Chceš podpořit tento kanál? Staň se PATRONEM!

Dana Drábová – Jaderné havárie a jejich poselství

Dana Drábová – Jaderné havárie a jejich poselství | Neurazitelny.cz | Večery na FF UK


Zajímavá videa s přednášející Dana Drábová:
Fyzikální čtvrtek | D. Drábová – Černobyl: seriál a realita [5. 12. 2019 | FEL ČVUT v Praze]
dr. Drábová: Jaderné rozjímání [Fyz. čtvrtek, on-line])
Energetika v době krize – Dana Drábová

Dana Drábová – zajímavé odkazy:
Stránka Wikipedie věnovaná paní doktorce
Profil paní doktorky na webu České televize
Rozhovor s paní doktorkou na Radiožurnálu

Automatický transcript

Minuta: 0
Stěhování byla jiná každá měla jiné příčiny. Tohle jsme viděli v Černobylu. Tohle jsme viděli ve Fukušimě, tohle to já u jaderné havárie vždycky splněno elektrárny aktuálně patří k těm méně bezpečné potenciální riziko jaderných elektráren spočívá ve dvou, což je Mimochodem úplně největší přispěvatel k našemu průměrném ročním ozářek něco takového se na jaderné elektrárně nemůže stát. A netrvalo to ani to je úplně nejhorší scénář havárie jaderného reaktoru, který si dovedeme představit, co se stane s jaderným odpadem v oceánech. No teď to řeknu velmi cynické obrázek lidské ruky nám ukazuje úplně nejčastější poškození zářením, se,
Minuta: 1
kterým jsme se mohli setkat. Dobrý večer Budeme si dneska jak už bylo řečeno trochu netradičně, ale snad to nebude ku škodě povídat jaderné energii jaderné energetice a také odvrácené tváře těchto technologií, podíváme se, ale na začátku na to, kde všude se můžeme s jadernou energii a jejími projevy setkat, jestli se jich dokážeme nějakým způsobem zbavit, podíváme se také na to a jaké řekněme mýty se mohou a k jaderné energii vztahovat a pak se podíváme na ty zmíněné havárie, které se do osudu jaderné energetiky v průběhu
Minuta: 2
zhruba 65 let zapsali. Jaderná energie a její projevy ty které známe tedy radioaktivita nebo ionizující záření jsou všudypřítomné jsou součástí našeho života, ať chceme nebo ne, ať už jsou to zdroje. Přírodní těch je naprostá většina a nebo zdroje, které jsme se postupně učili a učím a záměrně využívat právě ve formě jaderných technologií. Radioaktivita je tady od doby. Kdy vznikla naše Sluneční soustava je tady od doby. Kdy vznikla Země ta stávající radioaktivita je tedy výsledkem vývoje vesmíru po několik miliard let. zdroj ionizujícího záření
Minuta: 3
Můžeme si ho rozdělit. Můžeme si tyto zdroje rozdělit do dvou velkých skupin. a první ta právě odpovídá vývoj vesmíru po těch zmíněných několik miliard let říkáme jí Přírodní zdroje patří sem radioaktivita zemské kůry přírodní radioaktivní látky v potravinách Radon v domech v ovzduší vnitřních prostoru což je Mimochodem úplně největší přispěvatel k našemu průměrnému ročnímu ozáření A patří sem také záření které přichází z něj šího vesmíru říkáme mu kosmické před 125 lety prakticky přesně protože 8. listopadu 895 a publikoval
Minuta: 4
a první zmínky o svém úžasném objevu paprsků x Konrád Wilhelm roentgen Takže před 125 lety jsme vstoupili do jaderného věku a velmi rychle jsme se naučili žádaná technologie využívá v medicíně v průmyslu v zemědělství ve výzkumu Nesmíme zapomenout ani na jadernou energetiku které se budeme Později podrobněji věnovat prakticky neexistuje oblast lidského konání, kde by nám jaderná energie radioaktivita záření nepřinášelo nějaký užitek můžeme zmínit je taková odtažitá úbor a na první pohled jako geologie kus historie restaurátorství řada dalších tahle ta část říkáme
Minuta: 5
jí tedy i umělé zdroje a nebo jaderné technologie nám přináší změny užitek, ale je také spojena s riziky, o kterých budeme mluvit a ta rizika jsou a stažená útulkům ionizujícího záření na živé. Buňky tkáně orgány nebo lidský organismus, o čem se tady bavíme, když mluvíme o riziku spojeném s účinky ionizujícího záření. Bavíme se o energii Energie, která je předána tomu cílovému a objemu živé tkáně Energie, která má schopnost měnit energie. Obecně je fenomén, který umožňuje měnit
Minuta: 6
spoustu věcí stav hmoty skupenství, teplotu umožňuje pohybovat objekty a tak dále. Imise, když se ptáme na škodlivé účinky ionizujícího záření ptáme na míru předané energie předané buňkám a jsou buněčným strukturám, kterém tím pádem jsou vystaveny změnám, zejména změnám v DNA a tyhle změny mohou vést ke škodlivým účinkům na zdraví Míru předanou energie předané energie v jádru je M veličinou, která se jmenuje dávka a je to množství energie předané jednotce hmotnosti toho cílového objektu.
Minuta: 7
tu předanou energii měříme wegerich nebo si vrtech, což v soustavě si je na kilogram napadne vás, že Joe na kilogram není nikterak velké množství předané energie, ale toto množství předané ve formě ionizujícího záření představuje extrémně velkou a už dost nebezpečnou ráfku, protože to ionizující záření a předává svou energii velmi velmi intenzivně jenom pro představu Jewel na kilogram ve formě tepla je asi taková energie a jakou předá šálek espressa a naší ústní dutině víme, že jeli
Minuta: 8
espresso alespoň trochu dobré Máme Pocity a žádné škodlivé účinky nemusíme předpokládat, že kilogram předány a i ionizujícím zářením naší ústní dutině je natolik intenzivní, že může vyvolat. Počátky popálenin velmi intenzivních v té ústní dutině, takže znova Grey nebo sievert terizol na kilogram a jsou hodně velké ráfky, s kterými se V běžném životě prakticky nesetkáváme, můžeme se s nimi setkat při radioterapii neboli léčbě onkologických onemocnění pomocí záření, můžeme se s nimi setkat také a uvidíme to později v nehodových nebo havarijních situacích. V praxi. Spíše se
Minuta: 9
setkávám s tisíci námi. Garaja nebo si jí vrtu teneger? A nebo milisievert a nebo miliontina mikro Grey mikrosieverty? Když se podíváme, jak můžeme se velmi hrubě rozdělit dávky, které můžeme potkat do takových čtyř oblastí a k tomu první jsou velmi nízké dávky jsou dávky, které jsou menší než 10 miligramů a což je záležitost rentgenové diagnostiky běžné rentgenové snímky nízké dávky tam a se pohybujeme někde mezi deseti až 100 mm, což
Minuta: 10
třeba může být záležitost vícefázové počítačové tomografie zase při vyšetřeních lékařských střední pásmo dávek, to je pásmo od zhruba 100. Hraju až do jednoho Graye takovéhle dávky v průběhu času obdrželi pracovníci, kteří prováděli sanační práce a v Černobylské elektrárně na velmi vysoké dávky, to jsou dávky větší než jeden Grey ten zmíněný jeden jsou na kilogram. S těmi se můžeme setkat prakticky pouze při těžkých radiační havárií například je udrželi hasiči v Černobylu a nebo se s nimi můžeme setkat používáme-li zdroj záření cíleně, onkologické léčbě. Když
Minuta: 11
se podíváme na to a Jak se rozděluje podle jednotlivých přispěvatelů. Po jakém zdrojů záření jsme vystaveni? Tak vidíme zmíněný největší přispěvatel 42% z našeho průměrného ročního záření tvoří Radon dále kosmické záření půda radionuklidy v potravinách. A zhruba 20. Procent tvoří ty umělé zdroje a z toho naprostou většinu. Zdroje používané v lékařství, to znamená při rentgen diagnostice při vyšetření pomocí nukleární medicíny a také je třeba poznamenat, že
Minuta: 12
všechny ostatní umělé zdroje se vejdou svým příspěvkem k našemu ročnímu ozáření zhruba do procenta. Zmínila jsem, že jedním z přírodních zdrojů ionizujícího záření, kterým kterému jsme vystavení, ať chceme. Nebo nechceme je kosmické záření před kosmickým zářením a nás chrání pouze vrstva atmosféry nad námi. Tím pádem je jasné, že kosmické záření nabývá na intenzitě s rostoucí nadmořskou výškou, protože tím se stává ta vrstva atmosféry nad námi tenčí a tenčí takže Vidíme, že od hladiny moře až někam po Mount Everest a máme rozdíl v intenzitě a kosmického záření. A zhruba 15 násobný
Minuta: 13
kosmické záření a je jedním z takových nechci říct problémů, ale zkoumaných míst třeba pro Pohyb ve Vysokých letových hladinách, takže u posádek, které létají transoceánské lety už je příspěvek kosmického záření ho den zájmu a stále větší zájem je věnován a příspěvku kosmického záření ve vesmíru, kde posádky vesmírných stanic a chrání pouze vrstva materiálu, ze kterého je a tato kosmické plavidlo vyrobeno.
