Chceš podpořit tento kanál? Staň se PATRONEM!

Marek Hilšer o službě veřejnosti, politice a prezidentské volbě

Marek Hilšer je český lékař, vysokoškolský pedagog, vědec a občanský aktivista. Kandidoval v prezidentských volbách 2018, kde se v prvním kole umístil na 5. místě a od roku 2018 je senátorem. Zajímá vás jak se lékař stane aktivistou? A jak aktivista prezidentským kandidátem? Poslechněte si životní příběh Marka Hilšera, co si myslím o výsledku prezidentské volby, proč si dal pauzu od medicíny nebo co ho vede ke službě veřejnosti? Vše se dozvíte v tomto díle Proti Proudu.

 

Automatický transcript

Minuta: 0
Partnerem této doby podcastu je minutový řečník minutový řečník jsou praktické a zábavné kurzy prezentačních dovedností. Já sám jsem na úvodním kurzu byl když jsem se chystal na své první velké mluvení na veřejnosti a jednak mi přišlo super, že mi na minutu vem řečníku řeknou chyby, který dělám a zároveň mi dají to praktické know-how, co se týče parazitních slov v řeči těla očního kontaktu a dalších aspektů dobrého vystoupení, ale taky jsem se chtěl prostě otrkat, protože z mé zkušenosti. Je veřejné mluvení opravdu dovednost jako každá jiná a čím víc se to člověk dělá tím méně nervózní a zároveň je to vystoupení kvalitnější. Takže pokud se taky chystáte na nějaké veřejné vystoupení, nebo se obecně chcete zlepšit v komunikaci, tak můžu minutový řečník a jen doporučit čekají na vás 4
Minuta: 1
wish. Pošli tisíce účastníků a firem. Takže pokud se k nim chcete přidat dětem www minutový řečník tečka cz, ještě jednou minutový řečník tečka cz, já jsem držela je tady další díl nikdy nez ním hostem je Marek hilšer Marka hilšera asi není potřeba dlouze představovat. Hodí se zviditelnil v prezidentské kampani. Byl to jeden z nejsympatičtějších kandidátů, kde když dávali do poměrů peníze utracené za kampaň a kolik hlasů ten kandidát získal, tak Marek byl ten, který musel na každý hlas vynaložit nejméně peněz, ale možná vás bude zajímat, co dělal předtím, jak se vůbec dostal do pozice, že se rozhodl kandidovat na prezidenta taky co dělá potom v tomhle podcastu se hodně bavíme o veřejné službě nebo služby veřejnosti o tom rozhodnout se něco změnit, když se mi něco nelíbí. Já vím. Ještě jsme zabrousili do politiky nebo jsme s zabrousili do politiky. Jak se říká? Já si myslím, že Marek hilšer je výborná ukázka, že i člověk z ulice. Když se rozhodne něco změnit, tak to třeba může Dota.
Minuta: 2
Novotná poměrně výrazného prezidentského kandidáta, nebo není do Senátu. Takže si myslím, že taková inspirace, že když někdo chce něco změnit, tak se to dá. Já doufám, že vás bude bavit Endu další díl podcastu s Markem hellshare m ještě než se dostaneme k dnešnímu díru podcastu. Omlouvám se, že vás takhle napínám bych vám chtěl sdělit dvě novinky ze světa protiproudu první velkou akci, kterou pořádáme nahrávání proti proudu a mého druhého podcastu. Na vlně podnikání live znamená naživo budete moct se účastnit. Sednout si poslechnout si rozhovory i se zapojit a mínusu se na něco zeptat, tedy to nahrávání proběhne 12. Září v 6
Minuta: 3
Spoustu dalších vědeckých. A vědeckých téma druhým hostem v rámci. Na vlně podnikání bude Dita Přikrylová, kterou Možná už z protiproudu znáte je ta byla hostem 10 dílů Proti Proudu, což už je docela Pravěk, nicméně, ten jí pročítám se ohromně posunula mě zajímalo, co je v tom nového, takže pokud by vás to zajímalo ještě jednou 12V v září 18
Minuta: 4
Parťák a tam jsem se ptal více informací o tom koho hledáme chata pozice je jaká bude náplň práce jenom upozorním, že přemýšlí v tuhle chvíli ideálně o polovičním úvazku méně. Určitě ne, víc se můžeme případně máme jít. Nicméně díky moc, že jste mi věnoval ještě chviličku. Věřím, že to je pro dobro věci, že začíná nová etapa. Podcast Proti Proudu, že i vy brzy určitě zlepšení a uslyšíme se u mnoho dalších dílů protiproudu totiž pojďme na rozhovor s Markem hilšer, tak Marku. Díky moc, že se přijel trémy pozvání do Podcast proti proudu. Já vždycky rád jako začínám ty rozvody trošičku z minulosti. Já jsem si přečetl vás takovou jako perličku, že že vaše rodinné migrovat 89, kolik vám tenkrát bylo, tak já taky děkuji za pozvání, vážím si toho a mně bylo 13. To bylo roce 89 v červnu. V červnu. Ano na konci června.
Minuta: 5
Jsme jeli na dovolenou do Bulharska přes Jugoslávii, tak to bylo promyšleno a v Jugoslávii teda už předtím jsme byli rozhodnuti nějak nebo rodiče a rozhodne se odjet. No třeba přede mnou srdce do poslední chvíle. Mysleli, že jedete na dovolenou. Já jsem to věděl, já jsem to věděl, protože už se o tom mluvilo prostě delší dobu to rozhodnutí, pak teda padlo můj otec můj otec říkal, když jsem Nemohl mít svobodný já tak aspoň aspoň chci být svobodné děti, jako došel k tomu, až když mu bylo tak jako 40 zhruba. No a a řekl mi to já si pamatuji. Ještě, že vždycky poslouchá Val svobodnou Evropu a jsem vždycky říkají, ať to jako ztlumí nebo to uslyší a Nikam nás nepustí já tak to jsou takové momenty, které si vybavuji, že ti to možná bylo potřeba asi letého kluka úplně změnit prostředí a najednou začít žít někde v zahraničí. Best
Minuta: 6
jako rodina fungoval. No to bylo dobrodružství a pro děti to bylo dobrodružný samozřejmě. Jo pro to bylo řada těch rodin Stream. A jsme se potkali v tehdejší Jugoslávii v Bělehradu, tam jsme byli v takovém kempu, co jsme čekali čekali, než nás než dostaneme víza do těch různých zemí, kdo kam do kam. Teda jel, ale vlastně to bylo jenom Španělsko, no, ale já se odbočil, že pro ty děti to bylo jak dobrodružství rodiče všichni ty tam vždycky zhubli, tak ten první měsíc. Opravdu ne první měsíc, ale během a asi 3 měsíců si pamatuji, že tam rodiče zhubli minimálně o 10 15 kg z těch z těch nejrůznějších nervů a tak dále, no a já jsem tehdy byl zrovna v pubertě a já jediný jsem jako vyrostl a ještě jsem ještě jsem přibral, jo. Takže takže to sice jsme tam jednu dobu jedl jenom brambory s tím s tvarohem. Myslím to tehdy bylo no a já jsem i tak. Připravím,
Minuta: 7
že byste se pak po nějakým roce docela půl vrátili, že jo. Mě to tak No já jsem říkal, že jsme migrovaly. V tom červnu 89 si to spočítám a že taky asi já nevím teď pět nebo šest měsíců zhruba ani ne před listopadem, že jo 89. Takže tedy vlastně nás to jako překvapilo. Byli jsme rádi se tam zřejmě jsme čekali, protože nejdřív, že opadla takhle, když jsme sledovali, jak utíkali němečtí občané tady přes přes Německo ambasáda v Praze, že jo, tak to se tam vysílalo ve zprávách, tak jsme na to koukali a pak myslím byl pád Berlínské zdi, že jo, pokud se nepletu a my jsme si furt říkali. Kdy začnou ty Češi jo? Kdy to začne u nás jo? A pak teda přišel 17. Listopad. No a táta pak zase říkal, tak už není důvod emigrace, protože v Čechách. V Československu
