Chceš podpořit tento kanál? Staň se PATRONEM!
Seznam videí
Další ►

Robert Záruba rozhovor : Sport je o radosti, ale od peněz se oprostit nedá | Neurazitelny.cz

V červnu roku 2020 oslavil sportovní komentátor Robert Záruba 30 let (s malou přestávkou) práce ve svém hlavním působišti, kterým je Redakce sportu České televize. Za tu dobu stihl na poli sportovního komentování dosáhnout skutečně pozoruhodných milníků. Kromě toho, že okomentoval přes 1.600 utkání, založil Robert Záruba Buly, hokejový pořad, který se vysílá už 28. sezonu. Výjimečné historické sportovní momenty pak připomíná v pořadu Archiv Z.

Robertovou specialitou je hokej, zvláště pak český hokejový tým. Přestože by to mnozí diváci uvítali, nemá Robert v plánu stát se trenérem, pokud nepůjde o možnost trénovat děti. Zajímavé je také jeho působení na sociálních sítích, kde si podmanil Robert Záruba Twitter a patří mezi české osobnosti s největším počtem sledujících.

Tentokrát nám Robert Záruba podcast okořenil svou nečekanou reakcí na naše pozvání. Když jsem se ho totiž na konci jeho přednášky „Trnité cesty ke zlatu“ zeptal, zda by s námi natočil ještě rozhovor, odpověděl: „Jo, můžu zítra.“ Nakonec jsme to ukecali aspoň na týdenní prodlevu, abychom si stihli nachystat kvalitní otázky, na které se Roberta ještě nikdo neptal. 😉 Naše cesta vedla od hesla „Následuj svou vášeň“ přes olympijské hry obohacené o hry počítačové až k dopingu a jiným problémům ve sportu.

Věříme, že v našem rozhovoru objevíte nejen neposkvrněnou krásu sportu, ale také naději, že by nám ještě chvíli mohla vydržet…

U čtrnáctého Stolu pro tři nám poskytl sportovní komentátor Robert Záruba rozhovor o zázračných trenérech, limitech lidských možností a síle osobního příkladu. 🙂

V rozhovoru s Robertem Zárubou se dozvíte například:
– Jak se po 30 letech následování své vášně tváří na omílanou mantru „Následuj svou vášeň“ – 03:18
– Jaký kritický rozdíl odlišuje dnešní generaci dětí od generace Jardy Jágra a Dominka Haška – 16:58
– Co je aktuálně největší (a téměř neznámou) nadějí pro velký český sportovní úspěch – 22:51
– Proč musel skončit pořad věnovaný problémům a nekalostem ve sportu – 45:40

Přejeme příjemné sledování! 🙂

🎧 Pokud preferujete rozhovory s osobnostmi v podobě podcastu, můžete si náš rozhovor s Robertem Zárubou dopřát i v této podobě zde: https://neurazitelny.cz/robert-zaruba-rozhovor/

Zajímavá videa na téma Robert Záruba rozhovor:
Robert Záruba: Komentuji pohledem diváka z desáté řady, ne z galerie
Robert Záruba: Éra po Naganu byla škodlivá, usnuli jsme na vavřínech a nepracovali na mládeži
Robert Záruba v Interview Plus

Robert Záruba rozhovor – zajímavé odkazy:
Rozhovor s Robertem na iDnes
Robert hostem v DVTV
Povídání s Robertem (nejen) o slavných hláškách