Minuta: 14
Podíváme-li se na absolutní hodnoty. Můžeme opřít například ostudy, která byla provedena ve Spojených státech amerických v roce 2007 a tam vidíme jednu věc, která nás doprovází a údaje z České republiky. Už to také potvrzují, že značně narůstá podíl a Jaderných technologií, které Jsou používány v medicíně vidíme zejména poměrně značný průměrný roční příspěvek pro vyšetření počítačovou tomografii a takže znova se nám ukazuje, že největší
Minuta: 15
díl našeho průměrného ročního záření představují Přírodní zdroje s kterými toho kromě radonu v ovzduší budov můžeme dělat jenom málo, ale na významu stále více nabývají jaderné technologie v medicíně. ještě se můžeme podívat na jedno rozdělení a já to ukazuji proto abychom si vytvořili nějaký rámec pro úvahy o tom, jak přispívá jaderná energetika a jak přispěli a přispívají následky nehod a havárií. Vidíme, že Přírodní zdroje skutečně jsou tím největším přispěvatelem, i když postupně roste význam jaderných technologií v medicíně
Minuta: 16
a uvidíme také, jak přispívají milisievert. Za rok jednotlivé umělé zdroje, povšimněte si, prosím, porovnání a havárie v Černobylu a normálního provozu jaderných elektráren. Ve srovnání s zmíněnou a lékařskou radiologie a nukleární medicínu. Takže když si to shrneme Budeme se věnovat těm záměrně využívaným zdrojem ionizujícího záření tedy jaderným technologiím a tyhle technologie nám přinášejí spoustu příslibů významných přínosů v řadě už zmíněných oborů od medicíny až po energetiku, ale
Minuta: 17
Jsou to rizika pro zdraví a bezpečnost osob a životního prostředí a tahle rizika musí být náležitě už ošetřena, aby pravděpodobnost nějaké umím. S užití jaderných technologií byla tak nízké, jak je rozumně dosažitelné. Už jsme zmínili, že všechno začalo před 125 lety. Kdy jsme vstoupili do jaderného věku objevem wilhelma Konráda rentgen a následovaly Marie curie-sklodowská Antoine Henri becquerel a v první třetině 20. Století byly završeny prakticky všechny obavy, které posléze umožnily využívání jaderné energie pro získávání tepla a v lednu výrobu elektřiny.
Minuta: 18
Jaderná energetika má svojí odvrácenou tvář potenciální riziko jaderných elektráren spočívá a ve dvou věcech jednak v destruktivních schopnostech nekontrolovaně uvolněné jaderné energie, jaderná energie, takové zhruba milionkrát koncentrovanější oheň a tím pádem. Pokud ztratím kontrolu nad řízením štěpné řetězové reakce v jaderném reaktoru, velmi brzo a dojde k jeho zničení. To by nebylo takové drama. Kdyby nebylo druhé věci, kterou je. obrovské množství radioaktivních látek v aktivní zóně reaktoru během jeho provozu
Minuta: 19
To znamená, že my musíme napřít všechno úsilí k tomu, abychom zabránili poškození toho jaderného reaktoru a úniku radioaktivních látek do prostoru elektrárny a do jejího okolí. Nicméně jaderná elektrárny jsou a velmi specifická, ale přece jenom továrny jsou to složitá technická díla vytvořená člověkem a tím pádem je jasné, že v nich docházelo a bude docházet k poruchám a k nehodám. Trošku státech steaky v než k dnešnímu dni a je v provozu 442 jaderných reaktoru v 1
Minuta: 20
včetně České republiky, kde je v provozu v šest jaderných reaktorů velmi brzy se k těm 1
Minuta: 21
exkluzivní obor vyžaduje velmi rozvinutou infrastrukturu vysokou úroveň školství průmyslu je to obor s vysokou přidanou hodnotou takže ne všechny země jsou připraveny k tomu a ne všechny také chtějí a jaderné elektrárny provozovat ve světě momentálně ve výstavbě 53 dalších jaderných reaktoru Valná část z nich v Číně v Indii A v Jižní Koreji v Rusku kousek historie První já ne. No, ale která mnou v pravém smyslu slova, která tedy dodávala proud do veřejné sítě byla elektrárna tehdy sovětskému spuštěná v roce 1954 mezi
Minuta: 22
léty 1954 až 19. Set. Sedmdesát se budovala takzvaná první generace spíše prototypových jaderných reaktorů a počet provozovaných jaderných reaktorů začali dynamické narůstat. Zejména jako reakce na první ropná krize právě po roce 1970, kdy se začala budovat takzvaná 2. Generace, která už měla odchyt a ne. problémy, které doprovázely tu generaci první někdy okolo roku 1990 se počet provozovaných reaktoru ustálil na těch plus mínus 440 a tam se drží dodnes obrázku máme vyznačeny i tři velmi významné havárie,
Minuta: 23
které za těch skoro 66 let o jadernou Energetiků postihly. O všech si zkusíme říci něco podrobnějšího na první prý mají Island ve Spojených státech amerických v roce 1979, zmíněná 2 Černobylská, havárie tehdy v sovětském svazu dnes na Ukrajině v roce 1986 a zatím poslední významná jaderná havárie rok 2011 a japonské elektrárny Fukušima, daiči Co jsi k těm jaderným nehodám radiačním nehodám a haváriím říct. Platí a staré newtonovo, že cokoliv a fyzikálně
Minuta: 24
možné. Může se jednoho dne spát a tak přes veškerou péči, která je bezpečnosti jaderných elektráren. Věnována se to odvětví nehodám a haváriím nevyhlo a budeme-li jadernou Energetiků provozovat. Tak si musíme být vědomi toho, že pravděpodobnost další jaderné havárie nebude nulová. Faktem, ale je, že nehoda havárie s jinými zdroji ionizujícího záření s jiným jadernými technologiemi jsou daleko častější, než nehody a havárie na jaderných zařízeních s reaktory tady jaderných elektrárnách a ani tak takovéto radiační nehody havárie příliš časté nejsou. Podíváme se teď Trošku podrobněji
Minuta: 25
na to, jaké škody může záření, když se vymkne z regulace z kontroly na zdraví způsobit. Jednak je to často zmiňované zvýšené riziko vzniku nádoru, ale jsou tady i další takzvané akutní nebo deterministické účinky záření, jako popáleniny zákal oční čočky, nebo smrt dokonce v důsledku nemoci z ozáření, jak záření na organismus působí. Už jsme nakoukli, že to co nás zajímá je energie předaná s u buněčným strukturám, která může způsobit poškození a to poškození dna. Pokud není opraveno organizmus má velké schopnosti opravovat takováhle
Minuta: 26
poškození koneckonců v důsledku našeho vlastního metabolismu dochází k milionům poškození DNA v každé buňce našeho těla denně. Pokud ale Reparační mechanismy buňky, ne za fungují, tak to poškození může být tak vážné, že tu bulku zabije. na to je zase organismus připraven a Buňky nahrazuje. Pokud ale ta dávka záření tak velká, že těch buněk zabije příliš mnoho organismus to nestihne, pak se projeví zmíněné tkáňové reakce nebo deterministické účinky. Třeba ty radiační popáleniny ta druhá cesta, kam může neopravené nebo špatně upravené
Minuta: 27
poškození a vést je přeživší buňka, ale programovaná to znamená s jinou informaci, kterou nese ve svém životě dál vznikne mutace imunitní mechanismy organismu, ty mutace velmi účinně eliminují, ale nemusí se to povést ve 100 procentech případů a takovéhle přeprogramovat a buňka může způsobit nádorové onemocnění a pokud a je to buňka pohlavní, tak může tu špatnou informaci přenést i na potomstvo téhle skupině účinků, říkáme účinky stochastické. Prý se to zase shrneme, tak ionizující záření buňku, buď zničí nebo změní, pokud ji zničí mluvíme o deterministické účinku neboli tkáňových reakci.
