Chceš podpořit tento kanál? Staň se PATRONEM!

NeuraStream IV – O životě, vesmíru a vůbec…

(Po)čtvrté (po)sezení, (po)pití a (po)vídání s Jardou z Neurazitelny.cz, kde témata vybíráte vy. 🙂

Téma navrhujte a hlasujte pro nejlepší zde: http://slido.com/neuratema

Pomozte nám točit další videa a opravovat rozbitej svět: https://neurazitelny.cz/chci-pomoci/

Těším se na vás! 😉

Automatický transcript

Minuta: 0
Tak krásný večer. Milý neodevzdání přátelé, já vás vítám u čtvrtého neura streamu v pořadí. Doufám, že se máte krásně, že jste se měli krásně, že věci, které tak krásné nebyly neměly dlouhého trvání. Já dneska začnu příběhem začnu příběhem, který možná budete znát, ale který je myslím docela důležité vzhledem k tomu, o čem se dneska budeme povídat, jak s tím co ten příběh obsahuje, tak tím co ten příběh neobsahuje, takže Byl jednou jeden rybář, který rybařil Na Břehu jezera a vypadalo docela spokojeně a přišel s ním obchodník, který tam byl zrovna na dovolené a říkal tomu rybáři, ty chytáš krásné ryby rybáři. Co kdyby se začal prodávat a ten rybář povídá, no a co bych z toho měl na Měl by sis toho
Minuta: 1
peníze Milý rybáři. A kdyby si těch peněz vydělal dost, mohl by sis otevřít kousek od jezera tamhle v Městečku stánek rybách povídám. No to zní zajímavě a a co bych dělal potom. No, tak když by jsi prodával v tom stánku a dařilo by se ti, měl bys hodně peněz hodně zákazníků a mohl by sis otevřít. Obchod třeba v hlavním městě nad tím zamýšlený město. To by bylo zajímavé a co potom. No potom Milý rybáři, když už by se ti hodně dařilo by sis mohl otevřít celou síť prodejen s rybami věděl, aby o tobě Celá země a rybář pořád poslouchá a říká dobré. A co potom No potom, pak bys mohl najmout spoustu lidí, mohl by jsi expandovat do zahraničí a tvoje firma by byla celosvětovou firmou pro dovoz čerstvých ryb a ryba říká, no to zní hodně dobře. A co potom a v tu chvíli se obchodník zamyslí a říká,
Minuta: 2
no, tak potom bys mohl sedět na břehu jezera a chytat ryby. Myslím si, že tenhle ten příběh je důležité jak z hlediska toho na co narážíš, co možná neobsahuje, ale myslím si, že je skvělý ilustraci dnešního tématu, které když jsem tak procházel to slido. Tak vyšlo. Jako asi pro vás nejzajímavější to jest, když to takhle jenom shrnu několik témat a otázek dohromady, v že mi přišlo, že to spolu souvisí tak konkrétně téma od Jitky dokud nejde o život jde o houby, takže Jak si nastavit životní priority, aby člověk přežil vlastní život v uvozovkách Martina, jak si dovolit nebýt nadšený, když se cítím unavená psychologii konkurence a ještě tady byla jedna otázka jedno téma.
Minuta: 3
A to bylo Pardon hledání vlastní hranici dáno. Každému z nás přetažení nemusí být špatné špatné je, když se z něj člověk nepoučí, myslíš, že ty sám ses dokázal poučit? Doufám že jo. Budu o tom ještě mluvit a s tím souvisí to, že možná jste někteří četli můj email, možná někteří. Ne, dneska se fakt omlouvám, pokud se stane, že budu zadrhávat zakopávat. Nějak se mi zaplete jazyk, protože jsem docela slušně ještě unavený. Už je to lepší, je to fajn, ale předem vás, prosím o trpělivost a kdyby náhodou jsme to dneska nedosáhli na tu hodinu a půl tak tak se předem omlouvám, ale je možné, že prostě mi jako úplně dojde energie a tu chvíli už se mnou moc nebude a vy jste tady na mě koukali na kameře. Jak tady nějak Spím v židli, tak to byste asi nechtěli. S tím souvisí to že moc děkuji,
Minuta: 4
že jste tady se mnou, že jste mi psal i krásný emaily jste mě podpořili a dodávali mi síly a odvahy, abych to dneska zvládl zase na druhou stranu, abych vás jenom nechválil přátelé, tak to že téma dnešního večera vyhrálo. Zahraješ nám na kytaru, prosím třeba koledu. Tak to jsi teda koledujete, abych tak řekl, protože znám, že jsem byl dotazován a jsi tady tu kytaru mám pro to, abych zvyšoval počty fanynek neurazitelný ho a nebo jestli na ní občas vyhraji, tak je pravda, že hraju bohužel vzhledem k věcem o kterých dneska budu mluvit, tak na to hraní nemám zas tolik času, takže ta kvalita produkce tomu odpovídá a Nechce se z toho úplně vykroutit, že bych vám to nedopřál to za hraní na kytaru, ale protože přece jenom nejsem Pokáč Tomáš Klus a tak dále. A tenhle Stream by neměl být úplně o hudební
Minuta: 5
produkci, tak streči nechám až na konec, abych hned v úvodu neodradil všechny posluchače, kteří tady dneska se mnou jsou a jako kdyby něco se na ně chystá, takže hudební vložku si necháme a konec říkám si je to takové tématické, že ten autor dotazů se radši ani nepůjde psát, že už nám tušil točil. S čím si zahrává ale Hudba na závěr. A teď se pojďme bavit. O těch prioritách na činí únavě hranicích lidských možností a tak dále ještě nejdřív se podívám, jestli mě vidíte a slyšíte. Oldřich Čepelka, jsem zde poprvé a v očekávání Oldo, no. Tak vítej doufám, že se ti bude líbit dnešní Stream. Mojmír super žiji podle rybáře. Je to hlavě kůži, jedině gratulovat můj mírem. Ahoj, pěkný Kubo. Díky Aničko, člověk
Minuta: 6
musí v každém okamžiku vědět, co všechno vlastně chce a co už ne krásně řečeno, ale kdo z nás to umí přátelé, když budu parafrázovat jeden slavný výrok pěkný večer. Zdravíme ze sanatoria v Podještědí, taky zdravím baribal. Ahoj a díky za povídání. Jakkoli dlouhé. Díky Jitko, já myslím, že bude spíš kratší než delší dneska, ale ale doufám, že bude pro nás všechny Fajn. Taky doufám, že jste si nachystali zase nějaké dobré pití. Já jsem si dneska tématicky udělal teplé mléko a mám tady trochu vaječného koňaku, když máme tu předvánoční atmosféru a vidím a slyším a perfektně výborně. Pojďme se do toho pustit. Já možná to bude vypadat, že zacházím do strašných odboček a hlubina podivností. Ale myslím si, že když si chceme upřímně odpovědět na některé otázky, tak musíme
Minuta: 7
jít tak nějak k jádru problému. Jak se říká a kdybychom si ty otázky zodpověděl i bez toho jádra problémů. Tak zaprvé klouže po povrchu, což si myslím, že nikdo z vás nechce. To byste asi úplně nesledovali neurazitelný ho a ten by Problém s tím, že tam je je, že když se sklouzněte po povrchu bez toho, abyste porozuměli, to je podstatě, tak vás to potom může pěkně vypéct, protože vlastně nevíte. Co děláte, dá se říct. Nechci, aby to vypadalo, že já vždycky vím, co dělám, tak to rozhodně ne. To bych se asi nedostal do toho vztahu, ve kterým jsem teď ale počkej na začátek. Pojďme se zamyslet nad tím, proč by jsi vlastně měl člověk stanovat nějaký priority nějaký úkoly, proč by měl přemýšlet nad tím, jestli ho něco baví nebo nebaví. Jaký je v tom rozdíl, když nás to baví nebo nevadí. Proč by jsem to vlastně měli řešit, jestli máme nějaké hranice, proč by nás to mělo zajímat a tak dále
Minuta: 8
a možná se neshodneme. To budu moc rád. To jsem zapomněl říct vidíte, jak jak to se mnou dneska je, tak budu moc rád, když se o tom budeme bavit, když tady nebudu jenom já něco říkat do kamery, ale když Budete psát k tomu, co budu povídat, jestli to s vámi rezonuje, to si o tom myslíte, jestli byste řekli, že to je nějak jinak, protože tady to není nějaké vyprávět spí, ale je to diskuze a já si vytříbení své názory a rád si poslechnu vaše zkušenosti na to, o čem tady budu mluvit, takže já si tady přidávám do chatu zase značku a bych se pak mohl vrátit k vašim odpovědím a pojďme. Pojďme na to, kde vlastně všechny tyhle věci začínají. A já si myslím, že to je takové zamyšlení nad tím, co je vlastně smyslem lidského života to je Tak to je skvělé oddechové téma na 4. Steam v pořadí předvánoční. Já myslím, že pak už se můžeme bavit
Minuta: 9
jenom o samých nepodstatno steh a budeme to mít všechno spláchnuté asi ne, ale ten smysl života si myslím, že je docela dobrý, že se nad tím zamyslet, protože z mých zkušeností z toho jak se bavím s lidma. Jak pozoruji spoustu lidí, tak mi přijde, že dříve či později, když třeba nechceme, tak tahle ta myšlenka smyslu života je nám tak trošku vnucená tím životem samotným. Jak se říká? A že to uvědomění. Jaký smysl života. Vlastně máme a nám pomůže ten smysl života naplnit, protože jak se říká, když nevíme kam jdeme. Tak můžeme jít sebe rychleji můžeme jet sebe rychlejší vozidlem. Můžeme vymyslet spoustu fíglů a jak se máme trefit tam kam jdeme, když to nevíme. A hledání smyslu života, to
Minuta: 10
je téma, které popsala už tisíce 10000 stran a zaplnilo spousty spousty vysílacího času a tak dále, ale proč v něm chci dneska mluvit je ten důvod, že? Smysl života, když to Srazíme z toho nadnesené ho piedestal u toho, co nás musí v životě zajímat a naplňovat a naplňovat karmu a tak podobně, tak smysl vlastního života si můžeme našroubovat na Jakkoli dlouhý časový úsek. Takže třeba Jaký je smysl mého života dneska 13. Prosince, nebo jaký je smysl mého života. Blíží se rok 2021, spousta z nás si bude dávat nějaká Novoroční předsevzetí. Jaký je smysl našeho života v roce 2021 našeho života do té chvíle?
