Chceš podpořit tento kanál? Staň se PATRONEM!

PP31 – Jan Školník

Jan Školník je úspěšný podnikatel a filantrop. Kromě toho, že vede globálně působící firmu HOBRA-Školník, významně se podílí na rozvoji regionu, kde žije a podniká. “Ten z Broumova.” Tak je přezdíváno Janu Školníkovi na Broumovsku a okolí. Právem, neboť se úspěšně a aktivně angažuje ve veřejném prostoru tohoto města. Za neziskovou práci pro rozvoj regionu získal i ocenění Společenský prospěšný podnikatel roku 2013.

Kromě práce ve zmíněné neziskovce Agentura pro rozvoj Broumovska je Jan ředitelem továrny, která se zabývá výrobou filtračních materiálů. Firmu Hobra-Školník založil a vybudoval spolu se svým otcem před přibližně 25 lety. V mezičase se snaží Honza navštěvovat školy a poukazovat na možnosti světa podnikatele.

Pokud tě zajímá, jaké to je jít do podnikatelského rizika a vybudovat firmu ze zelené louky v úspěšný podnik, nebo proč se Honza angažuje ve veřejném prostoru, nenech si ujít tento díl podcastu Proti Proudu s Janem Školníkem.

V tomto rozhovoru zjistíte například:
– jak se zakládala domácí firma rodiny Školníků
– proč se Honzovi říká “Ten z Broumova”
– jak si Jan Školník poradí s riziky v podnikání
– jaký je rozdíl mezi životem na venkově a ve městě
– co si klade za úkol Agentura pro rozvoj Broumovska

Automatický transcript

Minuta: 0
Ahoj Tady Dan tržil, vítám vás u dalšího dílu Podcast Proti Proudu dnešním hostem i jan školník Jan školník a úspěšný byznysmen Filantrop milovník dobrého vína z Broumova k a spoustu dalších věcí v roce 1994 koupil Jan školník se svým otcem továrnu na výrobu filtračních médií a zařízení a rozhodli se, že už je jí skomírající výrobu. On zase vypracoval od Píky a už roky velkou část svých peněz a času je vedle podnikání i rozvoj Broumovská. Což vlastně region, ve kterém továrna stojí a kde Honza žije v roce 2004 založil s podporou své rodiny agentura pro rozvoj Broumovská to zahájila rozsáhlou rekonstrukci kláštera v Broumově, který postupně mění v Kulturní a Společenské centrum. Jen školní za tyhle aktivity získal spoustu ocenění různých například i tvou společenský prospěšný podnikatel roku 2013 mluvil na letošním pražský indexů a vůbec se nehod příběh. Je to zajímavý, ať už to jak se vlastně vůbec dostali k tomu koupit továrnu, jak ses nezkušeného. člověk
Minuta: 1
a kde pracoval na pyšného podnikatele který řeší jenom ty peníze ale řeší jak to nějakým způsobem vrátit do toho regionu že tohle rozhovor bude zajímavý nejen z toho obchodního hlediska který zas tolik neřeším a ale myslím si že je to zajímavý Hlavně ten Honzu mince Bavíme se o tom jak je pro něj důležitější cesta než ten cíl a vymysleli nějaký zajímavý zvyká Honza třeba chodí každý rok na ní týdenní pouť kdy totálně vypne a prostě týden bez telefonu bez internetu tak dále a dozvíte se i spoustu dalších zajímavých věcí Já věřím že tohle rozhovor vás bude bavit jestli je opět se ti taková ta roky nabitá moudrost Takže pojďme jí trochu nasát společně Honza školník partnerem této epizody je portál pro ten celý a volné navolnenoze.cz
Minuta: 2
Já ti moc děkuji Honza, že se tady přijel na pozvání do toho rozhovoru dalšího Dobrý den. Ahoj. Když ty třeba potkáš někoho teď tady v Praze nebo nějakým večírku, jak ty se představuje šli domů. Klidně ho zeptal, co děláš. No podle toho na začátek. Já se přece školník část lidí mě zná jako ten z Broumova a část, když mě zdá o ten co vyrábí filtrační materiály, tak asi asi na to není univerzální odpověď, já se ty teda se již známá postava v Broumovsku ten z Broumova, jak jsi řekl. No tak dá říct. Já vím, že bychom si samozřejmě dělal nějaký průzkum to jedno ten rozhovor nebo nějakou přípravu, tak to co se o tebe nejčastěji zmiňuje nebo se o tobě píše je, že jsi vlastně podnikatel, který vybudoval v podstatě od Píky firmu a ať jí začal taky byli tak, že tvůj táta vlastně koupil továrnu se nepletu, ne?