Minuta: 8
tehdy jako bude Svoboda, tak tak se vrátíme, takže a pak teda chvíli to trvalo, protože my jsme vlastně o většinu věcí přišli už třeba přišli jsme o byt a a tak Tatínek se rozhodl, že tam ještě Teda zůstaneme taky než se to všechno sedne, jak se ta politická situace vyvine a aby jsme taky viděl, ale jinak do těch začátku nějaké peníze, takže jsme zůstali asi o rok déle zhruba rok a půl, protože měl že jo jo, no, já jsem ještě že by s tebou s ním pak jako teda studoval mezinárodní vztahy v Praze a pak Jste odjel do Ameriky pracovat, jak z nich mu tohle nápad. No ono je to trošku trošku jsou kolem toho takový občas se nebo ne nechci říct. To nejsou fámy, ale dezinfo dezinformace, ale je pravda, že jsem teda po gymnáziu, které jsem vystudoval v Chomutově odkud pochází. Tak
Minuta: 9
tak jsem se rozhodl. Ono to byla taková. A tehdy docela optimistická doba, to se psal rok 94. Ona se maturovala w95. Také tehdy prostě to vypadalo jako že bude nebo to vypadá Stále ale že je to třeba jako vlastně budovat tu novou demokracii, že jo, ten ten svobodný svobodný stát, ty sociální vědy se staly poměrně jako populárními. No a já když jsem přemýšlel jsem budoucím povolání, tak tak jsem si říkal, že ještě si teda ze znalosti jazyka jo, protože jsem se naučil naučil španělsky tehdy a tak jsem si říkal, že třeba nějaká diplomatická dráha nebo nebo nebo práce vlastně pro stát, že by to mohlo být zajímavé. Mohlo by to být nějakým způsobem prospěšné pro obec a tehdy se říkalo, že mladí lidé by měli jako vstupovat, že ho do těch věcí, co se říká neustále. Ale
Minuta: 10
tehdy to bylo prostě taková ta politika nebyla, tak na chvíli ještě. No a ta politika nebyla. Zatím si myslím tak tak zdiskreditované jako jako potom vlastně dá se říct si záhy, že ho někdy někdy kolem těch prvních skandálu ohledně sponzorů mrtvých sponzorů ODS, že jo, a pak ty opoziční smlouvy a tak dále tak takže takovou jak bych řekl nadějí nebo ne naději, ale možná mladickou, ale ten si říct naivitou, ale jako představu toho, že bych mohl pracovat proto obec jsem se rozhodl tehdy pro pro politologii a mezinárodní vztahy, takže to jsem studoval, jak přišla. Možná to já kapitola v tom zahraničí. Byl to čistě jako v klasické stránky. Pokusím se někam vydělat nebo Promiňte, já jsem vlastně zapomněl na to. Ano jde v podstatě to tak bylo. Já jsem se rozhodl během to studia typ. Jsem
Minuta: 11
jsem vlastně měl možnost pracovat jako stážista v poslanecké sněmovně tehdy jsem tam byl u pana poslance Holáň a myslím a a zrovna v té době se tam zase začne ukazovat, jak jsem už o tom hovořil taky ty korupční skandály a to ale tak člověk to trošku viděl zblízka jako docela. Docela jsme to prožívali jako študáci a a výsledkem toho v podstatě bylo, že když jsem končil bakalářské cyklus, tak tak jsem si říkal, že úplně politika od nějakých svých 25 let nebo nebo práce někde na ministerstvu od 25 let, že to prostě byla cesta, která která pro mě úplně tehdy nebyla a říkal jsem si, že že nechci být úplně na politice a nebo na nějaké státní službě jako existenčně závislý. Vždycky
Minuta: 12
jsem si chtěl zachovat nějakou nějakou do after říkám stability politika trošku jako zdiskreditoval A v té době a tak jsem si řekl že bych chtěl studovat ještě něco jiného nějaký nějaký jiný nějaký jiný obor nějaké prostě řemeslo kde člověk může ty věci dělat nějak podle úplně podle sebe v podstatě jako poctivě nebo nepoctivě ale není to tak že by musel někde jak říkám být být existenčně závislý na politice no A rozhodl jsem se pro medicínu a v tom V té době v tom mezidobí kdy jsem vlastně se proto rozhodl tam jsem jel ještě asi rok času protože já jsem se rozhodl době kdy už se nedaly dělat přijímačky takže jsem musel vlastně rok počkat tak jsem si říkal že vlastně během té medicíny už nebude moc jako příležitost nebo takovou nějakou představu jsem tehdy měl po medicíně už taky moc ne protože to studium je přece jenom jak bych řekl časově náročné tak jo tak jsem si to Je to
Minuta: 13
roku využila, že pojedu ještě někam do ciziny. Naučit se trošku jazyk. Taky si vykoupat jako díru, protože si myslím, že jako člověk by když třeba pracuje hlavou nebo to tak že by měl Ale u mě ty něco trošku udělat udělat ruky a Postarat se sám sám o sebe, tak jsem si chtěl taky i fyzicky prostě někde zapracovat a dokázat si tak trošku, že to že to že to zvládnu. No tak mě jo, takže jsem nejdřív měl možnost jet do Spojených států a pak jsem jel do Austrálie, takže vlastně jsem byl na cestách. Zhruba tři čtvrtě roku asi není moc běžné, že ostudu začít studovat medicínu, až po takhle Bakaláři minimálně v Čechách. Mám pocit v Americe. Je to docela běžné, ale ale všechno je mám pocit, že tím jak je ta medicína docela Dlouhá vlastně to studium, že je to teda lidi už jako nedělej takhle tam je no je to je to tak ten pohled, že u nás a ještě stále. Asi je trochu jiný, ale Se to
Minuta: 14
možná taky mění někde třeba i tu medicínu chodí studovat jako fakt pozdě. Já myslím teď si nejsem úplně přesně jistý, ale mám za to 16
Minuta: 15
No ale já jsem prostě tu velicinu chtěla On byl potom rád on sám byl doktor a byl potom rád že jsem že jsem na to medicínu šel jo to se pak jestli se nemýlím specializoval trošku na vlastní výzkum a a boj s rakovinou to mě napadlo co vás jako zeptat jak vlastně jestli jsi furt držíte přehled v oblasti jak se tady Ta oblast je kovy v protože mám pocit že v poslední třeba měsících tě slyšet je o nějakých český start-up echa a prostě pokusech udělat nějaké lékařský průlom v oblasti No tak to vždycky jsou taky pokusy ale z medicína s tímhle bojuje a bude vždycky jako bojovat že ho znám tak zrakové jako takovou když už to když to takhle zjednoduším jo ale já spíš ty ty životní Cesty jsou docela nevyzpytatelné a já jsem třeba během ten medicíny nepomyslel na to že bych že bych Někdy
Minuta: 16
