Chceš podpořit tento kanál? Staň se PATRONEM!

Petr Pavel: Armáda není o bezduché disciplíně | PROTI PROUDU

Petr Pavel je bývalý náčelník generálního štábu Armády České republiky a bývalý předseda vojenského výboru NATO.

Obsah:

00:00 Jak zvládat pandemii a jak se poučit z chyb, kterých jsme se dopustili?
03:10 O našem krizovém systému v ČR
06:10 Jak by měla vypadat příprava obyvatelstva na krizové situace?
10:00 Jak fungují byznys a armáda
12:50 Armáda je připravena na rychlé změny, oproti vládě a řízení státu
15:50 Jak se zbavovat strachu
20:35 Pojem válka v dnešní době
23:23 Jaké jsou budoucí hrozby?
28:05 Je válka zakletá v našich genech?
32:40 Jaká je budoucnost vojenské spolupráce NATO a EU
38:00 Historické období, které nadchlo z perspektivy historie války
41:40 Změna historických události s vlivem času
45:15 Jak se dostal ke studiu v zahraničí, když do armády vstoupil ještě za minulého režimu
47:45 Jaké bylo zažít změnu režimu jako armádní elitní jednotka
50:30 Jak náčelník generálního štábu, jak moc je z vojáka najednou politik?
52:50 Jak moc se má měnit armáda
54:50 Jak reálně vypadá práce v rozvědce?
1:23:06 Vojenská disciplína
1:25:39 Kandidatura na prezidenta ČR

Automatický transcript

Minuta: 0
Tak mi dnešním hostem Podcast Proti Proudu je bývalý Náčelník generálního štábu Armády České republiky expředseda vojenského výboru NATO Petr Pavel. Dobrý den pane. Dobrý den, já bych to možná začal takový aktuální události. Vy jste vlastně během léta navštívil s experty 5 krajů a trošku jste řešil se zástupci samosprávy a dalšími lidmi, jak zvládají pandemie se dozvěděl, jestli se to dá ve zkratce trošku trošku shrnout. No já já asi abych to uvedl. Tak já jsem vlastně podzimu 2018 oficiálně vojenským důchodcem a rok NATO v dané dokonce i starobním důchodcem, ale protože se jako důchodce necítím a celý život jsem žil tak že jsem spíš chtěl být strůjcem toho co se děje kolem mě než abych se nechal pasivně, ne s proudem, tak mě moc neuspokojovalo to, že Ona stála takováhle krize, která nás zasáhla všechny a
Minuta: 1
jak tomu nemůžu nějak přispět a proto jsem začal na jaře s několika kolegy spíš individuální a potom i prostřednictvím dárců podporovat ty, kteří pomáhali v první linii a zároveň jsme nabyli dojmu, že jsme si z té první vlny nevzali moc poučení, že se tam dělo spousta věcí, které nebyly dobré, který se dělali špatně chaoticky a nikde jsem neviděl snahu. Zobecnit a udělat z toho a to co se já mojí profesi a v tom anglicky mluvícím prostředí nazývá l'essentiel and a ne, my jsme s žádnou takovou lekci možná ani nechtěli naučit a tak jsem se dal dohromady s několika experty z oblasti, které pokrývaly řešení krize a měli podobný názor jako já, ale dohromady nejdřív sami za sebe nějaký soubor poznatků a zkušeností a s
Minuta: 2
tím jsme potom objeli těch pět krajů, protože jsme chtěli aby ty poznatky. Opravdu byly relevantní a tak jsme zorganizovali vždycky jako v kulatý stůl, na kterého se účastnili. Musím říct téměř všichni v tom kraji, kdo konkrétní řešení krize přispívali, ať už to byli zástupci samosprávy zdravotnictví krizového managementu policie hasičů a byznysu neziskového sektoru a s těmi všemi. Probírali, jak to fungovalo u nich, co se u nich osvědčilo, co se naopak naopak nedařilo a Porovnávali jsme to s těmi poznatky, které jsme Mezitím si dali dohromady a musím říct, že ve všech těch pěti krajích se to hodně prolínalo, takže nakonec jsme byli schopni dát dohromady soubor doporučení, které podle našeho názoru bylo ověřené praxí, které bylo průřezové, protože vlastně já těch více než stovka lidí se na naprosté většině z nich shodla
Minuta: 3
a a které se objevovaly ve větší či menší míře po celé republice. Už to třeba říct trošku některý ty doporučení nebo jestli se to vlastně nikam dostalo, jestli ty doporučení, kdo přijal reálně za doporučení se týkala řady oblastí, ale kdybych to měla trošku zahrnout a zobecnit, tak některá z nich se týkala úpravy legislativy a zákonů, protože já naše legislativa a není úplně ideálně stavěná. Takovouhle krizi a je to celkem logické, protože my jsme v posledních dekádách hlavně povodním a proto i celý náš krizový systém a byl víceméně stavěn na povodně. A když se přijímal krizový zákon. Tak ten zákon ponechal některým resortu vlastně své pole působnosti, takže není a ta legislativa napříč celou státní správu stejná, ale některé jsou ty. Prostě jeli podle svého,
Minuta: 4
což se potom ukázalo jako problém podobně, ne v rámci struktury toho systému, já jsme vyhodnotili, že chybí vlastně hlava toho krizového řízení, protože po té odborné úrovni od obcí přes obce s rozšířenou působností přes kraje. Všechny mají svého krizového manažera. Zatímco na té centrální úrovni na úřadu vlády někdo, kdo by byl čistě. Krizový management tak není. Proto jsme navrhli, aby v rámci úpravy toho to je strukturní krizového managementu vznikla já funkce, která bude to odbornou hlavou celého krizového systému a zároveň jsme navrhli, aby nás úřadu vlády vzniklo situační centrum, která které soustředí všechny relevantní informace důležité pro rozhodování v krizi tak aby je měla vláda na jednom místě a nemusela je shánět různě po telefonu
Minuta: 5
i z jednotlivých stupňů, pak jsme navrhli i opatření, kterými by vláda měla využít kapacity, které jsou ve státě k dispozici, ale nejsou přímo pro státní správu, jako je třeba privátní sektor a potom neziskový sektor občanský, protože já jak neziskový sektor různé organizace, ale i jednotliví občané a měli snahu se zapojit, ale vlastně nevěděli pořád někde. S kým se kontaktovat nebyly pro ně vytvořený podmínky a už úplně žalostná situace. Byla se zapojením našeho průmyslu naše oběd nejsou, protože Business se zachoval velice nacionálně s ohledem na vlastní přežití a pokračování výroby a dal si vlastní opatření, že žádná firma nečekala na to, co jí Ministerstvo zdravotnictví, nebo kdokoli jiný řekne, že má dělat. Ale z čistého půjdu sebezáchovy se zachovaly zachovali velice dobře. A kromě toho ještě
Minuta: 6
nabídli pomoc státu a ta pomoc velice často nebyla využitá, takže vlastně mnoho těch kapacit, které v národě a ve státě jsou tak využity nebyly jenom proto, že nebyl správně nastavený systém. Já bych možná o to trošku podstoupil, ale vlastně to dobrý příklad. Protože jak by podle vás měla vypadat jako taková ta příprava obyvatelstva na tu krizovou situaci, protože vlastně ta krizová situace, kterou máme tady teď je mnohem míň a že jo. Je to něco jiného než ta. Svatá válka, kdy na vás ti to zaútočí, já je ten je nepřítel čas lidí vlastně věří tomu čas lidí věří ničemu jinému, ale to je vlastně dost podobné tě moderním konfliktu nějaký jako dezinformační kampaně a tak dále a celkově za posledních několik dekád došlo k velké proměně toho bezpečnostního prostředí a kdy od hrozeb, které Většina z nás ještě považuje také tradiční a většinou, když slyšíme je slovo hrozba, tak si představíme nějakou armádu zbraně, dneska ty hrozby jsou
Minuta: 7
mnohem pestřejší a řada z nich na první pohled nepůsobí jako rozmícháme slovo jako informační válka kybernetická válka hybridní hrozby hybridní válčení, to jsou všechno termíny, které jsme zaznamenali, že existují. Ale málokdo z nich si dokážu představit, co vlastně znamenají a v kostce znamenají opravdu to velice složité prostředí, ve kterém a hrozby. Dneska se projevují z mnoha různých směrů. Nejenom od státu, ale i od nestátních aktérů je strašně těžké rozlišit mezi vnějším a vnitřním ohrožením, protože to často splývá a hrozbou jsou kolikrát mnohem více informace než zbraně a nebo viry, ale všechny státy jsou připravovány. Průběžně na to, že krizová situace může nastat a mají zpracované v různé míře krizové scénáře krizové plány a mají nějakou
Minuta: 8
strukturu krizového managementu a ten krizový management by měl být průběžně připravován metodicky, ale i prakticky Měl by cvičit na reálné situace, které mohou nastat tak aby byl kdykoli schopen reagovat na žádnou improvizací. Ale pokud možno podle připravených scénářů a to se bohužel nestalo, protože jak jsem řekl náš systém byl. Precision v průběhu pokračujících povodní a Naty povodně, když už jsme měli po čtvrté, tak jsme opravdu byli schopni reagovat velice dobře a ten systém byl celkem optimálně na původně nastaven Alexe ukázalo krize, která zasáhne celou společnost bez výjimky, která zasáhne všechny resorty, já také vyžaduje přece jenom jiný způsob řízení a na ten ten náš systém nastaven nebyl, což ale není žádné neštěstí, protože se to
Minuta: 9