Minuta: 3
Desky a a ty jsi tam nastoupil jako ředitele se možná zeptám. Ty jsi měl nějaké zkušenosti s vedením firmy už předtím, než se tady to stalo předtím a ty to zase dělat vlastně jo? Ta moje paměť funguje krátce. Já jsem dělal předtím pro maloobchodního prodejce potravin vedoucího jedné filiálky jedné prodejny, to je zkušenost s vedením, že jo, tak tam byli prodavačky a skladníci a musel se mě nějak vás někam, ale určitě to není zkušenost z toho rozměru, kterou jsem potom musel si vybudovat při řízení tý naší továrny, kterou jsme koupili s tátou společně, ono se to říká. Táta koupil továrnu klukovi a ten šel řídit, ale ve skutečnosti to bylo tak, že jsme spolu koupele to továrnu a docela sme se dobře doplňovali. Já tou mladickou bezstarostnosti a otec s tou řekněme zkušeností, která ten náš projekt stavby lizzo.
Minuta: 4
Takže to byla To byla zajímavá doba tvůj táta. Jo jo. Takže měl byly tam nějaké pokusy předtím koupit U továren. No tak to úplně ne o tom, že bych třeba chtěl koupit továrnu, ale myslím si, že oba dva Máme jakou zvláštní vlastnost, kterou pozoruji. A to že vidíme kolem sebe příležitosti a když nám přijde jenom trošku a smysluplné se jimi zabývat. Tak to děláme a smysluplné to může být tehdy, pokud máš plný kapitál nebo pokud máš čas se něčemu novému věnovat nebo pokavaď máš nějakou chuť dál rozrůstat nebo ne nebo něco dělat. A to nás nějaké zkusím determinuje za chodíme s očima, který nevidí ve věcech problémy, ale příležitosti. No a čas od času se nám potom povede nějakou tu příležitost proměnit nějaký reálný projekt a to byl ten případ té naší továrny, ale je fakt, že k tomu vedla aktivita Tátova.
Minuta: 5
Začal podnikat hned po změně režimu vlastně v devadesátém roce. No možná ještě v osmdesátém devátém začal zastupovat výrobce jakých materiálu filtračních v tehdejším Československu a ta cesta k tomuhle byla taky vlastně jako zajímavý příběh, protože toho člověka potkal. Při jakém výkonu jiné jiné práce a potom přišla nabídka na na tohle zastupování rozvinul firmu a říkal, že je potřeba se specializovat. Takže se držel oboru filtrace všeho druhu. No a jedna z poptávek, která přišla na tu jeho firmu byla poptávka po filtračních deskách tenkrát otec vlastně začal zjišťovat, jestli vůbec to někdo v Čechách vyrábí. Našla se ta tovarnicka Broumově a pak přišel ten dotaz vlastně jestli pokud by jsme do toho šli o to, že už asi na to nestačili kapacity otcovi, takže jestli se do toho chci angažovat snímá ten byznys projekt ten byznys plán vlastně napsat, tak přišel dotaz.
Minuta: 6
Já jsem moc neváhal to je a to už jsem taky říkal mockrát rozhovorech, protože Tenkrát jsem byl opravdu mladý a Neměl jsem žádné ničeho svět byl vlastně hrozně jednoduchý v té době a výsledkem. Byly se to povedlo koupit a já jsem odjel do Broumova a tu firmu řídit, ty jsi říkal, že stát a uvidíte příležitosti vlastně všude kolem sebe, ale ale zrovna u téhle příležitosti tam asi byla ta poslední riziko časem se těšte se na tom se vždy nějaký úvěr. Ty ses bavil s tátou. Je mi třeba zajímalo, jak jste na tom vlastně se sebrali odvahu, protože je tady těm kterým člověk o spoustu peněz, tak to je určitě víc otázka na odpad. A tu Jo on byl tehdy v tom věku, kdy už musel cítit nějakou odpovědnost já Znova opakuji, ať si kdo chce o mě myslí cokoliv o jakési jako to už jako o něčem přemýšlím, tak některé věci opravdu jako vyhodnocovač následně Dalo by se říct, že je to spíš nebo negativní vlastnost,
Minuta: 7
ale Tak to prostě A tu odvahu měl. Tenkrát on, my jsme samozřejmě tohle Míro tu Míru toho rizika diskutovali doma. Věděli jsme a celkem nás na to vlastně táta připravoval, že když by to nedopadlo, tak prostě se z tohohle bude vypadávat do konce života. No jo, ale jak se říká, že risk je zisk a nebo velká ztráta tento riziko jsme podstoupili. Ono pak mě podnikat bez rizika nejde. Já nevím, jestli se dneska já mám vidím kolem sebe mladé lidi, kteří mají pocit, že teda jakoby ano, že by třeba chtěli podnikat, ale jenom když to nebude mít žádný rizika to prostě takhle nemůže fungovat podnikání je o riziku a o řízení těch rizik. Samozřejmě my jsme byli tenkrát přesvědčený, že to dopadne asi jinak bys mi do toho nemohli jít a naštěstí se ukázalo, že jsme měli pravdu a dneska už úplně upadnout nemůžeme. To je ta firma nějaké zkusím stabilizovaná je na mě napadá, když