Automatický transcript

Minuta: 0
Krásné ráno poledne večer na mě neurazitelní jsme ohromně rádi, že jste se s námi přisedli ke stolu pro tři i dnes nás čekají otázky, na které se našeho Hosta ještě nikdo neptal a hlavně otázky, které zajímají právě vás. Myslím, že pokud jste v posledních 30 letech, alespoň maličko zavadili o sportovní dění, nebude vám dnešní host neznámý a určitě tušíte, že půjde o Branky body vteřiny, ale hlavně o to co ta číslíčka pro nás v životě znamenají. Já mám velikou radost, že je moje pozvání dnes přijel šéfkomentátor redakce sportu České televize Robert Záruba Robert a vítejte u stolu pro Děkuji a děkuji za to pozvání. Pojďme se vydat na cestu při přípravě na dnešní rozhovor jsem našel na webu. České televize poněkud zastaralý údaj, že k19 2010 jste komentoval 11. 127 sportovních akcí z toho 906
Minuta: 1
přímých přenosů prozradíte aktuální čísla. My jsme to aktualizovali 600. Teď jsem někde minul. Akorát tu 16 stovku. Ale ty přímé přenosy úplně asi spočítané nemám. Ale šestnáct set jako události sportovních a v žánru komentáře to jestli jsem někde dělal nějakou reportáž příspěvek nebo glosoval 3. Minutový sestřih to nepovažuju za komentář jako opravdu, aby se komentoval buď záznam nebo nebo přímý přenos, tak těch kousků je 600. Tak kolik gólů se za tu dobu okomentoval, že nevěděl. Tak to nevím netuším průměrně padá v hokejovém zápase šest gólů, teď možná spíš ty k těm pěti, takže by se to dalo vynásobit, ale pozor. Já jsem nekomentoval těch 16
Minuta: 2
nepadají. Takže Těžko bych to asi počítám odhadem. To byla spíš má zkouška kam až sahají, až se stane je známo, že právě statistikám a důkladné přípravě věnuje to velkou část svojí profesi. Nicméně statistiky sešity vystříhané obrázky stadionu, to se s vámi táhne už tak nějak od dětství. Dá se o vás říct, že jste příklad člověka, který jsou svoji vášeň proměnil na svoje zaměstnání povolání. Asi ano, asi jsem objevil, že skutečně to co jsem čemu jsem směřoval, ale tehdy jsem netušil. Ještě že to je ten směr. Prostě jsem jenom dělal něco, co mě velmi bavilo a sledoval něco, co jsem měl moc rád tedy sport nejvíce si lední hokej. Tak že se to vlastně proměnilo v obsah mojí práce, ale vlastně ten a klientelismu
Minuta: 3
Stream člověk potřebuje, aby u toho celý vydržel takhle dlouho, tak ten Vlastně rád, že objevuji pořád pořád na tom objevuji něco, co mě vlastně na tom všem jako přitahuje. Tomu se ještě dostaneme tady na to taky jedna otázka, ale nejdřív Lenka by chtěla vědět píše Mantra následuj svou. Vášeň se dneska hodně omílá z pohledu člověka, který jsou vaše následuje už 30 let minimálně shledáváte tuhle mantru jako pravdivou. No do určité míry, ona ta vážně musí být spojená s prací, může to být něco jako jiného člověka naplňuje. Ale já vždycky když chci, aby studenti ze sebe, vydali to nejlepší, aby předvedli to nejlepší, tak vždycky je navedu k tomu co oni vlastně sledují nejraději nebo co nejraději čtou nebo co vlastně znají nejlépe. A to mě probudí takový ten plamen, který
Minuta: 4
vlastně může být prostředkem k tomu, že objeví potom sami sebe v té v té profesi jako na správném místě než úplně opustíme statistiky. Marián by rád věděl, zda si občas na nějaké utkání vsadit. Ne ne, je to jedna z věcí kolem sportu, kterou nedělám máme v redakci občas tipovačku na fotbalové zápasy během velkých turnajů Mistrovství Evropy nebo světa. A tam se mi snad nepodařilo vyhrát, pokud se nepletu a sázíme se na Mistrovství světa v hokeji taková ta naše skupinka komentátoři reportérky expertise sázíme většinou o jednotku. V té měně země, které zrovna jsme. Takže o dolar Euro. Já nevím běloruský rubl, aby to asi nestačilo, tak po nějakých 1000 rublů a scházíme se a vymýšlíme neuvěřitelné
Minuta: 5
kombinace prostě součet čísel střelci Branek, jaký bude poměr mezi počtem diváků a trestnými minutami a takový opravdu až hovadiny mistrem světa, v tomhle tom byl Martin Hosták tenisky vymyslel něco úplně Úplně jako strašně neuvěřitelné složitého a tam se mi podařilo mnohokrát zvítězit, protože tam nějak štěstí S. A mě už mám, že to se nedá projet na tipovat. Takže se tipoval různě poměr střela a kolik střel na branku bude mít ovečky, na kolik Jágr proti němu a kolik že to bude mít tady ten hráč a A jaký bude vlastně první fau zápasu, jaký typ to faul to bude opravdu délka zápasů vymýšlet jsme opravdu neuvěřitelné kombinace různých jako ale někdy zkroušené výsledek. To je skoro jako nikdy, že moc banální, abyste měli jednoho zaměstnance pomalu jenom na ty statistiky vyhodnocoval. Když vás někdo z Expertu, kdo vlastně jsi to obejde ty ostatní a vlastně tu sázku vyhlásí
Minuta: 6
a potom si ten vítěz musíš sám obejít zase typy poražené, aby ho někde inkasoval někdy s patřičným komentářem. Jaká náhoda to zase byla ten den obnos, který vyhrál. Takže máte doma velkou sbírku zahradu mistrovství světa si asi čtyřikrát toho třikrát v řadě a to byla. jako je to náhoda Roberte 1. června tomu bylo 30 let Kdy jste nastoupil do redakce sportu nějakou malou přestávkou a přesto po všech těch letech říkáte že ne jenom české moderování sportu ale i vy sám pořád máte prostor pro zlepšování Proč je podle vás práce tak důležitá konkrétně může zlepšit Robert Záruba No ve všech těch aspektech které patří do každé té částečky Toho co dělám, protože já tento žánrové rozpětí mám hodně široké, tak můžu udělat můžu
Minuta: 7
dát líp rozhovory můžu dělat líp dokumenty, které teď jsem na mě čekají některé jako velmi zajímavé a jak jsem že ten poslední jsem opravdu hodně povedl, ale chci, ale byla jsem jsem se na tom ověřil něco co ještě bych chtěl jako vylepšit pro ty další, které mě čekají asi nejvíc viditelná práce komentování a redaktorská práce ve studiu tam samozřejmě. Celá řada ještě věcí, které se dají propojit s tím programem. V komentování se dál líp reagovat. Dá se ještě líp připravit určitě na ty zápasy. Potom samozřejmě lepší příprava rovná se pohotovější reakce v různých situacích. To je to je strašně moc jako věcí je to. Do značné míry učňáku organizace toho té přípravy, tam je opravdu toho ještě hodně hodně, co se dá jako vylepšit nejenom u mě, ale u celé toho programu je u každého, kdo ten program vytváří. Takže já se opravdu snažím
Minuta: 8
aspoň o tom přemýšlet a aspoň vždycky každý rok se v něčem aspoň trošičku jako zlepšit Morane, co se zaměřit se myslím, že by se dalo pro příště před diváky prostě dostat v lepší podobě. A co je pro vás ta motivace? Protože na jednu stranu znám spoustu lidí, kteří by si řekne o to 30 letech se může nějaký zlepšování vyprdnout. Já nevím já si myslím, že to souvisí právě s tou 30kč s těmi s tím počítám let. protože v momentě kdy to bych bral příliš jako rutinu, tak asi by mě to přestalo bavit, asi bych v sobě ten ten zápal udusil a vlastně by mě to uschne pohánělo dál. Tak asi tohle je ten. Nějaký podivný motiv, který mi vlastně k tomu vede no a potom samozřejmě konkurence a srovnávání a pořád
Minuta: 9