dělal v jedu jo. Nebo že bych že bych se věnoval vědět, ale spíš jsem spíš jsem směřoval K nějakým v jako chirurgickému oboru. Taky jsem po škole vlastně hned začal pracovat na porodnici, ale zároveň jsem nastoupil i i v laboratoři a měl jsem takovou představu, že budu dělat, že bych dělal gynekoonkologie. No ale pak jsem zase řízení posunu zůstal v té v té laboratoře, tam jsem seděl a začal věnovat teda tomu výzkumu. No a abych vám odpověděl na tu otázku, jestli zabírá více také, tak samozřejmě teď s nástupem do do Senátu. Tak já jsem se to se nedá nebo já aspoň jsem si řekl, že se musím věnovat něčemu naplno, že to nejde dělat úplně na půl protože jsem se Přistihl při tom, že když jsem byl jako v laboratoři nebo na fakultě tedy lékař. Tak
Minuta: 17
jsem tak jsem přemýšlel prostě o tom, co by se mělo udělat zase třeba v senátu a tak dál. Takže takže jsem se Přistihl, že jsem a kdy jsem byl zase v Senátu dotek člověk přemýšlel, co se děje prostě v laboratoři a já jsem to nějak už dopředu tušil. Jo tak že že to nepůjde asi úplně úplně skloubit, takže teď se věnuji prostě stoprocentně té práci v senátu a nechal jsem si vlastně úvazek na učení, takže Učím učím na fakultě, ale ale výzkumu se. Ne teď nevěnuji, dala by se to možná jako koníček na stáří ano? No, tak já teď když jsem odcházel jako z té politologie. Tak já jsem samozřejmě na politiku nebo na veřejnou službu jako takovou nezanevřel, jo. A říkal jsem si, že Tomuhle se třeba budu někdy věnovat až až třeba. Před důchodem
Minuta: 18
jo nebo nebo ke konci vlastně kariéry, kdy člověk kdy? Třeba už to je medicína, pak člověk plné zuby, když to řeknu takhle jo, protože někdy někdy k tomu tak dochází, že člověk po patnácti dvaceti letech. V medicíně už už je třeba někdy vyčerpán, jak ty jo. To snad to samozřejmě záleží. Takže takhle takhle nějak jsem si říkal, že vždycky se a ještě budu moct tomu vrátit budu mít nějaký řemeslo budu něco jako pořádně umět a to ale netušil jsem, že se přiznám, že to bude tak tak brzo. Jo? A takže to bylo trošku jako nečekaný, dá se říct. No ale když už jsem něco řekl, tak jsem to musel nějak potom splnit. No věci a služby jako bavíme, že tam byl spustí vlastní odboček a mohl se dělat možná spoustu jiných věcí. A stejně jste se jako vlastně velmi rychle, vrátil jsem se k tomu. No takhle Já
Minuta: 19
myslím, že to člověk musí mít nějak v krvi, jo, že musí být taková povaha. Já jsem se vždycky tak trošku jako přimotal už na gymplu jsme třeba organizovali takový jako docela pěkné. Si myslím tedy úplně úplně jiný, nebo jsme dělali různé akademie potom i během během studia k jsem říkal jsem jsem pracoval v té v té poslanecké sněmovně nebo Byl jsem tam jako jako jako stážista tedy a potom i během medicíny jsem jsem v podstatě působil v akademickém Senátu, jo, takže vždycky když jsem viděl, že někde je nějaký problém, něco mě něco mě štvalo, nebo že to je potřeba řešit, tak jsem se do toho do toho jako přimotal. No, no, takže si pamatuj x-mena na fakultě úplně takový můj první první slib. Volební bylo zavedení nejen terasa mě tohle ale to bylo součástí programu zavedení. Ona je zavedení, ale donucení vedení, aby opravdu bylo třeba na lékařských fakultách. Nebo
Minuta: 20
na lékařské fakultě. U nás je toaletní papír už je tehdy to nebyl jako samozřejmost. Jo, takže se vím, že jsem se tam tehdy s někým dohadoval, že že to je prostě běžnost běžná věc a bylo mi bylo mi tehdy argumentoval. No tak že studenti ten toaletní papír kradou a tak dále, no a co se potom nakonec podařilo. Já to tady říkám trošku úsměvně, ale nebo trošku s nadsázkou, ale vždycky jsem se nějak do těch do těch věcí přimotal, pak jsme dělali různé protesty. Třeba by jsme měli pocit, že že tehdejší vláda pana. Topolánka bysme prostě tomu nevěřili těmto snahám třeba o převedení fakultních nemocnic na akciové společnosti. Jo viděli jsme v tom už podle těch zkušeností, které které byly prostě z minula způsob nějakého skryté privatizace. Možná jako trochu i tunelování těch v těch nemocnici. Jo a i to jakým způsobem to bylo děláno, takže tam jsme tehdy organizoval jako študáci. Demonstraci
Minuta: 21
Takže mně to furt Provázel tím životem od začátku už vlastně tady migrace, že jo. A tak to asi bylo nějak přirozené. No, ale možná už na to přišla dřív, než jsem nebo ne. Možná přišlo to dřív, než jsem čekal. No on třeba říkal, že jste organizoval tu demonstraci ještě jako študáci. Byl jste teda vy vždycky ten co se zajímá o ty témata a pak to s těma všema ostatníma moc nerozebíral a zjišťoval jde. Na jaké straně a ty lidi jako snažil se nadchnout pro tu myšlenku a aby jsme s tím teda něco udělali, protože spoustu lidí. Třeba, že se na ty věci kouká. Třeba se mi to nelíbí, ale buď zůstanu nějaký pasivitě. A nebo tak jako někde uprostřed málokdo si vybičuje k té akci a ne někde demonstrovat. No, tak no jasně, no, tak my jsme to řekli jsme si že se nám to nelíbí a museli jsme tomu věnovat nějakou energii. No je pravda, že někdy člověk zůstane u toho, že se buď něco nezdá, tak na to třeba nadává, že jo, nebo to nepřirozeně, ale pak je třeba
Minuta: 22
pak je třeba udělat nějaký skutek. No nějaký nějaký Čína to vždycky vždycky znamená, že musí člověk obětovat nějaký čas tomu musí tomu musí tomu věřit. Jo a a musí vlastně překonat i někdy do značné označení díle nějaké skepse prostě proto, že řada lidí třeba říká, že se to nepodaří a nebo že to není možné. A tak dále, no, takže tohle je potřeba v sobě překonat a pak pak do toho jít. No vzpomenete si ještě na moment, kdy vás napadlo kandidovat na prezidenta, protože se bavíme o Jako politických takový začátcích nebo aktivismu vlastně přišel ten moment říci, tak teď budu hrát i velkou hru a No já jsem si to nepředstavovala jako velkou hru jo, ale na ten moment si vzpomenu. To mi nám teda Dokonce jsem ho popsali v knížce teda, kterou se mnou vydali nebo respektive napsali dva autoři a která
Minuta: 23
nedávno nedávno vyšla, kde mě vyzpovídali a ten ten nápad. Byl při obědě v menze. Jo jsem takhle obědvá, přemýšlel jsem zase nad tím, co se prostě v této zemi děje tehdy teda to byl Miloš Zeman a občas se vždycky něco někde řekl, tak to člověka jako nadzvedlo ze židle no a a mě já jsem prostě pořád přemýšlím, že my jsme organizovali. Třeba i různé protesty z hlediska nebo ne problematice problematice okupace třeba o krajiny z nebo okupace. Vstup u těch ruských muziku, že ho na na na Krym AAA nana do Východní Ukrajině a tak tak jsme prostě proti tomu protestovali no a tak jsme různě běhali po těch ulicích. Jo někdy do půl těla a obnažení s nápisy na těle. No a já jsem furt cheaty. V určité fázi si říkal, jak teda člověk fakt že něco změnit.