Minuta: 8
třeba Já dneska tak to přemýšlíš o těch bezinkách o nějakých třeba dalších projektech děláš. Jsi v uložení nějakou analýzu jako jaký tam mají potenciál vs rizika a nebo se spíš rozhoduješ, tak nějak srdcem, jak to cítíš. Já pořád hodně důvěřuji intuici a samozřejmě nějaký základní propočet si člověk udělá, ale když se rozhodne o nových věcech, tak je to v podstatě jenom o míře toho kolik peněz mi případně schopný ztratit, tak aby to to nějakým způsobem ovlivnilo základní kvalitu života, kterou jako máme, kterou jsme si nastavili, která Naštěstí není příliš vysoká. Takže nám to dovoluje relativně zajímavé věci dělat jsem, že je člověk nechce kácet peníze asi logicky a možná bych řekl, že jak stárnu vlastně je to šílený, že to říkám. A je to tak, tak co vlastně tomu tátovi obdivuji víc a víc, že Tenkrát jsme tohle velké riziko podstoupili a a jsem za to rád a
Minuta: 9
Snažím sám sebe. Přesvědčit se, že bych byl schopný v tomhle věku do něčeho podobného jít znova, i když ta moje Motivace je vlastně snižována tím, že už vlastně Business jako máme svůj a že asi by jsme se shodli s tátou a nebo i s bráchou, že jako nevyhledá, že že vlastně to riziko máme rádi. Umím ho podstoupit, ale ne nutně ho vyhledávám. Já se jen by mě zajímalo, jak se to stalo, že jsi vlastně ten táta a pověřil tě vedení továrny tebe, jak se to třeba udělat sám, nebo vy jste tam nějak spolupracoval na tom v tom vedení jako váš společný dostaneš. No tak my jsme se na začátku řekl, že vlastně jako v té strategický rovině spoluvlastníkem, tak to musíme řešit spolu a v té taktický nebo operativní úrovni je to to prostě mám na starosti já a na začátku to už jsem taky vlastně vyprávěl to bylo zvláštní jako.
Minuta: 10
Ladění noc, tak aby to fungovalo hledání toho Modus operandi, protože když člověk to s důvěru dostane. Tak ti prostě musím jí tam a pokuty se odstěhuje 200 km daleko, abys to odřídil nějaký podnik, tak samozřejmě nemůžeš z vedení rozhodnutí konzultovat s někým jo, musí tam být nějaká Míra pravdu odstupu a našli jsme to velice rychle, jo. Musím říct ty důvody, proč jsme se takhle dohodli otec měl fungující firmu tady v Praze a nechtěl jí opouštět. No já jsem byl pravděpodobně řekněme na úplném začátku zralosti nebo schopnosti vůbec něco takového převzít, tak se to zkusilo. Zafungovalo to o to dobře. No kdyby to otec dělal také ubral kapacitu dalším byznysu třeba, který potom nebo dalšímu podnikání, které jsme dělali nebo nebo rodině nebo prostě nějakým jiným věcem. Myslím, že tohle to nás taky spojuje.
Minuta: 11
Schopnost jakoby delegovat věci a nejenom v rodině teď zpětně vidím, že v rodině je to jednodušší tu důvěru mít jako na někoho něco delegovat, ale já se o to urputně snaží mi jakoby směrem k týmu svých spolupracovníků, protože bez toho vlastně není možné ten ten rámec toho byznysu zvětšovat pokavaď člověk nechce, jako si přivodit nějaké zdravotní komplikace je možná třeba něco žrala je něco, co bys rád viděl tenkrát, co bych třeba dneska o tom řízení ne? Ne ne asi ne, ono to znělo možná moc stupně jo, že jsem v tom jak může už jsem jako byl nebo takhle zpětně už můžu říct, že asi asi jo jo, ale v té době samozřejmě to člověk takhle vůbec neřeší. Hele já ti nevím. Já si myslím, že moje výchova.
Minuta: 12
Byla výborná a intuice fungovala nebo funguje zatím ještě pořád jsem že nevím, jak to bude dál budoucnost neznám a ne asi ne, ty jako. Pořád si říkám, že bych to asi udělal zas. Takže všechno dobré, pokud se teda přesunem trošku k té druhé části vlastně tvých aktivit, což je ta agentura pro rozvoj Broumovská, takže možná to třeba říct co to je vlastně agentura pro Zuzka neziskovka, která má za cíl řekněme jedním z hybatelů rozvoje toho regionu, ve kterém působíme a který je tedy příhraniční region dneska s Polskem s centrem ve městě Broumov a je to nezvyk, která vznikla asi nevím pět let nebo šest let po tom, co jsme do byl jsem do Brumla přišel vlastně podnikáš a v době, kdy ta naše firma vlastně povyrostla a já jsem instaloval vlastně jakoby novou.