ještě ten odstup, který máme od těch. Kdo tu profesi dělají asi učit nebo určitě líp, než my a kde to je po všech stránkách dovedeno k dokonalosti, ale prostě o nějaký ten stupeň dokonalosti dál, než je to u nás, takže tomu se chceme čím dál tím víc přibližovat tu ztrátu zmenšovat a aspoň teda v některých částech toho programu a a nabídnout divákům to nejlepší, co se aktuálně nabídnout a jednom rozhovoru jste říkal, že s vaší manželce na obrazovce víc lidí Petr Vichnar, než vy je to je tohle taky něco na tvojí manželce, ale já si myslím, že to byl rozhovor o dva roky zpátky, takže no je to možný no. Tak Lukáš nám poslal dotaz, zda budete někdy trénovat hokej. Podle něj by byla škoda, kdyby jste ho netrénoval. Ne. Ne určitě ne. To není moje místo. Já si
Minuta: 10
myslím, že už Kdyby mohla trénovat děti, třeba spíš v nich právě probouzet o nadšení pro hru a nechat je spíš jako hrát a sem tam něco ukázat, ale ještě třeba říct, že nejsem prostě jak rád ten hokej hraju a čím jsem starší tím radši ho hraju, tak ale úroveň toho, že bych já mohl ukazovat někomu, jak se to má hrát. To asi myslím, že tam já nejsem snad na tomhle stupni jako rozvoje, ale ale To je asi ta překážky pro kterou bych trénovat prostě Nemohla jsi to. To by asi nešlo. Já nechci spekulovat, ale možná ten Lukášův dotaz vychází z naděje, že bychom v ledním hokeji moc rádi zase viděli nějaký mezinárodní úspěch. Mohl by nás skutečně spasit nějaký zázračný terén nějaký další Ivan Hlinka třeba. No ani Ivan. Hlinka uplácel to vítězné mužstvo z
Minuta: 11
hlíny, prostě dneska jsem jiřička, to byly vlastně takové různé jako stavební kameny, křemeny oblázky cihly, všechno do sebe krásně zapadlo a asi ta pevnost celé té stavby. Takhle to odhodlání a prostě ukázat všem i sami sobě chtěli tedy určitě ukázat, že jsou stejně dobře, že dokážu ty nejlepší z těch ostatních zemí porazit. Tak tohle to bylo asi to nevzniklo ve vzduchoprázdnu to vzniklo prostě z těch ročníků husákových dětí prostě 70. Léta, která ještě vychovala zkrátka ty hokejisty na dovedla je. Na takovou úroveň a oni sami sebe dovedli. Na takovou úroveň, že to na ten svět stačila. Dneska si myslím, že nám právě chybí ta touha nebo to odhodlání ta víra,
Minuta: 12
že jsme skutečně stejně dobří nejlepší, než ti ostatní. a ty radši tak nějak podvědomě to s tímhle tím trošku bojuji s tím pocitem mám dojem. A zatím mi to jako trochu asi brzdí. No, ale zázračný trenér to nemůže prostě. To se nemůže stát. Může to být člověk, který může hodně ty hráče inspirovat a může tohle v nich probudit, ale buď to v těch hráčích někde. Ta sebedůvěra ohromná to není jenom tak, že jdete hráče prostě u hraje to v lize, hraje to Euro Haki Tour a je to v Národním týmu. On to musí předvést potom na ty úplně nejvyšší úrovní a to je pro mě mistrovství světa olympijské hry, případně dlouhodobé jako soutěže Stanleyův pohár. Tam to musí ukázat. A to už je velký nápor a tyhle jako vnitřní prvky jako povahy. No a když to ten hráč tobě má a
Minuta: 13
ten teda to v něm probudí, tak ano, takovýto nemůže pomoct. Ale není to tak, že trenér by úplně beznadějných prostě hráčů to někde vydoloval. To se může povést jednou, ale stejně tam musí být ještě někdo, kdo tohle zkrátka v sobě má nemůže to být opravdu tým, který by jenom čekal na toho Spasitele to určitě nemůže fungovat, musí tam v tom týmu skutečně být. Nějaká převaha hráčů, kteří v sobě mají tu silnou jistotu, že to dokážu, že to prostě že jsou tak dobrý, že to prostě si hrají ve snášce trnité Cesty ke zlatu, která se taky brzy objeví na našem YouTube kanále jste zmínil, že naděje na budoucí výsledky v jakémkoliv sportu jedno, jaké že je v práci s dětmi a že je velmi důležité nechat děti hrát, aby se našel lásku k tomu sportu, já si jenom říkám, jestli si dnešní děti vůbec ještě lásku ke svému sportu
Minuta: 14
stihnu najít, když jdou často z kroužku do kroužku a neví, kde jim hlava stojí. Nevím, jestli ještě zvládají hledat tu lásku. No to je Právě Tajemství asi ukryté v tom, že děti nehledají vědomě to za ně možná dělají rodiče. Ty děti to v sobě vlastně objeví nebo si to uvědomí až v mohem později, že vlastně tehdy vznikl ten jejich vztah hokej k modelování akvarijním rybičkám nebo v čemkoli, ale ten vztah se nebudu je prostě vědomě nebo alespoň Táně ten prostě vznikne ten prostě to dítě prostě něco baví a úlohu rodičů jak rozvíjet to co tyto děti děti baví nejvíc a překonat s nimi třeba momenty, kdy se jim nechce. Nebo kdy Třeba se jim najednou to zdá, že ta zábava nicotná malicherná nebo nebo nedostatečná bude jakákoliv jiná negativní a překonat jsi mi nějaký ten ten jako
Minuta: 15
nějaký okamžik nějakou zatáčku v tom teď na té cestě. Která je potom zase navede zpátky k tomu, že to je vlastně skvělá věc, a že to je to nejlepší, co může udělat ve sportu. Je to úplně stejné a ty děti v sobě nemusí obývat. Mám pocit, že pořád mě něco hledám a nějakou metodiku nebo něco. Jak ty děti vlastně jak to vlastně vychovat. Ale ono by stačilo. Prostě si jenom víc věřit a a nechat trošičku ty lidi kolem dětí víc jako pracovat i i ty lidi k těmi dětmi spontánně pracovat, když ten tradesy myslíš, že dneska jim pomůže, když prostě budou běhat, tak ať běhá i když si myslíš, že jim bude pomáhat tohle, tak ať to dělají jde o to, že prostě v té v tom v tom celém jako tréninku nebo v té hře má být. Hlavně nějaká radost a nějaké nějaké přesvědčení, že to je to. Ty děti prostě vlastně baví a že by si to uvědomovali, že to je bože to baví mi dneska. Chceme po nich, aby trénovali a ještě aby je to jako bavila by
Minuta: 16
to dávali najevo, jak se vlastně to takže Táta si myslím, že tuhle tu zlatou generaci tohle vůbec jako netrápilo to bude jsme řešili ty prostě milovali tu hru, nějak se do ní zamiloval i spontánně a nepotřebovali k tomu žádný ani poster. Možná občas jsem tam jo, ale ale v podstatě to byla jejich jakoby motivaci jejich Touha, kterou sdíleli ty rodiče a možná i mnohokrát jako by přijeli za svou, ale bylo to vlastně takový spontaneita toho toho procesu byla vlastně nevědomá jsem myslím, že to vlastně je nepotřeboval žádný učebnice velkého žádný to až dneska musíme se na to postavit podívat trošku jinak. Protože dnešní doba je taková hodně jako strukturovaná, všechno si jako dost přesně jako plánuje asi asi tohle to se musí nějak jako naplánovat, že zkrátka tady bude hrát tady bude prostě hodinka, kdy ten kluk prostě půjde na hokej a ať si tam s ním dělají, co chtějí. Hlavně ať ho to baví, to se částečně
Minuta: 17
odpověděl na další otázku, ale stejně se zeptám Martina bych chtěla vědět, jestli je opravdu tak velký rozdíl v tom, jak vypadají začátky dnešní dětí se sportem, jak začínali. Třeba Jarda Jágr, Dominik Hašek, když se budu držet to hokeje. No to se dá docela lehce porovnat pro lidi pro nás, kteří jsme zažili ty. Roky, kdy jsme šli prostě na jaře v létě na podzim i v zimě jsme šli. Prostě ven. Byli jsme si buď balon nebo hokejky s tenisákem a a hráli jsme furt jsme někde něco hráli. Furt jsme grébovce jsme minuli hokej. Na betonovém plácku, když bylo léto, tak jsme na Červeňáku pod tím nám to co jsme hráli fotbal. a nechci říct, že to bylo každý den, ale Umím si představit, že byly děti, které opravu chodily každý den koupat rád prostě něco a dneska ty hřiště vlastně jsou jako volné