Minuta: 24
Jo takhle na něco upozorňuje, ale většinou si ty politici udělat dlouhý no, že jo a ty občany a a a a a Naty Co Třeba protestují jako teď jsme toho svědky, že jo, kdy na letní bylo kolik 250000, aby mě zase někdo neřekl z toho, že zkreslují čísla, ale bylo tam 250 tisíc a premiér téhle Země a vlastně prezidenta je ze mě jako. Podstatě to nerad Tě mám v rukávě nad tím rukou, ale tak dobře. To chápu, ale vyjadřovali se, tak jako kdyby ti lidé, kteří tam byli, tak byli skoro skoro nesvéprávní nebo nebo nebo nebo zaplacení. A nebo nevěděli Prostě Proč tam jsou, že jo, že tam chodí na koncerty jo? No, takže a já takže jsem si říkal, jak je možné tohle překonat. Jak je možné se vlastně postavit tomu nějak jako reálně. No a jak by bylo možné prezidentovi Zemanovi říci vlastně
Minuta: 25
před celým národem, co si člověk o něm myslí a v ten moment, když jsem takhle povídal nějaký ten pokrm to už si nepamatuji, co to bylo v té mamce, tak mě napadlo, že jediná možnost, jak to udělat jít vlastně do té kampaně. Jo a kampaň a nebo volba prezidenta. U nás je přímá, takže se může přihlásit kdokoliv. Kdo se že ne pár. Za tisíc podpisu, že nebo 10 podpisu od senátorů nebo 20 podpisu od od poslanců. No a já jsem si říkal, že že by bylo fajn, že bych to jako chtěl, tak to argumentovat nejen protestovat, ale to a to byla úplně ta prvotní myšlenka. Neměl jsem vůbec představu, že bych se nějak jako chtěl v tenhle Moment jo stát prezidentem to asi člověk, který není ve vysoké politice a tak dále, tak a já je normální. Tak tak asi nemá takové myšlenky, že by si chtěl stát prezidentem jo, i když jako Jako malí kluci,
Minuta: 26
že jo, třeba jsme na s tou přes napadlo, že by jsme chtěli potáhneme prezidentem nebo nebo kosmonautem nebo něčím takovým No ale ale vlastně tohle mě přivedlo k tomu uvažovat vůbec o té kampaň. Já jsem tu myšlenku samozřejmě několikrát sám sobě jako zahnal. Říkal jsem si, že to je jako nesmysl. A pak když jsem o tom víc a víc přemýšlel a a tak, tak mě to ten smysl začnu dávat no. Jak člověk možná jako vy bez nějakého ohromného vlivu nebo obecenstva na sociálních sítích nebo jinde vlastně začne dělat tu kampaň a začne jako tyhle myšlenky, šíři to dostávat mezi lidi. No tak jednak. Nejdřív jsem si to musel zpracovat a rozhodnout se pro to, abych mohl začít shánět třeba nebo přesvědčovat další lidi, jo. No a o tom na první samozřejmě byly myšlenky na to jak to jak to zrazovat, já jsem si říkal jsem, že člověka
Minuta: 27
napadá jako že to že to je, že to i když řekne jo, bylo by fajn něco udělá, tak pak vidí jsou řadu prostě překážek a ale já jsem si hned na začátku řekl, že jsi ty překážky prostě nebudu Class, takže to by vlastně nevím nedávalo pak smysl se vůbec o něco snažit, když jsi už rovnou řeknu, že to není že to není možné. No taky mi někdo tehdy říkal, že Ty Volby jsou většinou tak že ten kandidát vlastně středa s 30% že to je, že rozhoduje ta osobnost toho kandidáta 70% dělá ten marketing jo politický marketing a ty peníze na tu kampaň, takže někdo to zaplatí, já teďko pro ženy jsou ty tím tím je těmi médií, že jo a pak jako volíme. Já to taky ně pěkně zabalený v No právě Jo, tak to by dojdu jo, že zabalím a ten pěkný pěkný balíček uděláme a pak než to zvolíme, jak si to rozbalíme a zjistím a vlastně co tam co tam jako máme, že jo. Na tohle mě strašně štvalo
Minuta: 28
jo, protože jsem si říkal. Ano může to tak fungovat, ale to by vlastně byla rezignace na to, že by občané jako takový mohly mohli jít třeba do politického souboje jenom s nějakou myšlenkou jo, že se ukazovalo nebo podle tohodle principu by to znamenalo, že v politice rozhodují jenom peníze. Jo. Je pravda, že je to důležité, abyste mohl něco někde prezentovat, tak potřebujete už třeba peníze a na letáčky na cokoliv jiného, takže není není nemůže být člověk úplně jako čistý takový ten idealista, který říká prostě není není potřeba ničeho, ale tenhle princip mě štval, no a říkal jsem si, že A to byl jeden taky z důvodů, proč jsem se rozhodl, že by byl třeba jako ukázat a dát nějakou naději, že je možné přijít i s myšlenkou a získat pro ní lidi jo.
Minuta: 29
No a že třeba Proto není potřeba nějakých miliarda a tak dále nebo milion jako třeba někteří jako někteří miliardáři, že ho mají mě prostě znepokojoval ten stav, když jsem si stále víc jako všímal toho, že ti miliardáři už nejsou jenom v pozadí, jo, ty v těch v těch politických událostí. Ale že vlastně vstupují přímo jako do té politiky a bylo jich několik, že jo, kteří si mysleli, že si to taky funguje, že si koupí nějakou politickou stranou a A vlastně pak budou hájit nějaký svůj prostě Business Business o ni zájem a tohle mě štvalo a tak jsem chtěl ukázat, že to může dokázat i chlap z ulice tohle No věděl jsem, že to na výhru nebude, ale ale říkal jsem si, že pokud by se podařilo docílit nějakého úspěchů, nebo alespoň částečného. Takže by to mohlo motivovat
Minuta: 30
i další lidi, kteří se chtějí za něco nějak za něco brání mají nějakou myšlenku, ale třeba nemají ty peníze na to, no, takže ten tým jsem začal mě oslovovat a a taky se to proměňovalo. Někdy jsme byli i na videích jsem byl sám s jedním studentem. Jo v tom to trvalo vlastně dva roky od toho rozhodnutí, no, takže Burza krušný, ale ale dopadlo to docela dobře. No. Je to pozdě mě stejně tak jak to změřit, že jo. Jo je 8,8 procenta v prezidentských volbách jako hodně nebo málo, tak ve srovnání třeba s Milošem Zemanem nebo s panem panem profesorem Drahošem je to je to málo, na druhou stranu na druhou stranu, třeba jsem měl stejný stejný podstatě podobný výsledek jako jako pan pan Horáček, že jo, který do do té kampaně a s ní investoval a ať ti další samozřejmě
Minuta: 31
také velké velké finanční prostředky nová. Takže když bychom to třeba mohli změřit tou úspěšnosti kampaně, tak on to někdo počítala a myslím, že ten můj můj hlas vyšel zuba na jedno nebo 2 Kč zatímco Zatímco ty další hlasy, nebyl tam snad levnější než za 100 Kč, no, ale to teď už přesně nevím, ale takže jo, takže v tomhle tom To si myslím, že to byla hlavně potom i z těch zpětných Reflexy. Idea jsem jako to netušil, že to že to takhle může být, ale mě pak psali různí lidé, že že je to motivovalo k tomu, aby třeba se dali do komunální politiky. Jo a v tak v tomhle jsem si potvrdil, že a že to mělo, že to mělo smysl a že se 3 ten částečný jako úspěch přišel. No a pak na vás třeba něco v té kampaní. Co třeba funguje to fungovalo velmi dobře, ani se to nečekal nebo klidně jako naopak, na co se třeba Sázeli. Já jsem nespal se nefungovalo nebo si
Minuta: 32