Minuta: 28
Předsíňové reakci je buněčná a populace v závislosti na dávce zmenšování tím dochází k narušení funkce tkání při stochastických účinných se mění genetická informace v jádře buňky, ta buňka přežívá zachovává si schopnost dalšího dělení. A ten zkomolený program může s nějakou pravděpodobností vést ke vzniku nádoru při mutaci v zárodečných buňkách je možný vliv na potomstvo. Jack stochastických účinků a to je velká trable, kterou s vysvětlováním rizik ionizujícího záření. Máme se pohybujeme v pravděpodobnostní oblasti a jakmile začínám pracovat s pravděpodobností, tak i lidi dobře matematicky vzdělání. Občas mají interpretační problém.
Minuta: 29
Zkusme si něco k těm stochastických účinků říci ve smyslu toho Jaké je riziko vyvolání onkologického onemocnění právě ionizujícím zářením. Bohužel stále ještě pravděpodobnost úmrtí na rakovinu v populaci a jedna ku čtyřem 25% I při vysoké úrovni zdravotní péče každý třetí z nás rakovinu dostane v průběhu svého života a každý čtvrtý na ní zemře. Kdybychom hypoteticky vystavili ozáření 110 na Fever to pak pravděpodobnost úmrtí vzroste na 25 a půl procenta. Teď nastává subjektivní posouzení toho rizika, což je ošemetná záležitost, protože pro někoho
Minuta: 30
ten nárůst na 25 a půl procenta je zanedbatelný a máme nad tím rukou a pro někoho je to subjektivně nepřijatelně mnou ještě navíc je tam další problém, my nemůžeme říci zase udělám hypotézu o záříme skupinu lidí nelze určit, která konkrétní osoba to rakovinou v důsledku ozáření onemocní a která Ne to se vždycky dělá pouze statisticky na základě epidemiologických studií. Ještě navíc, pokud se dávky, kterým by Tahle skupina byla vystavena budou pohybovat pod těmi 100 milisievert nemáme nástroje. Jak rozeznat to převýšení od relativně pořád ještě vysokého přirozeného výskytu nádoru v nikterak. Ne
Minuta: 31
ne přidat ně tedy populaci. Připomínám, že naše průměrné roční ozáření ze všech zdrojů se pohybuje na úrovni zhruba tří až pěti milisievert. A to když se podíváme, tak nám vyvolává pět případů. Přídatných případu ujme. To znamená, že z těch 25 tisíc zvedne ten jeden. Počet postižených ujmu na 25500 mi procenta není nejmenší šance to detekovat ani na úrovni 10 miliard tahanice, kde dokážeme rozeznat
Minuta: 32
nějaké zvýšení v důsledku ozáření někde okolo těch 100 ml vrtu, což už je dávka, se kterou se běžně setkáváme. Zkoumání rizika jaderných technologií ionizujícího záření má velmi dlouhou konzistentní historii, o čem se jich záření máme spoustu zdrojů, jednak studie lidských populací, která je z nějakého důvodu byli ozářeny. Takovou tou nejvíce známou jsou přeživší po výbuších v hirošimě a Nagasaki. Dalším možným zdrojem jsou klinská porovnání pokusy na zvířatech a maliňáka a extra Polance na člověka pokusy
Minuta: 33
na buněčné úrovni obrázek. Lidské ruky nám ukazuje úplně nejčastější poškození zářením, se, kterým jsme se mohli setkat za těch 125 let. To byly řekněme stovky případů. A to jsou a radiační popáleniny. Mluvím, ale o havárii jaderné elektrárny nemůžeme zapomenout na další možné následky, které se už méně vztahují k jednotlivcům. Při úniku radioaktivních látek z jaderného reaktoru. Dochází ke kontaminaci životního prostředí, vždycky to znamená velké ekonomické ztráty a vždycky to znamená zásah do života lidí v důsledku nutnosti ochranných opatření, jako je třeba evakuace nebo
Minuta: 34
přesídlení. Co vidíme na obrázku? Tenhle obrázek nám ukazuje množství lidí, kteří žijí do 75 kilometrů od jaderné elektrárny a vidíme a něm jeden z možných důvodů proč A třeba státy Beneluxu a nebo Lucembursko, které žádnou jadernou elektrárnu nemá nebo a část Německa a jsou k jaderným elektrárnám, ne příliš přátelské naklonění, protože Vidíme, že úřady jaderných elektráren do 75 km žije více než 5 některých případech i více než 10 milionů lidí, pro které by bylo v případě vážného úniku třeba
Minuta: 35
zajistit ta ochranná. Jaderný reaktor je opravdu velmi mohutný zdroj záření celková radioaktivita v běžícím jaderném reaktoru je někde mezi 10
Minuta: 36
někde mezi 10
Minuta: 37
to co se na ten elektrárně děje. Je z hlediska lidí v okolí úplně bezvýznamné trošku významné hodně významné a nebo je to katastrofa. A vznikla tady osmistupňová a škála závažnosti událostí na a jaderných elektrárnách. Vidíme, že se pohybujeme od nuly, což je odchylka bez vlivu na bezpečnost až po trojku v oblasti, kde žádný vliv na lidi ani v elektrárně ani v okolí nepředpokládáme mezi trojku a čtyřku vede hranice mezi poruchou a havárií ještě pořád ta havárie nemusí znamenat vliv na okolí a ty vážné havárie, u kterých budeme mluvit bude
Minuta: 38
stream Island na vstupní pět panon. Černobyl a Fukušima na tom nejvyšším stupni tady stupně 7 Podle definice pojišťoven je jaderná havárie vždycky katastrofu, protože pojišťovny vzniklo tou lloydu definují katastrofu jako hromadné neštěstí, které je příčinou smrti více než 20 lidí negativně ovlivní více než sto lidí nebo škody přesáhnou 10 milionů dollarů, tohleto já u jaderné havárie vždycky splněno. Naši, nedá se nic dělat. Omlouvám se našim úkolem je
Minuta: 39
za každou cenu. Zabránit úniku. radiace z jaderného reaktoru a případně už vidím, že se nám to nepodaří, tak přijmout adekvátní opatření na ochranu lidí v elektrárně a v okolí co musíme udělat zastavit štěpnou reakci, protože její nekontrolované rozvoj bez znamenal destrukci a možný únik destrukci zařízení a možný únik radiace. Když zastavíme štěpnou reakci, tak nezastavíme jaderné reakce radioaktivní přeměny v produktech štěpení, vzniká takzvané zbytkové teplo, které musíme odvádět, protože toho tepla vzniká poměrně dost a
Minuta: 40
kdybychom jaderné palivo i po zastavení štěpné reakce nedokázali chladit, pak by velmi brzo porušilo integritu celistvost reaktoru. 3. Cílem. A to je ten ultimátní cíl je to, že musíme zabránit zničení či poškození poslední bariéry, to znamená ochranné obálky a musíme se snažit zabránit úniku radiace mimo elektrárnu celému tomu systému bariér, které vidíme na obrázku, které drží radiaci radionuklidy tam kde mají být to znamená v jaderném reaktoru a a komponentách takzvaného primárního okruhu a celému systému těch mnohonásobných bariér
Minuta: 41
se říká ochrana do hloubky, což zní taky docela odtažitě, ale ono to má docela dlouhé historické kořeny. Tady jsou můžeme podívat na středověký hrad či tvrz a systém těch jednotlivých vodních příkopů hradeb Parkánu a podobně, ne měl za cíl nic jiného než ochránit to nejdůležitější část to znamená obytnou budovu majitele hradu, kde měl také své cennosti, kde měl svoji manželku a před vznikem nepřítele předmětu tím nepřítele. takže ten systém hradeb a dalších ochranných staveb
Minuta: 42
je velmi analogický to je ochráněno hloubky u jaderného reaktoru. Akorát že u toho hradu bylo třeba zabránit proniknutí nepřítele uvnitř do reaktoru pomocí bariér bráníme úniku radioaktivity ven. A teď se teda koukneme na ty tři zmíněné velké havárie jaderných elektráren, které se nějakým způsobem zapsaly do osudu jaderné energetiky a Přinesu jí Mimochodem také veliká poučení a veliké zvýšení bezpečnosti. Byla stěhování byla jiná každá měla jiné příčiny jiné následky a také.