Minuta: 18
jsou prázdné, to mě asi ten největší rozdíl, že vlastně tehdy pro mě byl jako velký sen. Třeba by mě jako rodiče zapsali třeba na fotbal. Já jsem byl do klokánka teda na takovou jako všestranný sportovní přípravu, která byla při bohemce, ale ale na ten fotbal vlastně jsem se nikdy nedostal tenkrát ani na hokej na to přišel pozdě a dneska jsou nábory a ty kluby takhle otevírají náruč a prostě chtějí ty děti jako k sobě dostat. Ty placky ty ty ty hřiště. Dneska jsou otevřené jsou fantastické vybavený. My jsme hráli na brány nám dali strom a jsou jako osvětlení. Jo dneska Dneska jsou tam branky. Krásný mají sýček, kolikrát to byl pro nás úplně celý jsme mohli dát gól do brány se sítí jo, že na tom byla brána, kde ty jsi, že se musíme byly dávno rozkradené nebo byli někde v účet, kdo je tam nekoupil a dneska jsou skvělé vybavený, ale nikdo na ně nechodí, nebo strašně málo děti na ně chodí a vyřešte jsou Častokrát jako
Minuta: 19
velmi nevyužívané, takže v tom je ten rozdíl ten začátek vlastně není nikde tom, že bych já někde objevil prostě fotbal, nebo že by objevil někde hokej nebo většinou to je tak, že ten kluk vidí třeba hokej někde v televizi nebo na počítači nebo zkrátka, ta cesta k němu je jiná, tak to nezkusit na ten nábor, ale jako problém bruslení problém jakou bez vybavení. Na tom fotbale problém pohyb. Jo, je tam daleko víc těch dětí, který vlastně se to k tomu dostanu úplně jinou cestou než takovou tou přirozenou pro mě přirozenou, která byla s mojí vlastní hry z mýho vlastního zážitků, takže v tom je tento porovnání generaci. Určitě jsem přesvědčený jsme hráli mezi dopravní značkou. A plotem. No a co bychom dali zasílám Petr, aby hodně zajímalo přístup rodičů, jak myslíte, že se změnila role rodičů v celém procesu výchovy nových talentů. Celý podíl mých rodičů na mojí
Minuta: 20
sportovních v spočívá v tom, že jsme se dohodli, v kolik hodin mám přijít domů a jinak jako jestli to bude. Jestli budu hrát prostě fotbal hokej. Nebo si jdu zahrát to bylo úplně na mě můj táta teda dbal na to, aby chodil do toho do té přípravky při bohemce, já jsem to tehdy dostala. Docela mě to jako mrzí, protože to byla výborná věc. A hodně jsem se tam to i tak naučil. Jo naučil seznam basket házenou základy gymnastiky šplhání a už to tam plavat na už by jsme se tam na vodě prostě přes měli i vodácký kurz nám zároveň to bylo neuvěřitelně všestranná jako dobrá přípravka a v tom ten rodič vlastně udělal jenom to, že mi zaplatil ty příspěvky a jenom kontroluje se tam chodím a když jsem to flákal, tak jsem prostě dostal nějaký trest jsem se koukal v televizi na hokej třeba což bylo k trest a To bylo všechno dneska, já, když vlastně ty zapojit děti
Minuta: 21
do do Sportu, tak je stoprocentně musím vozit někam na kroužek. To já jsem jezdil všude sám, já ten vodácký kurz prostě z Vinohrad do Podolí jsem jezdil prostě sám nějakou tramvají, tak jsem to nemohl ani najít. Prostě jsem to všude jsme chodili jako sami jako děti, prostě po Praze jsme jezdit tramvají od 1
Minuta: 22
výsledku. No a pak jsou samozřejmě rodiče, který vlastně nechají ty děti opravdu i tak, ale snaží se mi poskytnout ten servis jako co nejlepší, ale jinak je nechají, ať si vyberou a potom ať se toho drží. No, já jsem proto aby ti jenom aby ty rodiče nepodporovali určitou fluktuaci. Když říkám teď najednou to dítě přestane bavit tenis, tak prostě se na ten ten vykašle a bude teda dělat něco jiného. No tak to Mně nepřijde úplně dobrý, ale možná jsou i takové případy, které najdou pak ten ten ten pravý sport nebo vůbec tu pravou zábavu, to nemusí být ani sport. no, ale role rodičů se určitě změnila větší angažovanost, hlavně v tom V té podpoře se očekává dětí přes našich časů rodiče jako dobrou to neřešili. Nosram možná obecně říct, že sportovní aktivity a tělocvik dostávají zabrat, ruší se tělesná výchova třeba na vysokých školách někdy
Minuta: 23
i na těsnících tělocvikáři zapálení mluví o nejlevnější generaci, kam to podle vás směřuje. Bude nám to v životě chybět. Nebo se bez toho snadno obejdeme. Bude na to chybět. Já si myslím, že ale víc než tělocvikáři v tomhle mohu pomoct právě rodiče, na to jsem vlastně zapomněl tam jedna věc. Já strašně pomáhá a to je osobní příklad. To znamená, když ten kluk vidí, že ten táta si s ním byl zakopat, když ten když ta holka vidíš, že ten táta si s ní jde zabruslit nebo nebo jde na kolo a Ona vidí, že ten táta taky jako jezdí na kole, nebo že se snažit tak to strašně jako pomáhám si myslím, že ten vztah je trošku zanedbané, protože málo rodičů dopravu příkladem svým dětem. A když už jdou Tak ne, tak intenzivně to říkám sebekriticky i za sebe a přitom ty děti by potřebovali právě tenhle ten druh motivace, jo, aby viděli táta to dělá
Minuta: 24
máma to dělá máma hraje táta tady sportuje máma taky. aby se snažili prostě to je napodobitel, aby to objevili vlastně taky a Tohle se nám jako může hodně vymstít. No protože ta generace potom opravdu si sedne nespíš počítače a nedejbože, aby jsme se dočkali doby. Neřekl bych, že to zase tak jako daleko, že opravdu se bude sportovat virtuálně a elektronicky anebo pravdy. My se na to vše budeme koukat potom. Takže nic proti sportu malé, ale je opravdu dobrý, když se když se k tomu i had i dovednosti až teď děti. Klára a ještě jeden další divák, který jste nepodepsal by rádi věděli, jestli to nesouvisí taky komercionalizace sportu. Zdá se trošku nevytrácí role talentu. Protože sice je můžeš mít talentu kolik chceš, ale když na to nemáš peníze, jak máš stejně smůlu. Ne. To si nemyslím. To
Minuta: 25
je trošku mýtus těch drahých sportu, ale já jsem teda zažil i ve fotbalovém oddíle, že se pomáhalo spoluhráčům od dětství, kteří pocházeli ze sociálně slabších rodin. Ne jsem že v hokeji nahodil, jak to bude podobné. Protože je pravda, že právě z tohoto podhoubí rostou ty největší hřiby, že David Pastrňák vyšel neuvěřitelně skromných rodinných poměrů. A dneska je to opravdu hráč světové třídy v té vrcholné generaci a takových kluků je určitě víc, takže by byla veliká škoda, kdybychom je ztratili jen proto, že jejich rodiče nemají prostě na trénink nemají na oddílové příspěvky nemají na výstroj nemají na hokejku samozřejmě u Těch kluků je potom dobré podporovat určeno jako skromnost, ale to je obecně u dětí jako podporovat určují skromnost, aby
Minuta: 26
neřešil. Jestli mají takový brusle nebo takovou hokejku. Prostě vyhráli zkrátka s tím, co je opravdu neřešili nějaké tak vyjde značkové věci a tyhle ty jako spíš brzdy v tom vývoji. ale Já doufám, že to ten zásah. To je komerce, že není takový naopak ovoce může nebo tento propojení s komerčními prvky může mládežnického sportu mnohokrát i pomoc. Spíš prosím různých akcí turnajů pořádaných pro mládež nějakou konkrétní firmou. To si myslím, že spíše jako pomáhá. Přesto to má nějaký komerční přesah nebo komerční význam pro tu firmu, která takovou reklamu vlastně takový princip reklam jako zadává. A podporuje tak. Snad snad ne. No, ale samozřejmě Úplně se bojím, kam ta otázka Miri, já úplně úplně samozřejmě souhrnné jenom pozitivních vlivů to úplně se mi není, ale ale