to tak nedal. No ta moje kampaní fakt byla opravdu velice velice skromná jo, protože měl jsem tam asi neměl žádný marketingový poradce, pak tam ke konci Přišel někdo vymyslel ten název název srdce nahrát. Jo to musím říct jako nebyl úplně můj nápad tohle. Takže to byl vlastně dá se říct jako jediný zásah jako marketingového poradce. A ale ale to nebylo tak, že by pro mě pracoval, ale že jsme někde si sedli a nějak jsme to nějak jsme to probrali, ale to bylo až až vlastně prosinec včely poslední měsíc té kampaně. Jo no, ale Takže takže celou dobu to fakt byla jenom improvizace. Jo, řekl se potřebuji první úkol byl sehnat podpisy, jo, takže pár lidí v skoro nikdo, pak pár lidí mi pomáhalo vlastně jsi jezdil jsem sám, to se potom nepodařilo a přelomil potom, když se mi podařilo sehnat ty podpisy v Senátu, kde kde jsem nějakým
Minuta: 33
způsobem přesvědčil 10 senátorů, že mě že se mi podepsali, takže to bylo docela docela zajímavé zjištění, že člověk. Já jsem vůbec jako nedoufal, že by to mohlo takhle dopadnout jo, ale když už jsem rok sháněl ty podpisy nebo rok, ono to bylo několik měsíců, protože protože tam tehdy se měnil zákon, takže jsme nemuseli čekat a tak dále. A to jsi asi detaily, které posluchače nezajímají Jo, no ale Když už jsem a už mi třeba chodili i na Facebooku, jako jo, jako že to je dobrý, že to je zajímavé. Já a že ať jako přes a trvá mi vytrvám, tak jsem si říkal, tak by byla zase škoda hodit to všechno za hlavu. I vlastně tu práci těch lidí, kteří mi nějak pomáhali jako dobrovolníci, tak jsem se tak jsem si řekl, tak zkusím teda už bylo měsíc. Hrubá do do uzavírání tě kandidátek. Tak jsem zkusil ten Senát jo. A a jak říkám. Šel jsem tam s tím, že jsem nedoufal vůbec, že by to nějakému neznámému jako chlapovi z té ulice
Minuta: 34
někdo podepsal z těch politiku. No a pak jsem byl nějaký jsem si teda vy tipoval, že jo a podařilo se to a tam jsem si uvědomil, že fakt jako člověk běžný občan může přijít za tím, jestli mi reprezentanty a o ničem je jako se snažit třeba přesvědčit, nebo dát jim nějakou nějakou představu a a oni to poslouchá a já buď. Buď jo nebo ne? No takže tam se ukázalo, že že to není tak, že to není tak marný a už to není, tak to obrovská jako že tam není tam řečeno, že tam že tam není ta zeď a že je že je dobrý prostě s těmi svými reprezentanty komunikovat. No já jsem jí přesvědčil, aby mi podepsali tu kandidaturu. No takže to bylo fajn a to vlastně průlom taky v té kampaní, protože potom už lidi začali věřit tomu, že se toho aspoň budu moct jako zúčastnit jo. A ono se těžko přesvědčuje někoho, když i když řada lidí říká Jo to má smysl, to je prostě dobrý jo, ale když
Minuta: 35
nevěří tomu, že se to že se to podaří, tak přirozeně nejsou ochotni tomu věnovat nějakou energii a tohle trvalo strašně dlouho a vlastně. No to bylo v tomhle jste tu byla jako docela těžká těžká úloha, no. A dnešního podcastovy netradiční jiný Podcast a to offline Štěpána křečka Štěpán křeček je hlavní ekonom společnosti pH trasy pohybuje ve světě financí a investic už trošku to napovídá, že potkám s bude hodně, ale dvě stycích částečným to tak Je nicméně. Jsou tam i spoustu dalších příbuzných témat, když třeba mrknu a první 3 epizody, tak prvně investování do komerčních nemovitostí, uvidíme třeba s Michalem italským, což je významný český sochař a medailér, kde se řeší pamětní mince investiční zlato a další zajímavé věci a třetí díl je třeba u generační výměně v českých rodinných firmách, což je pro spoustu lidí poměrně aktuální téma a i další díly z něj hodně zajímavě. Takže pokud hledáte nějaké další potkal
Minuta: 36
Stream byste si vyplnili to místo než zveřejním nové protiproudu. Tak to je Offline. Štěpána křečka může být určitě zajímavá volba, já jsem rád, že si někam spoustu dalších podcastu na různá témata, takže Štěpánovi držím palce a přeji mu spokojené posluchače se zájmem o investice. Takže to byl potkávat. Fajn Štěpána křečka a teď se pojďme vrátit Proti Proudu bylo třeba těžké i v tom já mám pocit, že ty prezidentský kandidáti nebo vy jste museli být vlastně Jasně vy specifikované, že umí říct. Já nevím. Jsem pro nebo proti migraci, jako bylo nutné ty vlastně lidi udělat černobílý a mně přijde, že vlastně jako často ty lidi nejsou černobílý, že jo. A na některé by se třeba nemají úplně jasný názor, nebo v čemu nerozumí tahle, ale vlastně v rámci své kampaně člověk u všech těch témat jako často musí říct, na který teda straně nebo co se to myslí. No musím říct, že asi všechny nás ty kandidáty vždycky strašně štvali ty otázky, kdy chtěli je pouze odpověď ano, ne. A ani jedno slovo k tomu jo, protože prostě
Minuta: 37
nikdy není ano, tak na některé věci můžete říct ano a to to se asi dá jo, jestli půjdete na oběd. Tak jo nebo ne. A nebo jo, ale řada těch řada těch věcí není prostě jako úplně jednoduchá. Nakonec je pravda, ale že když hlasujete, tak stejně musíte říct ano nebo ne, že jo, jo. Takže to ale ale ale vždycky nás to strašně štvalo. Myslím si, že ne jenom mě, když jste k tomu problému nebo k té dané otázce nemohl říct nějaké nějaké odůvodnění, jo. Takže ty věci samozřejmě nejsou černé a bílé a a je zase pravda, že já jsem si myslel, že ta kampaň bude jako složitější, co se týče těch těch odpovědí a tak dále. Ale ono se pak ukázalo, že se vlastně novináři a to byla škoda jo, že se novináři často ptali v podstatě na ty samé otázky, jestli to furt v těch debatách jako opakovalo a a buď to bylo budete jmenovat
Minuta: 38
premiéra nebudete milovat premiéra a tak dále, třeba se tam ale vůbec nedostalo k otázce školství a nedostalo se k otázce nějakých jako sociálních otázek. Jo, jak by se člověk, jak to díval přirozeně prezident nemá jako možnost nějak zásadně to měnit jo, ale myslím si, že Prezident jako svým slovem může obracet určité trendy a jak třeba v tom školství taky těch sociálních jako jako věcech jo? No, takže na to vůbec jako nepřišlo na takovéhle otázky pro mě je furt vlastně záhada, když se to stáhne trošku dát tenký led. Jaktože to jdeme lyžovat vyhrál jo, protože se o tom bavíme, tak jako to vlastně není ani ten člověk v klidu, i když možná někdo ho tak jako vidí, ale ale ale ten jako ty ideálně Co jste tam přinášel, vy jako teda obyčejný člověk z ulice, tak to on není. Tak tam hraje jako celá. Celá
Minuta: 39
řada věcí hraje roli, jo jednak známost, že lidi lidi často jako z pochopitelných důvodů a ono to stát někde v nějaké řecké tragédie, že lidé raději volí. Poznač nepoznané Dobroš. Jo, takže to teda se lidi rozhoduji podle toho, jestli znají nebo neznají. Jo jo, to je takový jako princip. To je pravda, že mám pocit, že to jako lidi mají osobně. No týden teď, že radši jsou třeba situaci, která je sice špatná. Ale znají než aby teda jako změnili ten svůj život zásadně našli do zdi jako nejsou ty, která může být lepší, že teta řecká tragédie trošku, že raději volím poznat nepoznané, než nepodané dobro, že jo. No, takže Takže třeba někdy se lidi bojí trošku jako riskovat v tomhle a a zvolit úplně něco neznámého a je to ale pochopitelně. Jo to já si myslím, že není možné úplně jako jako vyčítat, ale zase umět se nadchnout je taky taky docela dobrá věc. No ale jste se ptal na tom vy. Zemana Tak to je jak říkám určitě hraje roli známost.
