtip
Minuta: 42
A takhle funkční to je. Ale skutečným lepidlem, tím čím začalo osvícenství, osvícenství totiž zjistilo, že lidská znalost je větší než se vejde do jednoho mozku. Tak jsme se dohodli na specializaci. Vy půjdete dělat zuby, vy budete dělat abstraktní umění, vy budete dělat já nevím co, vy budete dělat nehty, vy budete dělat kvantovou fyziku, každý se zaměří do svého malého a bude se specializovat. První krok se povedl, neskutečným způsobem. Objevili jsme věci, o kterých se nám ani nezdálo, třeba monokola. Ale druhý, a to si myslím, že nám chybí, a to je právě role filosofie, je sednout si potom kolem stolu a zkusit to dát všechno nějakým způsobem dohromady tak, aby nám to ukázalo, kam dál jít. Ocitáme se v mnohém v nové době, kdy není žádná vize jak dál, víte o technologických změnách,
Minuta: 43
mnohdy mluvím na jiných místech, na youtube mám přednášku, jak se stěhujeme do digitálního světa, jak necháváme hmotu za sebou a jak jsme si poprvé v dějinách postavili abstraktní habitat, nikoliv už teda mytologii nebo knížku nebo příběh, ve kterém se čtenář za chvíli ztratí, ale vytvořili jsme si abstraktní habitat, ve kterém lze žít, který ve skutečnosti neexistuje. Jmenuje se to internet a už tam trávíme půlku svého bdělého času. A za dvacet let tam budeme úplně i s botama. Na tohle nemáme filosofickou odpověď. Zároveň nemáme filosofickou odpověď na jakýsi morální exoskeleton nebo ... poslední myšlenka, kterou skončím, předposlední ... potom ještě tady máme toho Trumpa, abyste věděli, že vím přesně, odkud jdu kam. Předposlední myšlenka je morální exoskeleton. Vemte si, že na úrovni národa máme jasno, co dělat v jistých krizových situacích, například kdybyste teď vyšli ven a před filosofickou fakultou
Minuta: 44
leželo na zemi pohozené malé batole, tak například nebudete mít morální dilema, co s ním dělat. Velká otázka pro etiky, jestli morálně bytost, které nemá morální dilema není náhodou morálně vyšší, než bytost, která morálními dilematy trpí. Protože člověk, který by vylezl před tu filosofickou fakultu a dlouho se drbal na hlavě, jestli do toho dítěte má kopnout, nechat být nebo zavolat někoho, tak to je morální zrůda, člověk, který nad tím jenom přemýšlí. Normální člověk to má automatizované, nikoliv kvůli vašemu srdci, ale kvůli technologii, protože máme, my jsme si ve společnosti vybudovali morální exoskeleton, exoskeleton je, že máte kostru venku, uvnitř měkké, venku kostra, jako třeba rak, a ten morální exoskeleton funguje tak, že já když vidím nebo často když jezdím přes most Legií, tak jsou tam husy nebo kachny nebo labutě, které dostaly šok, stačí zmáčknout takhle jedno tlačítko a problém je vyřešen, protože aktivizuju morální exoskeleton,
Minuta: 45
který jede automaticky, už se nemusíte na nic ptát, jestli budeme mít debatu jestli to dítě tam necháme nebo ne. Tomu se říká instituce. Nebudete mít morální dilema, právě kvůli této instituci. Kdyby se vám to stalo před třista lety, tak nález takového dítěte znmená, že se o něj budete muset nejmíň tři měsíce starat, budete mu muset najít nějakého opatrovníka a bude to komplikace ve vašem životě. Takže budete mít morální dilema, protože vás to něco bude stát. Ale blížíme se do doby a v mnohém ohledu jsme se do ní už dostali, kdy se etika stala levnou, já jako ekonom se na to můžu dívat, protože někdy je etika cenná, jak říkal Jan Sokol, říct, že Hitler je blbec v třicátémosmém je něco jiného než říct to dnes. Takže ta cena pravdy tenkrát byla o hodně vyšší než dneska. Takže o tom do jisté míry mluví i Keynes, že nastane doba, v roce 2030,
Minuta: 46
tenkrát prorokoval, kdy lidstvo bude tak bohaté, že se etika stane levnou. A když vám řeknu, že za jedno procento vašeho příjmu, když mi dáte, tak zajistím nebo když dáte instituci, tak zajistím, že nebude žádné dítě hladovět, už to nebude stát devadesát procent vašeho příjmu být hodný, ale pouze jedno. Tak si myslím, že to mnoho z vás, i egoistů, dá, protože se ty hamburgery lépe nedojídají, když víte, že nikdo netrpí hladem. Etika bude tak levná, že se člověk promění v jakousi jinou bytost a ta etika je levná, a proto jsme vyšší morální bytost jako celek, protože se o to dítě automaticky postaráme. Už se o tom nehlasuje, už se o tom nejedná, je to automatické. A teď kdyby to dítě ale bylo syrské ... tak tam už ten morální exoskeleton dopracovaný nemáme. Ten morální exoskeleton se zastavil na úrovni národů, tady nevadí, jestli Jižní Čechy posílají něco Severním Čechám, protože je to jakoby jedna rodina, tak nikdo z toho nedělá velké drama,
Minuta: 47