Minuta: 11
a já si myslím, že ať se podíváte kamkoliv. Tak zjistíte, že ten smysl života má několik takových vlastností, zaprvé je individuální. Aspoň to je moje zkušenost, že nikdo vám nemůže říct, jaký je smysl vašeho konkrétního života, že k tomuhle skutečně potřebujete dojít sami. Protože když tomu nedojde Tesa, myš převezmete nějaký smysl života od člověka, kterého ke kterému třeba s rýží, to je nebo nějakého náboženství nebo jakékoli externí zdroj? Tak v tu chvíli to nebude váš smysl života, ale je to něco co vám někdo předal byste se s tím třeba ztotožnili. To je fajn, ale proč jste to udělali? Došli jste k tomu opravdu, protože je to něco co s vámi rezonuje a nebo je to něco co jste si řekli, tak já
Minuta: 12
vlastně moc nevím, jaký ten smysl mého života je tak tak lepší než nic. Ale proč jsem mluvil o smyslu života na dny a roky a podobně je, že my se nemusíme zamýšlet nad tím. Jaký je smysl celého našeho života těch let, které tady mám napsané a které nikdo nevíme, jak dlouho tady budeme, ale můžeme si to klidně cose kovat, což se nám potom bude hodit ti z vás, kteří znáte všelijaké poučky o efektivitě, ale o tom jak si člověk má dávat cíle a tak dále, tak se nám to potom bude hodit, protože ten smysl života prodaného pro daný rok pro daný časový úsek může být jiný než ten celkový smysl života. Celkový smysl života může být třeba já nevím být spokojený naplněný život je otázka, jak si to definujeme, ale zatím s tím zatím s tím počítej mé, ale v rámci toho našeho dlouhého spokojeného
Minuta: 13
naplněného života můžeme mít třeba tři roky, kdy si řekneme. Dobře tak teď jako vím, že to pohodlí a spokojenost nebude úplně na výši, protože se chci třeba snažit o nějaké podnikání, chci si něco vybudovat, abych potom mohl sedět u toho jezera a rybařit, proč ne, ale myslím si, že je dobrý v každém okamžiku vědět, co dělám. A proč to dělám, protože momentě kdy tohle to ztratím ze svého dohledu. Můžou se začít jít nepěkné věci, ale těch nepěkných věcích ještě budeme povídat. Myslím, že asi sami máte dost zkušeností s tímhle tím tématem. ale Proč to říkám je, že když budeme mít na paměti jenom ten celkový cíl. Můžou se nám tam různé věci ztratit a můžeme si třeba říct. No dobře, ale tak já jako chceš jít ten pohodlný život. Tak mě neotravujte s něčím, co mě vykopne nebo vystrčí
Minuta: 14
s mojí Control kontrolní. Už je to tady komfortní zóny, ale já se zároveň myslím, že na okraji komfortní zóny tak nějak Jak se říká začíná život. Ale hlavně tam začíná pocit, že je M. Jo, takže Není asi úplně fajn si říct. No tak můj život je zasvěcen tomu a přes to nejede vlak a zase na druhou stranu. Když se potím a těm krátkodobým cílem tím co nás zajímá na pár let nebo v čem vidíme nějakou něco čeho dosáhneme pozor na to vymena budoucnosti, tak můžeme snadno zapomenout na ten celkový cíl a můžeme se utopit v činnosti, která paradoxně v tu chvíli jakoby dává smysl, ale navenek úplně proti tomu, co jsme si řekli, že bychom ten náš život tomu chtěli věnovat.
Minuta: 15
Takže ještě se o tom budeme bavit druhá vlastnost toho. Proč druhá vlastnost nějakého smyslu života je je pomíjivost, nebo spíš řekni mi konečnost a teď už nevím, kdo to byl někdo někdo z našich hostů a říkal, že vědomí konečnosti života nám dává jeho naléhavost a to je jedna věc, že nás to jako motivuje k různým věcem něco tady po sobě zanechat. Nějak tě ten svůj životu využít. Já si myslím, že je dobré zamyslet se nad tím, že jsem nenašel a když tak mě prosím vyveďte z omylu. Nenašel jsem Jediný náboženství vyjedu přístup k životu. Několi to budeme nazývat, které by měli 100% jistotu v tom, co nás čeká po smrti. Všechno
Minuta: 16
jsou to teorie jsou to dohady jsou to nějaké písmo, které nás něco učí. Co bude potom to je všechno sice hezký, ale přesně si to otevři nikdo z nás neví stoprocentně, co bude. a může to být můžeme se dohadovat posmrtný život, nebo jestli další od prostě končí, rozplyne se na atomy a vědomí zmizí je to jeden celý jenom iluze, ale to jediné, co vím jistě, ať se podívám na jakoukoli z těhle těch přístupu k smrti a životu je že skutečně Máme jenom to ten život, který tady žijem. Možná jsou nějaké další možná byly nějaké životy předtím, ale to jediné, co víme jistě je, že máme nějaký úsek času který nevíme jak je dlouhej a s tímhle úsekem času můžeme něco udělat A je otázka co a to
Minuta: 17
může být ten smysl života. Takže když víme, že ten smysl života by nám asi neměl nikdo diktovat, protože jinak máme nebezpečí, že se budeme honí za něčím co ve výsledku zjistíme, že vůbec nebylo naše víme, že se na to mám jenom omezený čas a nikdo ten je nebudeme věčně. A to tak, že mě tady může za dvě minuty sejmout Infarkt a co s tím nadělám asi nic. A teď jak jsem přistupoval. Já mám takový ten všeobjímající smysl života a zase možná s tím nebudete souhlasit, ale pro mě smysl života je žít tak aby až jsi pro mě ta Zubatá s tou kosou přijde tak abych teď se to hrozně špatně definuje doslov jo, ale abych v ten okamžik si mohl říct něco říct něco jako.
Minuta: 18
Neříká hrozně těžké dostat do slov, ale kdybych musel, tak by to bylo něco v tom smyslu jako. Ano ten čas, který jsem tady měl jsem využil. Tak že s tím můžu být vnitřně spokojený. Nepřijde mi, že jsem něco promarnil, že jsem něco nestihl, že jsem že něčeho lituji. A tak dále, ale prostě vědomí toho, že ten čas který jsem tady měl. Jsem využil. Protože si myslím, že je jedna z nejhorších chvil v životě může být právě ta poslední, ale ne v tom smyslu, že si řeknete ježišmarja, tak je konec, ale v tom smyslu, že si řeknete Do pytle, tak je konec a já jsem třeba něco nestihl. Nestihl jsem říct svojí rodině, jak jsou pro mě důležité, jak je mám rád. Nestihl jsem se omluvit
Minuta: 19
tomu člověku, s kterým jsme byli celý život na kordy úplně zbytečně a furt jsem si říkal, že se mu omluvím a že to Spravíme a že to bude v pohodě. A sakra už to nikdy nestihnu. A že jsem něco promarnil jako bože, tak já jsem se tady třicet čtyřicet let za něčím honil a teď jako umírám a je to stejně celý zbytečné. A jako co bude a podobně. Ono se říká, že je člověk nejvíc lituje toho co neudělal než toho, co udělal jenom bych doporučoval si v tomhle tom směru dát trošičku pozor na to, že Core Dnešní svět nabízí takových možností toho co můžete dělat, že Milí přátelé nikdy nestihnete udělat všechno to prostě nejde. Možná jestli se lékařská věda posune a budeme tady stovky let, tak možná to stihneme, ale spíš si to nemyslím, ale nemůžeme stihnout všechno. A to je zase krom
Minuta: 20
těch vlastností. Smysl života, které jsem tady říkal další důležitá vlastnost, takže zaprvé, nikdo by nám to neměl diktovat. Za druhé jsme omezený nějakou konečnosti života a součástí tyhlety konečnosti života je i to, že nemůžeme stihnout všechno. Musíme si vybírat to co s tím omezeným časem, který nám tady na téhle krásný planetě byl Dán, co s tím udělám, jestli to finále využijeme takhle nebo budeme dělat tohle nebo nebo nevím nějak nic budeme jenom lenošit někde. No buď v Karibiku nebo v Posázaví, to je celkem jedno, nebo jestli si budeme užívat života, že musíme žít, aby jsme věděli, že ho žijem a pojedeme to jako kdyby nebylo žádné zítra. Tak se dostáváme k tomu. Co jsi vlastně do toho života vybrat? A proč A mimochodem jenom taková no
Minuta: 21
radši ne. To si nechám na jiný Stream, abych zase moc ne odbočoval, ale tak to co si vybíráme do toho života. Čím se budeme zaobírat nebo co je pro nás důležité, aby jsme jim tenhle život, o kterém toho popravdě řečeno moc nevíme tak aby jsme ho trávili. Na to naplnění těch věcí. Tak tomu se někdy říká hodnoty. To jste asi určitě někdy slyšeli, že Každý člověk má nějaké hodnoty. Pojďme si stanovit hodnoty. Teď mě naplňovat i Pojďme žít podle svého hodnot a tak dále. Já myslím, že hodnoty vlastně nejsou nic jiného, než právě to, že si řekneme dobře. Máme tady nějaký život nějaký čas a těmhle těm věcem. Já chci ten čas věnovat chci věnovat svůj čas a energii úsilí peníze. To je jedno, abych tyhle ty hodnoty naplňoval a prý se začínáme maličko dostávat někdy do
Minuta: 22
problémů, ale zase to souvisí s tím jestli ty hodnoty si volíme my jako my a nebo jestli nám nediktuje někdo jiný, ať už je to takzvaná společnost a tu jsou to naši blízcí partneři rodina a nebo jiné externí vlivy a myslím si, že Míra toho jak moc je člověk svobodný a jak žije sám za sebe a Jak se to říká? Buď sám sebou, já ty myšlenky, tak je právě v tom jak moc se dokážeme zvolit ty naše hodnoty a jak moc jsi potom dokážeme naplňovat, protože pokud žiji podle hodnot někoho jiného. Tak asi tušíte, že sám sebou úplně být nemůžu a to bych řekl, že je skoro nemožné, ale to je to je druhá věc a teď teda záleží na nás, jak se ty hodnoty zvolíme a a to co je hodně důležité, jak si zvolíme
Minuta: 23
nějaké jejich pořadí, protože život není vždycky jenom růžový to víme všichni a rozhodně se nedá říct, že by jsme v rámci života. Pořád jsi tak jako jeli ty svoje hodnoty. Věděli jsme, že vždycky na prvním místě rodina. Na druhém místě zdraví na třetím místě a tak dále. To už se asi doplníte. A že by ne nastávaly situace, ve kterých se na ty naše hodnoty dostávají do střetu. To si myslím, že je kritický okamžik, kde se pak zvonila mi chleba. A kdy se jednak prověřují ty naše hodnoty, jestli to jak jsme si je na volili, jestli to skutečně s námi rezonuje, jestli to jsou naše hodnoty se to naše pořadí a tak dále a pak i se může dostat, že tyhle situace odhalí spoustu zajímavých věcí, o kterých jsme dřív nevěděli na jednu stranu mi přijde, že se věnuje spousta literatury
Minuta: 24
a myšlenek vysílání. Já nevím čeho všeho tomu, jak si ty svoje hodnoty zvolit, jak víc toho, aby ty hodnoty byly skutečně moje. Já já si myslím, že to není až tak. Stěžejní, že si tady Jarda teď sedne 20 minut bude věnovat svým hodnotám a po těch 20 minutách bude mít žebříček, který mu vydrží na celý život. Už jako s tím nikdy nebudeme muset zabývat ani ani mi tomu nemusel věnovat někde dalších 20 minut. To si myslím, že není pravda jedná, protože člověk prochází neustálou změnu sice u některých lidí by jsme řekli, že jsou to pěkný zaprděný jsi a že jsou furt stejný a nic s nimi neděje, ale myslím si, že každý člověk s tím Jak prochází svým životem, tak se nějak mě někdo víc někdo míň někdo na tom pracuje. Někdo se nechává unášet proudem, ale rozhodně neplatí to, že
Minuta: 25