Minuta: 40
Jo, myslím si, že Miloš Zeman je samozřejmě jako velice schopný řečník velice schopný rétor a politik, jak má lidi oslovovat umí věci zjednodušovat. A nějakým způsobem mu řada řada lidí prostě věří. Jo, já já si myslím, že on a to Říkám Prostě na rovinu umí jako Dobře dobře lhát jo, protože vždycky říká něco a pak říká zase něco něco jiného a není moc konzistentní. Já můžu dát příklad jedu zase té opoziční smlouvy. Je to sice už strašně dlouho, ale možná že jsi starší posluchači vzpomenout na to, jak jak společně s Václavem Klausem proti sobě vystupovali a jak jak jeden hlásil mobilizaci 2. Miloš Zeman hlásal akci čisté ruce, že jo. A po volbách potom Vlastně vznikla opoziční smlouva a A tito dva pánové se se
Minuta: 41
dohodli. Jo a těch příkladů by mohla být jako Celá řada. Já si vzpomínám ještě v roce 2001 11, když Miloš Zeman a to někde okolo je toto video se vyjadřoval o Andreji Babišovi a velice Babišovi velice nelichotivě, jo, kde v podstatě z něho dělal jako podvodník a dá se říci. Jo a potom další situaci jako říká jak skvělý, je to premiér, takže těchle momentu. Když to člověk dobře sleduje. Ale musí to sledovat. A nebo když musíte sledovat a a a a nezapomínat. Jo tyhle věci nebo když na jedné straně prezident Zeman vlastně kritizuje oligarchy, jo, nebo respektive kritizuje bakalu. Což je samozřejmě na místě, protože za to co udělal v Ostravě, tak to opravdu jako je je bych řekl, jak to nazvat, no opravdu velký velký problém. A na druhou stranu jiným
Minuta: 42
zase oligarchům, jako pomáhá. Jo a a je mu jedno, že že třeba v Číně budou budovat dráhu přes přes jsem ji kurva. Teď je tam kvůli tomu zavírají do v podstatě do koncentračních táborů nebo převýchovný k Táboru. Jo a vlastně se tam děje genocida, která No to už je popsáno a to Takže to jsou jako rozpory, to je velký pokrytectví. No a Miloš Zeman ho umí dobře dobře jako zakrýt. Jo a mi to takhle udělat. No, takže v tomhle mu řada lidí víc a víc a víc a věří. No mně se třeba stalo, že že řada lidí mně psala a několikrát mnoho lidí mi prostě napsalo, že mě volili v prvním kole voleb, ale ve druhém kole budou volit Miloše Zemana a pak jsme nad tím nějak jako Přemýšleli, ale třeba k tomu ještě dodali, že někdo Se ptal, že psal, že nebude volit pana pana drahoše, protože mu
Minuta: 43
nepřipadne lidský jo? Já se teď dostávám problémů té autenticity a ne možná se prostě do toho druhého kola nedostal, jako kandidát se líbil, tak autentického by byl třeba lepší v mnoha ohledech. Jo, kdyby ne porušoval ústavu a chovali by se zachovaly by se prostě nebyl třeba vulgární a tak dál. Tím bychom mohli ty věci vyjmenovat, ale nebyl v jako autentický pro ty pro ty lidi. No takže možná proto taky Miloš Zeman vyhrál, protože se do druhého kola nedostal nějaký nějaký jako jiný jiný kandidát to ale to jako tam je tam. Celá řada prvků, které bychom se mohli teď dlouho bavit. No já jsem vlastně před časem tady byli Karel Janeček, tady to s podrobně popisovaly ten vlastně ho volební systém d21. Kde třeba podle ten ten systém, že jo je takový mnohem víc konsensuální vybírá a nebo spíš ty kandidáty, které My možná širší podporu a tolika lidem nevadí, ale
Minuta: 44
otázka je právě jestli možná těm lidem jako nevyhovující holt ty jako silný kandidáti, který rozděluje společnost. No, no, tak to asi tak je, že většinou ten ten kdo je víc vidět, kdo má nějaké zásadnější postoje. Tak můžeme jít pro nějakou skupinu prostě přijatelnější asi ten ten systém několika hlasu, že jo by mohl vést k tomu k tomu, že by se vybral kandidát, který je přijatelnější pro větší pro větší a větší část polečnost, protože Co je to že o 50% 51% s menší nace většina v tomhletom ano, tak 49% i menšina, ale to je v podstatě jako skoro stejné skoro stejný počet, takže Jasně, že ty co je hodně slyšet jí vidím a třeba i v té politice je často mnoho jako nebo je hodně slušných lidí dobrých politiků, kteří dělají. Dobrou práci, ale moc ho nich není vidět. Jo a spíš
Minuta: 45
víme o těch o těch takových těch co jsou někde vzali nějaký úplatek, nebo jsou jsou agresivní, jo. Nebo tam Takže A u těch o těch víme a kolem těch se toho tím se to točí. No takže asi je to tak. No vidíte třeba rozdíl v tom lese se na to je mám poslat zkusím dneska, protože mám pocit, že ten sen a trošičku jakoby v ústraní nebo možná tam ty lidi jsou. Možná to jak jsme popsali mě. Já to tak aspoň z Mníšku vidím ty možná to takový pracuji nejsou tak výrazně často. Tímto technická sněmovna je jako plná těch. No ty stranických těch tak Je to tak Tak samozřejmě jako Senát už už to že asi Senát má nebo do Senátu se volí podle jiného volebního systému a než do Poslanecké sněmovny, tak to podle mého názoru prej determinuje, to, já chci. Lidé tam budou vymírání Poslanecká sněmovna podle většinového
Minuta: 46
systému, že jo, nebo většinu v poslanecké sněmovně podle poměrného systému. Je to tak, že máte na začátku nějakého lídra, jo? A pak jsou tam lidi, který když se tam dost do parlamentu dostanu, tak jsme často překvapení, že jo. Kdo se tam dostaneš, vzpomeňme. Změna zabrusu ji nebo že jak to říká, ten to vláda, že jsou to takové různé. Jak by řekl postavičky a pár lídrů a pak postavičky, že když to v tom senátu vlastně je je každý vlastně vítěz, protože tím většinovým volebním systémem to nahrává tomu, že že se prostě dostanou do toho druhého kola většinou lidi, kteří jsou nějakým způsobem známí. Jo a není to tak, že by se za nimi někdo táhl jo v té na té kandidátce. Takže každý je vlastně tím kandidátem, pro kterého se ten občan rozhoduje. No a to vede to vede prostě k tomu a podle mě je, že ten Senát iDNES. Složení tak jak je? A myslím si, že to vede tak
Minuta: 47
trochu i k tomu, že jsou vybíráni ty konsensuální jší kandidáti. Jo, že tam že to že to jmenuje ten Extreme, že si že se dostane se dostanou do druhého kola dva extrémy stihnu, tak pak pak vzniká problém, že jo, ale když se tam dostane jeden slušný 2. Extrémista. Kdybychom to takhle bojím. Ali tak tak myslím si, že Častěji to vypadá tak, že že pak se nějak řešili skvělý. Jasně se ten zbytek dát dohromady nechci říkat, že je úplně politici nebo respektive strana ANO, že jsou extremisté to ne v tomto tomto smyslu, ale vidíme, že prostě Babišovi se nedaří moc jako prosadit se do Senátu, jo přesto, že vyhrál 30% nebo měl 30% do Poslanecké sněmovny, tak tak v Senátu vlastně neuspěli jeho kandidáti, přestože byli v druhém kole. Většinou se pak ta společnost jako spojila. A ukázalo se, že mu
Minuta: 48
nestačí 30% ale že potřebuje 50% Jo také tam samozřejmě hraje roli to že k senátním volbám. Jako chodí poměrně jako málo lidí a chodí tam lidi, kteří mají o tu politiku většinou zájem a jsou nějakým způsobem informování, jo, takže také se ti to podle mě jako roli v tom v tom výběru do si že třeba mladé lidi se dneska zajímají o politiku víc než dřív, protože z mého pohledu mám pocit, že před časem byl takový útlum a vlastně nikoho tapolitika moc nezajímala nebo bylo to módní moc se o to starat v poslední době, ať už jsme zase spomínam a tuhle nebo nebo další věci. Mám pocit, že z toho se trošičku probouzí ten zájem. Já si myslím, že to jde napříč celou společnosti, že to není úplně rozdělovat a já bych neřekl, že dneska jsou ty ty mladý jiné, než to tak v některých věcech. Ano, s těmi jsme neměli jsme byli, když jsme Krimi mladý tak nebo prostě to
Minuta: 49
co vymyslíte mladým člověkem a s tou 20
Minuta: 50
byl jsem třeba v Pardubicích. Jo na gymnáziu tam jsou tam je taková parta kluků, jo nebo studentů, když to řeknu takhle a nejsi 5
Minuta: 51
ne. No to to je pravda. Je to otázka, s tím to člověk srovnává, je to relativní, že když je když se člověk srovná s tím jak třeba jsem byl na misi v Africe. Na lékařské my si jako dobrovolník a viděl jsem jak lidi žijou tam a když jsem se pak vrátil a tak jsem si říkal asi co tady řešíme. Jo a kup ty problémy, které jsou tam a které jsou u nás se prostě nedají srovnat ho tam jdete na Ulici, já nechci říkat, že nevíte, jestli jestli by jsi se vrátíte domů, živej tak úplně To není když někdy když je to tam trošku chytne a jsou naštvaný, tak se tam posekaný mačetami, jo. Takže třeba Bezpečnost je o starost o zdraví vzdělání a tak dále. To je úplně úplně někde jinde než u nás jo, no, takže když se na to podívá člověk z téhle perspektivě, tak samozřejmě jak říkám si, že je M báječně. Když pak ale budeme srovnávat v rámci naší společnosti to jak se daří jako lidem třeba ve vyloučených lokalitách. Jo?