Minuta: 43
Jiná z toho odvozená poučení Prima Highland 28. Března 1979 řetěz jsem různých selhání zařízení a chyb obsluhy došlo k velmi významnému roztavení paliva Avia daném reaktoru na stream Island Trimont je pro nás vzorová havárie v tom pohledu, že přes velmi vážné poškození paliva roztavení paliva v reaktoru došlo na A3 Prima Island, velmi mi zimu úniku do okolí a prakticky
Minuta: 44
k žádným důsledkům a co se týká a poškození z záření ani pro personál tím méně pro lidi v okolí. Dream Island je pro nás zajímavý i tím, že je to stejný typ reaktoru byť od jiného výrobce jako jsou reaktory, které provozujeme v České republice, tím pádem se dá říci, že teď tlakovodní reaktory chlazené moderované lehkou vodou jsou z hlediska bezpečnosti velmi robustní, pokud je tam dobře použita, ona zmíněna ochrana do hloubky tady vidíme jenom schématicky náčrt toho, jak to má s palivem v reaktoru trimm Highlander dopadlo. Poté co se podařilo tu havárii zvládnout, roztavilo se něco mezi 50 60 procent paliva v reaktoru,
Minuta: 45
že hodně a skutečně je. Vidět, že že ta elektrárna Dobře vyprojektována dobře postavená a a obsluhuje lidé, kteří nepropadnou i v mimořádné situaci panice a tak se i velmi vážná havárie dá zvládnout, takže lidi ochráníme. Takhle to má vypadat, když nádherná elektrárně něčemu. Ošklivá mu dojde katastrofa tam byla, protože společnost Metropolitan Edition provozovatel té elektrárny utrpěla škodu mezi miliardou ve 2
Minuta: 46
že maximální dávka pro lidi v okolí nedosáhla ani jednoho milisievert, u což je Mimochodem roční limit ozáření pro obyvatelstvo. A pár obrázků a jsem měla v životě to štěstí, že jsem mohla navštívit postupně všechny tři ty havarované elektrárny, tak tohle jestli mají Island kde blok 2 bloky 1. Byl v provozu ještě loni a z ekonomických důvodů a byl odstaven blok 2. Tady vidíme bloku u dozoru bloku dva tady nám ředitel, který maj i lendu ukazuje, co všechno selhalo v průběhu a káva. Možná poznámka
Minuta: 47
pod čarou pro lehké řekněme odlehčení tři týdny. Před havárií si málem doubalová Americe uveden do kina a film, který se jmenoval čínský syndrom a neboli China syndrom v hlavních rolích. Jack Lemmon n Jane fondová, který popisoval poměrně realistické s hollywoodskými efekty a právě roztavení paliva na nejmenované elektrárně tvůrce filmu byly poměrně dost osazení, že něco takového se na jaderné elektrárně nemůže stát. A netrvalo to ani tři neděle. a tak Černobyl, to je referenční havárie z jiného důvodu, to je úplně nejhorší scénář havárie jaderného reaktoru, který
Minuta: 48
si doma nemám představit a úplně nejhorší měkka následky, se kterými jsme se setkali. Pokud jste viděli seriál Černobyl, tak víte o co jde. Pokud toho neviděli, tak ho vřele doporučuji ke shlédnutí, protože ještě pořád jsem ohromena tím, co se tvůrcům toho seriálu hlediska vyprávění příběhu Černobylu povedlo 26. Dubna 1986 nad ránem, dva výbuchy, zničili Reaktor 4 bloku jaderné elektrárny. Tahle ta katastrofa jako spousta věcí v životě člověka byla zapříčiněna dobrými úmysly. Protože před odstavením reaktoru do pravidelné
Minuta: 49
údržby bylo cílem provést ověření dodávek elektřiny pro čerpadla chladící čerpadla primárního okruhu za setrvačné holubů turbíny. Cílem bylo udržení chodu čerpadla, tedy zajištění chlazení reaktoru při výpadku elektřiny po dobu asi minuty, než naskočí diesel agregátory, které by tu dodávku proudu pro bezpečnostní systémy elektrárny převzali. Obsluze reaktoru se z různých důvodů, které jsou poměrně realisticky popsány v seriálu nepodařilo ten pokus zvládnout a nepodařilo se jim V konečném důsledku zvládnout štěpnou řetězovou reakci, která
Minuta: 50
se rozběhla nekontrolovaně a to množství uvolněné energie dokázalo tedy tímto způsobem zničit. To se díváme se shora fotografie Igora kosti, na kterých dokumentoval příběh Černobylu po skoro 25. Let. Takovýmhle způsobem byla budova toho čtvrtého bloku a Reaktor vlastní zničen tady vidíme ještě detailnější záběr z vrtulníku na zničené zcela zničené zařízení a Fela volný průchod radioaktivity do atmosféry aktivita byla vynesena až do výšky skoro kilometr a vzdušným prouděním a se roznesla prakticky po celé Evropě. Havárie měla řadu příčin 1
Minuta: 51
kg vlastní chyby projektu, protože to je Reaktor byl původně vojenský byly tam zmíněné chyby operátorů nízká kultura bezpečnosti, to znamená málo respektu a málo pochopení pro to co pa elektrárna. A proč dělá a co se s ní dělat? A proč nemá seriál Černobyl ukázal jednu a důležitou věc. A to že na té havárii se podepsaly politické souvislosti atmosféra ve společnosti. A na té doby a tlak prostředí. Když se podíváme na širší souvislosti. Tak snad o havárii stojí. Celá řada příčin. Ono to tak většinou u Velkých průmyslových
Minuta: 52
katastrof bývá, zmínila jsem jednoduchý vojenský Reaktor, jak pro civilní tak pro vojenské účely. Byl tam jako vždycky v té době spěch na uvádění do praxe na splnění socialistických závazků nebyl čas na analýze a zlepšení ministerstvo středního strojírenství Manson, máš bylo součástí vojenského komplexu a tím pádem se projevovalo i nedostatečné financování proto Mírové využití jaderné energie. Naštěstí asi většina z Vás nepamatuje atmosféru. To je dobrý, já bohužel ano. U nás to nebylo tak dramatické, ale zase seriál Černobyl. Ukazuje to. Kulturu
Minuta: 53
utajování oddělování izolaci znalosti nemožnost vidět věci v kontextu nemožnost integrovat jednotlivé aspekty bezpečnosti a vědět proč. Lidé v celé té byly opravdu na úrovni izolovaných znalostí a potom dát si věci dohromady. A nebylo úplně snadné, když se o to řada z nich poctivě snažila velmi dobře v tom seriálu vidíme důležité příčiny, které k havárii nevedly přímo, ale přesto se nedají opomenout. To znamená boj o moc a vliv osobní zbabělost některých hráčů a na druhou stranu zase v tom seriálu. Uvidíme poctivé vědce, kteří měli
Minuta: 54
upřímnou snahou o o potřebnou ho otevřenost. Když se zastavíme u následků, tak on je vlastně doufám, že to nezní příliš cynický a nejsou tak dramatická, jak by ses některých publikacích některých novinových titulků, ale koneckonců v některých fotografií mohlo zdát akutní nemoc z ozáření byla potvrzena u 134 pracovníků elektrárny hasičů, kteří se snažily uhasit požár grafitového moderátorů 31. Z nich zemřelo bezprostředně po nehodě z toho 28 na následky ozáření 2. Díl a traumata dřív, než se stihla ta nemoc z ozáření projevy a nešťastní strojník Valerij choděmčuk, ten je pohřben někde