moje hodnoty tak jak jsou nastavený dneska 13. Prosince musejí být úplně stejně nastavení 13. Prosince 2021, nebo klidně je 14. Prosince 2020. Myslím, že to jak jsem se teď nám poněkud vyčerpal a sestřelil, takže to zase trošičku přirovnal moje hodnoty a zvedl to na mě ten pověstný ukazováček. Hele dávej si bacha a to je hrozně důležité je hrozně důležité mít na paměti svoje hodnot. Abych z nich nese. Šel bych někam nezabloudil nebo abych nedejbože nedělat. Něco co mě bude likvidovat. Ale zase na druhou stranu to nemusím brát, jako že jsem si zvolil tyhlety hodnoty a přece do konce života podle nich musím jít a já jsem s nimi hejbat. Myslím, že ne. Co bych asi doporučil, aby to bylo taky trošku praktické, tak je se nad těmi hodnotami zamyslet aspoň jednou ročně aspoň jednou ročně, protože jako zamýšlet se nad svými hodnotami každý týden jako
Minuta: 26
můžete klobouk dolů, ale pokud to budou opravdu ty hodnoty velký, o který se budeme bavit spíš než nějaký cíl a tak si myslím, že je to zbytečně. Časté a že čím častěji něco. Musíte dělat tak větší je šance, že je to neuděláte, takže jednou ročně docela stačí, ale jednou ročně bych to doporučil právě proto, že za prvé si připomenete, že nějaký hodnoty máte. Jaké ty hodnoty jsou? A v jakém je máte pořadí a zadruhé můžete zrevidovat, ale pořád se ještě držím téhle hodnoty pořád je to pro mě ještě důležité pořád pro mě má smysl věnovat tomu čas energii a tak dále a bych tyhle hodnoty se snažil naplnit můžu vřele doporučit a druhý cvičení v uvozovkách, který bych vám chtěl předat. Tak je to že a Bavil jsem se o tom tenhleten týden si s ním sedím s člověkem, kterého si hodně vážím,
Minuta: 27
že spousta věcí v našem životě, které bereme jako hrozně složité a hrozně těžký jsou ve výsledku hrozně jednoduchý jo rozhodnout, co je s mám dát a nebo B. Je vlastně hrozně jednoduchý, co tobě možnosti. Není to ani 50 různých možností, jsou to dvě možnosti, když do té stejné situace postavíte jiného člověka a že se to tak většinou děje. Nejspíš bude mít okamžitě jasno. Kolikrát se vám stalo, že jste s někým něco řešili něco, co vás trápilo něco, co jste nějak jako prostě nevěděli. Kudy do toho nevěděli jste jak to rozseknout a ten člověk vám Řekni Šmarja. No a proč neuděláš tohle to hned v tom budou mít jasno, protože samotné rozhodnutí hrozně jednoduchý. Ale ty následky a ty věci, které kolem toho máme nalepené naší vlastní hlavě, to je to co dělá každý to rozhodnutí těžké. Takže to jestli se bojím a ne toho rozhodnutí, ale těch následků, co to
Minuta: 28
třeba udělá s náma stačím okolím a tak dál. Tam už to začíná být komplikovaný, ale rozhodnutí jako takový je hrozně jednu, takže to co bych vám doporučil, jestli chcete zjistit, jak jste na tom se svými hodnotami a jak za mě. A jak mám to všechno krásně funguje, tak jsi fakt sedněte a stačí na půl hodinky a prvních 15 minut vinuly za to, může si napíšete na papír. Které jsou pro vás důležité, které vnímáte jako že stojí za to s nimi žít. Stojí za to s nimi naplnit nějakou část života, ať už to bude ten velký smysl života, kterým jsme se bavili nebo nějaký částečný napište se jenom papír 15 minut víc ne většina těch nejdůležitějších vás stejně napadne hned. A kdybyste nad tím přemýšlel dva dny, tak už tam budete vypisovat takový nějaký právě spíš ty, který máte daný z venku. Je si řeknete. No jo, ty vlastně já tam nemám ty. Nemám to zdraví. No to všichni říkají, že Zdraví je nejpřednější a tak dále, ne 15 minut, pak
Minuta: 29
si prostříhat na jednotlivé hodnoty a seřaďte si je. Kupte si třeba na směnku nebo jenom prostě se to napište na papír, nepřehánějte to s nějakou instrumentalizace. Jenom si je střed a tak jak vám přijdou, že jsou pro vás důležité, udělejte si ten pořadník můžete tomu klidně věnovat a víc než to do hodiny, jo. To není jako. Ale ta časová tíseň trošku nutí člověka, nepouštět si tam všelijaké různé vlivy a udělat to opravdu podle sebe, no a na konci téhle půl hodiny budete mít seznam hodnot seřazených podle toho, jak si myslíte, že jsou pro vás důležité a to slovo myslíte. Je tam extrémně zvýrazněno, protože potom Taky Musíte zkusit ty hodnoty žít a tam teprve se ukáže, jestli to co jste si takhle zařadili a Věříte tomu, že to tak nemáte tak najednou zjistíte,
Minuta: 30
jestli to tak opravdu je a nebo jestli náhodou tam někde je nějaký zádrhel. Protože přijdou ty situace, kdy si budete muset vybrat jakou tu hodnotu dodržíte. Jo. Můžete tam třeba klasický příklad můžete mít hodně vysoko rodinu a někde pod tím peníze, ale pak přijde situace, kdy si řeknete. No jo, ale jako když tady budu mít víc peněz, tak přece to rodině pomůže, takže teďka jako sice nebudu tolik doma a ta rodina mě tolik neuvidí, ale když naplním tu hodnotu těch peněz, tak tím vlastně pomůžu té rodině tomhle Tomu já říkám maskování hodnot to, že jako nějakou hodnotu postavíte pod jinou. A na to bacha tam. To je přesně ten rybář, který který může dělat všechno proto, aby na konci zůstal skončil tam, kde začal. A než
Minuta: 31
se do něčeho takového pustíte, jestli řeknete, no, ale ona vlastně jako ty peníze ta hodnota peníze. Rovná se ta hodnota rodina, na to si dejte setsakramentsky ho majzla. Prosím prosím, viděl jsem to nestihl krát a je to hrozně bolesti další situace, která může třeba na stát máte hodně vysoko pravdu máte hodně vysoko stahy. No jo, jenomže pak se dostanete do situace, kdy máte třeba jenom pocit, ale už to stačí, že Máte pocit, že když někomu řeknete pravdu, tak co naruší ty vaše vztahy a teď co s tím jako mám teda říct dobře, tak ta pravda to je víc než ty vztahy, takže se budu držet té pravdy, prosím zvláštní pocit a třeba Risknu to, že to ten člověk neunese a já si Řeknu mámě ty vztahy jako kdyby zrovna tenhle člověk se na mě napadl. No to bych úplně nechtěl sáhnete třeba po Bílé Hoře. Může se spát. A v tu chvíli je hrozně důležité se zastavit a říct si, tak proč já to vlastně dělám. Proč to dám váhám, když jsem si to takhle Seřadil. Proč?
Minuta: 32
Váha Proč mám najednou problém to pořadí dodržet. A on vám to může říct zaprvé, že jste si to na začátku seřadili špatně, to je možné, jako byste tomu půl hodiny, že jo, nebo tak nějak vaše hodnoty se mění a tak dále. Možná to pořádně které jste se stanovili už neplatí taky důležité zjištění, ale Když zjistíte No jasně. Jako obě dvě ty hodnoty jako to. Ale tak tam se potom odkrývají důležité věci typu toho, že i když něco máte podle sebe, tak jak byste to chtěli mít na žebříčku nějaký hodnost, tak potom zjistíte, že vás něco vevnitř nutí tu hodnotu, která je paradoxně na tom žebříčku níž upřednostnila a to se dostáváme k tomu, jak by měl člověk žít a naplňovat své hodnoty, aniž by se přitom zničil, protože si myslím, že jsou to právě tyhle ty nenápadný hodnoty, který si ne napíšeme úplně
Minuta: 33
někam nahoru většinou někdy jo. Podle toho jak moc dobře se známe, ale budeme mít nějaký žebříček a najednou nás překvapí, že kvůli hodnotě, která je tam někde níž začínáme dělat věci, které třeba bourají ty vyšší hodnoty a to si myslím, že je hrozně důležité, protože to ukazuje, že v nás je nějaký program něco v nás straší. Co nám ty hodnoty tímhle způsobem převrací a zjistit to, proč se to takhle děje, tak je myslím klíčem k tomu, abychom ty hodnoty zvládli dodržovat, aby nás to nevysílal, že se vezme za něco, co by měla být naše nejvyšší hodnota, ale je to pro nás strašný problém a nebo naopak. Děláme něco, co tam hodnotově třeba ani není a jde to proti některý z těch našich hodnot. Ale nějak si nemůžeme pomoct, prostě to v nás je prostě musíme, kdyby jsme nechtěli a tak dál. Hodně všechno tohle to souvisí s emoční inteligencí
Minuta: 34
alias 100č mluvil Honza Vojtko na své přednášce o tom, jak dobře se vlastně známé jak Dobře můžeme říct dobře. Tohle je moje hodnota, aby to byla pravda, aby to skutečně byla moje hodnota a nepravda někoho jiného emoční inteligenci. To bychom tady byli hodně dlouho. Nebudeme to nebudeme to všechno rozebírat, abych stihl vám předat to, co jsem dneska předat. Chtěl jsem se teda taky napiji. Abych aspoň jednou zvedl dodržovat pitný režim. a když budeme mít stanovené tohle pořadí hodnot jednou za rok si necháme třeba hodinu dvě času a to mi prosím nikdo. Neříkejte, že za rok si nenajdete jednu až dvě hodiny času. Pokud nenajdete. Tak máte hodně velký problém a měli byste ho rychle začít řešit. Vyhraďte si jednou za rok, klidně to může být na konci a klidně to může být uprostřed. Nemusíte to zbytečně virtualizovat na konci roku. Víte, že tam toho máte hafo, tak nemá cenu se
Minuta: 35
tam přidávat ještě revizi hodnot a můžete to klidně udělat v červenci. To je jedno jsou dlouhé večery, můžete si nalít sklenku dobrého vína a podívat se na své hodnoty, proč ne nemáte tyhlety hodnoty, tak vlastně všechno rozhodování by pro vás mělo být automaticky jednodušší, protože když se dostanete do situace, která nabízí třeba vyšší plat, ale míň času s rodinou. Podíváte se, jak máte sezení své hodnoty a pokud je rodina, víš než ty peníze. Víte jak se máte řídit, v tom je úžasná krása. Když si ty hodnoty dokážete seřadit tak že opravdu odpovídají tomu, co chcete chvilku to trvá. Je tam nějaký přesouvání, ale jako určitě si nedávejte za uši, když zjistíte, že jste si nějakou hodnotu nějak seřadili a pak zjistíte, že je to nějaký ne, jo. To je proces. To je život. Nemusíte to zdaleka mít dobrý na první dobrou. Ale je důležité, abyste se dobrali k výsledku, který s vámi bude rezonovat tak takže v tu chvíli, kdy máte seřazeno vlastně máte návod
Minuta: 36
na to jak žít. Víte, co máte upřednostnit máte upozadit a tak dále, když přijde nějaká konfliktní situace, která s tím vaším žebříčkem takhle trošku zatřese, zastavte se, zamyslete se nad tím, proč se to děje, proč se to takhle třese. Proč najednou nějaká hodnota je o tolik lákavější. A rozhodněte se. O tom jak se rozhodovat dobře a jestli jsou dobrá a špatná rozhodnutí zase nebudu. Dneska mluvit, že máme hodinu a půl. Můžeme to zase probrat na nějakém jiném streamu. Ale pak přichází ta otázka, jak se přitom nezničit. a tam si myslím, že Je dobré se zeptat, proč vlastně když jdeme s těmi svými hodnotami. Proč nám hrozí, že se s ničím a nebo co? To znamená, že se s ničím. A podle mě, jak já bych to definoval a mám to teď docela nejvíc patřících nedávné, tak zničit. Co znamená vyčerpat
Minuta: 37
nějakou studnici vlastní energie do té míry, že už opravdu nemůže teda jak se říká. Jo to si myslím, že je podstata všech různých věcí, který potom navenek se projeví nějak může nás spojit infarkt mrtvice. Může se nám totálně rozhodit zažívání metabolismus, takže v podstatě zkolabuje může zakřičet mozek. Má na to jednu velmi specifickou. Metodu, které se říká panická ataka. Což je něco, co bych nikomu nepřál, ani nemyslím si, že bych měl tolik nepřátel, ale ani těm bych to nepřál panická ataka, kdy najednou máte takový strach z něčeho, že si myslíte, že umřete jenom tím strachem jenom tím jak se bojíte. Tak to je velmi oblíbená metoda mozku. Jak dát najevo? Hele tak tady ne, pojď zatáhnout za záchrannou brzdu a myslím