Minuta: 13
úroveň managementu v té firmě aby se připravil na další rozvoj a dal jsem těm lidem prostor aby se já jsem zkusil etablovana těch svých pozicích a měl jsem trošku víc času do té doby jsem tu firmu opravdu řídil víceméně sám a mě se vlastně po těch pěti letech poprvé Povedlo se jako rozhlédnout po tom kde to vlastně jsem a začít to místo objevovat daleko intenzivněji než do té doby A přišlo mi natolik úchvatný natolik neuvěřitelný že některé věci některý potenciály toho místa se mi zdály jakoby nevyužité že nebylo nic jednoduššího než teda založit neziskovku a zkusit ten potenciál toho místa jakoby užít nesmysly ve smyslu zlepšení kvality života prostě takovýhle ho venkovského městečka úžasného historického no a takže jsme se do těch do těch věcí pustili ten první projekt byl v podstatě úplně jednoduché odkoupení domény Broumovsko cz a a jenom
Minuta: 14
Snaha o to vlastně jako odprezentovat to místo nějakým potencionálním návštěvníkům, který by tam mohli přijet pomoct vlastně udržet infrastrukturu toho místa na vysoké úrovni tak aby mohla sloužit i místním lidem. To je vlastně pro mě pořád strašně důležité s tím Hlavním cílem jako není, aby tam byly tisíce turistů, ale aby tam ten cestovní ruch pomohla s ně kubko financovat infrastrukturu, kterou mi který tam žijeme. Potřebujeme k tomu, abychom žili jakoby pohodlně v tom dnešním jakoby kontextu. A když se nám to bude žít pohodlně a budeme tam společně chtít žít, tak si myslím, že tomu místo to pomůže i v tom, že tam třeba budeme investovat společně a tím bude vytvářet pracovní místa a tak dál a tak dál, takže jako zacyklený kruh. Takže to je agentura pro rozvoj Broumovská neziskovka, která vlastně tím jak vstoupila do toho veřejného prostoru, tak by volala některé věci na ň.
Minuta: 15
Na něco navázala něco převzal a něco vytvořila, ale to co se jí vlastně povedlo a je nejviditelnější dneska, tak je to že od roku někdy 2006 začala spolupracovat nebo působit fungovat v objektu kláštera, který je vlastně v centru města je to s ní ohromný barokní komplex unikátní stavba vlastně o poklad velkých rozměrů, která bych řekl nebyla opečovávaná řádně a byla v zásadě prakticky nevyužívaná a dneska se dá říct, že to místo TePe životem a a je to prostě pro mě úplně fascinující příběh a hrozně mě to jakoby naplňuje musím říct, tak vše a ten revitalizovaný nebo užívaných Broumovský klášter je taková nejviditelnější nejviditelnější výsledek ty a práce ty naši Neziskovky se za tohle asi celou do práce a nechce, že dostal ten titul.
Minuta: 16
Počasí prospěšný podnikatel roku 2013, nebo tak nějak dá taky mimojiné mimo jiné se tomu trošku. Vrátím, co jsi ty vlastně myslíš, že nejdůležitější, aby se těm lidem dobře žilo v nějakém to místy, když se třeba to řekneme na tom na případu toho Broumovsko. No to se to je potřeba se ptát jich a samozřejmě o tom přemýšlet a minimálně třeba o tom komunikovat jo, že to co se pro ty lidi stává tím naplněním toho života. V tom místě to není podle mě něco co může vymyslet každý sám, tak každý má nějaké svoje aspirace nějaký svoje plány a tak dál a tak dál a jak já si myslím, že je to tak, že když se vede diskuse, když se vede debata, když se komunikuje v komunitě komunikuje s kulturně, tak z toho může vzniknout jakási vize budoucnosti, se, kterou se někdo může ztotožnit a nebo nemusí. A když se s ní dokáže ztotožnit, tak je pro něj to místo předvídatelný a po
Minuta: 17
Mně se mu tam potom, že je líp, protože může lépe plánovat svůj život, může třeba si říct, že začne podnikat v nějakém oboru, protože to je v souladu s tím s tím vyjet o mě z toho místa a tím pádem ten svůj život vlastně naplnit štěstím, nebo nějakým naplnění, ale je to velká alchymie. Já musím říct, že je to říkám pro každého něco jiného. Já osobně si myslím to co dáváme tou neziskovkou tomu místu je hledat hledat vlastně projekty, které nás můžou naplňovat radostí a nebo nějakou hrdostí a ukázat, že v takovémhle místě dodělat nebo jdou dělat projekty na s kvalitou, která by byla spíš jakoby jako by člověk hledal někde jinde, třeba v daleko větším sídla. Jo a teď to nemyslím, že to jenom o velikosti jo, ale spíš o tom o té hloubce v hloubce toho toho společného vnímání těch věcí. No není to úplně jednoduché. Jasně,