i když bychom mohli, a pak je tady ještě Brno, které miluju, studentsky skvělé město, takže ten exoskeleton máme funkční, že se nad ním ani nezamýšlíme, na úrovni národa, ale ne na úrovni světa, což je teď další úkol pro nás, aby se ten svět ..., protože ten nepřítel, který nás čeká, digitalizace, omezování extrémních monopolů, úplně nové fungování světa nejde dělat národ per národ. To prostě nejde. Jako nemůžete mít jazyk, který je jenom pro vás nebo měnu, kterou si platíte jenom sami. Mimochodem všechny krize, které jsem vyjmenoval, co se Evropy dotkly, tak žádná nebyla řešitelná na bilaterální úrovni. Kdybychom neměli Evropskou unii, tak si něco podobného budeme
Minuta: 48
muset vytvořit. Finanční krize nebyla řešitelná z pozice národa, migrační krize není řešitelná z pozice národa, ta je řešitelná z pozice kontinentu. A teď se dostáváme k tomu Trumpovi, tak, prosím, pane, - ( ... ) - Donald Tusk Donald Tusk? Trump ... jo, Donald Tusk, sorry, ... oba Donaldové ... - Tusk říkal "you don't make great again" - je to podobné, protože Evropa je kontinent a ... Bingo, dobře, výborně, tak jestli nebude lepší dotaz, máte knížku. Přesně tak, pan kolega má pravdu. Naposledy, co jsem se díval na seznam zemí, tak není žádná země, která se jmenuje Amerika. Amerika je kontinent. A teď si říkám
Minuta: 49
a že jediný způsob, jak udělat Spojené státy americké, to si totiž myslím, že chtěl říct, velkým je právě učinit Ameriku znova velkou, protože Američani nebudou mít klid, dokud nebudou mít klid Mexičani, Američani nebudou mít klid, dokud nebude klid na Blízkém Východě, už jsme prostě takhle propojení. Takže jsem byl rád, když Trump najednou začal říkat, že se chce starat možná jako Merkelová o celý kontinent a že mu najednou jde o dobro Kanady, Venezuely, Mexika, to je všechno Amerika. Já si přeju, abychom už brzo mohli žít a volit takové politiky, kteří budou inspirovaní vašimi nápady, kam vést svět dál a možná pak bude vhodné heslo a uvěřitelné heslo politika nebo političky, kteří budou říkat "Let's make the world great for the first time."
Minuta: 50
Děkuju vám. - Tak, teď by ses měl vrhnout na dotazy, sice Tomáš mi přisoudil - při specializacích roli nehtů, ale ... aha, pardon, pardon ... - pokusím se předat mikrofón. Nenechte se odradit tím, že někdo rozlouskl hádanku - Donalda Trumpa. Á, úplně vzadu ... chvilinku ... Tomu se říká transakční náklady v ekonomii. - Nemohla jste si sednou trošku blíž? Ale dobrý ... - Tak jestli mě dobře slyšíte, děkuju za slovo a děkuju vám za přednášku,
Minuta: 51
- bylo to velmi podnětné a mě vlastně, když jste řekl ten vtip s krávou, tak ... Podobenství. - dobře, pomlčíme o detailech, ale v rámci vašeho úvodu a toho, jak jste mluvil - o hnutích a že každá doba má něco, co na ní reaguje a jako poslední jste - jmenoval hippies a mě teď přijde, že možná jste opomněl nebo ... - já jsem nečetla vaše knížky, tak nemůžu říct, jestli to tam máte, nebo ne, - ale zajímalo by mě, jaký je váš názor na hnutí veganství, které jako hnutí - označit můžeme a které ten prostor, který jste jakýmsi způsobem popisoval - ten prostor prázdna, který postmoderna vytvořila, jednoduše umí naplnit,
Minuta: 52
- dává mu otázku, chce zformulovat znovu nějaké to dilema morální, které tady - jako nemůžeme si lhát, že by nebylo, prostě je a chce říct, jestli se postaráme - nejenom o to naše dítě, ale jestli se postaráme o všechny děti. - A jako veganství už úplně zřetelně ovlivňuje ekonomiku celosvětově, - existuje mnoho statistik, určitě jste se tím do určité míry musel zabývat - a to mě zajímá, jakým způsobem můžeme tenhle problém vnést - do vaší přednášky, protože podle mě do ní patří. Rozumím, tak ono tam patří víc věcí a já se teda omlouvám za ten příklad s cheeseburgerem,
Minuta: 53
Jednou se mi takhle stalo, nejdřív teda začnu vtipně a pak seriózně, ale on i ten vtip v sobě má zrnko něčeho zajímavého. Jednou, když byly v roce 2000 protigloba- lizační protesty - to nemá s veganstvím nic společného, jenom s tím cheeseburgerem, a vycházel jsem ven v Mostecké ulici právě s čerstvým cheeseburgerem a vlítnul jsem právě doprostřed tadytoho antiglobalizačního davu. No a tak se mi teda rozhodli rozbít držku, což si myslím, že v té situaci bylo pochopitelné a já tam stál s tím cheeseburgerem a takový ten největší z nich mi tam něco začal nadávat a vysvětlovat, že jsem globalizační ***** a než mě praštil, stačil jsem si všimnout, že má sluchátka, takhle visící z ramen a říkal jsem
Minuta: 54
od rozbití úst. Tak, já na téma veganství, teď tedy vážně, je to jisté hnutí, které tu už je delší dobu, to hnutí dle mého soudu není nové, to bych datoval klidně k hipíkům a možná ještě hlouběji, ale je to spíš osobní postoj, není to jaksi celospolečenská věc, která by byla něco, co hýbe našimi ulicemi a dala nám politický program pro další svět. Určitě z pohledu samotného to smysl dávat bude, ale veganství vnímám jako dobrovolnou podmnožinu, která zatím nenabízí celospolečenskou podobu. Ještě mě k tomu něco napadlo, ale to jsem bohužel zapomněl, tak možná jestli si vzpomenu za chvíli. Děkuju za dotaz, na který jsem podle mě neodpověděl moc dobře.