Minuta: 38
si, že všechny tyhle ty venkovní projevy mají něco společného. A to je že člověk vyčerpá svoje zdroje a teď nemyslím jenom ty fyzické, že bysme se pracovali k smrti, ale hlavně ty psychické protože Bohužel si myslím, že na rozdíl. O těch fyzických zdrojů, který se dají vyčerpávat několika. Myslím si omezenými způsoby, tak ta psychika má mnohem víc míst kvůli nám může utíkat energie a který jsou taky mnohem nenápadnější. a já tady mám potom takový 4. Jsem došel na základě přemýšlení o tom, co se mi teď stalo, tak jsem přišel s takovými čtyřmi varovnými signály, na které si dát pozor pokud které signalizují, že je něco špatně a že se možná blížíte tomu zničení se. A u těch
Minuta: 39
budu mluvit ještě za chvíli, ale V tuhle chvíli bych si chtěl. Zamyslet nad tím, jak se vlastně člověk dostane do toho stavu, kdy je zničenej, jak se mu povede vyčerpat City zdroje. Protože to není něco, co by se vám povedlo takhle lusknutím prstu jako opravdu ta energie, kterou člověk v sobě má je poměrně velká a musel by se vám stát něco opravdu strašného, co by způsobilo, že by vám to energii nevím 100% 90% spadla na ten procesy většinou velmi postupný. Jak se říká, když chcete uvařit žábu, tak jí nesmíte hodit do horké vody, ale musíte jít dát do studený. A postupně to budu ohřívat taky pro nás si myslím, že platí to, že ten proces je dlouhodobější nenápadnější a bohužel ve většině případů i námi sami iniciovaný a udržovaný to je na tom to nejhorší a další
Minuta: 40
otázka související. A proč je vlastně tak hrozně těžké to třeba zastavit. Proč si kolikrát něco uvědomuje? Tak proč je pro nás strašně s tím skončit, když víme, že je to vlastně namířené proti nám samotným, ale tomu se dostaneme. Tak myslím si, že existují základní dvě cesty, jak se z bodu, kdy jsme celkem v pohodě, máme nějaké svoje hodnoty máme spoustu energie. Jak se z tohohle bodu dostaneme do bodu, kdy jsme mrtví polomrtvý a stane se nám něco jako fakt těžkého zdravotního, co si pak třeba poneseme sebou i celý život s trvalými následky dvě cesty, jak se do tohohle bodu dostat chvilka napětí, já se napiji. ta první cesta To bych označil za takzvanou sladkou nevědomost. Sladkou nevědomost v tom, že naše tělo má nějaké hranice nějaký limity, že ta Energie, která nás dříve není nekonečná,
Minuta: 41
že si můžeme sáhnout na dno a konkrétně, my si můžeme sáhnout na No a že i to co nás baví nás může vyčerpat. To jsem s ním, že je hrozně důležitý si tohle to uvědomit, protože ano. Bavíme se o činnostech, které nás uvádí do tak zvaného svou, kdy přestává existovat čas, všechno kolem nás a ztrácí. Jsme plně soustředění na to činnost. A tak hodně nás tobis doby, než aby nás to unavovat. Ano? Je to hrozně fajn. Je to určitě lepší z energetického hlediska než činnost, která nás vysává od začátku do konce. Nechceme to dělat nedává nám to smysl teto proti našim hodnotám a tak dále, tak to je jednoznačný rozdíl, spíš se budu chtít věnovat těm věcem, kterými předávají flow, ale pozor i tyhle ty činnosti mají nějaký svůj limit a to dobíjení, který probíhá, když v té činnosti jsme tak není
Minuta: 42
úplně dobíjení, který by vás to bylo na 100% Pořád je od těch činností, které milujete zbožňujete, dokázali byste dělat celý den je potřeba a tady je moje velká slabina si odpočinout fakt věnovat se něčemu jinému a dát si třeba půl dne voraz fakt jako dělat něco jiného nebo nedělat vůbec nic, protože i když bude to v tomhle tom kolečku toho, co vás neskutečně baví naplňuje. A jste rádi, že to děláte, tak stejně i přesto dobíjení dříve či později vám PRG dojde. To by to krásně mi to takhle nefungovalo, kdyby opravdu v momentě. Kde najdeme ten svůj cooling? Jak se říká to naši to naše poslání životním, že jsme se do toho pustili a všechno co uděláme dodával energii a nemohli jsme se někdy vyčerpat. Bohužel přátelé jsme jenom biochemické továrny, které mají nějaký zákon fungování a neznám člověka
Minuta: 43
a to mluví o jiných lidech, kteří tráví spoustu času meditací, kteří mají nastudováno 1003 cholerický knížek neznám člověka, který by dokázal jet byt v tom, co ho baví. A ne, vyčerpat se. Zkrátka to nejde. Je pravda, že psychickou energii můžeme trochu regenerovat tím, že budeme dělat psychickou práci. To asi každý znáte, že když toho máte v hlavě plno, tak chvíli štípat dříví nebo nebo stloukat nějakou kadibudku je úžasný úžasný odreagování, ale pozor, i když se zdá, že to doplňuje tento zásobárnu psychické energie. Tak zase to ubírá fyzickou a Jsou to spojené nádoby můžete být fyzicky úplně v pohodě, ale když si zničíte tělo máte smůlu a na druhou stranu vašemu tělu nemusí zase nic tolik být a nemůže to být totálně vyčerpaný psychicky. S touhle tou druhou formou má spousta lidí, problém si říká Co je
Minuta: 44
vždyť jsi zdravý mladej kluk, jak můžeš být s sypaný. No můžeme. Protože i když budete mít úplně plno nádobu fyzické energie a vyčerpáte si tu psychickou máte stejně smůlu. Takže ta sladká nevědomost pramení z toho, že třeba nevím, že se můžu vyčerpat tím co dělám hrozně rád. Nevím, že každé lidské tělo má nějaký limity. Nevím, že moje tělo má nějaký limity, protože to že někdo se vyčerpá, tak to přece neznamená, že já se vyčerpám, že vždyť já na to druhé cvičení meditaci jógu doplnit energii jen samé vitamíny, tak se přece nemůžu vyčerpat. Bohužel můžu je to jenom o tom, jestli ta Energie, která země odtéká. A ta která do mě přitéká, tak jak jsou si vzájemně postavený a můžete se cpát vitaminama horem dolem, ale když ty energie z vás utíká moc, tak pořád máte zápornou bilanci a dříve či později vás to doženu.
Minuta: 45
A i držku narazím narážíme na to. Čemu se říká zdravý selský rozum, já s tím mám trochu problém, ale zase to je nemám případně na jiný stream, ale pak je docela zajímavý okamžik a to je kdy se sladké nevědomosti se dostáváte do řekněme hořké vědomosti, že se třeba dozvíte, že existuje něco jako syndrom vyhoření nebo se dozvíte o někom, kdo zkolaboval, protože si to prostě nabral moc. No, tak v tuhle chvíli jsou zase dvě cesty a tyhle dvě cesty nebo tenhle okamžik mi přijde úplně krásný, protože zase úžasně odhalující první možnost je, že si řeknete. No jo, ty jo, ona na tom asi něco bude, možná bych měl zbrzdit a přiměje vás to co udělat. Zastavit se a sednout si na ty svoje hodnoty zase pro změnu. Vracíme se k základům, proto je to tak důležitý. To je ta první možnost, řeknu si pozor. Tady by se mohlo něco stát
Minuta: 46
radši za brzdíme a zhluboka se nadechneme a podíváme se na to, co je pro mě důležité a nebo se stane ta druhá věc, která se stala mě proto je to moje zamilované téma a to je že přijdete do určité formy popírání, to znamená, když se dozvíte o tom, že existuje nějaký syndrom vyhoření, tak se řekne to pro mě neplatí. Nebo se dozvíte o tom, že by bylo potřeba odpočívat, tak si řeknete. No ale já odpočívám. Tím, že dělám něco co mě baví a tak dále nějakým způsobem to velmi oblíbená v tomto směru velmi oblíbené Fenomén je to Čemu se v psychologii říká tuším Effect 3 osoby. Což znamená, že ať se čemu ať se komukoli děje cokoliv, tak vám se to stát nemůže a někdo se vysílá vám se to stát nemůže. Vy si dáváte pozor to, že někdo dělal to co ho baví. A stejně o to vyčerpalo. To se vám stát nemůže, víceméně
Minuta: 47
to říká, že i když někdo Kde je v podstatě stejný jako vy dělá přesně to samé, co vy a skončil špatně, tak stejně vám se to přece nemůže stát velmi typický příklad je téměř nemožné přesvědčit člověka, který si myslí, že je borec za volantem, že borec Není proč. Protože když vezmete 10 stejných lidí jako je on. A řeknete mu Hele tady to bylo 10 borců za volantem pět z nich. Už je mrtvý, protože se vybourali 4 ty tak jako tak, tak vyvázne a jeden skončil na vozíčku a on řekne. No jo, jenomže tyhle borci za volantem si jenom mysleli, že jsou borci a proto to nezvládli Zatímco já jsem ten skutečný borec za volantem. Takže mně se to nemůže stát nádherná věc efekt třetí osoby. Pokud byste si dneska neodnesli nic jiného. Tak aspoň tohle myslet si, že když se něco člověku tchýně velmi
Minuta: 48
podobný mně samotnému že mně se to stát nemůže Stará efekt funguje na tisíce frontách nebudu to zase tady tak moc rozmazávat, ale je to stejný důvod, proč nás Proč Spousty lidí překvapí, když dostanou třeba nějakou chorobu, protože jsi prostě myslí, že ta choroba je tady pro jiné není, že oni nikde přece dostat nemůžou a pak je to pak u těch lidí to má důsledky toho, že najednou jako přestanou věřit ve vlastní tělo a tak dále zase nebudeme zacházet do detailu efekt třetí osoby něco dělám něco mě. Upozornil, že možná nedělám to úplně správnou věc, ale já jsem se rozhodl ignorovat a nějak si to vymluvit. Nějak si to ospravedlnit. Nějak si to vykecat. To je jedno, jak tomu budeme nazývá, ale ve výsledku jsem se rozhodl v tom, co už teď vím, že mě ničí nebo mě to může zničit pokračovat. No a to je ta druhá cesta, jak se dostat k tomu totálnímu zničení to, že vlastně ať už přímo
Minuta: 49
nebo jak se říká. Někde hluboko uvnitř víme, že děláme věci, které bychom asi úplně měli, ale z nějakého důvodu v nich pokračuje a to přestože ze začátku možná nenápadně potom už velmi intenzivně nám to odsává. Odsává síly a stejně v tom pokračujeme otázka, proč to zásadní otázka proč když to vezmu konkrétně na sebe, proč jsem si naskládal minulých 14 dnech. Už to skoro bude za sebe tolik věcí, že jsem fakt jazykem na vestě, chodil jsem spát v půl třetí už jsem jako nejdřív téměř a potom úplně padal na hubu. Proč? Proč jsem Minulou neděli, když bylo deset večer? Já jsem dokončil publikování přednášky Roberta Záruby, pustil jsem ven. Podcast bylo 10
Minuta: 50
přípravy na rozhovor. Prý jsi měl točit druhý den. Už jsem měl takhle telefon v ruce, kdy jsem si říkal napíšu rozhovor byl s Jirkou a jménem napíšu Jirkovi. Hele kašlem na to, uděláme to jindy. Myslím si, že by se na mě ani nezlobil navíc a druhý den ukázalo, že by býval taky uvítal, kdyby se to zrušilo. Myslím, že by neřekl ani popel to samý kameraman to samý prostory pro natáčení, proč jsem nakonec stejně pustil ten počítač a zašel jsem si dělat tu rešerši a jel jsem nonstop v podstatě do druhého dne, aby se ten rozhovor mohl natočit. Ta odpověď je v každém z nás, ale obávám se, že to jsou právě ty věci ty programy, které v nás běží, který nás ovlivňují každý den ve všem, co děláme, jenom si je velmi často neuvědomujeme u mě se to dá shrnout do jednoho slova a to je Strach. strach, že
Minuta: 51