Minuta: 55
v hlubinách Trosek 4 černobylského bloku. Nemáme úplně čerstvé údaje, ale v průběhu 20 let po nehodě zemřelo na následky ozáření dalších 19 lidí z téhle skupiny. Likvidátoři to znamená těch, kteří se podíleli na vyčištění areálu, tak abych zbývající tři bloky mohly být uveden do provozu, kteří se podíleli na stavbě ochranného krytu známého sarkofágu u těhle těch více než šest tisíc lidí se podařilo udržet dávky rozumně nízké řádu stovek, což je srovnatelné. S celoživotní dávkou
Minuta: 56
při typickém přírodním pozadí. Když říkám rozumně nízké tak Samozřejmě s ohledem na situaci, co se týká lidí z 30 km zóny aspri pěti, tak většina těch kteří byli evakuováni dostala ráfku menší než 250 ml vrtu, to znamená. Z těhle těch šesti se neprojevila na a z těch zhruba 250000 evakuovaných a se neprojevila žádná akutní čas na radiační poškození, co se projevilo v důsledku vysokých dávek jódu nebo s jódu ve štítné žláze byla rakovina štítné žlázy u dětí máme zaregistrováno něco okolo sedmi tisíc případů rakovina štítné žlázy, ale velmi dobře léčitelná,
Minuta: 57
takže když je včas diagnostikována. Většinou to mrkni nevede. Takže z téhle skupiny bohužel tedy, ale bylo zaregistrováno 15 úmrtí. Očekává se, že v důsledku Černobylu. Za období 70 let poté havárii na zhoubné novotvary zemře několik tisíc dalších lidí. Zdůrazňuji, že v průběhu 70 let poté po té havárie velmi významné ekonomické ztráty, které dodneška Ukrajinu Bělorusko a Rusko, tak tu část Ruska bransk oblast velmi výrazně zatěžují o to je to tvrdší, že jsou to poměrně chudé země. Berou jsem velikánské diskuze o tom, jaké jsou počty
Minuta: 58
obětí právě za těch 70 let po havárii tady tyhle odhady se pohybují fakt ve velmi širokém rozpětí takový realistický vycházející se znalostí koeficientu rizika pro Co vyvolává onkologická onemocnění hovoří o nějakých 10 až 20 tisíc lidí, co znamená 125 až 250 oběti za rok zase, abychom se dostali do nějakého kontextu v České republice a nemá to vůbec nic společného s cernobylem. Bohužel na rakovinu. Míra 28 tisíc lidí ročně, pak už existují takové kontroverznější odhady, které mluví o nějakých 60 tisících možných obětí za těch 70 let. Odhal se, kterými jsme se kterým jsem se ale také v několika publikacích setkala hovoří
Minuta: 59
o milionů vyvolaných rakovin, což je zhruba 12,5 jsou by ti za rok. Můžeme si to porovnat s počty obětí za rok z různých příčin a například celosvětově motorismus a něco přes milion utonutí. 360000, co bych ještě uvedla kouření. Asi tak šest milionů. Takže Vidíme, že když ta čísla bez kontextu vypadají otřesně možná Cynická je to říkat, tak i ten kontroverzní, ale dokonce i ten had, který je zcela jistě řádově přehnaný vlastně v porovnání s tím. Z jakých příčin nás lidé opouštějí je
Minuta: 60
nechci říct nízké. To určitě ne. Protože každá a vyvolala a každá předčasná smrt ještě tragédie zejména pro příbuzné a blízké toho zemřelého, ale přesto je dobré si ten kontext uvědomit. Ono taky ne. Stačí jenom počítat mrtvé, protože dopady na zdraví lidí na životní prostředí určitě charakterizují tu černobylskou havárii jako nejvážnější jadernou havárii v historii stejně vážnější byly dopady rozporuplných informací a zejména to obrovské přehánění, které jsme viděli v těch šílených odhadech počtu obětí, takže obrovské přehánění občas rozsahu následků v médiích v řadě pseudovědeckých publikací a faktem
Minuta: 61
je, že už dneska se celkem Jasně pracuje s tím, že ty psychologické dopady. Častokrát horší než následky ozáření vlastního. A poslední havárie, které se budeme věnovat Fukušima Fukušima v roce 2011 11. Března 2011 v 14
Minuta: 62
Richterovy škály jedno z největší zaznamenané zemětřesení v historii lidstva se nacházela nacházely čtyři jaderné lokality onagawa. Zmíněná Fukušima daiči Fukušima dinghy a tokaj a až na fukušimu dai-ichi všechny ostatní reaktory v těch třech zbývajících lokalitách po havárii přestáli v dobrém stavu jenom pro připomenutí to co zapříčinilo. Těžké poškození a velký únik radiace do okolí elektrárny Fukušima daiči byla obrovská síla přírody napřed. To zemětřesení a pak přílivová vlna. Podařilo
Minuta: 63
se ještě pracovníkům elektrárny zachytit přílivovou vlnou, která na tu elektrárnu udeřila a zatopila jí z valné části a zejména její důležité systémy zemětřesením a ta elektrárna zůstala prakticky kromě výpadku proudu nedotčena. To co jí dostalo do kolen byla ta přílivová vlna. No a Co bylo asi Hlavní příčinou kořenovou bylo podcenění možné výšky přílivové vlny a v té oblasti. Fukušima japonštině znamená šťastný ostrov. Proč šťastný ostrov celé To pobřeží z Ameriky sundají je vystavován poměrně často vysokým přílivový
Minuta: 64
vlnám někdy až 40 m za dobu, kdy je to zaznamenává. No asi za posledních 500 let okolí fukušimy. Nikde nebylo zasaženo přílivovou vlnou vyšší než 4 m. Takže proti záplavové bariéry byly do výšky 6 m, ale ta přílivová vlna, která přišla tentokrát miláček metrů 14. Tady vidíme. Jak v důsledku toho, že nebylo možno? Kvůli zatopení a ztrátě elektrického napájení ze všech možných zdrojů a zajistit chlazení reaktoru. Tak jak následné výbuchy vodíku poničily tři bloky a jaderné elektrárny Fukušima daiči. tolik jsme viděli 13 března co říkali něco je hodně špatně ono nám to může
Minuta: 65
tady máme ten nešťastný 4blok který byl v té době v octávce a velmi utrpěl tím že klimatizací nebo vzduchotechnikou lépe řečeno se tam dostal vodík a ze třetího bloku ono nám to může něco připomenout že tohle jsme viděli v Černobylu tohle jsme viděli ve Fukušimě ale polomost je jenom vnějškové protože to na co jsme se dívali ve Fukušimě byla zničená a provozní budova ochrana obálka reaktoru Černobyl a mimochodem žádnou ochranu obálku kolo reaktoru neměl zůstala Po dlouhou dobu nepoškozená a plnit funkci krabičky poslední záchrany a bránila rozšíření radiace
Minuta: 66
mimo prostory na toho havarovaného bloku nebo těch havarovaných bloku rozdíl mezi fukušimou a černobylem je v tom, že Fukušima měla docela dobře na projektovaný ten systém bariér, kterému se říká ochrana do hloubky. Zemětřesení a tsunami znamenaly přes 25 tisíc obětí a ať už tedy jsou to přímo mrtvý nebo doposud pohřešovaní a nebo zranění. Důležité je, že na následky ozáření ve Fukušimě a v jejím okolí nezemřel nikdo. Jaká jsou tam dosavadní poučení přes všechno úsilí znalosti schopnosti