Minuta: 27
tohle třeba si myslím, že že zase jako trošku to vyvažuje, tak my rádi vyvracíme ty mýty. Takže další, který padl. Pojďme úplně a sportu ještě na chvíli zůstat pro mě byla třeba Nová informace z vaší přednášky, že počet olympijských Sportovců je snaha udržet na 10,5 a já jsem si vždycky myslel, že ČT sport a tak nějak přidávají teď vím, že aby jeden sport se mohl přidat. Taky nemusíš dostat padáka a měl jsem za to, že se to řídí tím, které sporty jsou nejpopulárnější nejsledovanější, že zatím se tak nějak táhnou ty peníze a od vás vím, že vlastně je to spíš tím Který sport má nějaké zastání mezi federace Mi asociacemi, dalo by se říct, že o to co zajímá Diváky, co se líbí divákům už teda vlastně tak moc nejde. To ne, ale je to asi souhrn většího počtu faktoru.
Minuta: 28
Protože třeba kdyby to bylo jenom podle popularity, tak by nikdy nemohl vypadnout z olympijského programu baseball, který je vlastně jeden jediný z nejpopulárnějších sportu na celé planetě. Ale v té podobě v jaké se hraje na Olympijských hrách, to znamená bez nejlepších hráčů na rozdíl od basketbalu na rozdíl od ledního hokeje až donedávna. částečně od fotbalu a od ostatních sportu tak bych byl tam to jsem opravdu dá srovnat s těmi jako a s těmi amatérskými týmy by teda R2 amatérského olympismu No ale možná proto Ale jinak je to Celá řada fakturu. Možná právě těm pálkovací nám uškodilo, že tam nebyli ty nejlepší to jako určitě a je to hodně blbá, abych byl zvláštní sporty, které jsou závislé na vysokém počtu hráčů v 9 hráčů, je tam musí být vždycky a ta baterie na
Minuta: 29
na sváču tím jak zápasu rychle za sebou musí být docela jako hodně početná, že to se nedá házet jako ten zápas dva dny po sobě vůbec tři dny po sobě částečně, ale už ne víc, takže tam potřebuje data spotřeba těch hráčů tam poměrně Vysoká. A to samozřejmě taky mínus v tom tom jako dotazníku antických sportu. No ale těch defakto bude určitě víc není to ani jenom popularita. Není to ani jenom řekněme nějaká nějaká lobby, která by dokázala ten sport buď udržet nebo naopak. Jako úplně potopit mě to prostě víc asi věcí. A je to docela složité jako procedura, jak ten olympijský program se stavit tak základních olympijských sportech. Ne není třeba pochybovat, ale i u nich se to lety vlastnění a před padesáti lety si někdo neměl představit, že bude v ohrožení třeba teď dám takový
Minuta: 30
jako hypoteticky příklad zápas řecko-římský jo, tedy vlastně už je dost jako anachronicky a dneska vlastně těch úpolových sportů, je to takový jako otloukánek, ale byl to absolutně tradiční sport jako od začátku olympijských her a teď najednou by měl jako vypadnout z toho nebo se uvažuje o tom, jak vlastně s ním dál. To je jako zvláštní, no to teď samozřejmě hodně hodně delikátní otázka, ale těžko se jako určuje přesně co jenom to jako rozumné. Já jsem si že to je hodně jako faktoru nejsou to ani jenom peníze, ani nám komerce ani jenom atraktivita. Je to prostě souhrn mnoha mnoha věcí, která která o tom asi rozhoduje ve výsledku pro vás s takovým symbolem podivného dění kolem olympiády. Kdyžtak mě opravte to, že do seznamu sportu se dostal jaké počítačové hry jako Fanouškovi a materovi se mi chce křičet, jak se tam proboha dostali. No tak je to snaha olympijského
Minuta: 31
hnutí se trochu přiblížit mladým divákům, což chápu získat je získat vlastně i nový způsob sledování, to jsou hry, které se dají vlastně rád online teoreticky. Teoreticky by se vlastně v případě nějaké další pandemické vlny dali zorganizovat tyhle hry online, aniž by ti účastníci byli na Jsi na místě, což je na tom jako dost Paradox. To je snad možné pak jedině u šachu, ale tam určitými asi problémy, ale u tohohle by to šlo úplně v pohodě. Což, ale teda není důvod toho proč se to objevilo nebo objevuje mezi ukázkovými sporty, ale prostě je to z nás zachytit jako moderní vývoj, ale nevím, jestli to je úplně jako správné propojovat to s klasickým olympijským programem. Já jsem přesvědčen, že není nic proti sportu, ale podle mě tyhle hry mají mít svou olympiádu mají mít nějaký vrchol a třeba
Minuta: 32
i nějak prezentovaných v televizi tím vůbec nemám problém, ale propojovat tyhle Dva světy mi nepřipadá úplně šťastné asi nemá cenu se tvářit puritánský rodiče, sport by se měl od peněz úplně oprostit. To už ani nejde to nejdřív. Mimo jiné i celý provoz ligy to všechno se musí z něčeho zaplatit. Nicméně jedna z otázek, která v té souvislosti. Řekl bych možná i celkem oprávněně zaznívá je zda tam těch peněz opravdu musí být tolik, protože uvedu příklad od diváků například náklady. Na provoz jsou jedna věc a obrovské někdy až obří platy hráčů jsou třeba věc 2. Nebo nejsou. Většinou propadl do jednoho rozpočtu, ale samozřejmě se to dá oddělit a bylo by docela fér, kdyby kluby, když už se dostaneme k rozpočtům, tak to tak to bylo uváděno vlastně odděleně, abychom viděli, kolik ten kluk denně Který klub máchalův pronájem
Minuta: 33
je v pronájmu jiný to má za korunu jinému to platí město tam jsou ty jako položky dost nevyrovnané a pak to vypadá, že ten kluk, který dává c&a 100 milionů na sezónu, ale z toho 30 na tu halu, takže vlastně asi jako utrácí, že prostě přeplácí hráče. je to samozřejmě věc taky odtajnění platů, do které se už někým funkce. Dáš mi chce, někdy by to už mi udělali, ale to je většina zatím ne, takže se to asi zatím nestane, takže jsou jenom spekulace občas nějaký tisk přinese sumy, které zjistí jako jak sběrači. Stojí ti není nejdražší nej nejlepší mě smlouvali. Ano jistě bychom mohli jako chtít po klubech a vyplatit hráči míň, ale to bychom tady potom měli trošku jiný kalibr hráč asi v té konkurenci. Která v Evropě A to není věc jenom OK a nebo
Minuta: 34
fotbalu je to i jiných sportech by asi velice rychle odešli někam jinam, kdyby asi dostali ten plat tvým připadá Diclac. Musíme si také uvědomit, že sportovci mají kariéru časově omezenou. Vždyť to bylo do 30 let. To je probírám těmi různými články a různými pořady 70 letech tam hráč minut 30 a už jako se koukalo. Kdy už bude končit. Dneska je to nejlepší věk, jako pro fotbalistu hokejistu skoro. a částečně medicína teda ten Deck prodlužuje sportovní, ale stejně pak zbývá jako Skoro by řekl větší půlka produktivního věku, kdy ten hokejista fotbalista už nemůžou vydělávat ten plates na stejné úrovni a pak je jako otázka, z čeho ti hráči jako mají žít s možností zajistit nějakou úroveň, co zvyklý na nějakou úroveň. Bezpochyby
Minuta: 35
společenské postavení tedy o hodnocení lékařů učitelů by si zasloužilo jako větší pozornost a možná lepší podmínky a vyšší platy, ale je to bohužel nebo tak. To je pět to prostě věc poptávky nabídky a ta poptávka po hráčích je prostě tak silná jsou pořád v tom ekonomickém mechanismu jsou prostředky, jak ty hráči prostě zaplatit docela slušně i u nás. Takže ti radši asi se tam nebudou bránit. No to by byly asi Blázni a oni zároveň vlastně generují i slušný zisk. Klubům někdy i městům, tak se dá vím, že čím je to částečně jako jako ospravedlněn, o ten ten je taky mimo jiné, když jsme narazili na ty platy hráčů a stále bychom to zpátky
Minuta: 36