Když neurazitelný nepojede. Tak jak jede, tak jak jsem řekl, že pojede, takže to bude mít neblahé následky, že na to přestanete koukat zavřete na nás, hlásíte se z odběru a tak dále, protože jsme něco řekli, pak jsme to nedodrželi strach z toho, že když ten neurazitelný nepojede. Tak já vlastně to co se mi v životě asi nejvíc. Povedlo se dá říct nebo aspoň jak to vnímám nebo Ještě nedávno s ním a tak začneš koktat nebo přestane existovat konkrétním případě Jirka Langmajer a to, že vím, že Jirka nedává moc rozhovory a u nás s tím souhlasil tak strach z toho, že když mu to zruším. Takže už se prostě nesejdeme, že jsi to mezitím rozmysli a tak dále a všechny tyhle věci se tak jako krásně poskládali na sebe. Plus to, že jsem si říkal naivně velmi že No tak jako jo. Tak co, tak máme
Minuta: 52
Stream online přednášku publikování záznamu rozhovor to přece všechno zvládnu. V hlavě jsem si řekl, kolik těch hodin je, na kterou tu část potřeba jsem si to s chat a řekl jsem si no, tak to přece během osmi dnů zvládnu ne. No ono jako ty čísla, bohužel se vzájemně zvyšují, takže 40 plus 40 není 80, ale najednou 100 a tak dále, ale vlastně tohle všechno bylo nějakým způsobem hranými vnitřním strachem, že se stane něco a myslím si já nechci jako mluvit za nikoho z vás to opravdu si musíte říct sami za sebe, že ten strach. Je dost dobře možná hlavním podezřelým u většiny z vás strach z toho, že nevím, že vám ujede loď, že? Nebudete mít dost peněz, že když se něco stane, tak nebudete dobří rodiče, že nebudete dobří prarodiče nebudete dobří Synové a dcery ten strach navázaný
Minuta: 53
nějakým způsobem na naše vnitřní hodnotu toho, kdo jsme kdo si myslíme, že jsme jak se vnímáme, že máme nějakou nějaký přínos nebo hodnotu pro tenhle ten svět. Takže tohle všechno je v pozadí toho, že zvládneme ty naše hodnoty pak obrátit naruby, že jsme schopni potom otevření dělá ty věci, které nás ničí a ještě tvrdit, že to děláme proto, aby jsme se měli dobře. To je v na mě ten největší paradox. Nechci to nijak zlehčovat zesměšňovat, protože jsem s tím prošel. Prošel si s ním můj táta, který to bohužel, nepřežil jsem si jistý, že tím prochází spousta z vás a Já bych vám jenom hrozně rád pomohl, abyste aby jste to takhle nežili, protože je to hrozné, vím to z mnoha mnoha cest. a tím Z takových krásných modelů který kde ten strach
Minuta: 54
není na první pohled patrný tak je perfekcionismus Což u mě je opravdu jako vlastnost pár excelence a obávám se že že lidi kteří mě znají tak vám potvrdí že je někdy jsem fakt na zabití to co se toho perfekcionismu týče ono na jednu stranu to vypadá jako velmi taková hnusná věc perfekcionismus chcete aby bylo všechno fajn aby bylo všechno jakou dokonalý aby jste někoho nezklamali aby to bylo do posledního detailu dotažený protože tak to přece má být že jo a ona na jednu stranu je to fajn úplně se na všechno ne vykašlat a snažit se o to aby to mělo nějakou úroveň blbé je to v okamžiku že ten perfekcionismus ta snaha dosáhnout toho aby něco bylo dokonalé Začne ničit vás nebo lidi, kteří jsou kolem vás, protože zaprvé ve spoustě věcí, co znamená dokonalý. Jo, můžu se
Minuta: 55
říct, co je dokonalý kruh, to by mi asi nějaký matematik dokázal formulová, ale co je třeba dokonalé živý Stream. No tam nebo jaký je dokonalý rodič. Co znamená být dokonalý rodič znamená být dokonalý Partner to všechno jsou věci, který si myslím, že se nedají úplně definovat a jsou to přesně ty věci, kde nám z venku nalétávají nějaké informace, kterými si vkládáme do nějakého pytlíku do nějakého obrázku, co vlastně ten dokonalý rodič partnera, tak dále znamená. A už si do tohohle toho našeho obrázku, přilepíme něco co Ve výsledku může být velmi nebezpečný. Takže když třeba dokonalý Partner znamená, že se nikdy nebudeme hádat. Zase na první pohled. To zní úžasně. Nebudeme se nikdy hádat budeme dokonalé partnerství, protože třeba rodiče se moc hádali a já nechci se hádat nebo naopak rodiče se
Minuta: 56
nehádali a to je ideální partnerství. Já chci dosáhnout, tak si vezmu to předsevzetí, že já se přece nebudu hádat, i když mě to dotlačí do situace, kterou Moji rodiče nikdy nezažili, kterou já jsem nikdy nezažil, protože jsem přece jenom jiný než moje rodiče. Mám vedle sebe jiného partnera, než měli Moji rodiče, tak pokud jde. Já se zarputilé držím tyhle ty myšlenky, že je perfektní Partner se prostě nehádá, můžu mít zaděláno na slušný problém. To samé je snahám být perfektní. Ve všech věcech v tom co dělám, aby každý to co ze mě vyjde bylo perfektní, tak určitě znáte. To už to ví, že dokonalost neexistuje nedosažitelná ve spoustě věcí, ta dokonalost a Pokud míříme na to dokonalost, zastavíme se někde v půlce a řekneme si dobrý, tak udělali jsme co jsme mohli, tak je to fajn, ale když přesolím tenhle ten bod a začnu jít na tvoje možnosti, ať už finanční energetický a tak dále, abych jako to měl perfektní, tak
Minuta: 57
si myslím, že už to není jenom snaha o to mít něco dobrý, ale spíš strach, že když to nebude dokonalý, když to nebude perfektní, tak se něco stane. A to je to myslím, že perfekcionismus tě prostě zase jenom převlečený strach, který se může projevit Jako strach, že nebudu ten dobrý rodič a já se na tom zakládám. Mám to vysoko v těch být dobrý rodič. Takže když něco tu helmu hodnotu ohrozí, tak tak začnu vyvádět hrozné věci a můj perfekcionismus opět. Ano vyplývá ze strachu, aby píchá vyplývá ze strachu, že když to nebude Perfektní. Takže se na to lidi vykašlou dobrou se na to dívat. Vyplývá to z toho, že Bohužel se neubráním tomu, že Občas vidím nějakou konkurenci v uvozovkách konkurenci na YouTube lidi, kteří dělají v podstatě to samé a daří se jim mnohem mnohem líp a když bych se na to měl vykašlat. A nebo si prostě
Minuta: 58
říct dobře. Tak co dělají dobře. Co děláš špatně? A v čem se můžu poučit, tak to můžu vzít i tak. No dobře, tak já dělám to co můžu. Tyhle Dělají to co můžou mají mnohem lepší výsledky než já, tak já jsem za prvé nula a za druhé co když to nebudu dělat tak dobře, jak to dělám teď, přestože mě to ničí, co se stane. No automaticky, když já to dělám teď naplno a má to takový nějaký výsledky. Tak když položím, dám si trošku toho odpočinku tu dovolenou. No tak to úplně spadne. Nebudu říkat kámo ještě není po desáté. Jo a to je to si myslím, že je velmi důležitý bod té cesty za vlastním zničením je. Chvíle, kdy jdu na někam mám nějakou představu, že se něco splní až něco udělám a jsem frustrovaný z toho, že to ještě nemám. A to může být po celé cestě až do okamžiku,
Minuta: 59
kdy toho dosáhne a asi mi potvrdíte, že je občas seženu za něčím co když tam dojdu, tak zjistím, že to vlastně není vůbec ono a že mě to vůbec nenaplnilo a tak dále. To si to zase můžeme nechat na jindy, ale mám to srůstat si z toho já teď nemůžu být šťastný, protože to co jsem si vysnil. To co jsem si předsevzal to co je moje hodnota, tak ještě to nemám. To je jedna věc a pak se dostaneme do bodu, kdy někde na té cestě. Už se za námi něco vytvořilo. Něco se nám povedlo. Máme nějaký výkon dáme nějaký fanoušky třeba. Máme nějaký sledující a tak dále. Pořád máme tu frustraci z toho, že nejsme tam, kde jsme chtěli být, ale už jsem k tomu i nabalil strach z toho, že když pole víme. Tak to všechno půjde do kytek. Jo a ten to je. Řekl bych ten nejhorší bod, ve kterém se můžeme nacházet, protože ta frustrace z toho, že nejsme tam, kde jsme chtěli být tam nezmizí, dokud minimálně do doby, než se tam dostaneme. Ona pak může být dále
Minuta: 60
to zatím takhle konečně a ten strach, že to půjde do pryč, ten nám jenom roste s tím, jak se posouváme a najednou jsme mezi dvěma mlýnskými kameny toho, že nás strašně štve, že jsme toho furt ještě nedosáhli a nemůžeme být šťastný a zároveň se strašně bojím a toho co se stane, když poletíme, protože to co jsme se tak pracně vybudovali se nám rozsype a tohle je mí přátelé, myslím nejlepší recept na to, jak se psychicky zničí vyhořet, jak se fyzicky rozložit a tak dále a byl bych moc rád, že jsme se na to všichni dávali pozor a říkám vám to bodu, kdy jsem si to v minulých dnech fakt silně uvědomil. Jednak to zatím se ploužím a jednak ten strach z toho, že to čeho jsem Dosáhl se sesype. Myslím si, že je to ta nejhorší situace. Do jak se můžete dostat. a abych to tak nějak uzavřel,
Minuta: 61
když koukám, kolik je hodin a abych vám předal něco praktického. Co byste si mohli odnést, tak jsem vám sliboval 4. Způsoby jak poznat, že se děje něco co by se asi dít nemělo nebo respektive, že se děje něco co vás ohrožuje. Jestli to třeba neuvědomujete. Tak první věc, jak to poznat je, když se podíváte na poslední časový úsek, který si zvolíte třeba týden měsíc rok a tak dále zase ten rok mi přijde optimální, ale záleží na vás a zjistíte, že jste 90% nebo 80% času věnovali jedné jediné konkrétní činnosti, že když se podíváte. Kdybyste si vybarvovací Polička v diáři každý den, v kolik hodin jste věnovali. Já vím práci dětem svým koníčkům a tak dále a prolistoval i byste si ten diář a ten poslední rok a všechno by bylo třeba černý nebo modrý drak. a
Minuta: 62
A teď nemluvím jenom o práci. Jo to ten stará, že tam všichni, že tam budeme mít 80% práce a řekneme si ty jo, no, tak to bych asi jako měl trošku zpomalit. Ten se asi dovedeme všichni představit. Ale co když tam budeme mít třeba 80 nebo 90 procent rodinný to je to si člověk řekne. No to je přece v pohodě. Teď jako rodina je to nejdůležitější pro někoho, že tak jako 98. To je super. Já jsem super rodiče wineo 90% v rodině. No jo, ale znamená to třeba taky to, že ta rodina vedle vás může dýchat. Já vím, že to je hrozně nepříjemná myšlenka, jako pohlédnout jí do očí může být strašně dětství, ale Někdy to, že jsem fakt jako že se rozkrájím, že se nám pro tu rodinu nemusí být dobrý ani pro mě ani pro tu rodinu. Vím, že to bolí, ale je to tak. Nebo když se věnují jenom svým koníčkům a nic jiného neřeším netrpí, vedle mě třeba právě ta rodina, když miluji motocykly
Minuta: 63
a furt se hrabu v motorkách a furt jsem někde s bajkem na ostatní a Jezdíme na výlety a tak dále a skoro nejsem doma netrpí náhodou ta moje rodina, takže pozor pozor, ne jednostranný využívání času. Může se stát, že i to co vás baví, co milujete, že se to ve výsledku stran a démonem, který vás může zlikvidovat, protože myslím si, že ten život má být barvitý, že má být naplněný různými činnostmi. A to že je nás jedna. Ta činnost naplňuje úplně extrémně je fajn, ale že bychom stejně to barvitost měli dodržet. Kvůli sobě půl lidem kolem nás i kvůli vlastní psychické stabilitě, protože zase bylo by to téma na další Stream, ale náš mozek funguje, tak že si ukládá krabičky a do těch jednotlivých krabiček dává všechny věci, které jsou stejné příklad.