Minuta: 55
Tak, můžu tady? - Pane doktore, můžete mi říct, co si mám myslet o ekonomovi a ministru financí - Kalouskovi, který ještě v pátek nebo ve čtvrtek před finanční krizí prohlásil, - a já jsem to slyšel, že se nás ta ekono- mická a finanční krize netýká - a já už předtím jsem musel zaplatit své dceři školné, dvacet tisíc ze svého důchodu, - protože ona přišla o třista tisíc v CITIbank, Dobrý, rozumím ... - protože Lehmans Brothers krachli. - Tak je to dobrý ekonom nebo je to blb? Děkuju moc, Miroslav Kalousek byl jeden z nejužitečnějších ministrů, které jsme tady měli. Teď to hodnotím profesio- nálně, nikoliv politicky a jiné kauzy,
Minuta: 56
které má a hodnotím ho jako ekonom ekonoma, kdybych ho vůbec neznal a věděl, že se jmenuje Jan Kalousek, ale byl náhodným číslem na ministerstvu financí. Miroslav Kalousek ještě navíc měl pravdu v tom, že se nás finanční krize a na to si dával velice veliký pozor, to jsme mu dokonce radili my v Nervu. Nebo radili, tam na tom nebylo co radit. Česká země byla jedna z mála zemí Česká republika, Kanada a ještě jedna země ze všech zemí OECD, kterým se ta krize vyhla, finanční, nikoliv ta hospodářská. Ale ta finanční se vyhla v tom smyslu, že český stát nemusel dávat do svého bankovního systému ani korunu. V tom, že vaše dcera měla zrovna bohužel peníze v důvěryhodnější západní instituci, byla smůla. Jenom to bylo zvláštní, že my tady v Čechách najednou koukali, že všechny ty naše privatizační nešvary, co jsme si nashromáždili v české konsolidační agentuře a ve fondu národního majetku, tak se to najednou, po deseti letech jak špatný sen opakuje na globálním jevišti.
Minuta: 57
Nás, nám se vyhla ta finanční část krize, to znamená banky české nebankrotovaly, ale potom to hospodářské zpomalení, které následovalo dva roky poté, to se nás potom dotklo. Méně než ostatních zemí, zejména co se nezaměstnanosti týče, tady to bylo vždycky velice měkké, teď máme zase rekordně nízkou nezaměstnanost, ale ... takhle bych to řekl. Ano? - Mě by zajímal váš názor na Evropskou unii z hlediska ne té migrantské krize, - ale spíš toho, jak si představujete, že by se sousedi měli mezi sebou snášet. - Já chápu ekonomii, to je někde vedle, ale když se nesnese tady soused se - sousedem, tak jak se potom můžou snášet takhle národy? - Jak by se tohleto mělo řešit? No, děkuju za otázku, nám se to podařilo právě přes ten trik, že jsme místo lásky
Minuta: 58
dali obchod. A teď mimochodem, Evropská unie měla otcové zakladatelé jí dali do vínku právě make peace, teda trade in order to make peace. Takže vrcholová hodnota Evropské unie byl mír. Ekonomický obchod byl jaksi Vinštajnovským žebříkem, tady to můžu říct, který se potom odhazuje. To nebyl důvod Evropy samotné, ale byl to sekundární úkol. Jako kdybych ... kluci to znají z počítačových her, hlavní cíl a sekundární cíle, které k tomu hlavnímu cíli vedou. Takže ... a nám se to povedlo, nám se ten mír podařilo docílit. To nebudu opakovat, ale nám se podařilo docílit i ten obchod. Sever Finska dneska obchoduje s jihem Řecka,
Minuta: 59
s bezprecedentní lehkostí. Tam je nezastaví nic. Jeden celník, jeden byrokratický šiml, nic. Ta Evropa před Evropskou unií byla extrémně byrokratická, když jste chtěli něco vyvážet. Tak teď si jednou splníte národní podmínky, o nic přísnější než předtím a můžete vyvážet po celé Evropě. Sever Finska čile obchoduje s jihem Řecka, dokonce mají stejnou měnu. Furt. Taky je mimochode zajímavé, jak jste všichni čekali nebo všichni, mí kolegové, tady se musím z toho vydmout, výjimečně, čekali, že se Evropa začne rozpadat z ekonomických důvodů, z jihovýchodu. Řecko, no a začala se rozpadat z politic- kých důvodů ze severozápadu. Jo tak to jenom ty predikce, které existují. Evropská unie je zároveň založená na likviditě. Ta tekutost, o které
Minuta: 60
hovoří sociologové a filosofové, ta je zosobněním evropské fluidity. My tečeme, proto my dáváme pryč hrani- ce, protože nechceme, aby ty hranice byly. Aby bylo jedno, jestli je člověk muž nebo žena, aby bylo jedno, jestli je člověk bílé pleti nebo černé pleti, aby bylo jedno, jedno, jedno, jedno, aby to všechno bylo jedno, jestli je člověk v České republice nebo ... a tak dále. Takže proti tady té fluiditě je právě symbolicky postavený Donald Trump. A ta zeď jeho je zejména v tomhle, je nutno číst též nebo zejména podle mého symbolicky, protože tam o fyzickou zeď nejde, tam jde o to, že tady je prostě Mexiko a tady jsou Spojené státy. Nazdar, co na tom nerozumíš, jakoby. Omlouvám se za ten tick??? A právě ta možnost svobody, když si vezmete čtyři základní svobody, které v Evropské unii máme, tak je to svoboda pohybu, všechno to jsou
Minuta: 61