Minuta: 52
Jak jak třeba je s tím se setkávám teď dost často. Několikrát jsem se setkal. Jak vlastně lidé, kteří potřebují největší pomoc. Jo? To jsou To jsou třeba postižené třeba rodiče postižených postižených dětí, kteří se o ně stará nebo to nemusí být jen rodiče do můžeme to můžou být. Děti, kteří se starají o na nemocné prarodiče a teda nemocné rodiče a tak dále tak že často se na ně ta společnost dívá jako skrz prsty. Jo funguje tady takový kuciel i bych řekl nebo tak to tak to cítím, kdy vlastně je důležité jenom ten úspěch vlastní a a ten kdo je úspěšný, ale už se prostě nedostává na ty, kteří tuto pomoc jako opravdu potřebuji. A nemyslíš se úplně na ně. Já jsem třeba mě šokovalo docela zjištění, když se někde vedle nějaká debata na Facebooku. Ohledně toho jestli bychom měli pomáhat třeba dětem, kteří jejíž rodiče nemají na na školní obědy, jo, tak jsem někde řekl,
Minuta: 53
že by se jako na to, že by jsme na to mohli myslet a že bychom mohli nějakým způsobem v tomhle pomoci, jo, ať ať třeba soukromě nebo to a napsal tam někdo z barák a žena napsala, že ten kdo nemá na obědy pro děti, tak by neměl mít ani jako děti. Jo jo, no, takže to jsou takové věci, které mě docela docela šokuje a překvapují a i a i a je to tak. No takže to si myslím, že na tom bychom ještě mohli pracovat, takže v rámci té naší společnosti je třeba řada problémů, které je třeba řešit a záleží na tom, jak se na to vždycky podíváte odkud No je to relativní už je to by třeba z té vaší pozice v tuhle chvíli nějaké problémy řešit, co by vlastně z pozice se na to nemůžete dělat krom, ne třeba jako dávat u těch tématech vědět už je už je jako taky důležité, že vůbec aby se tady nad těmi věcmi lidi zamyslel. A třeba získali tu perspektivu, tak samozřejmě to slovo je je důležité. Někdy
Minuta: 54
člověk si říká, co jako může udělat jo? Protože se nás samozřejmě má nemá tak jako velké pravomoci v těch běžných věcech vlastně může být vždycky přehlasován poslaneckou sněmovnou můžete podávat pozměňovací návrh je očí ta práce o to, že se s tím problémem vůbec jako Seznámíte, protože za vámi někdy přijde a protože přijde a řeknete. Ano, tak to je prostě téma, které je důležité. No a pak se snažíte. Na nejrůznějších frontách a od toho, že působíte třeba na poslance v poslanecké sněmovně a Snažíte se třeba nějakým způsobem přesvědčit a že jo, abyste si při aby se Připravila půda třeba potom pro Senát až po to, že budete teda sám navrhovat nějaké pozměňovací návrhy a ať těch těch způsobuje je Celá řada, jo, teď ty třeba půjde právě ten zákon o sociálních službách bude na Radu dne, kdy ho připravuje Vláďa a měl by spatřit světlo světa měl být i do parlamentu. No a tam třeba chceme nebo
Minuta: 55
chceme chceme prosadit. Nebo kdyby se podařilo prosadit pomoc lidem pečujícím, kteří pečují a ne nejsou zatím není to nějakým způsobem definováno. Ten zákon by to měl teď teď přinést, tak tak třeba tímto tématem se člověk může zabývat a udělat. Proto proto co se dá. No to víte, že někdy je takový pocit prostě marnosti, ale ale toto To tak prostě v politice jenom. Nebo třeba. Podařilo se prosadit prosadit usnesení ohledně Porušování lidských práv v Číně, jo, to je taky téma, které Třeba se nás jakoby tolik netýká, protože to strašně daleko, ale vidíme, že náš prezident má nějakou zahraniční politiku. A myslím si, že je dobře. A když jako Senát schválil, tak trochu něco jiného než hlásá pan prezident v tomhle tom
Minuta: 56
ohledu, že to jednak vůči světu to ukazuje, že nejsme úplně lhostejný vlastně k utrpení těch lidí a to je podle mě důležité, protože protože asi není není úplně jako dobré, když když jednoznačně jako spalujeme to co se teď v té číně odehrává těmi skutky a těmi činy, které které dělá třeba prezident nebo nebo některých případech to může být. Můžu být i nějak někteří naši reprezentanti. No takže to se třeba podařilová. Dá se teď od toho dal dal jako odrážet. No jenom zajímá, tak schválně osobní názor. Myslíte si, že Čína se stane tím jako příštím hegemonem, že převezme tvoji pozici. No tak samozřejmě, že Čína má v mocenské ambice. Je to agresivní je to agresivní stát teď, když si vezmete jenom jak se chová k Taiwanu. Už ho jak se chová jako k Hongkongu, který už teď samozřejmě patří jo, ale vidíte, že nedávné
Minuta: 57
době tam byli prostě velké protesty, protože ti lidé se opravdu obávají, že o tu svobodu tu možnost rozhodovat plnit prostě nějaké své představy o životě. Takže oni přijdou. Jo a to není jenom to není jenom Hongkong to není jenom jenom Taiwan, ale jsou to prostě i ty Státy kolem, ale ten Taiwan je takový hezký příklad vlastně země. která sice Čína si nárokuje a je to to samé jsou taky číňany že jo Ale ale je tam demokratický režim podstatě Jo a ty lidé tam mají prostě obavy o to že že ta Čína je pohltí a a bude tam panovat prostě podobná diktatura jo a my jsme si to zažili jo Tady také vlastně komunistický a totalitní režim Měli bychom vědět co to je už naší zkušenosti a mlčet k tomu si myslím že není dobře protože jak říkám Čína je agresivní ptal jste se na to na to hegemona a ona má už dneska
Minuta: 58
prostě ambice vidíte Hedvábná stezka jo řada zemí to prostě odmítá a vlastně Čína se snaží několika způsoby jako ovládnout doteď různě ty společností na den A to jako chytře přes přes tu ekonomiku Jo bylo bylo řada několik několik bylo prokázáno že některé společnosti prostě korun Jako politiky v různých zemí a proto aby se třeba měnil názor nebo pohled na na lidská práva, jo, protože taková kolektivní lidská práva. To znamená, že společnost má právo na rozvoj, ale ten jedinec už tam nehraje roli, tak ho klidně může někam někam zavřít nebo můžu vzít orgány, když nezapadá do toho do té jako vize, kterou tam dělá ta jedna politická strana. Jo úplně jiný koncept, než máme my, že jo tady prostě v Evropě. Jde o to aby aby ten jednotlivec mohlo nějak uplatňovat jako své plány a a ta ta ta společnost by měla v tomhle nějakým způsobem vytvářet
Minuta: 59
a Vytvářet podmínky. No takže tohle z Čína dělá a je na ty třeba na to myslet a třeba s ní samozřejmě komunikovat, ale připomíná ty, že jsou taky nějaký hodnoty Svobody spravedlnosti, protože když to nebudeme dělat, tak se s ní bude i špatně obchodovat. Jo, když se bavíme o tom makroekonomickým světě žil. Tak já mám pocit, že Tam vlastně to státní zřízení Číny je poměrně silného, jak jsme se bavili. My jsme si to zkusili, ale nám tak ono mě to moc nefungovalo, ale myslím si, že vlastně v té číně ten nekov státem řízený kapitalismus s nimi ohromný prostředky, nebo možnosti, které my tady nemáme. No takže ho má, ale ono pak třeba nevidíme ty věci, o kterých se dozvíte, když se bavíte se třeba se Synology se tím zabývají, že velká část polečnost je prostě naštvaná, protože je tam je tam korupce. Jo v té v té to ale oni nemají možnost to nějakým způsobem dát