Minuta: 67
nemůžeme jadernou havárií nikdy zcela vyloučit a musíme být schopni případně zvládnout tak aby lidé v okolí byli postižení co nejméně. K vážné havárii. Může dojít v důsledku mnohočetného selhání zařízení, které také může být a to je poučení, které nám ta Fukušima přinesla vyvoláno extrémní přírodní události. Co bylo ve Fukušimě také bodové? Může dojít k havárii více bloků ze stejné příčiny a ve stejné době. Může být nezbytná tu havárii zvládat i při takřka totální destrukci podpůrné infrastruktury tabulku na infrastruktura byla zničená v okolí elektrárny zemětřesením a tou přílivovou vlnou a klíčovým předpokladem je správné pochopení aplikace principu ochrany do hloubky a dostatečná propustnost
Minuta: 68
jednotlivých bariér. A když se jenom krátce podíváme na porovnání Černobylu a fukušimy připomínám v Černobylu havarovali jeden Reaktor ve Fukušimě došlo k úniku ze tří reaktoru. Tak vidíme, že kontaminovaného území a pro fukušimu asi 50 krát menší než jednomu Černobylu velikost úniku procesu u mayotte jako hlavní radionuklidy a je pro zimu fukušimy 7 krát menší proj od 12 krát menší. A co se týká ozáření tak pro Dávku na štítnou žlázu s ní asi je to jako příklad ve Fukušimě je ta dávka zhruba 20 x 20 krát menší.
Minuta: 69
Co říci závěrem? Jaderná energetika dokáže a viděli jsme to být jak dobrým sluhou taky zlým pánem. Záleží na tom s jakým pochopením a s jakým respektem a s Evou pozorností se k ní chovám a já v tomhle kontextu ráda používám fotku z muzea letectví ve švýcarském bernu, kdy se tomu dvouplošníku Blériotova typu, jak postavil do cesty strom a k tomu tam mají komentář letectví, jako takové není nebezpečné. Ale nikdy nám neodpustí lehkomyslnost nekompetentnost nebo nedostatek pozornosti. To platí úplně stejně
Minuta: 70
i pro jadernou energetiku a našim úkolem všech těch, kteří se okolo jaderných elektráren a a jaderných technologií pohybují je, aby vždycky zůstali dobrým sluhou. A ne vstávali s tím zlým pánem. Děkuji vám za pozornost a těším se na vaše dotazy. Tak paní doktorko, my vám taky moc děkujeme za velmi zajímavou přednášku dotazů tady máme spoustu a jsme zvědaví na odpovědi. Tak pojďme začít Josef Štěpánek by se vás rád zeptal pomineme-li havárie elektráren, objevil se v historii havárie spojené s uskladněním jaderného odpadu je hrozbou pro budoucí generace, nebo se není čeho bát. Tak s uskladněním, to si žádnou nevybavuji, ale vybavuji se. Já na té stupnici
Minuta: 71
závažnosti události v jaderných zařízení jsme ji viděli a na stupni číslo 6 událost, ke které došlo nebo havárii nebo i katastrofu, ke které došlo v roce 1957 a na Sibiři v sibiřském kyštymu a to byl závod na přepracování jaderného paliva. Vyhořelého a při manipulaci s těmi produkty přepracování nám došlo k přehřátí a velmi významné kontaminaci životního prostředí a došlo tam HK dosud ne úplně jasná mu počtu poškození. Já jsem ten kyštym nezmiňovala, protože to nebyla jaderná elektrárna, ale je je to vlastně na té stupnici inéz jediná šestka.
Minuta: 72
Porně Tak opět z Štěpánek má kvalitní dotazy dostali hodně hlasů, co se stane s jaderným odpadem, který se v minulém století naházel či napadal na dna oceánu Existují nějaké studie, jakým způsobem ovlivňuje tamní ekosystémy. Velmi se tím zabývají severské státy třeba Norsko Švédsko částečně i Finsko, protože mají blízko právě Deponie řekněme vysloužilých reaktoru ruských sovětských jaderných ponorek. A co se stane s jaderným odpadem v oceánech. No teď to řeknu velmi cynické. Oceány mají obrovskou chladící schopnost obrovskou, takže najít nějaké
Minuta: 73
měřitelné koncentrace radionuklidů, která by pocházeli z těhle těch deponii a se zatím nepovedlo. a v Brně Tak mrkni czudek by se chtěl zeptat, co si myslíte o získávání energie z jaderné fúze mají tokamaky budoucnost. Já doufám, že mají a doufám, že se podaří BN tak 10 zprovoznit 1. Velký fúzní Reaktor ve francouzském kareshi Reaktor, který se jmenuje it a který má ukáže dokážeme získávat teplo, nejenom štěpením těžkých jader atomu ale slučováním jader lehkých, pokud se to podaří a pokud se podaří z tohohle teplá vyrobit elektřinu, což ještě nebude tak jednoduché, tak máme
Minuta: 74
na řadu tisíc let vystaráno, co se týká zásobováním a elektřinou. Tak to zní jako optimistická budoucnost aspoň pro jednou další otázku máme od Petra. Dobrý den berou Češi dostatečně vážně Radon. Není to pro nás větší hrozba, než jaderný odpad havárie jaderných elektráren a podobně a nemůže v tomto dělat súro více. Děkuji, já si myslím, že za více než 30 let Československého a českého radonového programu jsme povědomí a Čechů o závažnosti příspěvku radonu AK našemu průměrnému ozáření dostatečně zvýšily na Letné radonový program. Kromě toho, že se vyhledávali stavby. Swiss cíleně vyhledávali
Minuta: 75
stavby s vysokými koncentracemi, ať už v důsledku podloží a nebo v důsledku stavebních. Také umožňovala stále umožňuje částečně financovat sanační opatření z příspěvku státu to co nabízíme. Dneska je pro zájemce měření koncentrace radonu v objektu zdarma, udělali jsme poměrně bych řekla hezké webové stránky, které ty informace shrnují shrnují také informace o tom a jak a stavět nové objekty v případě, že si chce stavebník postavit v místě, kde je zvýšené riziko průniku půdního radonu. Samozřejmě,
Minuta: 76
že se vždycky dá dělat víc a navíječ za každý námět tak Jirka by se vás rád zeptal má Česká republika jasnou vizi ohledně budoucího využívání zdrojů energie tradiční jádro obnovitelné zdroje a podobně je tato strategie případně k dispozici. Ano tahle strategie je k dispozici a na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Jmenuje se Státní energetická koncepce a Google to najde. Několikrát jsem ho ověřovala poměrně jasno máme máme jasno v tom, že co se týká výroby elektřiny v tomhletom století, nebo aspoň do půlky to ale století a se
Minuta: 77
budeme spoléhat na tři základní zdroje a to je jádro obnovitelné zdroje plynové elektrárny, přidá se k tomu ještě malý podíl uhlí víme, že Přichází do zásadní debata o tom, když jsem uhlím Česká republika úplně skončí alespoň v elektroenergetice, takže u toho řekněme mixu jádro obnovitelné zdroje plyn tam jde o to stanovit si podíl těch jednotlivých možností, což není nic jednoduchého. Státní energetická koncepce aktuální předpokládá v roce 2040 45% jaderné elektřiny zhruba 30 z obnovitelných zdrojů zbytek z plynu s malinkým zbytečně uhlí.