nestalo jenom u nás. Stalo se to i mnoha jiným státům a neštěstí mi je pokud se z toho nedokážeme poučit a když už teda nějaká krize nastane, tak bychom měli využít všechny možnosti k tomu, že Posbírám a všechny pozitivní, ale především ty negativní zkušenosti s obecním a a Analyzujeme zjistíme co na tom stávajícím systému bylo špatně a přijme opatření k nápravě v opačném případě jsme odsouzení tomu k tomu, že já každá Další krize. Je nás dovede k tomu, že si budeme muset stejnými chybami procházet znovu mě jasný, že tenhle proces nějaký debil nebo získávání těch lekci je v armádě poměrně běžná věc, asi se to děje po každé misi nebo po každém důležitém kroků, mám pocit, že se to děje docela i v té soukromé sféře a v tom byznysu, že jo. A možná si můžeme popovídat o tom, jak vlastně některý armádní procesy a byznysový procesy jsou vlastně velmi podobný a spoustu spoustu obchodních věcí vychází z těch válečných a tak
Minuta: 10
dále. Ale je vůbec tohle možné ve chvíli, kdy to jsem vlastně vado ty politici a oni tím jako kdyby fingon by jsi částečně jako mohli teda podrazit ty nohy nebo ušpinit si ruce. Což vlastně nikdo jako nechceš, jo, máte pravdu, protože jak Business také armády jsou ve svých postupech a procedurách prověřovány praxi a naše armáda od té doby, co se stalo součástí a toho kolektivního. Systému zajišťování bezpečnosti nejenom v rámci NATO, ale ale třeba i v rámci Evropské unie v rámci OSN. Tak díky tomu, že byla exponovaná v krizových situacích a mohla čerpat ze zkušeností našich partnerů a Spojenců a tak postupně ty procesy a opravdu vypiplal a tak, že je připravená, ne jenom metodicky, ale iz hlediska praktického použití na krize reagovat naprosto běžná věc a i proto většinu vojáků
Minuta: 11
trochu zaskočilo. Když viděli jak nepřipravené je je je stát na krizový management firem je to stejné firmy jsou prověřovány praxi den, co den a firma, která nebude schopná úspěšně reagovat na krize. No tak dříve nebo později spíš dříve zaniká stát a v tomto ohledu je v trochu luxusnější pozici, protože já a stát Jen tak nezaniká, ale alespoň ne krizí. A pokud není tak krize opravdu velká tak. Táta má vždycky velký prostor, jak tu nefunkčnost nějakým způsobem zakrýt ale tady Jsem tady se teď ukázalo, že je tady mnoho problémů a bohužel. Jak jste řekl jsou svázány s konkrétními politiky a každý z těch politiků se bude bránit tomu, aby vy jeho působnosti v jeho resortu byli od hlavy problémy. Protože s tím poukáže na neurčitý jeho deficit manažerských a anebo půjčí schopnosti, ale já tady musí za vládnout
Minuta: 12
především veřejný tlak, protože zájmu veřejnosti by mělo být, aby krizový systém bez ohledu na to, jak kteří politici ho reprezentují fungoval. Protože se jedná o jejich zdraví o jejich životy a proto já se snažím a prosadit tu myšlenku, abychom se dívali na funkčnost systému na systémové nedostatky a ne A priori na to, kdo za ty mi nedostatky stojí, to už je potom věci věci jiného posouzení. Mě opravdu zajímá pouze funkčnost systému a k tomu se nesnažíme navrhovat systémová opatření, takže ode mě nikdo nikdy neslyšel ani neuslyší, že za konkrétní opatření může ten či onen ministr nebo předseda vlády, ale sluší uslyší ode mě, které opatření bylo úspěšné, které ne. A jak je potřeba ho změnit, aby bylo je pravda, že já už vlastně v létě jsem tady dělal Rozhovor s Petrem Bartošem, který byl jeden z tvůrců toho technického řešení chytré karantény a už vlastně v létě jsme hodnotili tu chytrou garanta. Jenom jestli funguje nebo
Minuta: 13
nefunguje a on jako zmiňovala, že si tam ukázalo, že armáda a opravdu organizace, která je připravená na rychlé změny rychle reagovat a tak dále, což se bohužel u těch státních institucí a hygieny a tak dále úplně ukázalo. Jo on je to dáno i tím a je to. Tohle celkem přirozený, jev armáda je centrálně řízený organismus hierarchický řízený a pokud by nebyla. No tak není armádou, že jo. Aha, ale já ve společnosti. Máš demokratické společnosti a naopak funguje protichůdné tendence jde centralizace a decentralizace má svůj velký smysl a v mnoha ohledech je velice pozitivní, ale musíme si říct a kde jsou hranice a hlavně mít nastavená opatření a pravidla, tak abychom decentralizovaného systému mohli snadno přejít do centralizovaného, protože vážná krize se jde centralizovaně řešit nedá a vážná
Minuta: 14
krize musí mít centrální řízení, ale může mít 10 rozumný výkon. To ano, ale není možné řešit například Pandemic k o krizi, pokud nemáte sebemenší přehled o kapacitách zdravotnických zařízení o zásobách materiálu léků, pokud nemáte přehled o zařízení, která nejsou spravována státem jako jsou. Domovy pro seniory Nebuď kraji a nebo anebo privátně. Takže pokud není a ucelený obrázek, tak se velice těžko dá nějak centrálně reagovat. Takže tohle jsou věci, které by právě z toho poučení měli vyplynout a měli bychom nastavit ten systém tak aby na během velice krátké doby se mohl centralizovat, aby tady měl přednastavené mechanismy, jak fungovat procedury schválené standardy,
Minuta: 15
podle kterých se budeme domlouvat, protože v rámci decentralizace hrozí jedno velké riziko a sice, že každý si to začne dělat po svém, což nemusí být na Škodu na škodu, když nám jde o různorodost. Ale pokud je například chceme, aby se játra votickych systém domluvil. To znamená, aby třeba výkazy různé počtu byli a přenositelné z jednoho systému do druhého a tak ten systém musí být kompatibilní. My jsme si s tím jako armáda užili svoje, když jsme viděli, jak strašně složité, to je když každá armáda funguje nějak jinak a i proto třeba standardizace já a zvýšení ty neschopnosti spolu spolu fungovat. Jedním z klíčových klíčových komponentů pro spolupráci v rámci řešení krize to nemůže být jiný. Já si myslím, že jedno velké téma ve společnosti je možné určitý strach, já mám pocit, že armáda samozřejmě musí být dobrá v tom, aby během toho výcviku možná naučila
Minuta: 16
vojáky ten strach zvládat nebo získat nějakou psychickou odolnost. Napadají vás nějaké tipy nebo principy, které se třeba v té armádě používají a který by vlastně dneska lidi mohli možná také využít, aby jsi s tím svým strachem trošku líp poradili způsobuje mnoho. A já si myslím, že jedním z těch základních je poznání. Máš-li přestat mít strach ze svého přítele. Musíš ho co nejlépe poznat a tady ta situace byla složitá v tom, že my jsme vlastně o tom byl zpočátku neviděli skoro nic. A je to budil budilo právě ty obavy a negativní emoce, protože já si každý mohl dostat něco kolem špatného a veřejné mínění bylo měla do dneška. Vlastně je velice náchylné k různým spekulacím. IFA mám a kdokoliv s něčím takovým přišel, tak byl schopen vyvolat vlnu strachu, takže
Minuta: 17
jedna věc je od počátku naprostá transparentnost v informacích a se podíváme na reálnou situaci. Jak dlouho trvalo než s naší veřejnosti. Dostali nějaké transparentní informace, když se bude před veřejností je část informací zakrývá, jak to samozřejmě vyvolá velkou nedůvěru a jenom další prostor pro spekulace a pak je to. A je teda ta transparentnost a poznání a druhá věc je dát veřejnosti důvěru ve vlastní instituce a ve schopnost státu se s tím vypořádat. Já k tomu přispívá právě to, že ten systém reakce na krize je centralizovaný srozumitelný a hoří jedním hlasem, když je veřejnost uvidí, že mluví, jinak ministr zdravotnictví, jinak ministr vnitra jinak premiér, jinak šéfe
Minuta: 18
nice giannico na Tak zaprvé to bude mít chaos a za druhý nebude věřit nikomu z nich, protože si řekne. No tak jestli se nejsou schopný domluvit Oni Tak jaký mám věřit, že jo? Jako já potom kde jsi mám já vybrat, takže další věc je důvěryhodnost systému, který s tou krizí se vypořádává a která potom těm lidem a jasnou důvěru v to, že ten systém je schopen si s tím poradit a post. Já se o ně a aby tu krizi vyřešil a potom je to samozřejmě. Já taky něco co souvisí trošku s principem vedení lidí a sice, že lidé, kteří stojí v čele státu a v čele institucí musí lidem dodávat spíš optimismus a důvěru v to, že to bude sice chvilku trvat, že to bude stát úsilí k tobě stát i nějaké oběti, ale že si s tím zcela určitě poradíme opačný přístup, potom spíš
Minuta: 19
vyvolává opravdu ty negativní emoce depresi. A frustraci, co tam z toho co říkáte. Je to hodně trošku závislost na tom systému a na těch představitelích toho systému. Já jsem třeba se zajímavou knížku, který napsal bývalý Navy Seal, jmenuje se čoko bylinka to napsal knížku Extreme ownership. Kde právě zase jako razí tu Teorii toho extrémní zodpovědnosti nebo vlastnictví nebo to jako zvýšit možná. To sebevědomí a to spoléhání sám na sebe. To by možná jak je trošku pomohlo to pomůže. Pomůže části vidí, protože když se na to podíváte, tak každá společnost kdykoliv historii je vždycky já složená, i když to ten teď hodně zjednoduším Social jako by se asi na mě zlobil i Aleš to zjednoduším, tak je složená z lidí, kteří jsou více investiční jsou schopný sám sebe postarat jsou to ti, kteří chtějí a věci řídit
Minuta: 20