svobody ... to si vzpomínám, jednou, snad tady to můžu říct, už je to promlčené, jsem měl přednášku pro takhle velké publikum ekonomů a měl jsem přednášet o Leonovi Walrasovi, ale celou přednášku jsem mu, bohužel, byť jsem se na to soustředil, nemohl říct jinak než Leon Warlas. Takže to na mě nikde neříkejte. Takže to jsou fluidní svobody, svobody pohybu a teď čeho. Kapitálu, svobody pohybu služeb, svoboda pohybu zboží a svoboda pohybu osob. Vidíte velice jednoduše, že zejména tři z toho jsou obchodní svobody. To nejsou svobody filosofů, ale je to takhle. Paradoxně to je ta Klausovská svoboda, proti které on ... to je jiné téma, ale ... Neexistence žádných pevných struktur, neexistence měny, ta měna má
Minuta: 62
ono je to v tom slově, je to ta tekutost měny, už obsaženo. A to, že Evropská unie není založená na jiné ideologii než na ekonomické, je do jisté míry pozoruhodné, je to do jisté míry podobné tomu, co se stalo nám v devadesátých letech s transformací. Já když řeknu slovo transformace, vám se objeví jaké slovo? Ekonomická. Nikoliv společenská, nikoliv soudnická, nikoliv kulturní a tak dále, a tak dále. Tohleto jsou všechno věci ... třeba v důchodech dodneška vládne ten ... systém, co jsme měli za komunismu jsme si moc nereformovali. To je furt, s pár faceliftama ten stejný, takže můžeme říct, že dodneška v důchodovém systému vládne komunismus. To neumře najednou. V bankovnictví panoval komunismus do jisté míry až do privatizace bank kolem roku dva tisíce. Takže ten komu- nismus též neumírá všude najednou. Takže právě proto, že jsme celou svojí transformaci, resp. integraci brali
Minuta: 63
pouze ekonomicky, má za následek to, že v momentě, kdy začne klesat HDP, tak my to bereme jako kolaps evropského projektu. Je to jako ... není to stejné, je to podobné, proto se to taky dá srovnávat, tak já teď budu srovnávat Ameriku s Evropou, kdyby náhodou, je to podobné jako kdyby v Americe najednou kleslo HDP a Američani začali přemýšlet o rozpouštění Spojených států amerických. Mimochodem taku si všimněte, když jsme u těch Američanů a toho Trumpa, je to největší velmoc současnosti v poli- tickém, ekonomickém, vzdělávacím, věděckém a tak dále a tak dále smyslu a přitom nemají jméno. Američani nemají jméno. Nejsou Američani, to je jako kdybychom si my najednou začali říkat Evropani a všichni ostatní by byli Němci, Švýcaři a my jsme byli Evropani. Tak v tomto smyslu jsou Američani Američany. A kdybyste jim vzali ten název Američani, na který podle mě nemají nárok, když
Minuta: 64
je to jméno celého kontinentu ... já si tuhle teorii vymyslel jako snahu napravit faux-pas, kdy jsem se - já totiž rád odhaduju přízvuky, seznámil se se mnou jeden kluk a já jsem říkal "You must be an American" a on se hrozně naštval, protože byl Kanaďan. Ono to ty Kanaďany hrozně uráží a vypadalo to na faux-pas a já v ten moment zase vymyslel tady to "počkej, počkej, vždyť Amerika je kontinent". Takže jsem se na poslední chvíli zachránil. Takže to je jako kdyby americké HDP kleslo a Američani začali rozpouštět Spojené státy americké. To je nepředstavitelná představa, protože Spojené státy mají jinou, vyšší ideologii než je ... byť je to Amerika, my jsme o hodně ekonomičtější než Amerika, my reagujeme mnohem hysteričtěji na výkyvy hospodářského cyklu než Amerika. To znamená, že máme méně kultury, když je někdo hysterický, nemá kulturu. A když je někdo hysterický, tak se příliš zaměři na jednu věc, že? A člověk kulturní naopak všechno bere v klidu, protože se na všechno dívá
Minuta: 65
z dvacetiosmi pohledů. Proto se taky tomu říká pohled. ne unihled, ale pohled. Nebo view v angličtině znamená, že máte zejména rozhled. Než si ten view uděláte, je slušné se roz- hlédnout po možných jiných variantách než se člověk rozhodne pro jednu tak, aby mohl ukázat svojí pravou svobodu. Nicméně Američani tedy ... tak jak by se jim říkalo? Co? Usáci, spojení státováci, united statiens, ale to už je hodně blízko sojuznici, to by taky nešlo. No nic, jenom jsem tím chtěl říct, že Evropa má velké poslání a myslím si, že i Češi máme velké poslání. Máme poslání Masarykovo, máme poslání ukazovat světu ... proto si myslím, že Češi jsou tak cyničtí, protože hrozně moc věříme. My totiž máme přebujelou představu ideálního. A stejně tak jako Evropani, jak jsem říkal, že reagujeme prudčeji, hysteričtěji na hospodářské krize, jestli si vzpome- nete, tak hospodářská krize
Minuta: 66
dvacátých a třicátých minulého století začala ve Spojených státech amerických, byla tam mnohem, mnohem hustší by se dneska řeklo, mnohem prudší sociální dopady, lidi tam opravdu umírali hladem, ale k žádné světové válce ani občanské to v Americe nevedlo. By The Way. Takže hospodářská krize za to nemůže. Za to mohou evropští démoni, které jsme nějakým způsobem blbě pochovali, to teď není ta správná debata, ale ta hospodářská krize se dotkla Evropy ve třicátých letech a my jsme to vyřešili celosvětovou válkou. Podobně současná krize. Taky začala v Americe v roce 2008, tam tak jako škytli, dorazilo to s dvouletým zpožděním do Evropy a my jsme se tady z toho mohli roztrhat. Takže pojďme dát Evropě to, co jí patří, já myslím, že Evropa je to správné místo, kde by se mělo vymyslet, kam dál, jinak to vymyslí v Číně nebo v Rusku nebo v Americe a dávám úkol sobě i filosofům zkusit si vymyslet