Minuta: 18
co by to tak asi bylo zajímavé větší než třeba tady v Praze, kde kde prostě spoustu lidí jako v podstatě jede domů jenom přespávat, že jo? A co ne, jako den tráví zase někde jinde. A víš jestli tam je komunitní jako není třeba větší. Hele já já nevím, já jsem teď slyšel někde, že každý městě kousek vesnice a naopak to neplatí a my jsme město ale hloubka komunitního života a že nezáleží opravna tom, že že to je věc jako nějakého nastavení té komunity nastavení těch lidí a určitě ten ten aktivní člověk, který jako hledá to svoje aktivní uplatnění, tak jsem možná na tom na tom venkově vlastně uplatnil i protože toho prostor je tam víc jo tady těch aktivit je Celá řada někdo kdo třeba kdo by. Chtěl
Minuta: 19
být aktivní tak není, protože s ním může jakoby brala. Ty mě pasivně jako prožívat docela bohatý život, než to tam je potřeba si ho vytvářet, ale já bych se do tohohle úplně nechtěl pouštět jako co je opravdovější život ono Záleží také na tom kde a jak to probíhá je fakt jako velký rozdíl mezi tím jak že je město a jak že venkov i když jdeš psát pěšky třeba středočeským krajem, jo, tak prostě já jsem teď nedávno celou svojí. Padá to, že by to mohla být tradice, že každý rok na týden jdu pěšky někam sám. Já jsem šel speciální léto jsem si nějakou zvláštní cestu z jsem šel z Broumova do Prahy. Takže člověk projde celou tu cestu pěšky a ještě se vyhýbá tím hlavním tahu a hodně jsem vlastně přemýšlet o tom, jak dneska žijí ty ty obce a jak ty na ty jsou živí, že vlastně někdo by mohl říct, že na těch vesnicích, že musí mít lidi hrozně hluboký život, bez se vlastně ne potkávat, takže se zamýšlí sami na co. Ne,
Minuta: 20
asi to není tak jednoduché. Já se na tebe vidím, že ty nejsi lhostejný k věcem kolem sebe stydí, že to máš jen trošku výchovu, protože mě přijde víš, že dneska je trošku moderní v té kapitalistické společnosti prsten Škoda individualismus a trošku jsme se starat jako sám o sebe a a ten který zajímavý v tom, že že naopak jakoby víš ten smysl v tom se starat i v bukvici jsou větší než ty sám jsi třeba v tomhle smyslu nějak vychovaný. No asi jo, koukej se starat nejenom sebe, ale ne, tak jako člověk si to prostě v nějakém okamžiku vyzkouší a buď ho to osloví nebo ne, abych přál každému, aby si to zkusil. Nehledě na to, že potom sám sebe si člověk se neustále jako do vzdělává, že jo. Snaží se pochopit ten světa a já už tuším, že se to nikdy nepovede zcela jako ne, vytvořím si úplně kompaktní a komplexní před. O tom
Minuta: 21
jak ten svět funguje, vždycky to bude takový jako nahlížení do různých koutů a jak by to asi teda jako mohlo mohlo být. Takže v tomhle tom směru. Já jsem také jako nevzdělanec, že ho který ale mám velkou touhu to pochopit a potom když ty člověk vlastně intuitivně Takže ty věci dělat dělá je, protože mu tak přijdu přirozené. A nemá to jako nějaký inteligentní plán, jako že Tak a teď půjdu někam pomáhat nebo je takový prostě se mi do toho dostanu na 5. Stojíš na tom místě a snaží se to vlastně taky pochopit. Jo a teď třeba v poslední době jsem našel nějakou větičku od aristotela, který prostě tvrdí, že obec je. Podle jeho názoru přirozenějšího původnější než rodina nebo dokonce každý jedinec zvlášť a že k smysluplnému naplněnému životu jedince teda. Nemůžeme si na cestách než přispění k smysluplné naplněný život té obce. To znamená, že ta lidskost vlastně je daná tím, že opravdu jako máš nějakou na osobní ambice. Ale
Minuta: 22
jestli to tak je nebo není. To zase neumím a nikdo z nás tady posoudit jo? Já musím za sebe říct, že mě to dělá velkou radost. Taky je v tom určitě spoustu jako vnitřní uspokojení a takový sobecký radosti, protože se Když to člověk začne dělat začne potkávat se zajímavými lidmi, kteří ho můžou obohatit nebo obohacují, nedostává se do situací přemýšlí o sobě trošičku. Jinak, nebere se tak vážně a tak dále a tak dále. Takže těch věcí je celá celá plejáda, který se vyhodnotí jako přínosné. No potom to prostě děláš Dál a jenom vlastně to tvoje okolí a rodina na tebe kouká takhle jako prstem na tebe hrozně říká jako nepřežeň to jo. Taky se starej trošku ona to máme doma často tuhle diskuzi teda musím říct, že to někde čet od tebe takovou věcičku, kde jsi vlastně psal, že vedeš své vlastně svého jsi nás v dceru. Tvořivosti