Minuta: 64
Když pojedete na 14 dní dovolenou a potom na to budete vzpomínat, tak nevzpomínáte na ty jednotlivé dny. Pokud se vám tam nestalo něco specifického, ale ta 14-denní dovolená sám smrskne do jedné krabičky. To samé se stane. Já nevím s rodinnou oslavu s prací. To se nám smrskne do jedné krabičky, pak se najednou říkáte, kam ten život tak utíká, takže i z tohohle důvodu, abyste měli pocit, že jste ten život prožili barvitě a naplnění ti dobré mít tam nějakou variaci. I když to může znít krásně, že se fakt 80 90 procent bílého času budete věnovat jedné věci pozor na to. Nedoporučuji. Tak první věc, jak to poznat druhá věc. Probouzíte se se slovem, musím. Pro mě krásný příklad, já, když jsem si spočítal dny, kdy jsem se ráno probudil s tím, že ten den musím něco udělat. Jinak se stane něco a nikdy jsem se mohl probudit s vědomím, že dneska jako můžu
Minuta: 65
dělat nějaké věci, ale nemusím nic, tak ho strašně málo těhle těch dnů a ono je to hodně nepříjemné. Myslím, že kdo to znáte, tak mi dáte za pravdu, že jako probudit tak nějak si Uvědomíte, že už jste probuzení a najednou se vám tam nasypu ty myšlenky do té hlavy a Ježišmarja dneska musím zase ještě tohle to. A ty já tohle jsem zase zapomněla musím musím musím už jenom to, že se ráno vzbudíte s tím, že něco musíte stojí strašně moc energie a co je ještě horší, když se takhle budík na několik dní za sebou tam potom vás to opravdu dokáže jako dostat do situace vysraná už prostě nevylezu z té postele. Furt něco musím a tak dál. Je to hrozně vyčerpávající. A pokud vstáváte každý nebo skoro každý den s tím, že něco musíte pravděpodobně. Buď to jste někde zapomněli na to, že a k tomu vašemu cíli. Vede jiná cesta než ta,
Minuta: 66
který zrovna jste. Proto jste do toho tak ponořený a furt něco musíte nebo neumíte říkat. Ne je to se může stát, že třeba když se budete vnímat jako dobrého kamaráda a ta myšlenka pod tím budeš dobrý kamarád nikdy neřekne ne nebo vždycky. Vyjde vstříc. Najednou se můžete vzbudit s tím, že furt něco musíte, protože pro svoje kamarády, když děláte hrozně rádi pořád něco musíte splňovat něco, co jste slíbili. Dobrý dobrý důvod se zastavit podívat se na svoje hodnoty. Trošku se nad tím zamysli 2. Možnost 3. Možnost vstáváte. Já jsem na to vstávání citlivej, tak je to u mě hodně o vstávání vstáváte s tím, že máte strašně moc věcí nedokončený. Kam se podíváte? Tam je něco rozdělaného neuzavřeného. Všude je hromada práce všude máte tu du listy, které jsou dlouhé až na zem a ty
Minuta: 67
kdy máte dojem, že i kdybyste se rozkrájeli, tak co v životě nemůžete splnit všechno. Zase dobrý indikátor toho, že jste si možná toho nabrali moc, že možná to co děláte to o co se snažíte vám přerostou přes hlavu, tak říkajíc to přesáhl možnosti jednoho člověka a nebo taky to, že neumíte věci dokončovat a je otázka. Jo k čemu dojdete, když se nad tím zamyslíte, ale to hlavní zamyšlení, že? Něco asi je nad moje síly je hrozně důležitý, protože náš mozek nemá rád nedokončený tvary. Já tady vytáhnu mojí oblíbenou vědkyni bluma zeigarnik, která přišla na to, že v kavárně číšníci si pamatuji objednávky, které nebyly ještě dokončení déle, než objednávky, které byly vyřízený a bohužel náš mozek funguje tak, že když má něco nedokončeného, tak se k tomu furt musí vracet a snaží se to být třeba jenom sám pro sebe nějakým způsobem zavřít, ale
Minuta: 68
když vstanete a všechno co kolem sebe vidíte jen nedokončený, tak je to neustále yottly vaší energie pryč. A zase mluvím z vlastní zkušenosti. Myslím si, že tenhle ten záběr Kamery, které vidíte je docela příjemné, ale kdybych tu kameru otočil na to, jak vypadá můj byt, tak byste zjistili, že je tady fakt hodně věcí nedodělaný k vám tady na házený spoustu věcí, které jsem prostě třeba přišel z natáčení a jenom jsem tu tašku hodil do kouta, protože jsem prostě neměl čas a síly to aspoň uklidit. Tak to je velký zdvižený ukazováček a Prostředníček jsem málem říkal a ukazováček na toho, že by bylo dobré zabrzdit a trošku se zamyslet nad tím, co dělám. Proč to dělám kolik toho dělám a jestli bys s tím něco Nedal udělat. Pro mě je tohle to energeticky odsavač úplně hrozný, protože tudu list na neurazitelný ho toho co mám resty, tak ten je hodně dlouhý Terez ty co mám na chalupě resty, co mám
Minuta: 69
tady doma a tak dále samé resty. A když se furt jenom brát a je to strašně náročný fakt hrozně. Až čtyři věci, tak to pozná je, když si vaše okolí zvyklo, že s vámi nemá počítat. Tohle to je hodně těžké zkousnout hodně těžké přijmout, ale momenty kdy zas tak na to nějaké takové ty věci. No prosím tě, já si to radši udělám sama než protože tobě to vždycky trvá dlouho nebo No hele radši půjdeme na ten výlet sami víš, že víš, že táta má hodně práce a tak podobně tohle to jsou varovné signály, které vám vaše okolí, že to v jejich očích přeháníte. Jasně může to být psychická manipulace, může s vámi ten člověk chtít nějaké Cohiba tvé proti vaší vůli, proto je dobré vědět, co sami chcete za sebe, ale může to taky být naprosto upřímně míněná snaha říct. Hele přeháníš to brzdí někdy vám to
Minuta: 70
řeknu přímo někdy nemají třeba dost odvahy a někdy nevědí, jak to říct a tak dále, ale pokud kolem sebe zase začněte vnímat ty signály, že? okolí s vámi už tak nějak nepočítá, protože tam jakoby Nejste vy jste třeba doma, ale furt stejně čem zapíchnutý nebo tak, tak je to další velký signál toho, že se děje něco co by asi nemusel být úplně ve vašem zájmu a doporučuji se zase zastavit přehodnotit. Zamyslet se, takže čtyři věci, což je jednostranně využíváte čas, že většina vašeho času je vyplněná jednu jedinou konkrétní věc i to, že vstáváte s tím, že musíte každý den nebo delším časovém úseku to že vstáváte do toho, co je nedodělaný dorostu do toho, co se vám nedaří uzavřít a to že vaše okolí. Už s vámi nepočítá, že už pro něj vlastně přestáváte existovat tohle z té mojí zkušenosti. Myslím,
Minuta: 71
že třeba za rok bych to zase o něco doplnil nebo bych to nějak pro tři byl nebo něco, ale v tuhle chvíli tyhle čtyři indikátory vám doporučuji se nad nimi zamyslet, až to dneska skončím a vypnete obrazovky a půjdete pokračovat ve večerní zábavy, nebo si půjde tele. Tak se nad tím zamyslet, jestli náhodou některý z těhle těch čtyř indikátorů máme svítí červeně a co by se s tím případně narodila a když se vrátím k tomu příběhu s rybářem. Já si totiž myslím, že každý z nás se vidíme ten Paradox toho, že rybář, který si na začátku poklidně rybaří U Jezera, tak by měl projít nějakém šíleným pomalu korporátním procesem, aby se na konci mohl zase vrátit k tomu jezeru s těma rybama, ale to co v tom příběhu podle mě chybí je ta informace, že kdekoliv v tom procesu by toho rybáře mohl trefit infarkt v trefit ho mrtvice, mohl by se rozejít se svojí manželkou, děti by ho neviděli. Byl by tam brutální
Minuta: 72
rozvod zdraví by musel Haló, když bylo potřeba nezabilo, že by neměli infarkt nebo mrtvici, ale nevím rozhodil by si zažívání a tak dále, tak všechno tohle by ho na té cestě mohlo potkat, ne jenom ten obrovský Paradox toho, že na začátku měl. K čemu by se po celém tom šíleném kruhu vrátil, ale to, že by ten kruh možná ani nedokončil, že by vyšel z bodu, který pro něj bylo ideální nechal s nějakým venkovním vlivem v tomhle případě to tím obchodníkem vytrhnout mimo to co vlastně chtěl. A v tom bojí se k tomu paradoxně vrátit. By ten boj možná ani nedokončil. To si myslím, že je to nejsmutnější a to co bych dneska fakt chtěl předat a Divím se že jsem vydržel mluvit takhle dlouho je abyste si dávali obrovský pozor na situace, ve kterých se snažíte něčeho dosáhnout aktivitou, která jde přímo proti tomu,
Minuta: 73
čeho se snažíte dosáhnout. Pokud se snažíte o spokojenou rodinu tím, že vaše aktivita vás od té rodiny krade, že vás moc nevydají, nejste tam. Jenom se honí to za prací a tak podobně, tak nejspíš děláte velkou chybu. No ono by bylo fajn si myslet, že že ta rodina to přece pochopí a že to děláte pro ně. Vždyť to musí vidět. Možná, že to vidí, ale možná že by byly mnohem radši kdyby jste byli doma, jestli jste se s nimi hrát a třeba byste neměli tolik peněz. Nevím. Nechci vám něco skládat. Protože každá rodina je jiná. Každý člověk je jiný, ale máme ty Vánoce svátky v blízkosti svátky radosti možná i štědrosti, tak si zkuste s rodinou promluvit, co by bylo, co by byly víc rádi, jestli za rok lepší dárky a nebo
Minuta: 74