a ne se nechat řídit a pak je mnoho lidí, kteří se rádi nechají vést. Protože buď to si nejsou jistí sami sebou nebo nemají prostě dostatek vůle přijímat rozhodnutí, ať jim vyhovuje. Když někdo rozhoduje za něj a vrátí mu to svěří. Takže tenhle ten přístup speciálních jednotek určitě bude vyhovovat je první skupině, ale pro tu druhou tady musí být. Sen, který se o ně postará a ten systém by měl být co nejférovější. A nejsrozumitelnější, aby můj tyhle ti lidé nejenom rozuměli, ale aby mu věřili, že to je systém, který je pro jejich dobro zdravě stejně možná připomněla, že ne každý Já mám a schopnosti a mentalitu, jdu se někam na Navy SEALs. Já se možná se tam ještě neposlal válka jo, protože já mám pocit, že to válka se zase Jak už jsem říkal používá. Dneska je hodně obměnách válka s klidem válka proti tomu Adam tomu
Minuta: 21
V čem se to pojetí války, možná změnilo nebo vnímáte, co jsi podle mě průměrný člověk dneska představí se řekne válka, protože ta látka už jako mám pocit, lidi se tam představu jako ta druhá z toho válka a tu Vylodění tisíců nebo 10000 můžu v nich na pobřeží asi jako mnoho silných slov a také válka je nad užívaná. Já jsem byl mnohokrát při posledních. Vázán, jestli jsme ve válce s kódem a jak mi ji mám válku. Já jsem si říkal, že bychom měli být umírněnější v používání slova válka, protože já přece jenom já velká část z nás má představu o válce, jako o tom ultimátní vzhůru prostě něco co už horší být nemůže než a než má káva káva připravuje živobytí jeho život i životní prostředí o jistoty a Anča
Minuta: 22
stojí o budoucnost, že jo a opravdu asi potřeba vážit slova. Já to co prožíváme. Teď není na druhou stranu a nic s tím by se lidstvo už předtím nepotkalo k novým kojdová krize je samozřejmě vážná zasáhla celý svět, stojí nás spoustu životu a spoustu materiálních hodnot a financí. A byli horší pandemie v historii a s tou kterou teď prožívám a asi zcela jistě neporadíme po nějakém čase a je vidět, že sice uplynula nějaká doba, ale už teď je ve světě několik ověřených vakcín v krátké době budou dostupné širokým vrstvám obyvatel, já vlastně všech zemí a dá se očekávat, že řekněme během půl roku až proběhne nějaká širší vlna vakcinace a taky
Minuta: 23
s kódem a budeme schopni se vypořádat stejně jako třeba s chřipkou a ono je těžké cokoliv srovnávat, ale ale i při těch nejčernějších číslech lidí zemřelých. Ať už s kódem nebo na kovy, tak hákovité je zanedbatelnou příčinou úmrtí. Ve srovnání se srdečním selháním s rakovinou a s dalšími nemocemi. Takže vždycky bych Měli mít nějaký kontext a nepodléhat panice, která je vyvolána neustálým opakováním a zobrazování čísel, protože pak nás se to může trochu vytáhnout Sreality a ten problém nafouknout mnohem víc než si zaslouží. Já si myslím, že tady je na místě si říct, že je to prostě další z nepříjemných věcí, se kterou se jako Lidé setkáváme, ale s kterou si určitě poradíme. Jaký nebo Jaké další hrozby, možná kolem
Minuta: 24
sebe vidí, když Pomineme tady tu hru nebo nějaký mě něco podobně urgentního asi jako nic není tak aktuální jako to co Řešíme teď, ale když se třeba podíváme do nějaké krátkodobý budoucnosti. Já jsem vždycky když jsem se bavil o hrozbách, tak jsem byl nějak ten některými novináři. Netlačím do toho, abych jim řekl pořadí 1 až 5. A já jsem si říkala ono to záleží na tom, jak se na to Budete dívat, protože já když se mě zeptá Tag. Hrozba je nejvážnější, tak bych řekl nejvážnější hrozba. Pochází od těch států, které mají rozsáhlé Arsenal jeden mých zbraní mocné armády a neváhají tyhlety Arsenal i použít pro dosažení svých politických cílů, to je nejvážnější hrozba, protože taková může vést k rozpoutání světové války, která ukončí existenci lidstva. A když se mě někdo zeptá na to, která hrozba jedny urgentně jší no.
Minuta: 25
Tak zrovna tyhle bych asi dal někam dozadu a řekl bych, že to urgentní hrozbou třeba dnes je na jedné straně samozřejmě extremismus dnes představovaný především islámské některé. My jsme ale je tady i mnoho dalších hrozeb, které nemají s použitím zbraní nic nic společného. A to je například klimatická změna degradace životního prostředí, která se mě začíná na nás všech projevovat a Nestabilita v mnoha zemích světa, která je způsobena mnoha faktory a ať už je to extrémně Smiles, ať je to nestabilita, ať se je to v životní prostředí, to jsou faktory, které mají potenciál generovat další z Velkých problémů a to jsou Nezval Celné migrační vlny a to je další velká poměrně urgentní hrozba dneška a nebo když se mě někdo zeptá zase z jiného úhlu pohledu, jestli nějaká hrozbami vnější nebo vnitřní, tak bych řekl, že tou
Minuta: 26
hrozbou, kterou třeba dneska vnímám jako aktuální. U nás je to že právě nejsme schopni si identifikovat a porozumět a shodnout se na hrozbách, co nás vlastně ohrožuje a jako příklad bych uvedl asi před třemi dny proběhlo tradiční výroční velitelské shromáždění armády, kterého se účastnili vrchní velitel a vrchní velitel tam řekl mimo jiné. Přestaňte. Se věnovat nějakému pseudo riziku ze strany Ruska nebo Číny, protože tím hlavním A Jediným nebezpečím pro nás je Islámský extremismus terorismus. No právě třeba tohle je jeden z Rysů, který by nás měl trochu vyburcovat z klidu, protože já to je právě to zkreslení toho prostředí, protože Rusko a Čína pro nás hrozbou jsou a já musím říct, že nejsou hrozbou a bezprostřední a nejsou
Minuta: 27
hrozbou bezprostřední vojenskou, ale tím, že jsou to režimy, které jsou založeny na jiných hodnotách na jiných principech fungování společnosti, než je ten než je ta naše, která rozhodně k tomu našemu není úplně přátelský nakloněná, že jsou to země, které nás vnímají jako protivníka a v lepším případě soupeře, se kterým nebudou nějak váhat se vypořádat, když bude jejím křížit plány, tak To samotné by nás mělo varovat a neměli bychom být tak slepý k tomu, že Čína nebo Rusko a vlastně pro nás žádnou hrozbu nepředstavují. Takže měl pohledu na to je hodně a já si myslím, že abychom neměli být dostatečně soudní, abychom si bez jakýchkoli emocí byli schopni definovat všechny rizikové faktory, ať už pochází z leva z prava shora zdola. Stanovili si jejich pořadí hlediska právě významu a urgence a přijímali
Minuta: 28
k nim adekvátní opatření a neviděli v tom hlavně jenom emoce, protože jsem nedávno slyšel rozhovor s izraelským historikem harari a ten když se ho ptali právě na ty hrozby pro lidstvo, tak zmiňoval dost problémy ty co vinotéku tu atomovou válku globální změnu klimatu a to třetí hrozbu, kterou. On viděl nebo respektive hrozbu pro jistotu viděl asi nejpravděpodobnější je, že možná za 100 let tady jako tohle to sice bude, ale možná hub. Nebude to homosapiensapiens, ale bude to nějaký úplně jiný druh vlastně s tím jako pokrokem technologií umělé inteligence a tak dále, ale něco trošku přivedla stěna myšlenku u Nedávno jsem četl ve zprávách, že se vlastně objevily důkazy už o tom jak jak Homo sapiens a člověk neandrtálský spoluvlastníky cl2o chilli a já mám pocit, že teď možná zažíváme takový jako vzácný období relativního světového míru, samozřejmě až na různý jako lokální konflikt a vždycky se
Minuta: 29
sám sebe ptám, jestli jsme se teda půjčili a jestli jsme jako lepší a nebo jestli ta válka a ten mu je tak jako tak v tom našem genetickém kódu, že prostě si nedokážeme pomoci a jenom zase tikající jako hodiny, kdy zase něco, tak jo. Přijde se dostáváme teďka už na půjdu trochu filozofie a musím říct, že podobné úvahy a čas od času asi Potkají každého. Já jsem o tom přemýšlel mnohokrát samozřejmě jako voják jsem se věnoval. Historii vojenství a historie konfliktu, protože je jedním z předpokladu, jak úspěšně zvládat konflikty, dneška je pochopit i konflikty včerejší a já taky jsem si mnohokrát kladu otázku. Jak je možné, že jsme se za tisíce let naší historie ještě nedokázal smířit s faktem, že násilím se většinou dlouhodobě nikdy nic nevyřešilo. A že na ten prostor, který tady máme a teď myslím ne jenom prostor fyzicky,
Minuta: 30
ale ten časový je natolik omezený, že bychom se měli naučit ho sdílet a pokud možno sdílet v nějaké harmonii. Protože i když je to s sebou přináší sem tam nějaká omezení. Tak nakonec stejně já zjistíme, že to jinak nejde nakonec s tím stejně vždycky musíme srovnat, protože já vašem případě bychom ten na ruce, který. Máme problém museli úplně eliminovat, abychom ten problém úplně smazali ze světa a nikdy nic takového se nestalo. Většinou každý konflikt vytvořil zárodek nového konfliktu. Vidíme to třeba teď v poslední době Náhorní Karabach válka před 30 lety přinesla nějaký výsledek, který vedl k válce, která proběhla teď a ta situace tak jak je tam teď, tak už vytváří podhoubí pro konflikt a nastane a můžeme si položit dotaz někdy ale evidentně ten Problém vyřešen nebyl a pokud
Minuta: 31