k výchově mladých Sportovců, zaznamenal jste, že by tahle položka těch velkých platu nějak začala prosakovat do motivace děti do případně rodičů k tomu sama, tak to asi určitě když to asi málokdo přizná, ale někde to tam je, že kluk by měl hrát NHL, že to k tomu jako směřuje. Někde to tam určitě je, ale na tom je kouzelné to, že ti kteří to mají hodně vysoko v tom žebříčku jako motivační, tak většinou se k těm penězům nedostatečnou. Tak dobrou má hrát tu hru a zase se v tom projevuje taková ta učit a spontánnost a neřeší v ten moment. Jestli do toho jsme takovou smlouvu nebo makovou, tak tihle sportovci většinou se pak dostanou těm opravdu velkým penězům, protože se v té hře dostanu dál a oprávněně prostě dostanu potom lepší jako finanční ohodnocení výrazně lepší, takže
Minuta: 37
jestli to někdo řeším od začátku, tak možná Starosta nejdřív k těm penězům, ale ne, tak zajímavé mám jako potom ti hráči většinou, kteří to opravdu mají v druhém plánu a ten první to pořád zůstává jako ta hra. Natálie by se vás chtěla zeptat, jak moc podle vás souvisí s otázkou peněz 2. Šrám na srdci sportu a sice doping, že sportovec často strašně moc riskuje kariéru pověst dobré jméno země. Souvisí to podle vás určitě, tak kdyby nebylo ohodnocení za sportovní výkony, tak by nebyl důvod vlastně si pomáhat i touhle cestou. Takže ta spojitost tam bezpochyby je. No ale moc se nevím, jak přesně se s tím jako vypořádat, protože Jako tím, že by se sebrali peníze ze sportu
Minuta: 38
a nebo že by se jako sportovci představit jako ohodnocovací a platit? tak vlastně nevím, jestli by to pak ještě jako bavilo. No já takový sport divný. Jak moc je to špatné, aby se názory, že kdo nebude doping u toho to jenom ještě Nezjistili. Ne to ne, to si nemyslím. Nechci působit nějak naivně, ale ale je mám pocit, že u nás světa je docela. Zákon silná, proto chci u nás. Spíš teď na regeneraci a na všechny dovolené prostředky, které vedou vlastně k rychlejšímu, jakou uklidnění svalů těla namáhaných partií a tak, ale že by si někdo pomáhal jako vysloveně tím, že by dopoval tvé
Minuta: 39
takovým těm nejprimitivnější způsobem. Se mi úplně nezdálo, že hodně dbá na regeneraci a správnou výživu a trénink. To si myslím, že je v pořádku. Ale takové ty největší případy dopingu se nám jako vždycky vyhýbaly. Přestože U nás funguje antidopingová agentura úplně stejně jako v jiných zemích. No a možná je to taky, protože jsme dlouho neměli žádné vlastně opravdu dopingový skandál. A to si myslím, že se po mnoha jako našich sportovcích jako nechci šlape, ale ale jako že jsou určitě hodně testování, to o tom nepochybuji. ale vlastně když vemu biatlon atletiku. Altisport a která si u nás jako jsou k tomu dopingu jakoby nejblíž. nebo ne u nás, ale ve světě je
Minuta: 40
není z těch dopingových případů, tak zrovna u nás těch sportech cyklistika rychlobruslení to nepamatuji bychom měli nějaký Velký případ z máš v nějaký významný sportovec byl chycen jako při dopingu a to si myslím, že zase že bychom měli to tak dobře maskovat, ať mi někdo teda ukáže jak teda takže Takže u nás si myslím, že to je pořád dobré o tom mluvit je pořád jako dobrá o tom diskutovat, ale že by to byl teď zrovna ten největší problém našeho sportu. Zase myslím, že ne zaklepat. No. Získal jste ze svého pozorování sportovního světa dojem, že už začínáme narážet na limity lidských možností v těch výkonech. Já jsem si to myslel v roce 2008 ještě krátce předtím, než se rozběhl na Olympijských hrách v Pekingu Usain Bolt A předvedl tam něco, co jsme doteď vůbec jako si neuměli představit jako
Minuta: 41
uvolněný běh dvoumetrového chlapa, který prostě dokáže to tělo tak z kordinová, že to vypadá absolutně přirozeně a začíná úplně bez viditelného vysílení běhat časy výrazně pod 10 sekund na stovce a přibližovat se hodně k hranici 19 vteřin na dvoustovce neuměla představit, že tohle fyzické tělo dokáže teď někdo říkal, že existuje studie, že už při nějaké rychlosti to tělo se vlastně jakoby nechceš roztrhne, ale vím, že už vlastně ho nevydrží tuto přetížení a že teda Hranice lidských možností existuje, že to je někde čas kolem 9
Minuta: 42
mě protože já jsem si myslel, že to je že v té hře než nastoupil Usain. Bolt jsou časy. Vlastně teď nepůjčí nám. Vytrval jsem si myslím, že to je trošičku něco jiného, ale taková ta rychlost a takovéto takový ten absolutní výkon, což ta stovka je vlastně, že tam jsme jako někde, že to budeme postýlkách a on to najednou srazil dolů o desetiny. A to už jako jsem si říkal. To není jako to je úplně proti tomu, co jsem si myslel, že že ve sportu nastane r a kdy budeme opravdu pokojíčcích po milimetrech ty rekordy poslat najednou člověk každou péro zboural jako a ještě se u toho chystal, takže ne. Jako a Hranice lidských možností asi existuje. My jsme se k ní Díky boltovi jako hodně přiblížili, ale jestli dokázal On tohle tak proč by nikdy si prý nás by nemohli být další, který prostě jo skočí do boty či 6
Minuta: 43
takže Těžko říct, jako jestli jsou nějaké hranice, taky to hodně záleží na vybavení, protože na rychlých Drahách vlastně se rychleji běhá člověk se líbí odráží tretry, že jo. To všechno přijde někdo s nějakým materiálem, který vlastně bude fungovat skoro jako trampolína a bude se to řešit nějak možná s nějakými omezeními nevím, ale ale já si myslím, že ještě že ještě u těch hranic jako nejsme, že ještě pořád jste technologii se dá něco vymyslet přípravě v tréninku pořád to ještě dá někam posunout není, ta se ptám Roberte po tom všem, o čem jsme mluvili přednášce i tady to znamená peníze skandály doping vidíte vůbec někde nějakou naději vidíte někde neposkvrněný svět sportu je ale také skoro v každém jako sportovním závodu nebo zápase, který Jako vidím. Nebo který se dá jakoby shlédnout v
Minuta: 44
televizi? v každém tom Střed U Sportovců, ať už je toho teda běh nebo jako souboj, jako kde se jenom ti sportovci dotýkají loktama, nebo když to bude box jako hodně kontaktní sport, každém se dá něco najít nějaké napětí jak A prostě pak okamžitá rivalita jo nebo Když vyhraji dva týmy, tak prostě se dá jakoby obdivovat nebo naopak zkritizovat nějaká povedená nepovedená akce pořád ta hra jako ať při kolik jsem. Teď jsem byl i jak chce a toho tak pořád zadní nacházejí různé varianty řešení, jaké plast něco vymyslet Lípa. Jak zahrát líp rohový kop a jak prostě překvapito super něčím. Jako já nemám pocit, že jsme byli v nějakém plném marasmu sportovním
Minuta: 45
jo? Samozřejmě a doping tady bylo od šedesátých let. Má vlastně ještě dřív a jako problém. Řekni mi popsané trošku detailněji od 60.let komercionalizace. Tady je zhruba od stejné doby bych řekl, že se začíná trošku jako líp regulovat mít líp se začíná strukturovat. Kam to patří? Kam to už tam nepatří? Takže neřekne. Zdá se mi, že by ten sport jako mířil úplně jako do pekel. Pořád je tam ta hra pořád je tam ten výkon, já proti ostatním a to tam bude tak tak si myslím, že bude na co se dívat. Pořád tam bude nějaká naděje, že nás to bude bavit. Tak snad nám vydrží co nejdéle v rozhovoru pro DVTV říkal, že dřív byl součástí vašeho programu je pořád, kde jste se různé problém sportu věnovali, ale že vám tam odmítali chodit v hosté báli se. Těžko říct. No ten Pořád se nervovat Kamelot, střídali