za ten rok víc času s vámi. Prosím pozor na situace, kdy děláte? Něco co jde proti tomu, čeho se snažíte dosáhnout? Myslím si, že je to blbý i krátkodobě, natož, když se tě necháte pohltit a fakt třeba 20 30 let strávíte. tím, že něco děláte pro rodinu a tu rodinu vlastně ani nevidíte. Není to děti vyrůstat. Nevíte pomalu, co má ráda vaše manželka manžel, protože nemáte čas to zjišťovat těch 30 letech toho co něco děláte pro rodinu, tak se s vámi třeba ten druhý rozvede a a děti se k vám nechtějí znát a tak podobně, tak ty si myslím, že jedna z nejhorších věcí vůbec co člověka můžou potkat tak. Koukám, že jsem se zase neuvěřitelně zakecal, ale doufám, že to aspoň byl takový celistvý jednolitý. Proč
Minuta: 75
se z vyprávění Myslím si, že dneska už asi nestihneme moudro od Jardy nebo Uvidíme podle toho jak jak tady jsi projedu vaše reakce a musím se zase napít Tak budu moc rád, když mi napíšete do chatu, co si o tom myslíte, co jsem tady hodinu a čtvrt ze sebe vytahoval. Pokud to nestihneme v chatu, tak prosím napište klidně do komentáře. Já vím, že poslednímu neuraz týmu ke komentářům jsem se nedostal a opravdu těch posledních 14 dní byl úplně úplně nesmyslný a budu moc rád, když mi řeknete svůj pohled na kteroukoli z těch věcí, ať už smysl života a nebo hodnoty nebo perfekcionismus moje oblíbené téma srdeční záležitost nebo ty čtyři signály, které jsem tady zmiňoval a my se prostě budeme bavit o tom, jak to máte, jak tomu přistupujete, jak třeba sami sebe snažíte chránit, jak se jak umíte odpočívat zase pro mě velké téma zase na
Minuta: 76
další hodinu klidně a tak dále. A hlavně doufám, že se z toho něco odnesete. A že třeba díky tomu i díky tomu mému odstrašujícím u příkladů nedopadnete. Takže třeba to bude mít nějaké následky na vaše zdraví. To ještě totiž důležitá myšlenka, že spoustu času si myslíme, že něco děláme pro naše blízké nebo pro i pro sebe, nebo že něco bude dobré, když uděláme ABC a že často zapomeneme, že když se přitom ABC zničíme. Tak ty lidi pro které to takzvaně dělám a najednou nás tam nebudou mít. Nebo když vezmu příklad třeba toho neurazitelný ho projektu tak momentě kdy by to se mnou fakt jako tvrdě seklo a dostával jsem se z toho třeba půl roku, což není výjimečný mezi lidma, který si prošli syndromem vyhoření a podobně, tak by se to prostě beze mě musel obejít, protože
Minuta: 77
já bych nebyl schopný to dělá, takže tahle ta myšlenka, že ze sebe uděláme nezničitelného buldozera, který přežije úplně všechno. Ve jménu našich blízkých. Tak pokud nám pasákem nevyjde, pokud ten efekt třetí osoby nás dostane v tom, že ano, i nám se to může stát a zjistíme to až pozdě, tak všichni ti ten projekt ti ta rodina. Ty blízké pro který to děláme se najednou budu muset obejít. Bez nás nedej. Bože, aby pro nás přišla ta Zubatá, tak tohle to je taky docela dobrý ne? Ne to památní Memento Mori, ale pamatovat na to, že když pro někoho něco děláme a necháme v tom všechno. Tak že potom ten člověk se bez nás třeba budeme muset obejít úplně, protože prostě nebudeme schopni naplnit to, co jsme si předsevzali. A do čeho jsme se pustili? Tak to je takový divný závěr, ale hlavně doufám, že optimisticky, že že jste se
Minuta: 78
v tom třeba našli a že vám to pomůže se tolik neničit. Já taky doufám to byla ta otázka od Petry, jestli jsem se poučil z toho, co se mi stalo. Já doufám, že jo. A rozhodně chci využít teďka Vánoční čas odpočinku a k tomu přemýšlení, jako proč to dělám, jak to dělám, jestli tam nenechávám víc, než bych měl a tím. Ne, že by mi nás vás nezáleželo, ale jestli to prostě a obyčejně Jak se říká nepřehání. A že díky tomu by pak ten Jarda i ten neurazitelný mohly být takový odlehčenější energetičtí pohodovější a že to bude potom znát i na výsledcích. Tak copak tady Copak tady máme z reakce. Ahoj všem. Ahoj Michale. Ahoj Jardo. Hanka smysl života. Přijmout to co máme a těšit se z toho. To určitě je otázka je totiž přijde zajímavý, že dříve
Minuta: 79
či později, když si užíváme toho co máme tak dříve či později ve většině, ne asi ve všech, ale věčně zná začne hledat. Takový červík určitého neklidu. Nevím, jak to líp obsah, že buď jako že máme navíc nebo že jenom tak jako přežívat s tím, co máme místo hra dost, že to je nějaký málo, jak něco v nás volá, že bychom se měli pohnout a něco začít vytvářet. Je to zvláštní, ale kdyby to byl jenom malůvky, které nikdo nikdy neuvidí, tak stejně ve spoustě z nás je zakódovaná ta potřeba něco ze sebe dostat jo. A samozřejmě zase je dobré, když to není zatížené tím, že ze sebe chci něco dostat proto abych se uživil nebo já bych si připadal jako že mám nějakou hodnotu a tak dále, ale to užívat si to co máme. Určitě hrozně důležité, jenom mi přijde, že to velmi často. Pak nestačí, že chvilku s tím vydržíme. Chvilku jsme v pohodě a pak něco v nás začne zlobit začne
Minuta: 80
vystrkovat růžky a říkat a co kdybychom Co kdybychom jo. na zamyšlení tak Peter si myslím, že Ota bude boj za svobodu. Teď mě to možné je to možné, ale musím se na tom zatím. Nejsme tak hrozně jak si některé věci tváři, ale je možné, že jsme tak trošku pozapomněli, že svoboda není zadarmo a že to není něco, co přijde samospádem a udrží se samospádem, ale že třeba budeme muset taky trošku bojovat a je otázka, jestli z toho uděláme smysl života, byť na nějakou omezenou dobu a nebo jestli to bude jedna z našich hodnot někde v tom žebříčku a řekneme si. Ano tohle pro nás stojí za to za to bojovat a tady už to pro nás za to nestojí, protože on Já myslím že Jsme těch věcí, z které jsme dneska ochotní
Minuta: 81
bojovat, že paradoxně zas tolik není. že spousta lidí říká že nám chybí nějaká vize jako společnosti jako České republice To je jedno jak se to nadefinujeme ale že nám chybí nějaká ta Severní hvězda něco za co by stálo něco tak za ně obětovat strašně neradi něco obětujeme zase nechci to paušalizovat jo ale ale je spousta situací kdy by stačilo obětovat hrozně málo a mělo by to úžasné výsledky ale my nechceme obětovat ani to málo Takže nevím, jestli zrovna by muselo dojít na krájení chleba. Museli bychom se zase rvát o Svojí svobodu, ale že je dobré mít něco co stojí za to jít dál věnovat tomuto energie usínají v tom nějaké to svoje naplnění. A nenechat se kvůli tomu zničit. Třebové boje za svobodu spousta lidí ten život položila a myslím si, že to byla jejich hodnota v tu chvíli a že
Minuta: 82
klobouk dolů před nimi, ale my nepotřebujeme bojovat o svobodu, aby jsme mohli mít nějaký vnitřní hodnoty, které stojí za to žít. Samozřejmě, že ta Svoboda nás není moc zvyklý. No uvidíme, jak to bude. Já jsem optimista, ale zase Nechme se překvapit a Oldřich pomíjivost základní smysl existence může jednoduchý Ano zplodit děti. Postarat se, aby se v pořádku připravili na u rodičů vychovat je až do dospělosti už nemohu zplodit vlastní, tak aspoň připravit do života cizí děti. Jasně Oldřichu, ale já znám spoustu lidí, které děti nemají, který ne vychovávají ani cizí děti vidí Swiss LX života třeba v tom, že rozkrývají nějaké poznání něco, co jsme dřív nevěděli a předávají to druhým lidem a je tahle hodnota nebo tenhle smysl života nějak nižší méně hodnotný,
Minuta: 83
než člověk, kterej právě chce zplodit další generaci připravit jiná roli rodičů a tak dále. Tohle je právě to, že si myslím, že nemůžeme nadiktovat celému světu, že si myslím života je podle Jo biologicky by jsme si mohli říct jsem tak si myslím, že o té se rozmnožovat předat genitál a pic jako a máme všichni, ale ti kdo zplodí aspoň jednoho potomka, jak by měly splněnou odškrtnutá zbytek života a když by jsme měli děti ve 30. To já a umírali v 80. Jak 50 let nemusíme nic dělat, protože už máme splněno a je na nás to nějak nenechá, nenechá nás to spát, takže mě si pro tebe Oldřichu je tenhle smysl života fajn. Je to super a Přesně bych si jako podíval na ty svoje hodnoty, co podle mě znamená jako připravit děti na rodičovství. No co to znamená je vychovat a tak dále, jak se to dá dosáhnout stejně i když máš třeba ten smysl života takhle Ostře narýsovaný
Minuta: 84
a nic proti tomu, tak se podívat co to znamená, jak to můžu sáhnout, jestli to může třeba dělat nějak líp a jak se přitom nezničit a jestli náhodou tím svým usne mu to být fajn rodiče připravit a je do života nedělám pravý opak vždycky stojí za zamyšlenou a myslím si, že bychom měli mít v sobě tolik jako sebekázně a sebe. Kteří sebe pokory, že bychom si taky mohli říct, že máme skvělý cíle, ale ta cesta k nim trošičku pokulhává, jenom se prostě zamyslet to, že momentě kdy si budu myslet, že jsem dokonalý a nebudu se nějak zpochybňovat, tak tak se můžu jenom udržovat třeba na té špatné cestě, ale ta cesta může být správná, ale myslím si, že je dobrý k tomu dojít skrze nějaké vlastní přemýšlení. Já jsem podnět na přemýšlení, jo? Kde jsi se píše smyslem života je dát životu smysl Jitko Super, tak zvaný rekurzivní Argument.