Minuta: 67
vizi světa, pro který bychom mohli řeknu bojovat, ale které bychom mohli věřit a které bychom mohli oddat sebe. Masaryk měl takovou vizi a byla to vize jakéhosi křesťanského humanismu, kdy nám šlo o věci, které jsou dneska dosažitelné. Je zajímavé, že lidstvo snilo o věcech, které se nám stávají denním chlebem a přesto je nepoužíváme k tomu, aby se ten sen splnil úplně. To znělo skoro jao závěrečné slovo, takže bych to nerad rušil další otázkou, ne? Ne, já se omlouvám. - Dobrý večer, taky děkuju za hezkou přednášku a já se chtěl zeptat - na něco, co s tím, co jste teď říkal možná souvisí. Vy jste říkal něco o neviditelné - ruce společnosti a nějakých samore- gulačních mechanizmech, ale všichni - dobře víme, že politici a nejen politici, i různé zájmové skupiny občas tak jako
Minuta: 68
- vrtí psem. Že vytvářejí záměrně nějakou falešnou realitu nebo přiohýbají tu naši - realitu tak, aby byla pro ně více výhodná. Je z pohledu ekonomie nebo filosofie - nějaký obranný mechanismus, jak rozpoznat, kdy se vrtí psem - a kdy to je skutečně problém? Děkuji. Jako těžko říct, co to je vrtěti psem. Možná pro další generace, za 2 za 3 generace si nad námi naše děti budou uplivávat, protože si představte, že jsme jedli zvířata. To je klidně možné, jako si dneska odplivne člověk nad lecčím z historie. Jací jsme to byli barbaři ... Nebo ekologie, to je další relativně nový, staronový proud, který se přetavil
Minuta: 69
v politickou moc, nicméně na začátku to taky bylo pár extrémistů, kteří se snažili něco dělat a dneska je z toho legitimní proud. Tenkrát vrtěli psem globálního oteplování a dneska kromě pár jedinců se země snaží tímhle způsobem napravit. Vlastně filosoficky řečeno je všechno tak trochu vrtěti psem. To je kámen mudrců dostat se k tomu jádru věci. Já se vrátím nazpátek ke Komenskému, celá zápletka jeho Labyrintu světa a ráj srdce spočívá v tom, že mu to vrtěti psem neumožní, že ty brýle ideologie mu nasadí blbě, Klam a Bloud nebo jak se jmenovali ti jeho dva průvodci, já už jsem to dlouho nečetl. A provádí ho tím světem a ukáží mu university, takže když se dívá přes ty brýle, tak vidí luxus a poznání a moudrost a já nevím co a když se podívá mimo ty brýle, vidí prohnilost a sebestřednost a aroganci
Minuta: 70
a neochotu, neochotu plnit naši vysokoškolskou přísahu. To je jediná přísaha, kterou v životě přísaháte, i manželský slib je slib, není to přísaha. A tady to je jediná přísaha, takže je o vyšší forma, přísahat je víc než slibovat, to jste si měli rozmyslet dřív, já si myslím, že ten slib je akorát na to manželství, že ten ... nic, my jsme přísahali, že to, co se naučíme tady, na této půdě, budeme používat nikoliv pro své - dodá- vám mrzké - ale pro obecné blaho. To je naše povinnost a to je přísaha všech, kteří v Karolinu sahali na ten falický symbol, protože přísahání opravdu pochá- zí od pří-sahání na to nejdůležitější. Nevím, jak to dělaly ženy, to je jedno,
Minuta: 71
to byli pak místopřísežníci, možná. Tak, nazpátek, to je občas nebezpečí, já bych to potřeboval nejdřív doříct. - Prosím vás, mohl byste nám říct, jak navrhujete vyřešit populační krizi? - Až budete vy v důchodu, vaše generace, kdo vás bude živit? - Celý západní svět nemá dostatek dětí. Celý svět nemá dostatek dětí, mimochodem to je ... nebo chcete k tomu přímo? Tak, kratičkou reakci na reakci ... - Bartoš, ekonom, dobrý den, my se trošku známe, takže za prvé díky za tu přednášku. - Co se týká toho, že nám říkají, že máme strašně málo dětí, není to vůbec pravda. - To je naprostý nesmysl, protože zkuste to dopočítat dál, jednoduše.
Minuta: 72
- Jestliže dneska potřebujeme o řekněme sto tisíc dětí v Čechách ročně víc - a přeháním, čísla jsou smyšlená, výborně, budeme mít potom sto tisíc více - pracovníků, výborně, ale taky sto tisíc více důchodců, takže budeme potom - potřebovat dalších tři sta tisíc dětí, aby uživilo těch dodatečných sto tisíc dě ... - sto tisíc důchodců, pak to půjde zase dál, až budeme mít tři sta tisíc důchodců - a budeme potřebovat milión dětí navíc, aby ... vždyť je to nesmysl. Když se o to pokoušel pan ministr Sobotka, dávat padesát tisíc za úspěšné rozmnožování, nikoliv na hraní na rozmno- žování, tak jsem ho právě varoval stejnými slovy , že každé dítě je potenciální dů- chodce a že mnohým z nich se to povede a že akorát zaděláváme demogra- fickou bombu pro generace za padesát
Minuta: 73
let. Ale mám pro vás dobré zprávy, všude na světě ... nebo dobré zprávy ... všude na světě klesá porodnost žen, to znamená konverguje k tomu 2,3, což je nutné pro udržení konstantní demografické hladiny a totiž to, co má největší vliv na porod- nost, není ani rasa, ani náboženství, jak se tak často říká o vás, katolících, by the way, vždycky, když je někdo z rodiny, kde je víc než 6 dětí, tak je to silná indikace, takže nebojte, máme tady katolíky, za prvé, za druhé nejvíc vysvětlující proměnou klesající ženské porodnosti je vzdělání žen nebo ženské porodnosti, to byla redundance, je vzdělanost žen.