Minuta: 46
jsme se na něm s Mírou bosákem vlastně zpočátku měl nějaký pravidelný čas, ale pak jsme z něj udělali nepravidelník. A No ti ho jste nechtěli vlastně do toho pořadu moc moc chodit. jo akorát se mi stalo že mi nějaké funkce a říkal já to bylo dobré bys tam nějaký pořád a Řešil jsem tady ten problém narychlo pak řešili a zavolej jsme to úplně se tomu nechci vyjadřovat říkám No dobře ale tak jako jak ten problém máme potom řešit že na tom to trošku jako ztroskotalo přitom se tam zajímavá témata podle mě velká škoda že jako i lidé kteří se kolem sportu pohybují nevyužili tu možnost vysvětlit třeba někdy určitá nedorozumění ale většinou asi to vysvětlení asi neprošlo nebo by se hledalo dost těžko, tak možná možná proto no tam
Minuta: 47
mnoho respondentů pozvaných vlastně nepřišlo. Nebo nechtělo jít a nakonec nás jako to už jako malinko přestalo bavit, že ve sportu je to trošku jinak, než politice, kde ten činných potřebuje mít ty potřebuješ vědět a to ve sportu jako tam kde hovoří sportovní výkony, tak tam to není úplně hlavní obsah toho sdělení, ale my jsme chtěli řešit. Prostě problémy, které jsou kolem sportu a chtěli jsme řešit s lidmi, kteří ty problémy buď mohl vyřešit nebo ty problémy někdy vytvářejí, ale bohužel. No nešlo to a ze strany diváků zájem byl chtěl, jestli by chtěli tak určitě může první pořád měl vynikající sledovanost, dělali jsme ho. Poté co se vlastně řešilo co s Pražskou Štvanici se zimním Stadionem a to ještě stál teda to ještě tam byl ten starý zimní stadion první vlastně u nás a ten měl jakou velkou sledovanost Byla
Minuta: 48
tu i velmi jako sledované téma Řešili jsme v jednom z prvních dílů, tak jestli to nebyl první odečet bodů v extralize pro kluby, které nesplnily méně formální podmínky. To byl jeden z těch prvních dvou. To byl možná, že to ani jsi byla až potom. A tyhle ty určitě a tyhle ty 2 pořady měli jako opravdu vynikající jako čísla sledovanosti diváků dopravu velký pak byly témata, která už byla témata, která už nebyla tak zajímavá. Ale pořád to mělo docela docela slušný hole. Jakou máte obecně zpětnou vazbu od lidí u obrazovek a na stadionech. Záleží jim pořád na Fairplay slušnosti ve sportu záleží. Častokrát se stane, že do Fairplay mají posunuté trošičku jinam, než je
Minuta: 49
ta bublina v té vodováze doopravdy, protože zkrátka přeji tomu jednomu subjektu svému klubu nebo tady tomu sportovci tady a tomu dalšímu. Už tolik ne, takže tam potom ta rovnováha není úplně na středu a já když se snažím o ten pohled. Pozice přesně mezi těmi kluby nebo mezi sportovci, tak vlastně nejsem vnímán jako objektivní a tohle to jsem občas některým divákům a fanouškům špatně vysvětluje. Ale já opravdu nemám žádný jako oblíbený klub nebo kluk, který bych měla radši než nějaké nějaké koupí jiný a drtivá většina kolegů, to má taky tak, protože pro nás není podstatně se vyhraje ten nebo ten pro nás v podstatě mi ten program vypadal dobře. A to bude když tomu budeme dávat informace bez nějakého osobního jako Zaujetí
Minuta: 50
z hlediska stranění tomu či onomu klubu, ale opravdu někým Fanoušku to nevysvětlíte a jsou přesvědčení, že nebyl prostě tady jste nás poškodil a tady prostě se dokázal, že paní The tam tomu druhému nebo nebo paní The tomuhle nebo tomuhle. Já už jsem v Anděl úplně všem klukům republice. Takže já jsem já ne, ale ty ohlasy řeknete něco proti klubu. Ten se Hned ozve a příště řekla ten co proti klubu b a ten se ozve. To je prostě věčný, jako kdybych to opravdu. Prošel ty ty ohlasy. Tak brou mám. Těch nařčení tolik, kolik je extraligových klubů u nás, že jsem fandil tomu tomu tomu nebo to určitě vídáte lidi, kteří ten pořád ještě dělají. S láskou pořádně nechce říkat srdíčkem to nějaký zprofanovaný, ale jak na něj působí, když třeba praskne
Minuta: 51
nějaká takováhle kauza průšvih ten vizuální asi no samozřejmě nikdo nechce jako prášky na v právo na veřejnosti a nechce vlastně. Kolikrát se k tomu ani moc jako vyjadřovat, aby se to takzvaně jako ne rozmazlená jsem pro otevřenou komunikaci a každému se snažím to vysvětlit, že je lepší ten mediální prostor zaplnit svým názorem svým vysvětlením, než ho nechat zaplnit toho druhého, který má jiný názor a nebo mě když na to podívám teda kriticky, protože mi zkrátka k tomu tématu něco udělat musíme tuhle strategii. Celá řada lidí kolem sportu stále vůbec nechápe, i když se poměry změnily zlepšily, ale pořád máte takové to opatrně ctvi. Ne já radši k tomu nebo Nebudu nic říkat, jako kdyby to řešilo ten problém ne, ten problém to spíš jako prohloubí a prohlídku neprospěch toho respondenta. Takže tohle
Minuta: 52
se snažím každému vysvětlit a není to výhrůžka je to popisuje situaci, že pokud ten mediální prostor nezaplní tvým vysvětlením člověk, kterého se ta kauza týká zaplní ho někdo A nebude to vůbec tady alespoň část toho vyjádřením často nějakou verzi toho vysvětlení může kontrolovat ten člověk, který na to má zájem, když tu možnost nevyužije, tak tu možnost můžu je někdo jiný. Roberte Hodně jsme se bavili o sportu jeho roli v našich životech. Co je podle vás ta čistá esence sportu, o čem sport, skutečně je o radosti a radosti ze hry z pohybu z toho, že se vám něco podaří, že něco umíte a taky o radosti z toho, že to umí někdo komu vy přejete, takže někdy to je až jako celonárodní radost, kdy se podaří něco tomu týmu, který vlastně reprezentuje nás všechny jo. Já hrozně rád používám ten termín národní
Minuta: 53
mužstvo jako že to je, že to jsou ti vyslanci toho národa zaplaťpámbu, že je med momentálně v nejdelším období bez válečného konfliktu ve střední Evropě nebo téměř. Na Ukrajině to není zas tak daleko. To je pravda, ale celkově Evropa vlastně řeší lokální konflikty, ale ne konflikt nějaký všeobecný a celé řadě míst nebo na většině míst naší planety. Je to podobně, že žijeme docela ve šťastném mírovém období a logicky v té genetice. Těch národů je nějaký konflikt nějaký nějaké soupeření a je skvělý, když se Tenhle ten přetlak může vlastně může vyjít ven. Prostřednictvím sportovního zápasu nebo závodu jo, když to národní hrdost se projevuje takhle a ne tím, jestli já zaberu tady nějaké území řeknu, to je moje, protože jsem větší a
Minuta: 54
více věřím a jsem na to hrdý. Tak to je to je pro mě jako esence sportu, že to je vlastně taková radost z toho, že vlastně se soupeří podle určitých pravidel v něčem co lidi baví hrát i sledovat A Může to být opravdu úplně malinký subtilní zápase Czech v někde na pískovišti mezi dvěma kluky, kteří kopou do balónu. A nebo to může být finále mistrovství světa, jehož Mějte se kvůli reklamy jenom propojuje tyhle ty dva úplné sportovní protipóly. Jo obyčejný kluk někde na pláži, na který tam kope do plechovky a najednou se mu zdá cena je ve finále mistrovství světa a Kope do balónu a dává tam vítězný gól a kolem 80 tisíc diváků tam kolem jako na tribunách jako já snad jeho nad tím, co udělal, takže odtud až jsem mezi těmito dvěma hranicemi je milion potom sportu a milion podob jako radosti ze sportu.
Minuta: 55