Minuta: 85
No a to je právě to o čem jsem si myslel. Myslím, že jsem mluvil, že ten tomu svému životu tomu, co nám tady bylo dáno, tak můžeme dát smysl. Jedině mi nemůže nám to dát někdo jiný a když nám to dává někdo jiný, tak to musím s vnitřní takzvaně nebo opravdu to jako musíme přijmout jako svoje není nic špatného na tom, když se dozvím, podívám se, já nevím a nějaký dobročinné snímek a tam mi řeknou, že jako pomáhat druhým je smysl života a já to přijmu a udělám z toho svůj smysl života na tom není nic špatného. A jestli to nechám opravit a vlastně nevím, jestli to je můj smysl života a když to začnu zkoušet, tak tak jsou tam různé situace, které mi jako nejsou příjemné a já si řeknu no, ale v televizi je to extrémní. A já v televizi říkali, že tohle je ten pravý smysl života. Tak
Minuta: 86
mám trošku problém. Takže ano, dej mi životu smysl a dej mého života. Dejme svým životem svůj smysl, tak aby nebo aspoň takhle. Já se teda snažím žít, aby až přijde ta Zubatá s kosou, tak jak bychom si mohli říct ne. Ježíš to jsem zase nestihnu. Ježíš tohle jsem shora dole bababa, ale my jsme si mohli říct. Nevím, jestli budete souhlasit. Mě to takhle dává smysl Anička. Asi jo, bylo by smutný si uvědomit, že čas strávený na světě jsme strávili marně, ale tam ano s tím, že by i Dana úhlem pohledu jasně, to se nikdo to za nás nerozhodne. Co je marný to marný není, jestli to že jsem jeden den věnoval odpočinku bylo promarněný čas, tím jsem měl velký problém, že jako dopřát. Vzhledem k tomu, že furt něco musím a mám takovýhle seznam nedodělků, tak přece když si dopřeji odpočinek, tak to je sebevražda. Jako je hrozný, to si nemůžu dovolit, že jo. No ale pak to tělo se neptá, takže se je to naše marnost to co mně
Minuta: 87
přijde jako úplně marný někomu jinýmu přijde jako smysl života. Důležité je, protože V tom okamžiku smrti nebo u nějakého nebeského soudu nebo já nevím co bude cokoliv potom, tak tam nikdo jiný nebude tam už budeme jenom my sami a my sami budeme vyhodnocovat, jestli z našeho pohledu ten život byl na to a nebo bylo na něco jiného, takže zase hrozně to závisí na tom, jak si to definujeme. Není žádný univerzální smysl života a Každý si musí najít ten svůj sám. Nikdy jim nikdo jiný to z vás neudělá necro Míšo přesně to jsem říkal. Super. Jsem rád, že se shodneme smrt má modré oči smysl života, pochopíte v momentě Kdy skončí No jo Petr, já si jenom říkám. Není to trochu pozdě nebo respektive. udělat spoustu věcí, který mě
Minuta: 88
třeba nějak piju krev nebo mimo okolí nebo něco a pak jako v tom okamžiku jsme 1000 ty jo. No ono to bylo takhle, ta se myslím, že jako blbý pocit na umírání. Asi asi spíš mi stojí za to tady ten čas věnovat tomu, aby to takhle nebylo, ale snad má modrý oči té s Pratchetta tam měl jsme k modré oči. Tak třeba to že jsme něco promarnili mohou pomoci zase úplně něčemu jinému nemyslitelné mu něco jako Motýlí efekt. Tohle to je nádherné téma, ale na to už teďka vyloženě nemáme čas. Já třeba klidně ještě 10 minut přetáhnu jo, ale na to už nemáme čas, ale to je úžasné. To je takový to že No a co když to že teď je válka a umře 10 milionů lidí, takže za 10 let na tom historici nejdou něco pozitivního úžasné téma, ale dneska už to prostě nestíhám Andulko, když tak to napiš na slajdy. Prosím tě, od
Minuta: 89
kterého věku může záležet i na nás Jitko. No to je to je dobrá otázka, jako bys řekla, že může záležet jenom na nás. Si myslím, že jako v momentě, kdy se začneme nějak uvědomovat svoji realitu. A to jak v ní figuruje m a tak dále. A taky co to znamená záleží jenom na nás, jestli to že nám záleží jenom na nás nebo že ten smysl života záleží jenom na nás určitě zajímavá otázka, jen by to chtělo trošku zúžit Šrouby do hlavy. Nevím, jak je to myšlené. Smrt je v podstatě slepá ulička a důkaz, že jsme rovnici života nevyřešili hezká venkované, no otázka, jestli to slepá ulička, v že my nevíme vidíme tu značku tady tady to končí, ale my nevíme, co je zatím nikdo nám to zatím neřekl. Pochybuji, že nám to někdy někdo řekne, jestli to někdy zjistíme. škodí to jediná Jistota je ten život který máme tady teď A a
Minuta: 90
to co s ním uděláme nebo jak s ním Naložíme Ale zajímavá věc ještě třetí cesta Kateřina člověk ví o tom, že se to může stát ví o tom, že se to třeba už někdy i stalo, ale stejně s tím člověk nedokáže nic moc udělat, i když se třeba snaží si zavčasu odpočinout. No ale tedy léta právě tak důležitá věc. Proč s tím nedokážeme nic udělat jsme opravdu už tolik ve vleku těch věcí, že se z toho nedá vyskočit a někdy by jsme chtěli máme pistole u hlavy a nebo je to tím, že ty důsledky toho, že bychom to udělali jsou pro nás natolik děsivý, že to radši neuděláme. já si neumím představit moc situací, které by Opravdu byly tak strašně sešroubované, že by se z toho nedalo uniknout. Jo? Ty následky toho, že to zkusím můžou být hrozné, že se mi rozsype a rodina nebo mě opustí moji přátelé nebo něco jako ty důsledky můžu být opravdu hrozné,
Minuta: 91
ale že by ta situace sama o sobě fakt nedám, ale jakoukoliv možnost úniku jsem úplně nezdá, ale třeba rád se nechám přesvědčit, že se mýlím. Dokážeš si představit, že by neurazitelný najednou nebyl, že by s tím měl příležitost rozjet něco nového jiného a lepšího Anet krize a konec něčeho jako příležitost. Dovedu si to představit, že by neurazitelný nebyl navíc už to ve mě nenechává čistě obrazy hrůzy, které jsem měl předtím jako co všechno by se stalo, kdyby neurazitelný zhasnul a ani to nejsou takové ty představy, kde jsem toho měl fakt plné zuby a představoval jsem si, že neurazitelný ho za říznu a půjdu někam do jeskyně do žita a budu tam meditovat a budu spokojený, tak tyhle obrazy už to taky nejsou. Jo myslím, že už si dokážu představit situaci, ve které by neurazitelný nebyl, já bych byl spokojený a šťastný
Minuta: 92
a naplněný. A to je právě bych řekl, že ten důležitý moment, kdy zjišťuju, jestli to dělám opravdu, protože mě to baví naplňuje něco mi to dává a nebo protože si ho toho něco slibuji, takže taky docela užitečné nástroje jak poznat, jestli nás něco moc neovládá, že si dokážeme představit život i bez toho. Taky podnět na zamyšlenou náš největší a jediný nepříteli jen v naší hlavě Johnny souhlas a zase bylo by to téma rána celý další Stream, ale myslím si, že máme v hlavě neskutečný neuvěřitelný nástroj, ale platíme za to strašně vysokou cenu toho, že stačí malinko, aby se v tom nástroje něco pošlu nadrchal o životní být strašné peklo, takže souhlasím a zase by to bylo na dlouhé povídání Baribal velké cíle se skládají z malých a je důležité si klást malé cíle
Minuta: 93
a plnit si a tím dojde k těm velkým. Ano zase téma kouskování tohoto, jak jsem říkal velký životní smysl a pak ty menší životní smysly vůbec teorie motivace toho jak dosahovat nějakých cílů, jak se dobíjet tím, že dosahují nějaký cíl a že si dám radši ty menší než ty obrovské, který vypadá jako že přinesou spoustu energie, ale ale po té cestě tam budeme klopýtat. Boty Menší, které přinesou sice méně energie a pořád nás to jako dobíjí. Jasně zase hodina a půl a už přetahujeme a teď že jsme to všechno neprobrali. No, tak to je smyslem života je žít snižovat entropie vesmíru. Ale nejvíc mínus zvýšíme tím, že umřeme, protože to jak je v našich tělech všechno rozkouskovaný oddělení membrán mám funguje to nějakým způsobem. Je tam nějaký řád jdeme proti gipsowy energii a nevím co všechno to už si nepamatuji z fyzikální chemie, ale
Minuta: 94
jako nejvíc zvýšíme entropie vesmíru a života v okamžiku, kdy umřel, takže v tom případě asi smyslem života není žít ale umřít. No jo, když si řekneme smyslem života je žít. Je to strašně fajn, ale co si tam je takový ten filozofický vtip, že ani nezemřel, protože kdo ví, jestli vůbec Kdy žil. Co znamená, že jo? Barbora, možná stačí pečlivě vybírat co číst co poslouchat s kým. Kde říct si co mi to dává umět odejít vypnout se, co mi nelíbí mít svobodu dát svou hru žít. Míru se sebou samým super skvělá definice Barboro, jestli se ti to daří gratuluji samotu usiluji taky. Doufám, že se mi to podaří a doufám, že jí třeba tenhle ten vedle ten náš večer společný může někomu pomoct, aby se k tomu dostali. Ale jinak paráda a Dagmar smysl života vidím v u mě do vymění si potřeby zkvalitňování momentálního vnitřního prožívání sitovani se pro krásu a
Minuta: 95
dobrotu bezva, proč ne. Pak je otázka, jak jí to nabere podoby zase ne jako nechci působit jako hnidopich jo, ale Ale to zkvalitňování momentálního prožívání můžeme nabrat taky formu třeba nějakého hedonismu, že jako budu žít jenom pro ten zážitek, budu se do 70 let na parketu. Budu do sebe furt mít nějaké návykové látky, protože tam je to prožívání úplně nejlepší. Takže jako Jasně na tomhle tom významu souhlasím fajn, ale zase pořád to stojí za to se nad tím zamýšlet, co dělám. Proč to dělám, jestli to odpovídá mým hodnotám, jestli mě to naplňuje a tak dále, tak Kateřina. Ono to nemusí být vnější pistole u hlavy. Nemusí to být ani úplně strach z toho, že když přestanu, tak se mi zhroutí svět, třeba ten nepřítel hlavě určitě ano. Tady se opravdu ukazuje, kde že ten největší nepřítel je často v naší hlavě, protože ty scénáře, kterými si umíme vymyslet, že se něco stane, když něco uděláme. No to je
Minuta: 96
úžasné. To by nevymyslel Hollywoodský scenárista. Kdyby mu za to platili nevím jaké peníze, tak ty katastrofy nebo naopak ty strašně růžové. My jsme schopni vymyslet. To je úžasné na jednu stranu. Blbý je to když nás to potom začne tlačit, ať jí že je tam. No tak nějak tak vůči smrti pozná každý v okamžiku velmi blízko Hranice smrti málokdo si o tom že Povídat je to takové video mít smysl. Musíš mu ho vnutit nocování smyslu. Svět, od toho bych měl trošičku osypky to myslím, že už pár takových pokusů tady bylo a zážitky blízké smrti jsou ošemetný v tom, že to je zážitek blízké smrti a nikoli k smrti. Protože to co se nám děje v těle v mozku a tak dále, než umřeme něco jiného, než to, že umřeme, takže takovéto vnímání. Já nevím světla na konci tunelu a tak dále. To všechno pořád umíme popsat tím, co se děje v mozku. Když se mu nedostává
Minuta: 97
kyslíku. Když se mu nedostává živin a tak dále to všechno je jedna věc, ale ta skutečná smrk mi někdo opravdu umřel byl klid. Prohlášený za mrtvého podle toho, jak se to dneska definuje a ožil. To tady není, takže my nevíme ani to Jakou má smrt barvu očí ani to co to je, jestli to je konec cesty a tak dále. Nevím a musíme žít s touhle tou hroznou nevědomostí a nejistotou a práce s tím asi nejlépe umíme a mít ten smysl života v tom, že žijeme, že nás to nějak naplňuje a No to jsem měl vypít víc vaječňáku na téhle tyhlety myšlenky jsem byl furt jenom to mlíko. Nic přátelé máme 21
Minuta: 98
se s vámi dneska rozloučí v nevím vůbec nevím jak mikrofon zvládá brát kytaru a vůbec nevím, jak zní moje hraní po tom, co jsem na kytaru asi dva měsíce než já. Protože i když hraju na kytaru hrozně rád a baví mě to, tak jsem se nechal pohltit jinými činnostmi a na kytaru dva měsíce nebyl čas, takže zahraju jenom jako velice krátce a bude bonus pro toho z vás, kdo pozná, co hrají vás už asi můžu odradit můžete zavřít a nepřijdete o Hlavní obsah toho dnešního večera, ale co chce ještě říct teprve moc děkuji, že jste tady se mnou dneska byli moc děkuji, že jste se na mě dívaly v tomhle tom stavu kdy. Jsem ještě furt se jako úplně ne oklepal z toho vyčerpání, který který mě srazilo ten ten týden tenhle ten a moc děkuji, že jste tady byli se mnou, že jste mě podpořili
Minuta: 99
v tom snažení a budu se těšit, že se uvidíme příští neděli večer. Kdy půjde na YouTube rozhovor u stolu pro tři s Honzou vojtkem. To je takový náš malý vánoční dárek pro vás. Budeme to sledovat v premiéře. Takže když jsi u toho budete chtít povídat po chatu, tak já tam budu a budu se na vás těšit a potom 27. Prosince si dáme neura Stream. Když přijdete. Přijdete. Když budete radši chtít trávit ten čas s někde jinde s někým jiným, tak to úplně pochopím. Děláme takový oddychový mezi svátku. Vím, že se pobavit o vánocích. A spěchu kolem nich vlastně na to dneska nedošlo, ale bylo by to tématické, že jo, proč proč považujeme třeba za hrozně důležitý mít naklizeno nebo dát dokonalé dárky nebo něco to je spousta věcí, které jsem nás honí a doufám, že že se budete
Minuta: 100
mít krásně, že si užijete ty Vánoce, že mě překvapil, že spousta lidí zná nesnáší. Tak to si myslím, že je trošku smutný, že jste Vánoce užijete a hlavně že Budete přemýšlet nad svým smyslem života nad svými hodnotami a že se vám díky tomu třeba začne dařit se k nim přibližovat, aniž by vás to nějak ničilo. Takže přátelé krásný večer. Pokud na to nemáte nervy, tak tak se můžete odpojit a budu se těšit na viděnou zase u nějakých neurazitelný videí. Když budete chtít. Takže mějte se krásně a času zrak písni.
Minuta: 101
A F. Myslím tím prokázal, že kytaru tady nemám jenom kvůli tomu, aby sbíral fanynky, jestli jste to někdo poznal. Napište do komentáře, jestli jste to nikdo nepoznal. Je to pouze moje vina jsem si toho vědom. Mějte se nádherně a zase brzy na viděnou.

Předchozí video

#242 Největší Tesla Supercharger v EU Oberhonnefeld Německo | Teslacek

Další video

#241 VW Herbert Diess vs. Tesla | Teslacek