zrovna třeba tomto případě arméni a zarove nenajdou nenajdu způsob, jak žít vedle sebe vedle sebe a spolu v klidu, tak tam ten knoflík bude stále, ale to je asi to je asi opravdu otázka pro filosofy. Do jaké míry je v nás zastoupeno dobro a zlo a jak jsme schopni se s ní vypořádat. Já vidím na jako přednost přede vším. Demokratických zemí v tom, že mají primárně pokud to vůbec jde snahu řešit věci diplomacii politikou spíše než než jen silou zbraní a třeba mnohokrát zmiňujeme v negativní konotaci Evropskou unii, nebo na to ale já a jejich přínos vidím a mimo jiné v tom, že je to Platforma pro porozumění a pro spolupráci, když máte okolo stolu
Minuta: 32
a 30 zemí, které Za normálních okolností by spolu měli spoustu různých konfliktu také samotný fakt, že jsou v nějakém smluvním vztahu a sedí u jednacího stolu a kde se na ně kouká x dalších očí je měně k tomu, aby se chovali civilizovaně Jinými slovy, dávají si pozor na to, co vypustí. Zkusím, aby ty ostatní je nevnímali negativně. Takže když je bych třeba použil zase konkrétní příklad. Řecka Turecka Tak to jsou dvě země, které spolu tradičně mají spoustu různých konfliktu, ale když sedí na půdě na to, tak sice vyjadřují často i odlišné názory, ale civilizovaně pak se sejdou a jsou schopni buďto sami a nebo s námi ostatními a těch problémech jednat. Pokud by nebyly součástí takové uskupení, tak je velice pravděpodobné, že ten ten ten táta názorová Neshoda v Ústí v nějaký konflikt a může mít i násilnou formu, takže samotná existence tady
Minuta: 33
těch kolektivních uspořádání nás vede k tomu, abychom se chovali civilizovaný a čím víc takových smluvních vztahů, čím víc vazeb tím menší riziko, že se někdo utrhne a a začne se chovat ne civilizovaně. To Turecko je v tom takový ožehavý, když se tady o tom bavíme přivádět to možná na otázku. Možná trošku odbočím. Považujete Evropskou unii nebo na to co je možné mít perspektivnější zlodějská tady té vojenské spolupráce, že ona to by se možná dalo říct, že to jako širší fórum starší děláno primárně jako. Ta vojenská spolupráce Evropská unie, tak jako primárně není a Nicméně tím směrem trochu směřuje v tuhle chvíli a myslím, že co je potřeba vidět je zase historii na to vzniklo překvapivě ne z popudu Spojených Států, ale ten prvotní princip vznikl snahou několika
Minuta: 34
evropských zemí krátce po válce konkrétně v roce 48 udělat smluvní uspořádání, které by zabránilo vzniku další války v Evropě, protože jak víme první i druhá světová válka měli svůj původ v Evropě a Teprve potom se k tomu přidali Spojené státy a ta myšlenka vyústila. V roce 1949. Podpis se vrátil antické smlouvy, která vznikla primárně jako systém pro kolektivní bezpečnost to kolektivní bezpečnosti se samozřejmě o to, že já jeden druhému z těch smluvních státu pomohou, ale tehdy tím rizikem. To byl pouze Sovětský svaz a proto to bylo vlastně uspořádání, které mělo jasného nepřítele a v rámci bipolární uspořádání světa, který se postupně rýsovalo já tak bylo po dlouhou dobu zajištění zajištěním alespoň určité stability, když neustále Na Pokraji horké války Evropská
Minuta: 35
unie vznikla jako společenství uhlí a oceli, takže čistě a ekonomický ekonomický základ a zase to bylo osm evropských zemí, které se do toho pustili. Postupně ten systém se měnil přidávaly Další země a vzniklo z toho evropské hospodářské společenství až potom následně Evropská unie, která zřejmě o zakladateli. Já byla inspirovaná Spojenými Státy. Takže v jejich hlavách mohlo být něco jako Spojené státy Evropské taková širší konfederace států, které sdílejí nejenom geografický prostor, ale i z bílých dlouhodobé strategické zájmy a jsou ochotni pro tyto společné zájmy delegovat část svých pravomocí na společnou úroveň při zachování různosti a suverenity v některých otázkách, což samozřejmě dává dává smysl a je to logické,
Minuta: 36
protože já právě ta atomizace Evropy. Byla jednou z hlavních příčin a tetě konfliktu, který mi Evropa žila. Takže já Evropská unie se začala vyvíjet více jako jako mnoho. Národní uspořádání, které mohlo vést k nějaké formě Konfederace integrace a v rámci integrace začala přijímat politiky, které víceméně reprezentují téměř stát taneční politiku a fiskální politiku kulturní měnovou a další a logicky a když teda se to portfolio těch politik začalo rozšiřovat, tak Roska a on je A vzhledem k tomu, že je vystavovaná různým rizikům. A krizím, tak přišla i s tím, že je potřeba vyhodnocovat bezpečnostní kritéria vznikla Evropská bezpečnostní a obranná politika, která Ale na rozdíl od na to neměla
Minuta: 37
nikdy ambici zajišťovat kolektivní obranu smluvní, protože ambicí bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie je krizový management a spolupráce s partnery, takže existuje tady jistá, i když ne úplně psaná dělba práce. Mezi Nato a Evropskou unii a za tu dobu práci by mě asi ortodoxní zastánci jedné i druhé mě zase moc ne pochválili, ale v praxi to tak je, protože hrobská unie. Zatím se nesnažila transformovat se do smlouvy, která by zajišťovala kolektivní obrany jako takovou k tomu totiž by musela mít vytvořený všechny struktury a předpoklady tak jako na to já to znamená velitelské orgány mnohonárodní až po tu nejvyšší úroveň logistiku společnou ze zpravodajství to všechno jsou předpoklady k tomu, aby mohl někdo vést účinně nějakou operaci na kvalitním základě toho romská unie do dneška nemá nic takového. A pokud by to chtěla vytvořit,
Minuta: 38
tak bude odčerpávat zdroje, ať už lidské nebo finanční z na to čímž vlastně být na jedné straně oslavila na to, ale sama by nikdy nebyla tak silná a schopná, aby ho mohla nahradit, takže Žijeme tady takový trošku dilema to že tady máme dvě organizace jedna má dnes. 27 členů po odchodu Británie Evropská unie, na to má 30 členů, ale 22 členů je členy obou organizací, takže se do značné míry se překrývají a není to nic jiného, než je velice účinně spolupracovat a opravdu k té dělby práce se dostat. A vlastně ty debaty o nárůstu evropské Identity. Začaly se objevovat v rostoucí míře a potom co prezident Trump, já se vyjádřil dost nešetrně na adresu evropských Spojenců o tom jak jak hazardují s odpovědností za obranu a že by se jim taky mohlo stát, že je Spojené státy nebudou bránit a myslím, že cesta
Minuta: 39
tady z toho dilematu je za prvé v tom, že se evropské státy trošku smontují a vyrobí si vlastní odpovědnost za vlastní obranu a budou do své obrany investovat víc a druhá. Cesta je v tom, že se bude více. Evropský pilíř na to, aby případně pro některé evropské záležitosti mohlo fungovat nezávisle na Spojených státech. Zavři na základě dohody a aby se nemuseli právě strukturální věci z dablova. Ta věta na se nemusela vytvářet paralelní struktura rámci Evropské Unii na to, ale by mohla použít použitá ta která existuje, která je ověřená, která je, která je připravená, která je v pohotovosti jenom prostě pod jiným velením, ty jsme trošku naštve, tak o historickou vložku a a vojenskou historii máte nějaké oblíbené období, který vás bavilo. Nebo který se dá studoval, co se týče vojenské historie. Já musím říct, že já
Minuta: 40
jsem se setkal. Spíš bych neřekl období, ale ale ale je to spíš věcí přístupu autora, protože občas Když narazíte na někoho, kdo dokáže neskutečně pěkně a poutavě popsat, tak je celkem jedno. Jaký popisuje období? Má to tak v táhne. Teď se Naposled jsem četl od Petra čorneje Ježíšku. Aha a přesto že to je na rychlé, tak jsem v tom ležel na 14 dní a nemohl jsem se do toho trhnout, protože to opravdu popisuje, tak jako by tam s nima žil je pravda je, že s tím musím souhlasit. No já už jsem párkrát říkal, ale je jeden potká s jsem lehátko v historii a kdy přesně ten člověk je není historik, ale velký fanoušek historie, vždycky se načte všechny možné z dvě a pak to vypráví, jak kdyby tam žil a ještě se hodně vyžívá v těch bojích. Takže jako vypadá v to hodně hodně velkých detailů a a ten mám třeba takovou 4 dílnu. Podcast o seriálu pětidílná o čingischánovi a a jeho tažení Evropou a dobývání Impéria i
Minuta: 41
přesto, že to máme hromady asi 16 nebo 20
Minuta: 42
to člověk mnohem líp zapamatuje a navíc mu přitom dojde mnoho věcí z toho kontextu, který seděl kolem, protože když studujete historii nějakou věc, tak většinou je to v té učebnici konstruováno tak že to je prostě událost vázaná k jedné zemi. Kdyby to většinou bylo ještě tak jako provázáno, že v té samé době se dělo ve vedlejší zemi. Tohle je tam nesedělo. Tohle tam nesedělo tohle a ten navzájem to mělo takovéhle důvody. Tak ten člověk to přece neotravuje mnohem líp a pak mu to v té paměti zůstane pravda, že tam se zase dotýkáme častěji filozofia, jako já jsem třeba jednou narazil na otázku je třeba Alexandr. Veliký je je Branný, jako že jo ten hrdina a člověk, který roznesou tu holandskou kulturu do půlky světa. Na druhou stranu ve své době byl možná Alexandr. Veliký vnímám podobně jako u Hitlera a člověk, který jako popel spoustu lidí a tak dále, jo. Takže je to vlastně jak se to vnímání těch historických událostí mění postupem času je taky docela zajímavý Fenomén ne jenom s odstupem historie hezky.