Minuta: 78
Další otázka od Josefa Štěpánka, ten má dneska svůj den. Co přesně u jaderné elektrárny znamená údaj plánovaná životnost. A proč je to u Temelína jen 30 let. Jaké jsou části stárnou nejrychleji a systémy a komponenty, které jsou obtížně vyměnitelné a nebo vůbec nevyměnitelné ten předpoklad 30 let a pochází z doby před 40 nebo 50 let a kde vaše znalosti materiálového inženýrství a ještě nebyli a tak dobré, jako jsou dneska a tím pádem se konzervativně předpokládala pro reaktoru nádobu a některé další součásti a provozní životnost 30
Minuta: 79
let. Ono to ještě Mělo i ekonomickou stránku věci a protože do toho vstupovala. Jo a o tom Za jak dlouho se tahle, která na zaplatí a něco málo viděla? Já jenom připomenu všem, kdo se třeba připojili později nebo nezachytili odkaz na otázky, můžete pokládat otázky a hlasovat pro ty nejlepší na adrese Slide slido.com lomeno jádro. A pojďme na další dotaz Martin Moravec by se rád zeptal ohledně dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech. Sama jste řekla vymahatelnost evropského práva v Rusku není jednoznačná není toto důvod pro vyloučení Ruské federace z tendru. Díky. To je pro mě obtížná otázka, protože naším úkolem jako
Minuta: 80
státního dozoru nad bezpečností je hodnotit. Právě to co jsem co máme v názvu a existují, ale i jiné bezpečnosti, než je ta jaderná například energetická bezpečnost například řekněme geopolitická bezpečnost a patří do toho i ta vymahatelnost práva a tohle by mělo jako kritérium. No hodnocení těch uchazečů, kteří se do toho tendru přihlásí vstupovat poměrně jednoznačně a oni by si toho měli být vědomi. Já nejsem velký přítel to někoho dopředu vylučovat. Ale jak říkám. Ta zadávací dokumentace by měla být napsána tak aby bylo jednoznačné. že vymahatelnost práva bude kritérium a bude mít nějakou váhu a
Minuta: 81
ne malou což nám umožní ne vyloučit ale posunu v pořadí Když to dobře uděláme hezky řečeno Gábina Dobrý večer, pamatujete si, co jste dělala v den havárie v Černobylu. V 5
Minuta: 82
a do útvaru, který se zabýval právě radonem. Což já jsem tehdy vůbec nedohledal. A jaké velké téma to je a strašně mě to nudilo. Tak jsem si říkala No dobře, tak se taky porozhlédnu, co bych mohla dělat se svým vzděláním a malou praxi jiného a když jsem se začal rozhlížet přišel černobíle a už jsem u té ochrany před škodlivými účinky záření vstala. Tak aspoň jedna z pozitivních vlivů Černobylu v se dalo říct, tak moji mít Boha ne, kdo by podle vás měl dostavit jadernou elektrárnu Dukovany a co si myslíte o novém projektu jaderného reaktoru společnosti terapeur financující asi v že financuje Bill Gates. Kdo by měl dostavit jadernou elektrárnu Dukovany ten kdo má nejlepší nabídku přece pardon. Já si já se moc omlouvám, já jsem se nechtěla vysmívat
Minuta: 83
jsem dokonce ani usmívat. Ale já nemůžu mít favorita. To se prostě pro toho kdo bude prostřednictvím svého týmu rozhodovat o licenci nepatří. A tak a teda Power 11 nadějných možností takzvaných malých inovativních reaktoru, uvidíme. Kam se dopracuje ten koncept vypadá hezky, jestli se vám podaří převrátit do něčeho. Použitelného v průmyslovém měřítku, tím lépe. Lenka Kudrnová by se vás ráda zeptala. Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co si paní Drábová myslí o masovém turismu v Černobylu. Děkuji za odpověď a děkuji za moc zajímavou přednášku Lenka. Tak děkuji za laskavá slova. turismus v okolí Černobylu a v Černobylu napřímo
Minuta: 84
Není to nic úplně neobvyklého, protože řekla bych cesty za městy duchu jako pozůstatky lidské činnosti, například doly na Aljašce nebo A teď mi vypadlo, kde to v tom Japonsku vlastně je taky pozůstatek průmyslové činnosti. To fakt není nic neobvyklého koneckonců ten tak zvaný Urbex je dneska hodně populární. Takže ten Černobyl je Velmi specifický a velmi zajímavý pro ty co přitahuje Urbex, já v tom neshledávám nic špatného už z toho důvodu, že jak jsme si řekli Ukrajina
Minuta: 85
na tom ekonomicky není nejlépe, tak ti turisté tam aspoň přinesou nějaké peníze. Další otázka dvě za Štěpánka proběhl po havárii ve Fukušimě nějaký celosvětový audit, jestli nehrozí podobně závažná havárii jinde, které elektrárny aktuálně patří k těm méně bezpečné. Tak přinejmenším v roubence Evropský audit. Jmenoval se zátěžové testy, který posuzoval a jak odolné jsou evropské jaderné elektrárny vůči podobným situacím, které nastaly a ve Fukušimě tím nechci říci, že až na výjimky v Evropě hrozilo tsunami, ale zemětřesení přece jenom nějaké. Ano extrémní počasí přece jenom nějaké Ano, se kterým
Minuta: 86
a třeba ty původní projekty taky úplně nemuseli počítat a závěr těch zátěžových testů je takový, že našli prakticky každé elektrárny nějakou možnost dalšího zodolnění a ale neshledali nic, co by nám umožňovalo říci, která Elektrárna je více nebo méně bezpečná. To se prostě nedělá, protože tu bezpečnost tvoří, ale tak složitý systém různých aspektů, které se i vzájemně mohou vyvažovat já. Vždycky říkám, že a měla jsem to štěstí, že jsem navštívila těch elektráren poměrně dost a že všechny právě jako poučení z těch havárii, o kterých jsme mluvili mají vysokou úroveň bezpečnosti.
