Chceš podpořit tento kanál? Staň se PATRONEM!

91: Hana Michopulu o vášni pro jídlo a proč je důležité vyrábět si jídlo vlastníma rukama

Dalším hostem je Hana Michopulu. Hanka je fenomén české gastroscény, pokud jste jen trochu fanoušci do jídla, jako jsem já, tak jste se “vlivem” Hanky určitě setkali. Stačilo si někdy prolistovat Apetit, který vznikl jako výsledek Hančiny úspěšné rubriky o jídle v časopise Marianne. Nebo jestli si občas něco rádi koupíte na farmářských trzích, jejichž tradici Hanka více než před deseti lety pomáhala v Česku obnovit.

Hanka je inspirativní člověk, ktrého obdivuju v tom, kolik věcí dokáže dělat s upřímným zájmem a nadšením. Mám doopravdy rád jídlo, vaření a gastro obecně. Nicméně jen málokdo tolik chová v srdci vše spjaté s jídlem, jako náš dnešní host. Myslím, že to sami velmi rychle poznáte při poslechu této epizody.

Hodně zajímavým a mediálně probíraným tématem je zdravé jídlo – a v rozhovoru se pustíme do toho, co je zdravé a co ne. Proč je důležité dbát na kvalitu jídla, které dáváme do svého těla a jestli existuje univerzální recept na zdraví, který si můžeme uvařit?

Povídáme si i o tom, jak současná pandemie nastiňuje složitá rozhodnutí, která budeme muset činit v budoucnosti – a to i v oblasti produkce potravin. Globální oteplování nás nutně vede k tomu, že musíme přehodnotit způsob, jakým se k nám dostává jídlo na talíř.

Nejen, že věřím Hančině odhadu ohledně “gastro-budoucnosti”, ale taky mě nepřesnatává překvapovat, kolik toho ví o historii jídla – a to především českého. Uslyšíte tak, co je ryze český pokrm nebo jak dlouho trvá trend kuchařských celebrit nebo co teď Hanku nejvíc ve vaření baví. A když jsme u vaření, tak se také dozvíte, proč považuje za důležité, aby se lidé více snažili vyrábět jídlo vlastníma rukama. Mimo to uslyšíte, proč jsou důležité souvislosti a jak začít s vyráběním vlastního jídla, ať už jste na jakékoli gastro-úrovni.