Minuta: 43
Mně se líbí se, mně se líbí to, že historie v tomto směru je laskavá, protože já je čím dál a v historii ty události a osoby jsou tím vypadají, vlídně ji se podíváte třeba na osoby, jako já nevím Karel IV. Žižka nebo Jan Hus, tak mi je v podstatě dneska vnímáme jako téměř. Idol lidství, protože já tam jako není na nich nic negativního, co bychom mohli vnímat se přitom současníci na nich určitě viděli i ty jejich normální lidský negativní vlastnosti, které má každý z nás a já i ty historické události jsou často interpretovány z pohledu toho, kdo je vykládá, že jo, takže já tak jako každý sám o sobě vytváříme nějakou Story, která pro nás je příznivá, tak každý národ si tu Story vytváří sám o sobě a pak mnoho historických událostí vypadá úplně jinak z pohledu třeba Čechů
Minuta: 44
a nebo spolu jen to že jo a Bavíme se o stejné věci je pravda, že tam pak často vznikají ty velké komplexy. No je pravda, že si budeme vyprávět zase určitou historii Asii z pohledu Číny a z pohledu Japonska, tak tam budou problémy, které se asi nikdy nesedl. To je pravda, ale zase Dá se tomu pomoc opravdu tím, že ten systém a tím pádem i výuka je pokud možno co nejpěkněji a tomto směru třeba já jsem měl to štěstí, že jsem studoval několikrát v Anglii. Mně se líbil anglicky přístup k historii, který je opravdu hodně objektivní i kritický Sám k sobě. Takže třeba když jsem četl na koloniální období, tak logicky tam člověk vidí ty stopy hrdosti na Impérium, ale zároveň vidí naprosto kritické analýzy k čemu konkrétně.
Minuta: 45
Jaký chování vedlo. A jaký negativní věci to přineslo dnes a ten objektivní pohled si myslím, že je základem k tomu, jak se potom dobrat nějakého společného vidění historie. Já si myslím, že já jsem tady. Nás a Němce a úplně náhodou, protože máme já ve společné historii řadu takových neurologických bodů, ke kterým se vlastně dneska ani moc nechce vracet a které jsou určitě jsou vnímány jinak ze strany Němců. A ze strany našich a máme-li mít s Německem a vyvážené vztahy, pak i tyto věci jsou asi potřeba vyjasnit a uzavřít a možná k tomu může přispět samozřejmě odborná konference historiků, která a předloží fakta z obou stran a pak je na politické reprezentaci a lidech a tady ta fakta a akceptovat
Minuta: 46
a říci ano, bylo to tak a i když nám to nešlo, tak prostě se známe se to stalo. My jsme se s tím vyrovnali, poučili jsme se z toho a můžeme jít dál. Vy jste říkal, že jste studoval v Anglii, řekněte mi vlastně ten příběh. Kdy se to stalo? Protože jestli se nepletu. Vy jste vstoupil do armády ještě v komunistické éře. Byl jste u výsadkářů, jak se člověk dostane ke studiu v Anglii bylo tak, že já jsem vůbec jako první studium. V zahraničí jsem měl ve Spojených státech. A to jsem si opravdu tehdy připadal trochu jako Alenka v říši divů, protože já jsem já tak jak jste správně řekl za bývalého režimu vstoupil do armády konkrétně po absolvování vysoké školy v roce 83. A v té době zdaleka nikdo ještě netušil, že by jel systém. Během několika let mohl skončit a také
Minuta: 47
preference určitě nebyli. Při výuce cizích jazyků pro angličtinu francouzštinu němčinu a já jsem se angličtinu učili o celých 13 let. Nejenom, že se mi to líbilo, ale Bavilo mě to a tak jsem měl tomu věnoval spoustu vlastního času, i když mi v tom trasy z té moc nepodporoval, tak jsem to dotáhl až vlastně na úroveň a to byla vojenská odborná zkouška, ale byla na úrovni státnice z angličtiny. No a já Tady jsem je všichni, tak trochu smáli říkali jako ty blbneš. Pořád se slovíčka a tady hej. Hej, jezdíš se nechat přezkoušet dojede na akademii. K čemu ti to bude, tak si mohl dělat něco jiného a užít si to. No a po 89, když nám vlastně do té doby Naši nepřátelé, tak nám otevřeli otevřely dveře a nabídli nám partnerství a nabídli nám tím i kurzy ve svých
Minuta: 48
zařízeních. A ve svých státech tak najednou začal být hlad po lidech, kteří vládli jazykem jako základním předpokladem k tomu, aby na ty kurzy vůbec mohli vyjet. Takže já se velice hodilo. že jsem angličtinu měl i a konkrétně Spojené státy americké vojenská zpravodajská služba nám nabídla kurz strategického zpravodajství a já jsem byl druhým důstojníkem Československé armády který je vyjel na západ od našich hranic ke studiu a přímo do jámy lvové do Spojených států Washingtonu DC do centra a to jak jste vnímal v armádě revoluce protože já jsem si našel že ta jednotka stojíš Tady byl kdybys asi byla poměrně aby ti jednotka jak to tak bývá ty režimy se o ty elitní jednotky opírají jaký to je sledovat takovouhle
Minuta: 49
společenskou změnu kdy je mi jasné že si člověk jako může myslet cokoliv na druhou stranu navenek asi musí být připravený že Pokud přijdete na rozkaz tak Bude muset jít vykonávat, co může být proti srsti, jestli mě trošku chápete naprosto chápu a musím říct, že je to zdaleka. Já ani pro mě ani pro naprostou většinu mých kolegů nepředstavovalo žádný zvláštní dilema, protože my jsme sice byli elitní jednotkou. Byli jsme připravování mnoho těžkých věci zasazení a byli jsme naprosto minimální doby pohotovosti. Takže k použití opravdu během hodiny, ale náš úkol nebyl Nikdy na teritoriu na území republiky a už vůbec ne proti vlastním lidem a zkušenosti z minula prostě nás vedly k tomu, že a všeobecného povědomí tehdy v armádě bylo, že
Minuta: 50
je červenou linii by byl rozkaz proti vlastním lidem. Takže byli v té době v armádě lidi, kteří nabádali. že armáda by měla být použita k potlačení nepokojů a tak dále naštěstí nebyly ve výrazné menšině a nejenom velení armády ale i velká část armády to vnímala vnímala tak že armáda musí zůstat mimo armáda je pro obranu proti vnějšímu nepříteli a ne proti vlastním lidem takže myslím že já jsem teda v té době už jsem u toho nebyl protože já jsem od roku 88 jsem byl vlastně studentem nástavbového studia a po vysoké škole abych zvýšil kvalifikaci a Ale pokud vím tak v kontaktu s kolegy u jednotky jsem byl tak ta atmosféra tam byla naprosto jasné a já musím říct že třeba dneska si velice cením
Minuta: 51
toho jak se tehdy zachoval Náčelník generálního štábu a později potom i ministr obrany generál Vacek na který řekl naprosto A srozumitelně armáda zůstane v kasárnách a nebude použita. Nebude se do něčeho zapojovat, což je byl veliký stabilizační prvek, nejenom pro armádu, ale i pro společnost, protože věděli, že armáda armáda zůstává tam, kde má být to znamená chránit bezpečnost státu proti vnějšímu nebezpečí, jak moc pusy být voják pozici nadšení generálního štábu a nebo v pozici. Jaký jestli budou na to vlastně politikem, protože je mi jasné, že to je furt voják. Nicméně takhle vysoké funkci už s těmi politika, musíte nějaké s kusem vycházet. Musí tam být nějaký dialog, jak moc se z toho vojáka musí stát na půl půl a teď. Já si myslím, že není žádoucí, aby se našel někdo stává stále
Minuta: 52
více politikem než vojákem, protože já Náčelník generálního štábu je hlavním vojenským poradcem ministrovi obrany a vrchnímu veliteli tady prezidentovi. Jako takový by měl. Neustále mě i přemýšlet jako voják a chovat se jako voják. A proto že politika je umění možného. To znamená hodně manévrování často i změna kurzu a tohle mi Náčelník. Dáňa štábu rozhodně dělat neměl. Ten musí být pro celou armádu výrazem kontinuity a důvěry i proto se občas se musí postavit bohužel proti politikům, protože ne, vždycky se bude zájem ministra obrany třeba nebo celé vlády shodovat s tím, co potřebuje armáda k tomu, aby mohla naplnit úkoly, které od politiku dostává, protože často politici před na jedné straně dají armádě nějaký konkrétní úkol,
Minuta: 53
ale pak jí ostříhají zdroje, aby ten úkol vlastně mohla plnit a v takovém případě ten Náčelník štábu je vlastně z titulu. Funkce Jediným Kdo může argumentovat proti protože ostatní vojáci by měly plnit rozkazy a Neměly by se stavět proti politickým rozhodnutím, ale ten Náčelník Dáňa štábu a to někdy udělat musí, pokud má zůstat věrný svému poslání a svoji pozici jako ta armáda v tuhle chvíli mění. Je to hlídky se to představuje komín tanků a více it odborníků, ale nevím, jestli to tak vlastně je nebo jestli mě opravíte armáda se mění hodně a v poslední době se samozřejmě musí měnit tempem, jakým se mění bezpečnostní hrozby, protože já pokud bychom měli armádu, která je sice skvěle vyzbrojena, ale proti hrozbám, které byly
Minuta: 54