Minuta: 74
Čím vzdělanější ženy, tím automaticky, ta neviditelná ruka společnosti, konverguje k tomu a podle všech výpočtů to vypadá, že se nám zastropuje množství lidí na této planetě zhruba na jedenácti miliardách. To znamená, stane se s celým světem to, co se stalo s Evropou, že začne rodit mnohem, mnohem méně dětí. Takže tady to, ze všech obav, které se na nás chystají, tady ta nevypadá, že by nás úplně zničila. Co se týče důchodové reformy, ano, před deseti lety jsme tu kolem toho vedli politické debaty, to ještě když to bylo na racionální úrovni, ty naše hádky, teď je to spíš na emoční úrovni a všimněte si, jak elegantně se důchodová reforma vytratila z politických programů našich stran. Jednu dobu to byl průšvih, který za týden vzplane ohněm a teď najednou jako po pěšince klid. My máme naději, že nás budou ... to je totiž taky zajímavá dohoda, to je taková implicitní ekonomická dohoda,
Minuta: 75
to je nejsilnější dohoda lidstva, ekono- mická a sociologická, které si podle mě ani nikdo moc nevšiml a to je dohoda mezi rodiči a dětmi. Finanční. A ta dohoda zní tak, že já, dítě moje, ti dám hodně peněz, je to pochopitelně nerovná transakce. Za tu malůvku, co dostanete k vánocům za ty statisíce, co do něj vrážíte, tak jste si vědomí, že jste na tom kratším konci provazu, doufám. To opravdu nemá, hate to brake it to you, nemá to žádnou hodnotu. Je hezké, že tam jste vy a domeček vedle toho, ale to je druh živočicha, který se živí roztomilostí. Takže ta dohoda je taková, že já se o tebe postarám a budu tady dělat otroka, mimochodem to jako ten Nietsche, jak předvídal "ubermensch",
Minuta: 76
tak si myslím, že to tenkrát tak neviděl, protože kult dítěte nebyl tak rozvinut v té době, ale "ubermensch" je dávno mezi námi, "ubermensch" je nadčlověk, který nepracuje, který má legii otroků, kteří se za něj starají o všechno, on je ani neplatí a tančí si světem a dělá bordel a ti za ním to doslova a do písmene utírají u zadku, kdykoliv se rozhodne spát, za pusu může si jim vlézt až do postele. Dělnická třída, to jste pochopili, to jsou rodiče a "ubermensch" jsou děti. Co to je za job? 24 hodin, 7 dní v týdnu, žádný plat, když si nadřízený usmyslí, že s ním půjdete do postele, tak s ním půjdete do postele, o prázdninách máte víc práce, ne míň, o velikonocích taky, o vánocích taky, to je prostě nejhloupější job na světě a dostanete za to tohleto v pubertě.
Minuta: 77
A furt se to děje, znova a znova a znova, z nějaké blbosti, zas tak roztomilí podle mě nejsou. Nevím, čím to je, že nás to nutí posluhovat téhle polobláznivé ... vždyť jsou jak malí opilci. Vždyť se podívejte jak mluví, jak chodí, jak nechtějí spát. Takhle se chová dospělý opilec, akorát že se musí předtím posilnit, žejo. Nic, nazpátek k tomu věku dítěte. Takže, ale zase je férové v tom, že každý dospělý byl dítětem. Jak jste toho zneužívali nebo ne, to už je vaše pivo, ale všichni, co tady sedíte, jste byli úspěšným dítětem, které neumřelo na žádné neštovice atd. atd. Takže je to v tomto smyslu a celá naše společnost se přetváří tak trošku do věku dítěte, když to ... mám na to přednášku, už není čas, jmenuje se
Minuta: 78
Člověk jako motýl naopak, jako že se narodíme jako motýl, krásné dítě, které všechno může a vše mu je dovoleno a umírá, někdy se to děje kolem třiceti let, že se z toho motýla, většinou se to děje nástupem do pracovního procesu, že se z toho motýla stane larva a ta pak vysublimuje někde v odpadku užitečnosti pro to dítě. A teď ta druhá strana té implicitní dohody je, že já ti budu dávat hodně peněz, pozornosti, lásky a tak dále a ty mi to nikdy nevrátíš. Ty to vrátíš svým dětem. Jo, to je hrozně silná dohoda, kterou všichni dodržujeme od nepaměti, důkaz sporem, jinak bychom tu nebyli, je to mírně tautologické, ale tohle dodržujeme dobro- volně a o tom se nepochybuje. Takže takhle, co se důchodů týče. Nemusíte mít obavy, že vás stát nechá na holičkách.