Minuta: 23
a životní radosti možná výše kolen a vážně kde řeka v parafrázi, ale bylo tam je ženatý má syna a dceru, které vede k tvořivosti a životní radost. A jak si myslíš, že jsem dají bez děti k tvořivosti nebo možná k takové ty zvědavosti o těch věcech přemýšlet, jako třeba s ní bavím. A já nevím asi opravdu Nejlíp ty příkladem jako ale ne omezovat v kreativitě, ale já na tohle fakt nejsem odborník. Jenomže já jsem teď byl na ni konference vzdělávání a výchovy a vzdělávání a tam byla k.o. V úvodní řečníka říkal, já vám tady mám něco říkat o vzdělávání, ale vlastně bych měl možná teď se někam schovat, protože mám zrovna 2 puberťáka. A měl bych mlčet, protože asi to všichni znáte, jak to vypadá šla firma puberťáka, jo. Takže já bych se já bych Tyhlety
Minuta: 24
odpovědi vyhnul tím, že řeknu, že ho puberťáka a pochybných schopnostech. Jakkoli zasahovat nefunguje zajímavý myslím taky párkrát. Ano, to si párkrát zmínil to co tě vlastně přináší radost. Trošku jsme se bavili o tom tématu té životní radosti. Já nechci žádný jakou univerzální naštěstí po tobě, v že mi jasný, že něco takového. Ale pokud třeba si něco vypozoroval za ten svůj život. Kde si myslíš, že nějaký jako trošku do Tajemství životní radost? On si to jsi možná spoustu těch lidí neuvědomuje o tomhle. To je mám tu já nevím, možná opravdu začít dělat něco jako i pro ostatní jenom proto, že když řešíš jenom svoje potřeby. Tak ty můžou pořád růst do nekonečna jo, ale když prostě pomůžeš někomu potřebnému nebo pomůžeš někomu nebo nebo uděláš něco se někomu udělá radost a ty to evidentně To vnímáš. To samozřejmě jakoby za vnímáš tak Je to
Minuta: 25
vlastně ta radost jako na násobně větší aspoň já to tak má. Já nevím, jestli to tak funguje univerzálně, ale doporučoval bych to každému zkusit je to taková jako je to vlastně jako Droga, která je potřeba jako velmi dobře hlídat aby Jestli ne předávkoval, protože si myslím, že to nejhorší potom je kdy na začátku to moje angažmá v tom veřejném prostoru. Vždycky bylo takový, že já nechci ty lidi jako manipulovat, já nechci je předělávat to není to není to proč já jsem to veřejném prostoru. Já jenom imsi nabízet různé věci v oblasti třeba kultury umění a tak dále. Nechat je samotné, aby se rozhodli o tom, jestli to baví nebo ne a aby vlastně to ne přenos to do toho do té snahy jako příliš se snažit to společnost jako měnit jo. Nechat jí nechat jí prostě ať se vyvíjí, jakým způsobem přirozeně a jenom jako různými nabídkami. Obohacovat
Minuta: 26
nevím jestli mi rozumíš. Teď Krmelec takový jako asi těm lidem prostě ne diktovat ty věci, ale nejde o to je prostě přesvědčit o tom, že tvůj pohled na svět je ten nejlepší na světě jde. Prostě o to jenom mým nabízet různé pohledy a nechat je v tom, aby si našly to svoje jo, jakkoliv jsem přesvědčený o tom, že je důležité, aby člověk prostě vnímat odpovědnost a nejenom učil ostatním. Ale Vůči sobě a možná, že když budeš odpovědný Vůči sobě, tak zjistíš, že je potřeba jako se zamyslet i nad tím, jak funguje ten svět kolem tebe, jak spolu. Žijeme si jestli je to pěkný soužití a nebo ne v rodině a v komunitě v obci a tak dál. Ty se zmínila, že občas Chodíš takhle pěšky někam máš třeba ještě nějaký věci, které ti pomáhají po tomhle přemýšlet, čteš nějak třeba výrazně. No tak Snažím se ale času je samozřejmě. Až
Minuta: 27
by si člověk přál, ty tady není poutě jsou opravdu fajn, každému to doporučuji. Ono to totiž týden bez telefonu jo bez mobilu a ve spojení se světem vlastně zatím se mi to vždycky podařilo vlastně ne vyřídit ani jeden hovor, ani jednu sms. Jeden email vždycky za celý ten týden a člověk vlastně zjistí taková forma meditace vlastně a člověk zjistí, že ten svět bez něj nezbláznil, takže to připomenout si že vlastně jako to není tak zásadní a my teď v klášteře hodně vlastně rozvíjíme ten program právě meditací a a část na zklidnění na na to, aby člověk měl opravdu. Ať už ať je vše tou meditací cokoliv může to bych opravdu chtěl a zamyslet se trošku víc do hloubky a dát si odstup od těch běžných věcí každodenního dne. Ať už to člověk jakýmkoliv způsobem, jestli třeba se snažím běhat a běhat sám, takže přitom běhání. Jako