před 30 lety, tak nám to asi dneska k ničemu moc nebude a že armáda je velice dynamický se měnící celek, který reaguje na vývoj bezpečnostní situace a pokud se začnou projevovat hrozby, například v kybernetického o Vlasti, tak tomu musí armáda přijmout svoje opatření, začít si školit odborníky na spolupracovat s partnery, pokud se začnou objevovat hrozby organizovaném zločinu terorismu, které přesahují rámec vnitřní bezpečnosti, pak taky musí armáda a k tomu nejenom připravit připravit si Způsoby jak na to bude reagovat adaptovat výcvik, ale často jí Art Oval výzbroj, takže dnešní době a kromě těch tradičních bojovníků obrněných vozidlech případně výsadkářů tankistů a ženistů a dalších, tak má armáda množství specialistů, kteří by mohli vykonávat stejnou práci kdekoli jinde ta
Minuta: 55
práce vlastně stejná, protože jsou to operátoři operátoři v různých složitých zařízení, ať už jsou to různé bezpilotní prostředky, ať jsou to sledovací prostředky, ať jsou to Průzkumné prostředky laboratoře a vyhodnocovací střediska, takže já dneska v armádě je spousta lidí, který když člověk potkal na ulici v civilu, tak by je považoval za typický ajťáky, který prostě v životě v armádě nemůžou být a oni jsou to úspěšný vojáci. Takže je to opravdu mnohem pestřejší. Pokud jeho profese a taky zamenitelne jší, protože a kdokoli se připraví na nějakou tuhletu sofistikovanější odbornost. Takhle může vykonávat tu práci v armádě u hasičů v policii v pergole jiné bezpečnostní složce já, protože je naprosto zaměnitelná parda změnili
Minuta: 56
tu rozvědku. Já si myslím, že většina lidí má o vojenské rozvědce možná představit filmu Gipsy Bondovi nebo podobně, může to trošku popsat, jak reálně vlastně vypadá. práce v rozvědce, tak je vlastně jen označení jenom jedné součástí zpravodajství, abych to trošku upřesnil tu definici zpravodajství obecně získávání informací a analýza informací a jejich příprava pro kvalitní rozhodování státních orgánů a zpravodajství v principu na jeho obranné a potom to venkovní traktor, které získává informace o možných ohrožených zvenčí a my jsme v minulosti tady před rokem 89 měli civilní i vojenské zpravodajství v obou těch složkách, který jste v té domácí i v té ofenzivní vojenská vojenská
Minuta: 57
kontrarozvědka této obranné zpravodajství z Rožnova všechny informace o možných ohrožení našich zařízení a případně pocházející, ale i s Ovlivňování vojáků a i proto má vlastně stejnou pověst jako měla v civilní období STB a rozhodně. A jéje nahlížena negativně a i proto na tuto část zpravodajství a i dneska se nenahlíží trošku s despektem. I když samozřejmě dneska už má úplně jinou roli v dnešní době a vojenské zpravodajství má obě tyto složky sloučené do jedné ne, tak jako je to u civilního zpravodajství a Ta obrana složka obranná složka se zaměřuje opravdu pouze na ochranu armádních zařízení. Před případným narušením, takže když to zjednoduším půjde-li Špion, kteréhokoli státu a zjišťovat nějaká tajemství o našich vojenských zařízení v případě zjišťovat údaje o vojácích, tak tady ta služka by
Minuta: 58
to mělo assisted a naše vojáky proti tomu chránit naopak zpravodajství, které se zaměřuje na informace zvenčí, tak získává informace vlastně po celém světě, které mohu být ellaone. Pro naši bezpečnost, až už se to třeba týká již zmíněného Islámského extremismu naše zpravodajství tradičně bylo velice silné třeba na blízkém východě a a hodilo se to v době, kdy začal konflikt v Sýrii, tak naší zpravodaj si měli ze syrského prostředí a velice kvalitní informace, které jsou sloužily třeba i pro bezpečnost našich Spojenců. Takže já ano můžeme mít určitou představu Jamesi Bondovi, ale to je malinkatý zlome. Czech toho, protože já takovou práci jako dělá James Bond bez ověření zabíjet, který bez 0 0 tak dělá jenom jenom malý počet lidí, ta většina lidí, ty informace zpracovává analyzuje vytváří z nich z nich zprávy, které potom jsou ve čtení
Minuta: 59
příjemci, ať už je to prezident předseda vlády ministři a na základě těchto vyhodnocených informací potom jsou schopni přijímat taková opatření, aby náš stát Zrůst. Pokud možno co nejbezpečnější funguje, možná obecně struktura a procesy v armádě všude ve světě podobně a třeba i díky na to a tady těm organizací. Zajímalo by mě, jestli vlastně ty základní principy jsou všude stejný a nebo jestli bys to řekl třeba tady nějaká armáda je dělaná úplně jinak. A zřízena úplně způsobem, dá se říct, že v tomto ohledu všechny armády světa jsou si jsou si podobné a protože ono je to Dano Dano spíš tou hrozbu a tím bezpečnostním prostředí nešel specifikou různých států, díky tomu vlastně ve všech armádách, můžeme vidět to rozdělení na pozemní vojsko letectvo námořnictvo, některé tady tu mají ještě
Minuta: 60
vesmírné jednotky dnes i kybernetické jednotky, všechny státy jsou všechny armády světa jsou organizované hierarchicky, takže mají je. Jasné velení řízení, protože Bez toho to nejde. Bez toho to není armáda dnes většina států světa, ať už jsou to armády státu demokratických nebo nedemokratických také velice pozorně sledují, co se kde ve světě děje a Učí se o těch ostatních, takže bychom třeba mohli vidět, že ruská armáda po určitém období propadu po rozpadu Sovětského svazu a Varšavské smlouvy, kdy opravdu byla v bídném stavu. A to jak technikou tak morálkou, tak velice pozorně sledovala a všechny operace, kterých se účastnili armády Nato a přebírala všechny pozitivní poznatky, ke kterým ty armády dospělí a většinu z nich zavedla zavedla do vlastních vlastních procedur
Minuta: 61
a často a často třeba i do vlastních Kdo vlastní taktiky. Takže když jsme třeba měli možnost potom vědět ruské vojáky na Krymu, tak jsem tomu, že by line označení tak. Způsob, jakým byly vystrojení, jak se chovali, jak používali zbraně, tak bych mohl klidně na ně dát nálepku, kteréhokoli státu na to, protože by to bylo podobné, takže armády opravdu hodně hodně sledují jedna druhou přebírají přebírají tu nejlepší praxi, takže se dá říct, že já armáda je profese jako každá jiná a liší se spíš to pro koho to dělají pro jaké vedení státu to dělají Než způsob, jakým to dělají je pravda, že ono často se v médiích objevily zprávy o těch vojenských cvičeních, kde samozřejmě si to asi každý může trošku na koukat, jak se to dělá, ale zajímá mě jsou ty cvičení je to ukázka nějaké síly nebo know-how nebo je to reálně teda zchlazování těch různých systémů s
Minuta: 62
různými státy a učení se té kooperace. Je to obojí samozřejmě jedním z podstatných vůbec se atributu existence armád. Je princip odstrašení a protože ne všichni asi známe, že já vytvořit dojem, že moje armáda nebo armády jsou tak silné, že nemá smysl, aby si kdokoli proti nim něco začal je mnohem lepší, než jestli to ověřovat na válčišti. Takže všechny státy světa a se snaží dát jasně najevo, že jejich armáda je připravená. Je schopná, takže každé cvičení má v sobě i Element odstrašení ukázat co všechno mám a jak je to z čeho je to schopné a dát jim najevo. Tady to není pro vás. Tady je to naše a druhá samozřejmě 2. Důležitý. Faktor je ten, že je to prostředek, jak si ověřit nové
Minuta: 63
metody. Jak si uvařit novou techniku? Jak sladit jednotky a různé státy dohromady, tak aby byli schopni fungovat a proto třeba dalším významným. Faktorem těchto cvičení je proces lesem svém, tak jsem tady ho zmínil na začátku a protože všechny armády světa vnímají jako cvičení jako unikátní příležitost vlastně jako testovací a testovací období, ve kterém si mohou všechny tyhle ty věci ověřit a následně potom z toho třeba další rok rok žijí, protože a všechny ty všechno to co fungovalo to nefungovalo se vyhodnotí, přímou se opatření, jak do výcviku, tak jde výzbroje do do do plánování zdrojů a další cvičení. Každý by mělo být o stupínek lepší a lepší, než to předtím. Teď vím, že půjdu trošku nahrne u nějakých konspiračních teorií a tak dále. Ale začínají ty velký státy. Spojené státy Rusko občas nějaké ty menší lokální konflikty,
Minuta: 64
aby jsi ty, aby jsi tady ty věci vyzkoušeli teda v tom, že mám konfliktu, protože mám pocit, že není to tak jako samozřejmě vidí ty Spojené státy zase někam vtrhli jo? Oni ty lobbisty si potřebuji zkusit nový rakety je to je to poměrně rozšířený, ale velice zjednodušující, protože já asi žádný stát a určitě nedemokratický stát by nebyl tak cynický, aby začal konflikt jenom proto, že si chce vyzkoušet nové zbraně na druhú stranu. Pokud už jakýkoli config začne, tak je samozřejmě vítanou příležitostí k tomu, aby se vyzkoušel o všechno to co se vyzkoušet má a já musím říct, že jsme třeba velice pozorně aspoň Z mého pohledu sledovali nasazení ruských sil na blízkém východě konkrétně v Sýrii a protože bylo evidentní. že právě Rusko tuto příležitost takhle využil a nejenom ke zkoušení techniky a my jsme tam byli svědky toho že se