Minuta: 79
To se nemůže stát. Tomu se říká morální hazard a kvůli tomu máme důchodový systém. Ten důchodový systém mimochodem vás ... - ??? Já si spořím, protože já považuju státní příspěvek ... celá naše generace doufá, že už si bude spořit ... ale ono to mimochodem není tak jednoduché. Kolik byste chtěli mít plat měsíční, aby to bylo v pohodě? Dvacet tisíc čistého? Nebo deset? Deset je málo, dvacet je moc? Tak mi, prosím vás, spočtěte, pane kolego, jestli vás můžu poprosit, řekněmě, jak by si člověk měl spořit na důchod. Proto taky máme důchodové pojištění, které není moc dobré, ale je od toho, aby lidi neumírali hladem. To není o zajištění luxusního života, o to se má fakt starat ta rodina. Ale je to o tom, aby nám neumírali lidi. Takže kdybych chtěl mít měsíčně
Minuta: 80
dvacet tisíc, kolik bych potřeboval ročně? Dvěstě čtyřicet, čtvrt miliónu, přátelé, naspořeno na rok, abyste vydrželi. Tak teď druhá otázka, trošku imbecilní, jak dlouho plánujete být v důchodu naživu? Jo, proto tam musí být to pojištění, protože já nevím. Řekněme deset let. Ono je to spíš dvacet. Tak dvacet. Tak a teď, kolik byste museli mít naspořeno ... čtyři milióny osm set tisíc, můžete začít. Takže ono to není žádná sranda, našetřit si tak, abych měl pohodlný důchod s tím, že teda předpokládám, že se dožiju deseti let, ale co když se náhodou dožiju třiceti let, takže proto je tam to pojištění, protože se to nedá dost dobře udělat, a proto to taky dost dobře nemohla nést rodina. Představte si dlouhožijícího
Minuta: 81
důchodce, který je prostě finanční náklad. Teď emoce stranou, Prosím, pane. - ??? protože máme inflaci. Cože? - Že byste si musel naspořit o dvacet až čtyřicet procent víc, protože máme inflaci. Jasně. A kdybyste si to uložil u nás ve fondech ... tak aspoň o inflaci bychom se vám postarali. V těch fondech se vám to spíš zhodnotí a v bance by mělo taky. - Ještě zpětně k dnešní přednášce, není to celé o krizi elit? Kam ta společnost - spěje, protože my jako lidi jsme stádo, které se nechá vést a když se podíváte ... Ano, je to situace předvečeru protestantské revoluce, když všichni už tomu
Minuta: 82
nechtějí ... nebo nikdo už tomu nechce věřit, ale nemáme tady toho Husa. Dlouho se nenarodil žádný Keynes, žádný Milton Freedman ani v ekonomii, není nikdo, kdo by byl schopen přesvědčivě udělat takhle. - A proč lidi jako vy tam nesedějí? Protože mě taky nic nenapadlo. Pochopitelně pro ty citlivější psychology, každá přednáška je sebepsychoanalýza veřejná. My exhibicionisti to takhle máme, ale já jsem celou dobu, svůj profesní život nadával na ekonomy právě proto, že jsem se sám cítil být ekonomem. Já jsem kritik ekonomie asi tak, jako je kritik literatury nesnášenlivý k literatuře.
Minuta: 83
Nebo filmový kritik přece nenenávidí filmy, filmový kritik má filmy rád a myslí si, že by se to mělo dělat líp nebo jinak, to je jedno a já mám tenhle postoj vůči ... takže kdybych byl sociolog, budu kritizovat sociologii, víc. Kdybych byl filosof, tak bych ... A tady to je sebekritika. Ano, mě taky a nikoho z nás nenapadlo pořádně nebo přesvědčivým způsobem, nabídnout nějakou alternativu jinou než nějakou takovou hipsteřinu. Je to hezky vidět i v hudbě. Na to nejsem velký odborník, taky se to špatně měří a taky to vypadá jak hudrování našich dědečků, ale v hudbě fakt není nic nic dobrého za posledních třicet, čtyřicet let. Kromě remixů. No, jsme na správné stopě. Ale i ten Brexit ukázal zajímavým způsobem, že se nějaká země s dlouhou tradicí demo- kracie, vzdělanosti a vůbec občanské společnosti, chcete-li, a checks and balances, tak je to Velká Británie,
Minuta: 84
která netrpí nedostatkem internetu nebo informací nebo vzdělaných lidí nebo nucených k přemýšlení. Jsou tam konec- konců mnohé nejlepší evropské a světové university ... přimět ... a přesto zvolila Brexit. Podle všech lidí, co se v tom jenom trošičku vyznají, zejména ekonomů, to byla blbost na n-tou a teď se zase, podobně jako Británie, děkuju, sice jste se na to neptal, ale ... podobně jako Británie se zacyklila a zacyklí se na 7 nejmíň let, budoucích, do řešení úplně, úplně, ale úplně zbytečných problémů, Představte si, kolik to je, čtyřicet let jste v nějaké komunitě a teď najednou si to musíte vypreparovat, to je téměř nemožný úkol. A je to zbytečný úkol. A takhle podobně se nesmí zacyklit západní civilizace. Ta naše idea
Minuta: 85
evropského humanismu a vědy a vzdělání, to je neskutečná věc. Podívejte se, jak se nám nedaří politicky v Evropě, ale kdykoliv se na vás bude někdo vytahovat a dělat si srandu z Evro- panů, tak mu můžete říct, ať se kouká schovat, protože Američan, když porov- nává jejich Silicon Valley a jak jsou tam hrozně high, tak já ukážu na Cern a běžte se s těmi vylepšovátky na iPhone zahrabat. To není žádná věda, to je normálně hipsteřina jakoby. My tady děláme vědu, v Americe taky, ale zrovna tady, v Evropě, se to tak stalo, že ty největší přelomy, kromě teda ... ano, ty největší přelomy jsme dělali odsud. Jestli se nám podaří jednou udělat nějaký metavynález a objevíme já nevím co, ať už je to manipulace s čer- nou hmotou nebo tmavou energií, tmavou hmotou, to je jedno, prostě nějaký vědecký průlom, tak tady na to máme našlápnuto nejvíc a všimněte si, víte komu patří Cern?
Minuta: 86
...???... Ne, vám, stejně jako všem ostatním Evropa- nům. To je prostě náš projekt, jdou do toho šílené miliardy, nikdo se tam nehádá, o nic politického nejde, podařilo se nám tam sjednotit, když bylo Ligo ? jestli sledujete Já mám totiž teoretickou fyziku jako koníček, tak touhle zemí prolétla gravitační vlna kolize dvou neutronových hvězd tak silná, že zakřivila samotný časoprostor. Tím se ukázala stoletá ... další důkaz neskutečné geniality Einsteina. To byl tak tvrdý náraz, že před tři sta milióny lety někde daleko ... a ta vlna letěla k nám a my jsme to zrovna zachytili a to byla najednou celoplanetární spolupráce, je jedno, jestli je člověk Hin- duista nebo levičák nebo pravičák nebo Čech nebo žena nebo muž nebo invalidní nebo neinvalidní.