Minuta: 28
může jakoby promýšlet ty věci trošku, tak určitě jsi prostě najít čas, kdy ten Mozek mozek nechám uklidnit a nechám ho prostě promýšlet ty věci víc jako do hloubky ať Už jakkoliv. No a někomu k tomu Může po 2 promat pravidelné meditační praxe a říkám tím směrem ses teď vydali, aby jsme vlastně jednu z těch cest ukázali jak tedy který máme v klášteře je zajímavý, že vlastně v jednom americkém podcastu, který je taky hodně úspěšnými lidmi. Tam opravdu jsem měl salát 80% to má nějakou formu třeba meditace o ně domluví a vloni teda Arnold Schwarzenegger tom mluvili, že meditovala, že mu to jako hrozně pomohlo, ale že třeba pro něj byla meditace třeba vlastně jako trénink. To je toto samotné jako soustředění se na Tomicová lana to zatnutí svalů a takhle, že že přesně jako že to meditace možná spoustu lidí si pod tím představuješ, že jo sedět v tureckém sedu, že to nemusí být úplně nebo ne. Ne nutně. Toto
Minuta: 29
je jedna z těch technika, tam je důležité vlastně najít opravdu jakoby přesvědčit. Ten mozek, aby nemyslel na nic a nebo na něco konkrétního, ale jakoby na nic jiného, aby se nenechal rozptylovat. Není to tak jednoduché úplně vždycky jo nechat prostě opravdu uletět všechny ty věci. Ono je to vlastně takový to minimum. Ty meditace je v tom, že když si člověk představí, že viděl jako teď si představ, jako, že každý ráno třeba 20 minut. Já jsem teď rozhovor Pardon s profesorem jedním, který je nestorem vlastně dětské onkologie a ten ten vypráví o tom a každý večer si zapálit doutník a pije nějaký jako drink a poslouchá vážnou hudbu podle chuti, podle mě to jak imunita c&a, dělá to pravidelně prostě jo, tak já teda nech nekouřím doutníky, takže to není úplně cesta pro mě, ale je to spíš o tom opravdu zklidnění od té možnosti prostě ne. A teď si představ prostě každý ráno, že by jsi řekl budu 20 minut. Se nevěnovat
Minuta: 30
ničemu. Spousta lidí se to vůbec nedovede představit, protože ten telefon furt pípá, že lidi. Volej a tak dál a tak dále, ale když tu vodu disciplínu najdeš, tak to podle mě přináší jako nečekaný, pozitivně se chce jako do tvého života minimálně zjistí, že za 20 minut se nic strašně nestane někdy. Napadá mě pár takových závažných otázek na tebe. Napadne tě třeba nějaká věc, co jsi v poslední době koupil, co ti udělal radost. Jsem si koupil, co mě udělá radost jsem si koupil bez směřované sobě. Hele já asi jako teď to bude znít jako nějaký estetický klišé, ale já to si nerad nakupuji a takže mě obecně radost věci ne, ale vlastně ale vlastně abych tě uspokojil odpovědi, tak mě udělal radost dneska ráno, já jsem vylez z metra a šel jsem na nějaký první jednání, byla mi strašná zima, špatně jsem se oblékl. Tak jsem dnes do krámu. Koupil jsem si bundu a to mě teda fakt udělal
Minuta: 31
rošty. Už mě to nebyla. A takhle já přestupek nakupování. Země se dělají vlastně jako doma hroznou hroznou legraci. Protože ačkoliv nemusím, tak jako mám některé kusy oblečení, hodně ošoupané jako dřív a Kurňa už to jako něco s tím udělej nebo auto výměně vs tě nebo tam lidstva mě ty prostě věci vyhovujou, jo, takže no úplně takhle. Seznam, když se řekne slovo úspěšný. Kde třeba první člověk, co tě takhle napadne. Ty jo, to je opravdu těžké i můj taťka vychoval 2 skvělé kluky, který se zatím vypadá to životem důstojnému protlouká jí já. No asi on se nikdo nic extra, ale neřekne elona maska. Steva jobsa, Honzo
Minuta: 32
máš třeba nějaký nevím, já ti poslal jsi nebo něco, co bys řekla posluchačem na závěr. Napadá tě něco, co jsme třeba nezmínili, co by jsi chtěl ještě Hele asi ne jako možná v kontextu. My jsme se spolu bavili o tom, co děláš. A ty jsi říkal, že jeden z projektu je o tom jako jestli podnikat a nebo nepodniká tak Já bych se strašně přemlouval o to, aby abys to každý aspoň zkusil, když ne, když ne může zjistit prostě, že to pro něj opravdu není no, ale tahle ta zkušenost. člověka který se chce postavit na vlastní nohy to znamená to převzetí odpovědnosti a a možná potom i ty věci které s tím souvisí jsou strašně důležité pro formování a pochopení vlastně A jakto svět funguje A mně přijde vlastně já se angažuji taky věrný neziskové organizaci která chodí přednášet na střední školy Já a vyprávím a tam o tom co s tím podnikáním je a spojený a musím říct že cílem toho byznysu