Od hraní po sledování komentování všechno vlastně se do toho vejde. Napadá vás něco, co by se dalo udělat třeba klidně na úrovně každého diváka, aby se sport blížil spíš té své esenci, než nějaké pokřivené podobě. No bezpochyby, je to obhajoba určitých principů, které ve sportu chceme mít takové ty dneska už mnoho lidí se o to vlastně stydí mluvit, ale Fairplay Přátelství i zdravá rivalita popichovani hecování. Všechno to co vlastně utváří nějaké vztahy, nebo je projevem nějakých vztahů, tak vlastně může v tom sportu se nějak projevit. Jistě jsou to i negativní věci, které do Sportu mít nechceme, ale i ty ke sportu patří i
Minuta: 56
faul pravidlech, protože se stane na hřišti. Já nechci adorovat fauly nebo nefér hru, ale my si musíme uvědomit. Ano je to i součást nějakého emotivního projevu ten hráč projevy nějaké emoce. Já odsoudil prostě nějaký v levé úplně nesmyslný, ale řeknu, ale po těch to tam je. Mějme pro toho člověka pochopení, protože tohle Zkrátka je sporty to k tomu sportu. Patří mi to tam nechceme. Nechceme, aby to byl příklad pro pro děti, ale na druhou stranu je to jenom člověk má jenom jen si nervy, jo, tak těžko říct, co všechno jako by se do toho dalo jako zahrnout, ale ale my bychom chtěli ve sportu nové. Já bych ve sportu chtěl mít všechno to dobré, ale zárubně chtěl, abys zůstal sportem, aby aby v něm byly všechny lidské povahy, aby tam byly vlastnosti dobré, ale i ty zlé. Protože lidé jsou dobří i zlí to prostě nejde nejde
Minuta: 57
od sebe úplně oddělit a nemůžeme mít na hřišti 22. Mirku ruším Kroupa do balónků, prostě prostě nejde, takže ano My musíme podporovat to co ve sportu je dobré. Co vlastně budu je dobrý charakter, ale nemusíme to dělat zase nějak moc přepjatě, abychom jako mentorovat až moc jako. Ano jsou věci, které se musí Odsoudit. A které do Sportu asi nepatří, ale prostě ty věci se občas zkrátka stanova s tím musíme žít a ne se z toho hroutit. Začali jsme tenhle rozhovor s malým přehledem vašich komentovaných akcí, pojďme to zakončit otázkou poslední den a ještě mám jednu tradiční otázku od Marka. Kdybyste si mohl vybrat jakékoliv sportovní utkání nebo závod cokoliv historii. Co byste si vybral jsem úplně přesně, vždycky si vybírám to co jsem neviděl
Minuta: 58
a chtěl bych to vědět, takže dlouho jsem chtěl vidět. Jak jsme hráli některá hokejová utkání ze sedmdesátých let skoro všechny jsem nakonec dohledal někde po světě stáhl a předvedl v archivu z Takže tenhle ten cíl už jako jsem si splnil zápasy 702 706 707, kde jsem tě jako kluk, tak jsem je některým dokonce i komentoval, protože tím jak byl původní komentář, takže jsem tím dělal retrospektivní komentář a byla to neuvěřitelná jako paráda zážitek. Tak to jsem si splnil a teď teda. Teď to bych chtěl vidět, tak ještě potom jsem měl dva fotbalové zápasy, které bych chtěl vidět mistrovství světa 1962 a naše finále s Brazílií, vždycky mě zajímal, jestli jsme opravdu byly rovnocenný soupeř, i když jsme prohráli 1. 3 ten zápas a pak jsem úplně náhodou. Prostě se k tomu dostal vyštrachal
Minuta: 59
jsme to někde v archivu jako úplně Zapomenutý prostě záznam. Bez komentáře zase. Takže jsem to zase restaurovali a zase mi to vysvětli, že to já jsem to díky tomu viděl celý a teď mám něco, co se nepodaří splnit pro bezpečné a to je jediné finále mistrovství světa 1934, kterým jsme hráli v Itálii v Římě v Itálii domácími a podle všech očitých svědků a hlavně podle tehdejších hráčů vlastně z něho nežije nás tady poškodil rozhodčí Ivan ten klid a já bych chtěl vědět, jestli to byla pravda, nebo jestli ty kluci byli tak přepjatý, že prostě nějaký sen tam otočený Fall, že jim prostě přišel jako že ten rozhodčí jako je poškodil, ale skoro všichni očití svědci, dokud ještě to mohli říct nebo napsat, tak to takhle podali a mě by zajímalo. Já se tak opravdu bylo nebo ne A no Do
Minuta: 60
zápasu jsou útržky filmové útržky dvou italských gólů. My jsme vedli v tom finále, tak jako stejně tak jako v tom roce 68 vedly a vedli jsme ještě asi osm minut 9 minut před koncem přesně nebylo to dlouho. Dokonce jsme vedli 1 2 a mohli jsme být mistry světa hned na tom druhém šampionátu v roce 1934 i Italové dali vyrovnávací gól v prodloužení, potom dali ten druhý gól, ale ten náš gól, který byl Antonín puč není na žádném záběru dokonce. Snad ta středa. Není úplně přesně zachycena ani na fotografiích. Jenom je tam ten míč, který už už je v bráně a ten brankář, kombi se za ním tak jako otáčí nebo padá za ním, že to byla střela z ostrého úhlu. Takže jenom očité svědectví mnoha jak u lidí a rozhlasová reportáž Josefa Laufera, která se zachovala teda ten gól jako popisuje, ale já bych ten gól chtěl vědět, já bych chtěl vidět i ten závěr. A vůbec cokoliv z toho zápasu. Takže těch pár to trošku Filmových
Minuta: 61
záběrů, zkrátka mi nestačí a chtěl bych jako jestli to někdo umí splnit, ale jako po chybu, protože za těch kolik to je skoro 70 let, co to bylo devadesát let skoro, tak si to vlastně nepovedlo. Takže takže bohužel asi tohle přání zůstane jako ne nesplněné. Také bych rád věděl, tak otázka poslední a že tradiční kdybyste měla možnost vytvořit billboard. Prý by viděl každý člověk z téhle země, každých 10 milionů lidí, ale na ten billboard byste mohla napsat jenom jednu jedinou větu. Jaká věta by to byla? A teď jsem nedal poznat o zadání ten billboardy vidělo. Každý člověk v téhle Zemi v téhle Zemi. Třeba jí na světě. To je velká odpovědnost, ale zase bych z toho nedělal takovou vědu při lidi vidí celou řadu vzkazu vidí je všichni a stejně se podle nich neřídí.
Minuta: 62
Ale i tak je to těžká odpověď. Já bych tam asi vyrovnal portréty. Kdyby to byla teda pro Českou republiku portréty lidí, na které prostě můžeme být hrdí do dneška. A nic bych tomu nepsal. Měl bych tam bys ty. hotel Tomáše Garrigua Masaryka přes Václava Havla Dal bych tam profesora Wichterleho Wichterle vlastně nedoceněný vědec profesora Holého bezpochyby. Dal bych tam naše hrdiny z druhé světové války Josefa Gabčíka a Jana Kubiše. Dal
Minuta: 63
bych tam Bedřicha smetanu Antonína Dvořáka. Dal bych tam. Jana Zrzavého Dal bych tam Miloše Formana. Jak je ten transparent Blue Bigboard záleží jak velcí To potom budou No aby byly dobře rozeznatelné. Dal bych tam dvojici Voskovec Werich a suchý Šlitr jednoznačně. no Ale nechal bys toho beze slov? Napsal bych tam něco inspirativního, musel bych si to promyslet. Mě většinou nejlepší nápady napadají ve vaně, že bych se předtím asi jen osprchoval dobře dlouho a učebně napadlo, co přesně jako napsat,
Minuta: 64
aby to propojilo. takové osobnosti no, ale Ještě za sportovce bych tam určitě přidal Emila Zátopka a Věru čáslavskou. A možná Martinu sáblíkovou bych tam dal z té současné generace. Tak ale co bych jim napsal dohromady. To opravdu nevím, tak třeba nám potom text ještě pošlete zpětně možná jo. Ten doplníme budete moc. Děkuji, že jste přišel. Děkuji za pozvání.

Předchozí video

Patrik Kotas: metro Střížkov je splnění snu. Jak vypadá stanice, která stála miliardu?

Další video

#206 Tesla 2020 Q2 Výsledky | Teslacek
Neurazitelny.cz

Neurazitelny.cz

Staň se PATRONEM!

Hosté pořadu

Záruba Robert