Minuta: 87
Ale ta metoda ve vědě je tak dobře institucializovaná, ta metoda hledání pravdy, vědecké je taková, že téměř vylučuje politické spory. A nemyslím si, že je úplně naivní, snažit se podobnou strukturu debaty aplikovat i do politiky. Prostě ano, pokud si ty myslíš, že třeba běženci nám škodí, tak pojď ... tohle by třeba měl udělat prezident. Máme tady běženeckou vlnu, nikdy předtím se nám to nestalo, Česká republika, tedy mimochodem stalo, s Ukrajinci, stalo se nám to s Vietnamci, stalo se nám to s Jugoslávci a v klidu, nikdy se z toho nestalo politické téma. A bylo jich skutečně statisíce a jsou tady vítaní, nikdo ani neškytl a jsme rádi, že má někdo otevřeno o vánocích. Ale, ale ... a že má čerstvou zeleninu a že to jsou jedni z nejlepších studentů, které já učím jsou čím dál tím míň nečeši.
Minuta: 88
Takže když se to dělo, tak co měl udělat prezident? Měl na Hradě svolat dvouměsíční konferenci na téma běženectví. Svolat největší experty světa a z České republiky a na dva měsíce si dát pauzu, klid a my se zamyslíme, a po dvou měsících, opraveni společnou disputací, si utvoříme názor. Stal s úplně pavý opak. Ať už jakékoliv straně, tak se přiklonil extrémním způsobem jedné ze stran a je úplně jedno ke které v tomhle případě, ale národ, který je kvůli tomu rozříznutý uprostřed, protože nemáme dost informací a tady to je věc, která se dá řešit technicky. Telepatie, dám příklad, telepatii jsme si kdysi mysleli, že se naučíme skrze různé psycho-meditační triky. Nikdy se to pořádně neprojevilo, ale údajně
Minuta: 89
se někomu podařilo hodit trojúhelník do vedlejší místnosti někomu do hlavy. Nikdo si nevšiml, že jsme se mezitím naučili úplně v pohodě s Číňanem do detailů, typu 1,18 a jako ... film mu můžu poslat na dálku, máme telepatii, ani jsme si toho nějak nevšimli. Jinými slovy, co chci říct, je, že kdysi duchovní vlastnost, dodneška to umí nějaké filmové postavy, telepatie, kdysi duchovní kvalita, metál, znak dobrého meditatéra nebo psychočlověka, který jí správnou zleninu, jsme my dosáhli zadními vrátky nená- padných dílčích pokroků vědy a ty pokroky byly tak nenápadné, že jsme se najednou probudili a když vám řeknu, že umíte telepatii, tak si člověk řekne "no jo, už deset let".
Minuta: 90
Takže si myslím, že něco podobného, kéž bychom byli schopní nebo tady měli lidi, kteří tu debatu berou tak, pojďme se o tom normálně pobavit, nikdo na to nemáme odpovědi, nevíme, Evropa sama neví, co s tím mám dál dělat. Takže tohle je role filosofie, to je role, držet ty kanály otevřené, ona určitě ta extrémní strana má taky kus pravdy. Já čím dál víc dělám takové mentální cvičení co když mají pravdu oni a já se mýlím, což by pochopitelně každý člověk nebo když přistupujete k debatě, tak si říct, možná ten člověk ví něco, co já nevím nebo respektive jinak nemá cenu se s ním vůbec bavit když nepředpokládám, že ten člověk mě něčím obohatí. Taky se v bibli píše, že železo ostří železo. A zrovna minulou neděli jsem na to téma měl článek a tím bych mohl skončit, jestli nemáte něco naléhavého, jmenovalo se to Boxerské rukavice jako symbol lásky. Přesně tak, mračíte se se mnou a to je přesně kýžený moment,
Minuta: 91
no, protože bez těch rukavic by to bolelo. Ty rukavice jsou tam od toho, aby dva chlapi nebo dva lidi mohli s plnou vervou si porovnat síly, aby nemuseli tlumit své údery, aby toho druhého nezranili, ale aby mohli opravdu plnou silou argumentu dát ránu protiargumentu, ale aby to toho člověka nebolelo. A my chceme zjistit, totiž cílem boxerských zápasů není vyhrát. To je další trošku ... nesmím říkat sprostá slova aspoň při přednáškách, které jsou natáčené, Jo, smyslem sportů není vyhrát, smyslem sportů je zjistit, kdo je lepší. Metoda, jak zjistit, kdo je lepší, je vyhrání a snaha vyhrát, že furt trénují a tak dále. Takže přeju si, abychom i my, kdykoliv jdeme do argumentace, kde železo
Minuta: 92
ostří železo, tak já si přeju, abychom mohli ostře říct, že to je úplná blbost, protože to na těch číslech nesedí, ale zároveň to říct tak, aby se z toho Petr nenaštval, protože těch společných věcí máme miliónkrát víc než rozdílů už jenom tím, že dýcháme stejný vzduch. jak se Zemanem, tak s Okamurou, tak s Kalouskem, tak já nevím s kým, s Masarykem, dýcháme úplně stejný vzduch. Není jenom jeden způsob, jak se dostat dovnitř do člověka, což máme často spojené se sexem. My jsme do sebe propletenější víc než milenci. Třeba dneska jsme tady společně dýchali zhruba s dvěstě dvaceti lidma. Děkuju vám za to společné dýchání.

Předchozí video

#48 Rok s Teslou S75D FAQ#4 Topení a Klimatizace | Teslacek

Další video

Pracoval pro TV BARRANDOV: Soukup křičel na poradách. Kdo s ním nesouhlasí, končí (rozhovor)