Minuta: 33
nebo podnikání není abys jezdil drahým autem Aspoň pro mě ne ale může se ti po vést že tě to udělá svobodnější aspoň v rámci teda toho hodně s regulací ho prostoru který máme k dispozici a to stojí za to nebo se to minimálně vyzkoušet Protože člověk to potom dokáže i jako zaměstnanec podle mě ocenit jo když má třeba šéfe kterému dá prostor který vytvoří vlastně jakoby podmínky které Umožňují tomu člověku vlastně jako se realizovat takže to nebo The se podnikat, to je poselství ze stínadel třeba. Takže když mají manažer a že je to pro tebe plus, když vidíš, že někdo zkoušel podnikat určitě nepochybně. A protože vím, že to že podnikání nemusíš vždycky dopadnout dobře je prostě přirozený Petře jak člověk neudělá jenom dobrých rozhodnutí a já mám za sebou byznysy, které skončily nebo který prostě v nějakém okamžiku jsme dokázali dál a s tím dělat tak nevím,
Minuta: 34
proč prostě tady je taková jakoby averze vůči tomu neúspěchu, jo, ten neúspěch je prostě přirozenou součástí našeho života přece s chybami učím, ale když když neudělá žádnou chybu, tak se nic nenaučíš a některé chyby prostě můžou být z hlediska byznysu fatální a opravdu ho pohřbít. Ale zase se něco naučíš na cestě. Jo, takže já si myslím, že prostě lidi by měly začínat to začíná to začíná ta a nebo potom po té zkušenosti se nechat zaměstnat. Ono totiž ty lidi, kteří to zkusili. Práce potom často daleko víc, než ty, které jí vlastně nikdy ničím takovým nepošleš možná proto je to určitě takové jako plus u mě, když vidím ten životopis, protože vím, že ten člověk potom, když mu tu práci dáš a navíc ještě vytvoříš podmínky, kde on bude schopný tam něco ze sebe jakoby moc dát, tak si myslím, že to partnerství, že už to potom není zaměstnanecký vztah,
Minuta: 35
ale víc jak o partnerství a že to funguje skvěle to vše jenom na závěr třeba aktivní na sociálních sítích nebo něco takového. Kdyby ti lidi Třeba chtěl někdo sledovat nebo zjistit co dělá. No jo, no, tak mám Facebook asi facebookový profil mám svůj na Který píšu, já sám teda ale takže asi přes Facebook se dá sledovat, ale jako já si to neumím úplně používat jako plnohodnotně a děti doma se mi smějou. Ale dělám co Můžu jako Abych zůstal v kontaktu s tím světem je tím světem vlastně na sociálních sítích a uvidíme. No, jak to s komunikací se mnou bude dál a když se mě najdete, tak jsem to opravdu teda jako moc děkuji za pěkný povídání. Já děkuji mockrát za pozvání a snad se to bude tvým posluchačům líbit. že to nebyl Jan školník co se vám na tomhle vzoru nejvíce líbilo napište mi teda Facebook nebo
Minuta: 36
na v protiproudu.cz lomeno Jan školník na této stránce naleznete všechny informace o věcech které jsme se s Honzou bavili odkazy na agenturu na rozvoj Broumovská dalšího projekty a tak dále pokud se to je tenhle odkaz podpořit budu hrozně rád pokud tomu necháte hodnocení iTunes nebo na nějaké vašem přehrávači podcastů ať už to Posloucháte kdekoliv mrkněte na Facebook pravidelně na ten Dělám s hosty různé soutěže o super ceny rozdáme fajn dárky jak proti proudu chystáme Nějaký lehký novinky budu asi tam dělal nějaké mini epizody které nebudou vyložit v jednom formátu zastavil to asi jenom já řešit témata ohledně podnikání podcastu obecný a tak dále protože pro mě jsou podcasty opravdu velká vášeň těžká zní hrozně moc v životě a snažím se abych k vám to nějakým způsobem předal za jakýkoliv feedback nebo třeba pokud máte nějaké dobré tipy na hosty tak ty jí dám určitě můžete mi napsat na Dan zavináč protiproudu.cz nebo na Facebook Podcast proti proudu. Já se
Minuta: 37
na vás zase budu těšit příště. Mějte krásný den, kdy jste vy naposledy šel na nějakou pěší túru.

Předchozí video

Hoří motor, nasazujeme masky! Pilotuju Boeing 737

Další video

3 + 1 důvodů, proč si NEKOUPÍM iPhone X