Minuta: 65
tam objevili 2. techniky které třeba neprošli a ještě ani operačními zkouškami v Rusku Takže bylo evidentní že Rusko přijalo to riziko že je teda vyzkouší přímo ohněm neboj ale zkoušeli tam i nové postupy novou taktiku A využil to třeba i k tomu že Rusko Vzhledem k tomu že nemá tolik příležitostí externího angažmá pro vojáky jako mají třeba za mě na to díky zapojení v Afghánistánu a Iráku a v dalších měsících tak pro Rusko to byla vítaná příležitost jak vystřídat velitele v komplikovaném prostředí zahraničí aby Věděli jsme že třeba naprostá většina dvou a tří generálu ruských se vystřídala jako velitele kontingentu v Sýrii Během krátké období Takže každý Měl praxi, na která se mu potom samozřejmě započítává i a je velice hodnocená hodnocená, tak měl praxi praxi v zahraničních operaci, když
Minuta: 66
jsme trošku u Blízkého východu. Já vím, že tohle téma o kterém jsme se tady možná mohli bavit hodiny a stejně by jsme to nevyčerpali, ale jedna poté mě poměrně kontroverzní věc je že jsem se dočetl, že jste podpořil vlastně Turecko invaze do Sýrie, což je událost, která v České republice vyvolala poměrně kontroverzní, že jo. Bylo to trošku vnímaný, jelikož ta invaze byla namířena proti těm kurdům, že ano. Ty Kurdové nám pomáhali proti tomu slánskému státu a my jsme teď do Turecko nechali na ně jako strhnout, může to možná po vysvětlit váš pohled a já musím to trochu uvést na pravou míru, protože já nevím, že se objevilo slovo podpořil, já já jsem v té době jako předseda vojenského výboru a jí samozřejmě nemohl podpořit. Já jsem byl v roli toho Kdo moderoval dosažení konsensu. Rozhodnutí o tom jestli do práce bude nebo nebude bylo navíc politické, takže Rozumím ti přeje přijímala severoatlantická ráda a Turecko jako suverénní
Minuta: 67
stát a ne vojáci. Já jsem já, když jsem byl tázán, tak jsem se snažil vysvětlit okolnosti, které k tomu Turecko vedle. A jaká byla atmosféra atmosféra na to a já jsem kdy se bavíme o turecké invazi, tak bychom neměli. Javoří to vlastně dvou. Protože tam první ta první se jmenovala operace Olivová Ratolest. A ta byla do oblasti Afriky do té do té do toho pásu asi 30 až 50 km, kde dosud ještě fungoval i ty zbořen. Dneska je síly a aby došlo k oddělení oddělení, nebo spíš nějak rozdělení, to je hranice kontrolované kurdy a pak nastala teprve 2. Operace, která měla za cíl. 30 km demilitarizované pásmo na syrském území podél tureckých hranic. A pokud je o tu první operaci, kdy já
Minuta: 68
jsem byl ještě ve funkci, tak naopak jsem to byl já kdo Přiměl Turkey k tomu, aby jí vysvětli na půdě iónského výboru, protože kolem toho všichni. Chodil jako kolem horké kaše a nikomu se do toho nechtělo, protože jsme přece společenství suverénních států a jeden druhému neříkám, že se nám něco nelíbí, co se mezi gentleman nehodí a já jsem naopak, protože se mnohokrát generálním tajemníkem. Projednávalo si ohledně Turecka a viděl jsem, že se ta situace zhoršuje, protože nejsme schopni se otevřeně bavit o problémech a tak jsem požádal náčelníka generálního štábu turecká před jednou konferencí nejvyšších vojáků na to, aby spojencům vysvětlit parametry, to je operace její cíle dobu trvání. Další doprovodné okolností a tím samozřejmě transparentně dal najevo něco s tou operací zamýšlí, ať vytvořil tím i určitou
Minuta: 69
veřejnou kontrolu, že to opravdu proběhne tak jak říkali. A přesto že mě od toho někteří zrazovali, protože mně říkali, že ty vytvoříme ne příjemnou atmosféru v na to, že nebudou kritizovat, že jsem překročil svoje pravomoce, tak turecký náčiní Grow mě štábu to přijal jako naprosto normální žádost. Já svým kolegům to vysvětlil a všichni a potom jednání ocenili, že to proběhlo v naprosto otevřený atmosféře, takže já si myslím, že tohle byl naprosto srozumitelný transparentní přístup a pokud jsem se někdy vyjádřil vyjádřil tak že jsem já a to nasazení Turků nechápal, tak to bylo v tom smyslu, že Turci na rozdíl od nás jsou v trochu. Situaci z pohledu nás jako především jako České republiky. My jsme vnímali Syrské kurzy jako jednoznačně naše spojence v boji
Minuta: 70
proti islámskému státu pro turky a to ale vypadalo úplně jinak pro turky a syrští Kurdové jsou úplně stejný jako jejich vlastní Kurdové, protože vyznávají stejnou ideologii extrémně mexickou, která se hlásí i k terorismu jako jako kolektivnímu prostředku politického boje a pokud Turci byli vystavování poměrně početné rosickým útokům od vlastníků, tak to samé dělali se ještě Kurdové proti tureckému území území Sýrie a zatímco mezinárodní společenství včetně České republiky uznává uznává kurdskou stranou Práce, která reprezentuje turecké kurzy jako teroristickou organizaci. Tak její sesterská. Organizaci na půdě Sýrie jsme považovali za spojence pro kurdy. Teda pokud by to bylo stejné terorista terorista.
Minuta: 71
Ale my jsme v té době potřebovali. Syrské koně na naší straně, takže jsme pragmaticky se zachovaly a řekli jsme dobře. My přivezeme oko nad tím, že páchají turistické útoky blbě páchali bez toho, že by existoval Islámský stát, tak bychom je označili zřejmě za stejnou turistickou organizaci jako kurskou stranu práce, ale protože jsme je potřebovali pro vykonání práce na zemi proti islámskému státu, tak jsme to neudělali. Takže já jsem se jenom snažil říct, že ten pohled ze strany Turku. Vypadá jinak A že operace kterou podnikli pod mezinárodní kontrolou je legitimní z hlediska zabezpečení obrany státu a Národní bezpečnosti to že tam udělali potom tu druhou. A to si myslím, že už bylo přes čáru, ale bylo to způsobeno zase naší chybou trošku jo, protože pokud by západ tehdy já se
Minuta: 72
chtěl více angažovat Siri, ale on nechtěl, protože měl dost problémů v Afghánistánu, tak bychom řekli ne Turci. My zajistíme. Ten cíl, který by sledujete to znamená 30 km demilitarizované pásmo, které vás ochrání před teroristickými útoky. Nebudete ho zajišťovat vy. Protože to není v pořádku, ale zajistíme ho my jako mezinárodní síly a měli jsme říct Turci zůstanete na svém území kurzu zůstane vaše území, akorát z něho stáhnete těžké zbraně a my vám zajistíme na tom území bezpečnost, aby neprobíhaly turecký útoky k vám, ale ani do Turecka. To je férový, ale tohle jsme neudělali, protože jsme k tomu neměli dostatečnou vůli to, že se teda Turci zachovali potom asertivně a zaštítil i s právem na sebeobranu. No, to je no. To je druhá věc. Ale jak říkám, vždycky je dobře vidět věci z obou stran a vidět. Pokud možno tu situaci is z
Minuta: 73
nějaké geneze, protože pak se nám to lépe. Nevyužilo toho trošku doskou. Právě toho, jak jste říkal, že jsme se tak jako že jsme mohli být nebo západ mohl být ten kdo zaručí desetikilometrovou a pak to samozřejmě Bělorusko, že zcela určitě na Rusko na Rusko se chová V tomto smyslu naprosto oportunistický a využije každou skulinku každou příležitost, kterou mimo necháme. Je to nejenom v souvislosti se třeba s tím Tureckem Rusko velice pozorně vyhodnocuje situaci, pokud je Rusové jsou tradičně něčem opravdu dobří, tak je to zpravodajství a zpravodajské informace berou vážně a věnuji jim obrovský zdroje a taky je vyhodnocují a když viděli, když viděl, jak se situace s Tureckem vyvíjí a že Turecko vnímá s jistou dávkou ven. Některá opatření, která byla přijímána, že se cítí trochu ukřivděná, tak samozřejmě to je pocit, který se hned a využít a tak mu začali trochu nahrávat a krásně
Minuta: 74
s klasickou situaci. Třeba bylo když Turecko sestřelilo Rusku stíhačku nad územím Turci říkali nad územím Sýrie a Rusové říkali, že nebo obráceně Turci říkal, že na s uzeným a Rusové, že to bylo na území Sýrie. Já pravda byla a pravda byla na obou stranách, protože ruská letadla skutečně překročila. Turecké území několikrát a Turci už toho měli měli dost síly dát prostě jasně najevo. Tady jsme paní mi a tak při jednom z dalších bombardovacích letu, které tyhlety stíhací bombardéry dělali, tak si na něj a vlastně v tom prostoru počkali v okamžiku, kdy překročili turecké na to hezky vzdušný prostor. Tak tak na ně vystřelili, ale samozřejmě také to nějakou dobu letí. Takže než teda k tak mi vyletěla, protože to uzený bylo opravdu hodně krátké také.