Minuta: 60
najevo, protože jestliže žijete ve společnosti, která vás kontroluje na každém kroku. Kde máte Kamery, které jsou schopny odečítat vaši tvář, takže tam není vůbec žádná možnost na nějakou jako o pozici, nebo prostě prosazování v různých pohledů na život a na svět, tak to ale bavil se někdo z nás nějakým číňanem. Jak to je? Jo, jako když Ty se tak jako uvědomíme čili tohle můžeme. To mi to můžeme vnímat tak, že chceme dělat čínu obchody a a že to bude jako Dobře dobře pro nás, ale jak už jsem jak už jsem naznačil a myslím si, že bez toho právního státu, jo, který vlastně v Číně moc neexistuje a nefunguje jo, tak se ten obchod nedělá dobře. Jo proto třeba řada těch jak říkám i našich velkých byznysmenů v podstatě potřebuje to, aby jim otevíraly dveře u těch komunistických pohlavárů. Jo a A může to
Minuta: 61
dělat teda náš prezident třeba v tomhle tom smyslu a ale jestliže se že to neudělá, tak ty komunistický pohlavár můžou najednou se rozhodnout úplně jinak. A můžou začít ty ty investice jo čili ta nevyzpytatelnost každého toho diktátorského režimu je velká proto je dobré vlastně prosazovat. Ten právní stát a respekt. Nějakým nějakým jako právu i si z hlediska Z hlediska toho byznysu. Takže takže ne poklonkovat opravdu Jasně o těch věcech hovořit a oni na to ty Číňany docela slyší, když když člověk na pokloňku, jenom mokro mi to slyšel jsem nájem sádlem pravda, že zda s tím českým jako velkým mi nedaří a takhle, že se jim v té číně zas tak moc nedaří jo, že upřímně ten byznys tam asi dělat zase není úplně tak jednoduché, jak si možná tady spoustu lidí myslí. No to máte asi pravdu. Jak jak říkám tam třeba jde o to, že že Čína
Minuta: 62
prostě nemá reciproční Jako investice. To znamená, že Čína sice chce investovat zahraničí neomezeně, ale už nenechá investovat v Číně jo, že by si tam někdo koupil Telekomunikace. Jo, tak to úplně není není není není možné Čili v tomhle tom panuje nepoměr a zatím. U nás se tady dohadujeme o tom, jestli jestli nechat nechat páteřní síť komunikační stavět či No jo vlastně totalitním režimem, který pak půjde nějakým způsobem čerpat informace a a a může nás ohrozit, protože prostě páteřní na infrastruktura v komunikacích je jako životní otázka každého státu. A jestliže si do toho pustíme nějaký, tak bych řekl jako režim prostě, který je schopen ovládat ty svoje firmy, že jsem napojený, že jo, tak to je prostě velký. Velké nebezpečí pro nás, ať
Minuta: 63
už byznysový jakýkoliv. Takže takže to je problém a já myslím, že u nás je to tak, že je tady prostě pár velkých byznysmenů, kteří potřebuji dělat ten obchod v Číně, potřebuji na to ty komunistické pohlaváry. Jak už jsem říkal a je to otázka třeba otevírání cesty. Kredit panna pána Kellnera a zároveň zároveň, tedy se s Číňany jsem chtějí dát ten Huawei, jo. Takže oni se nějak prostě potom mezi sebou dohodnout, jo, takže Kellner prosazuje půjčky v Číně, ale zároveň vlastně Huawei s tím tím to prostřednictvím dostane do Českého České republiky jako bezpečnostní služby informovali o tom, že to je že to je nebezpečí, takže vlastně ten byznysový zájem se staví navzájem státu, podle mě navzájem společnosti
Minuta: 64
byznysový zájem úzké skupiny. Jo jo. Takže jak říkám, já jsem říkal, že je potřeba s Čínou komunikovat, ale není možné dělat s ní zahraniční politiku pro jednoho a pro jednoho nebo dva nebo tři nějaké jako oligarchy, když to řeknu takhle vulgárně, což si myslím, že se teď děje. Přemysl to zakončili trošku optimate třeba dneska můžou přes nějakou další lidi z ulice, které se možná váma inspirovaný udělat, aby tady to prostřední nebo možná to co třeba vadím změnili. Těžko říct, že se všichni budou hlásit do prezidentské volby. No tak to ale Ježíš Doporučuji to je docela docela švanda. No ne, tak já to říkám trošku s nadsázkou, ale ale já říkám, že každý člověk se může přihlásit jo, proč ne prostě jestli že ta možnost je chce něco říct a společnosti jo, tak pokud to není nějaký blázen, že úplně tak to ale hele, to je každý a
Minuta: 65
říkal To už Jan Palach. Jo každý může vlastně bojovat proti tomu zlu, na které sám jako stačí. Jo nebo a já to říkám trochu jinak. Já říkám, že každý ať přispěje do toho společného díla, jak umí a jak může jo někdo může víc někdo může mít někdo stačí, když třeba přijde a pomůže. Jako dobrovolník. Jo Nebo Nebo už jenom to, že se třeba u věci zajímá. A jde volit, jo. Základ je volit, jo jít k volbám jo? To je dneska to je problém, jo, takže jak říkám každý kdo může ale důležité stejně ty věci veřejné jako zajímat, protože když se člověk nezajímá, tak pak se diví, že mu přijedou bagry. Támhle za barák a a postaví mu tam něco, co třeba si vůbec nepřeje a a a tak, takže je potřeba ten ten ten zájem o toto věc. Tak jo. Moc děkuji za rozhovor taky mějte se moc hezky a děkuji za pozvání. Takže
Minuta: 66
tohle byl dalšího podcastu protiproudu. Doufám, že se vám líbilo mém povídání s Markem hilšer. Pokud ano, určitě ho podpořte, napište mi na sociálních sítích na emailu nebo kdekoli jiného najdete. Budu rád, pokud bude sledovat Proti Proudu na Facebooku, nebo mě je Dana tržila na Instagramu jako obvykle více. K tomu nepotkám si tu přidám na web. Proti Proudu, ten by se měl hodně změnit tyto zmodernizovat zlepšit a a udělat to, tak by se vám poslouchalo na něm lépe měnit se bude i web České podcasty. Takže pokud hledáte další inspiraci, co zajímavého poslouchat, tak můžete mrknout tam a časem to bude fungovat ještě lépe, protože mám pocit, že to trošičku ztratilo. Ten prapůvodní jsme si v posledních týdnech a měsících s tím jak podcastu vzniká více a více. Já mám moc děkuji za pozornost. Jsem hrozně pyšný za všechny vaše e-maily i za to, že prostě Posloucháte vzděláváte se snažíte se posouvá. Snažíte se měnit sebe a měnit svět okolo sebe. Moc vám za to díky občas není potřeba dělat velké gesta
Minuta: 67
a kandidovat na prezidenta, ale třeba změnit rovně malé věci. Jsem rád, že jsme na stejné vlně. A uslyšíme se zase příště.

Předchozí video

#100 Q&A Tesla a voda | Teslacek

Další video

Marek Hilšer o službě veřejnosti, politice a prezidentské volbě