Minuta: 87
Tak otázka od Vítka vyhořelé jaderné palivo je nutné bezpečně u schovat. Je možné bezpečně demontovat také celý jaderný reaktor a nebo je to také monumentální vzkaz budoucnosti a To určitě možná já už jsme viděli několik příkladů toho jak se jaderná elektrárna demontuje na zelenou louku. Valná část toho co jaderné elektrárně je vůbec radiací do kontaktu nepřijde. Já bych řekla 80 možná 90% materiálu s radioaktivitou ani nezavadí a z těch zbývajících tak řekněme 20% sítě. Docela velká část kontaminovaná tak nízko, že se dá pomocí speciálních metod recyklovat a pak jsou tam
Minuta: 88
části, ale jsou objemové hmotnostně poměrně malé, které skutečně budou muset spolu s tím vyhořelým palivem být uloženy do hlubinného úložiště. Tak další Otázka je na poli jaderné energetiky ještě stále co vynalézat jsme na obzoru. Nějak jsou na obzoru nějaké nové objevy, na které se těšíte a které by výrazně ovlivnily celé odvětví. No jestli já se na něco těším, ale už se toho asi nedožil je opravdu komerční elektrárna s fúzní reaktor. Můžeme dostat optimisticos a dožití týče, ale uvidíme. Tak proč rodinný dům vyzařuje velké dávky radonu, ta se Martin czudek, ráno se do staveb dostává. Jednak z půdního vzduchu. Kde ho mohou
Minuta: 89
být poměry, kde může mít mírně vysoké koncentrace a jelikož stavba a dobře založená špatně od izolované základy, tak se může do budovy dostat a může se do budovy ráno vstát i ze stavebního materiálu jsme v České republice měli dva poměrně známé případy vysokých koncentraci radonu v důsledku stavebního materiálu a to byla byly díly pro takzvané domky start vyrobené z lineckého. Betonu s vysokými koncentracemi a uranu a rádia a panely prefabrykowane z takzvaného Poříčská ho porobetonu. Česká republika se totiž vyznačuje tím, že
Minuta: 90
má a v podloží poměrně vysoké koncentrace radionuklidů, Zora nové řady, takže i to spalování uhlí a tím pádem popílek, z některé se právě používal a pro ty porobeton já škvárobeton a měl Častokrát hodně vysoké koncentrace radionuklidů 3. Možným zdrojem a pro Radon v ovzduší budov je voda. Tak medvěd týmem poslal otázku, na kterou mě odpověď, teda taky hodně zajímá knize o sovětských ponorkách jsem četl, že proti radiaci používali alkohol. Je to možné nebo se jednalo o klasické řešení problémů ve velké zemi. A spíše B je správně, ale ono to má s tím alkoholem trošku reálný
Minuta: 91
základ. Protože a působení záření na buňku a ráda a zejména spočívá v působení o mínus radikálů, které vznikají při ionizace molekuly vody a jak víme, tak ona mínus radikály způsobuje oxidaci proti které bojujeme spoustou různých antioxidačních přípravků a jedním z antioxidačních přípravků. Nevím do jaké míry účinným, ale tak mi to řekla bych příjemným příjemnějším než pilulae červené víno, ale teda umíš to už je vodka takhle nefunguje. Tak nevím, jestli jsme právě nezvedli spotřebu červeného vína v české kotlině, ale uvidíme, jak se to projeví havárie A1 havárie
Minuta: 92
A1 na zvláštní přednášku, když se bavíme o té stupnici závažnosti události nádherných elektrárnách, tak havárie a jedničky a jak jedna. Tak druhá by byly na úrovni 4. A to znamená už avary, ale bez následků na okolí. Filip Ryjáček, kde se chtěl zeptat, jestli v posledních desetiletích nějak pokročila léčba nemoci z ozáření léčba nemoci z ozáření. v podstatě o Černobylu pokročila v tom v té oblasti a ochrany imunity, protože ta
Minuta: 93
časná fáze jedna fáze nemoci z ozáření se vyznačuje zejména velkým oslabením imunity jedno spouštění Černobylu a bylo a že lepší než dělá transplantaci kostní dřeně je udržovat ty pacienty v takzvaných Love Island dechové seriálu jsme měli možnost vidět byli tady velmi nedokonalé Ale na tu dobu to bylo umění možného takže různá a různá podpůrná Amerika to jistě také to jistě také pokročilo popáleniny z záření jsou velmi nepříjemné když má Česká republika má velikánské zkušenosti s léčbou popálenin naštěstí ne z záření ale ty popáleniny v důsledku
Minuta: 94
Ozáření jsou velmi nepříjemné tím, že to poškození je velmi Hluboké. A taťka ani nekritizuj a velmi obtížně se to léčí a tam si myslím, že se moc nepokročil. Co mělo a má z hlediska radioaktivity nejhorší vliv na životní prostředí jsou ta havárie elektráren jaderný odpad ztroskotané jaderné ponorky jaderné testy. No jednoznačně jednoznačně René testy a zajímá na A co se týká těch jaderných střelnic, ať už patřily spojeným státům sovětskému svazu Velká Británie, Francie toho zase až tak mnoho nevíme, co s jejich jede. Aspoň já ne, co se jejich jaderných střel nic týká ztroskotané. René ponorky to vypadá dramaticky, ale zmiňovali jsme tu velkou ředící schopnost oceánu jaderný
Minuta: 95
odpad. To záleží na tom, co myslím a odpadem poměrně velký vliv na životní prostředí, když kontrolovaný a mají odpady po zpracování uranové rudy. Havárie jaderných elektráren dopad na životní prostředí zejména v bezprostředním okolí to elektrárny bezprostředně poté havárii měli dneska kdyby jste vyrazili na návštěvu Černobylské zakázané zóny, tak vidíte, že si asi hodně oddechla, že jí opustili lidé, já tady asi tak nevadí. Standa by rád věděl, jak jsme se poučili z havárie v Dukovanech v minulém století. Nevím o žádné havárii v Dukovanech v minulém století, ani nikdy můžeme upřesnit ráda
Minuta: 96
odpovím, pokud budu vědět. To co má Standa na mysli to taky zajímalo. Tak uvidíme, jestli se Standa ještě ozve Petr. Děkuji za odpověď k radonu ještě doplňující otázka mohu zjistit následky na organismus, když po 10 plus letech bydlení zjistím v koncentrace v domě třeba 2x na metr krychlový. Je to koncentrace, kdy je dobré uvažovat o nějakém a nápravného opatření, ale není to koncentrace, která by nutně vedla k nějaké vysoké pravděpodobnosti následků a zcela jistě se bavíme o možných stochastických následcích u toho radonu. Je to za jméno, ale o ceník produktů zejména možná zvýšená pravděpodobnost rakoviny plic a lepší tahle hodnotách. Spíš já ne teticka
Minuta: 97
modelová situace nechám na vás, jestli budete řešit nebudete jsou teroristou Demlová na potrubí vedoucí zniev kovic vyvedení výkonu z jedné elektrárny Temelín a obě dieselagregát stanice. Popište, co se bude dít v jedné elektrárně Temelín. V konečném důsledku máme dvě extrémní možnosti a jedna je chladit střiku těch dieselu, je tam dneska víc a jsou tam i mobilní diesel a pro zajištění a napájení a takže chladit z bazénu rozstřiku a a jako úplně ultimátní možnost doplňovat vodu do chladícího systému reaktoru zase české cisterny a ono to fakt jde to tam bude někdo pobíhat s kolíbkou a dole, tak poslední dotaz přátelé. Já
Minuta: 98
se omlouvám, že nestihneme všechno, ale paní doktorka se taky musí dneska ještě dostat domů. Nicméně klidně posílejte do tady si dál. Já věřím, že se podaří s paní doktorkou ještě třeba domluvit rozhovor u stolu pro tři poslední dotaz, proč se zastavil vývoj jaderných tepláren. To má poměrně jednoduchý důvod, protože fosilní paliva byla zatraceně levná dosud a nevyplatilo se to. Dobře. Teď jsem si všiml, že tady v běhu komentář k té havárii v minulém století přesně přesně tady přesně tenhle dojet. Jak přišel. Tak jo paní doktorko nemám ještě jednou ohromně moc děkujeme za skvělou přednášku za odpovědi na dotazy a držíme palce, ať se vám v práci dál daří nás chránit a a ať
Minuta: 99
si to užíváte mám skvělý tým. Takže si to opravdu užívám. Děkuji za pozvání. Mějte se hezky.

Předchozí video

HONZA TUNA: Bubbleology mě žalovali o 100 milionů, byla to prasárna, všechno u soudu prokážu

Další video

KDE SE BUDOU NABIJET ELEKTROMOBILY?