Minuta: 75
Tento muž opustil turecký vzdušný prostor a tam ho teprve zasáhla raketa. Za normálních okolností by se dalo očekávat, že Rusko, které si vždycky vyhradilo právo reagovat velice tvrdě, tak najednou nereagovalo, aby jsme měli takovou obavu, že to vyvolá konflikt, ale pak jsme pak jsme viděli, že ten prezident Putin se zachoval mimořádně chytře, protože toho využil ve svůj prospěch. On vlastně Turci věděli, že šli za čáru a půjčím toho využil v tom, že si je trošku naklonil, že jo, že teda prezentován cítil, že tomu Putinovi něco málo dluží. A tak mu šel na ruku a najednou z toho byl takový téměř do spojenectví, protože se hodně mluvilo o tom jak Rusko. Najednou konzultuje spoustu věcí a řekli, že si nakoupí je ruský protiletadlový systém 's-400 proběhlo řada návštěv
Minuta: 76
v Moskvě v ankaře a mnoha lidem to začalo dělat vrásky na čele, ale byla to vlastně taková taková účelová situace, která se chodila Rusko. Ale udělal se i Turecku, protože si každý z toho mohl vytěžit svoje. Takhle se to takhle se to bohužel někdy děje a my bychom měli si toho být vědomi a to tomu Rusku ty příležitosti nenabízet. Případě to dneska jsme to měl udělat tím, že v okamžiku kdy jsme začali cítit nějaký tření, tak jsme měli jestli sednout a projednat byt palčivý. Ale půjdeme na ty problémy jako spojenci, vyříkat si to a najít kompromisní řešení a tím pádem dát celé jasně najevo, že prostě spojenectví má svoje Jasná pravidla, ale spojenci jsou tady od toho, že prostě drží pohromadě. Protože tady ty mocenské boje probíhají v několika zemích na blízkém východě je možná pokud jenom zjednoduším s tím Tureckem, dá se říct, s kým si myslíte,
Minuta: 77
že to je teďkon teda Turecko větší kamarád s tím západem nebo s tím Ruskem. Já jsem přesvědčen o tom, že já prezidenta hraje takovou šachovou partii, protože on moc dobře ví, že místo turecká je spíš na západě, než kdekoli jinde a on teď hraje trošku i na city. Jen na tři na lis mu a turecké velikosti v tak nějak v duchu staré Osmanské říše, Turecko, prostě mělo Osmanská říše měla velkou váhu a ona aniž by to dá měl nějaké územní nároky, tak samozřejmě chce opět prezentovat Turecko jako velkou zemi, kterou se musí počítat, která je minimálně regionální velmoci. A nejraději II více, takže ono samozřejmě. že má teď prezident Putin zájem s ním v 1
Minuta: 78
a ten západ se zase snaží si ho tak trošku předcházet abychom byli všichni za dobře a tím pádem mu že z toho těžit vlastně na obě strany že o to že to je teď účelové spojenectví výhodné i pro Rusko to je evidentní protože jakýkoli malý klínek zasadí do NATO nebo do Evropské unie nebo do Západu obecně Tak jsem mu to bude hodit a určitě to určitě to udělají ale jinak si myslím že já Turci moc dobře vědí že a spojenectví se západem je pro ně mnohem výhodnější než pojede z tvý s Ruskem protože když se jenom člověk podívá na třeba ekonomickou výměnu tak já je celkem jasné že já zárukou prosperity Turecka bude spíše západ než Rusko Protože ta nacionalistická strana v těch bývalých velmoci. Vždycky má poměrně velkou váhu ty lidi na to vždycky rádi slyší na to, že se vrátí ty ty ty velké mocné časy. No bohužel tady nacionalismu si takovou lacinou lacinou
Minuta: 79
kartou a mnoha populistických politiků, protože když už to nejde jinak tak přes nacionalismus a takhle emoce to jde vždycky velice snadno, že je pravda, že ochrana státu a rodiny se samozřejmě líbí každý může ona se to snadno zneužít je nějaká země třeba, která z vás pohledu armádu zamlouvá, že během těch vašich desítek let zkušeností jste si říkali od tady ta kultura vojenská nebo strategie nebo něco. Tady ta země se mi fakt líbí. No tak kdybych měl říct získat, co má fungování armády a tak opravdu obdivuhodným příkladem jsou třeba Spojené státy, protože tam je to dáno samozřejmě zdroj, který oni mají this. Ale já to musím říct, že to není tak úplně otázka zdrojů. Oni jsou využitelné netoličtí a prostě na všechno mají Jasný postup je to je to takový ten protipól. Ty
Minuta: 80
pustí improvizace, kterou mi kolikrát vydáváme za přednost Američané Američané většinou improvizovat nebude a ten prostě ví přesně co se má dělat, jak to má dělat. Bude to respektovat. Oni mají velice pružně zpracovaný a metodiky třeba pro výcvik, když se kdykoliv operaci a nějaká událost, která je hodná pozornosti, oni okamžitě analyzují a během několika málo týdnů, je to součástí výcvikových programů stejně tak přistupují třeba k adaptaci své techniky a výzbroje U Parku, takže Z tohoto pohledu jako metodiky a způsobu vedení armády i vedení a vedení vůbec jako činnosti armády, ať už Nebo nebo ve válce opravdu obdivuhodný, ale pokud bych měl to hodnotit, tak jako Která armáda na mě udělala takový dojem lidský, tak bych řekl třeba australská armáda. Mě je
Minuta: 81
na ní hrozně sympaticky to že spolu s novozélanďané. Mně se účastnili všech konfliktu, který jim mohly být srdečně ukradený, protože se odehrávaly na druhém konci světa a oni se pocitu sounáležitosti, ne jenom s britskou korunou rámci commonwealthu, ale rámci sounáležitosti kulturní, já prostě cítili svoji povinnost být na té správné straně a umírat někde daleko daleko od svých domovů a přitom přitom to dělat v takové takové pohodě a AS AS AS humorem, který je dost často a byl takovým tím lepidlem těch Spojeneckých vazeb já, protože ne ty australany prostě byli. Nebyli byli takovou pohodovou součástí, ať byla situace jakákoli, tak oni vždycky dokázali vytvořit vytvoří příjemnou atmosféru. A to si přinesli do dneška, takže kdykoli se účastnili australský nebo novozélandský vojáci, kterýkoliv mise, tak vždycky byly
Minuta: 82
vítanými parťáky, vy máte zásuvky legie, co ti marske děláte? Máte to jak ty sportovce je někde na tom ve vitrínce. A chodíte si je leštit. Já musím říct, že se hluboce stydím za to, že jo. Takhle vystavené nemám. Já je mám já mám všechny v krabičkách doma v krabici a dokonce se měli ani nikam nevystavil. Už jsem to říkal takovou dobu, že to udělám aspoň teda ty významnější, zatím se mi to nepodařilo. Já jsem já prostě já pro mě ty vyznamenání neměli cenu toho okamžiku, že jo, ne. Tady kdy jsem ho dostával a kdy? Bylo spojený to v jakém prostředí ho. Dostávám od koho dostávám za co dostávám to prostě v tu dobu to mělo tu obrovskou symbolickou hodnotu dneska ta hodnota samozřejmě přetrvává, já si toho stále vážím, ale není to nic,
Minuta: 83
na co bych se chodil každý den dívat a po čem bych nostalgicky vzpomínat. A disciplína vojenská vydržela vám nebo s odchodem vlastně do důchodu jste polevila, tak šel jste si užívat, že už člověk není voják. Ne, já to tady musím asi uvést na pravou míru. Já jsem byl v tomto ohledu asi dost netypický vojákem mě vždycky doba ještě kdy jsem byl hodnocen, tak mě někteří je přehazovali, že mám problémy s autoritami. Asi si prý no což vojáka je teda spíš na pováženou, ale zveme tomu, že jsem sloužil u speciálních jednotek, tak tam naopak jistá Míra individualismu a nekonvenčnost. A byla spíš výhodou než než Nevýhodou. No a já jsem teda nikdy žádnou bezduchou disciplínu nevyžadoval ani od lidí, s kterýma jsem dělal. Takže měl musím říct,
Minuta: 84
že pro mě přechod do civilního života nebyl naprosto žádným skokem. Byl to prostě plynulý přechod přes prachy a nepřišel jste z stávání v pět ráno a jednoho jídla denně do Ani náhodou, já jsem nikdy takovýhle takovýhle pevný režim ani sám sobě nestanovil, ani jsem, že někdy takový neměl do konce. Dokonce jsem ani neměl žádný vojenský návyky a musím říct, že mě to i mnoho lidí se mě ptalo, jestli mi to nechybí. A jestli mi nechybí jako třeba takový ten Respekt okolí a ty ty ty formální zvyklosti. Já musím říct, že vůbec jo, já prostě já bych to bral nemožná. Takže kdybych měl nějaký Sitel nenaplněnosti, tak bych se možná díval zpátky s jistou dávkou třeba hořkosti nebo nespokojenosti, ale já to vnímám úplně obráceně. Já jsem právě v armádě. Dosáhl nesrovnatelně víc, než
Minuta: 85
jsem kdy vůbec jsem si myslel a dívám se na tu svoji službu zpátky jako na něco, co mě přineslo obrovské příležitosti, i když ne vždycky to bylo příjemné. Ne vždycky to bylo bez rizika, ale bylo to něco co mě zavedlo na naprosto neskutečný místa do neskutečných situaci seznámil. Jsem se spoustou úžasných lidí. Získal jsem přehled o věcech, které které bych se možná v jiném povolání nikdy ani nedostal. Takže já jsem to vnímal jako úžasně naplněnou kapitolu, ale zároveň jako uzavřenou a Těšil jsem se na to, co přijde, že budu zase šéfovat sám sobě a dělat si věci podle svého a Nicméně, teď jste se trošku netajil. Vlastně, co jsem četl nějakou možnou kandidaturu. Na prezidenta, co se by se zase změnilo tím pádem. To máte pravdu. To je tak, ale já jsem i když to možná někteří budou vidět. Jinak já vnímám.
Minuta: 86
Konkrétně prezidentskou funkci jako službu a myslím, že takhle by měla asi fungovat celá politika, ale nechci být tak naivní a bych chtěl apelovat na všechny, kdo vstupuje do politiky, aby to takhle brali. Ale já to vnímám a Já to vnímám tak že sloužil jsem celý život v armádě a teď jsem připraven nabídnout službu a na téhle zemi. Pokud o ní bude stát znovu a samozřejmě nějak tomu mohu nabídnout pouze to co jsem. A čím jsem, ale taky nějakou vizi nějakou představu, která která by pro tuhle zemi mohla být užitečná a pokud to tak bude vnímáno minimálně občany, pak se určitě určitě stojí, zato se o to pokusit a tetu vizi už. Třeba nějaké jsme v sobě nebo se to teprve možná bude formovat, jak se bude blížit. Protože samozřejmě teď to vidím a situace se může změnit dneska skoro ze dne na den, tak bych že mi je pravda, že možná je tam vize se může trošičku posunout.
Minuta: 87
Líbí se v samozřejmě všechno tak jako každý z nás více si to asi kolem nás. Takže v detailech se určitě vyvíjí a nějaká moje představa. Ale to základní já to se určitě neměnil vidíme na Českou republiku alespoň tak, jak bych ji chtěl vidět jako Země, která měla je bezpečná prosperující, která je součástí toho co vnímám jako politický západ, ať už stejně jsi tu co se budou vyvíjet jakkoliv, která je země, která si je váží sama sebe, ale které si váží ostatní, která má dostatečné a podložené sebevědomí a to si myslím, že jsou věci, které se určitě měnit nebudou super. Já doufám, že já se za tyhle rozhodně hodnoty za televizi. Můžu podepsat děkuji moc za váš čas a díky za to stalo, pane generále. Děkuji.

Předchozí video

Tankovani Elektromobilu za 5min | Teslacek

Další video

DÁMSKÝ GAMBIT: šachové partie v seriálu dávají smysl, příběh je inspirovaný skutečností