Automatický transcript

Minuta: 0
Vážení posluchači proti proudu a přátelé dobrých podcastu, což je vlastně jedno a to samé. Je tady další díl a mým dnešním hostem je Hana michopulu Hanka je fenomén české retro stany, pokud se trošku fanoušci do jídla třeba jako já, tak jste se určitě vlivem nebo s něčím to Hanka vytvořila setkali Hana michopulu začíná jako novinářka, která psala o jídle založila časopis Apetit a pořádala první farmářské trhy napsala několik kuchařek a také se otevřela vlastní bistro. A to rovnou Dlouhé ulici. Zajímavé je, že její bistro se specializoval na novodobé chlebíčky a i třeba to Proč zrovna chlebíčky se v tom rozhovoru dozvíte bistro mezi úspěšně prodala. A mimochodem dneska třeba nahrává potkám potraviny. Kam jsi zvedl lidi a objevuje trošku takový ty starší techniky vaření a to jestli mají dneska ještě relevance, jestli vůbec zajímavé věci jako vaření na ohni fermentování pečení sušení masa a tak dále zkrátka Hanky aktivity jsou různorodé, ale všechny jsou spojené s jídlem, jelikož
Minuta: 1
jídlo. Něco mě ohromně baví a zároveň si myslím, že teď jak jsme doma, tak jsme s ním setkáváme víc a víc a víc a víc jídlem pracujeme řeším na co vařit co jíst a tak dále, tak jsem se na to zkusil podívat trošku z nadhledu, jak už jsem naznačil. Ten odkaz bude hodně o jídle o vaření o tom, co to je vlastně zdravé jídlo. Jestli se něco takového dá říct, protože těch názoru nebo je samozřejmě spoustu, jak bude vypadá gastronomická budoucnost nebo jak zjistit souvislosti v jídle. Já doufám, že i tento rozhovor pro vás bude příjemným poslechem. Partnerem tohoto dílu podcastu jsou produkty peblo pro rychlé zdravé a Hravé vaření. Já si myslím, že vaření jedna z činností, které trávíme v současné situaci víc času a peblo je zajímavá alternativa vyrábí spoustu produktů od snídani po večeři a já měl možnost vyzkoušet, tak zvané teplo box. To jsou tři hlavní jídla na od dvou porcí každé takže dohromady 6 porcí, které se jednoduše doma připravíte a máte postaráno okurky nutričně vyvážený oběd nebo večeře, vysvětli vám trochu jak to funguje. Nebuď
Minuta: 2
si necháte po Praze ten box doručit, nebo si ho vyzvednete na Praze 5. Mají čtyři různé box a jeden z nich je vegetariánský, ale může být i veganský, když vynecháte parmazán ADIP, jak jsem jel teda ten s masem a vždy tam je nějaké maso upravené metodou suví. Co znamená, že se čerstvé maso vloží do vakuového obalu a to se ponoří do vodní lázně, já tam se vaří, dokud není hotové. Díky, tomu ho pak můžete jenom ohřát a máte šťavnaté maso k tomu je tak nějak a příloha, která se buď ohřeje nebo lehce uvaří většina těch jídel. Byla jsi na pět minut teda krom jednoho. Kde bylo potřeba uvařit brambory a To trvalo trošičku déle, to je napevno. Zajímavé je, že dbají na vyvážený poměr živin, které mají v receptech a mají tam i návody na správné gramáže pro Ženy a muže. Takže pokud si chcete hlídat Energetický příjem a příjmy různých makronutrientů, tak to lepší řešení zároveň, pokud úplně nechcete řešit co vařit a zároveň tu současnou situaci nechce řešit neustálými dovozy, tak mi přišlo blobox jako super produkt pro mě minimálně to byla dobrá jen z práce a musím uznat, že všechny ty jídla byly chuťově dobrý a ani jedno
Minuta: 3
by mě nenapadlo si samotného uvařit. Takže pokud se to mrknout na více podrobností nebo rovnou objednat nějaký problém Vox mrkněte na peblo pomlčka eshop.cz máte až do konce. Května slevu 20% na všechny produkty s kódem Proti Proudu táhnou dohromady. Takže peblo pomlčka eshop.cz kód proti proudu a pojďme na dnešní epizodu. Tak jako Děkuji moc, že jsi přijela. Tady mám pozvání do podcastu protiproudu děkuji. Ráda jsem přišla jsem tvoje věrná posluchačka. Tak to jsem moc ráda. Já jsem se jste už to pobavilo. Hrozně moc témata je kolem jídla, protože ty jsi kolem jídla na dělala a děláš spoustu věcí jedna z těch věcí, co mě hrozně zaujal. A když jsem ho chce se na tohle dozor, připravoval bylo, že ty máš na svém webu napsané, že se kdysi dávno rozhodla, že pro lepší jídlo ve své zemi uděláš cokoli bude třeba mě by zajímalo, kdy ses tak rozhodla a proč ses tak rozhodla. To je hodně dávno. Bylo
Minuta: 4
to asi na začátku, když jsem začala o tom jídle psát strašně nic nepokojova, Lotto, jak to s jídlem tehdy vypadalo. Ale jsem Pokud chtěl člověk psát pro lidi o jídle a něco jim zajímavého říkat, tak mě předpokládal, že budou vědět, o čem se mluví a že to tak nebylo vlastně lidi nebyli jako obeznámený se základními věcmi, co se jídla týká. Takže abych mohla smýšlet psát tak Tak jsem vlastně nejdřív musela jako začít zlepšovat to jak to vypadá venku, že tě napadlo, že budeš psát o jídle, že to takový hodně kousky oboru mě to jako samotnou nenapadlo. Bylo to takže mi to vlastně řekl a tehdejší editorka časopisu Marianne, kam jsem zkoušela psát nějaké články a ona říkala, že jako to jídlo mi jde nejlíp. A že bych si měla vybrat specializaci, tak jsem to udělal nebyl to až tak můj nápad jsi říkala, že ten král o tom jídle lidi moc nevěděli, to bylo kdy. Třeba
Minuta: 5
já si to přesně to je to 98 99 98 99, takže nějakých 20 20 21 22. Schválně, protože se začaly nebezpečně zvětšovat. Ale jo, ano, je to takhle dlouho. No mě by možná zajímalo, co se z tvého pohledu třeba změnilo nebo možná začneme tím, proč o tom jídle lidi vlastně nic v době. Protože vlastně jedli jsme asi od nepaměti, že o něco je to jedna z takových základních potřeb mám pocit, že se trošku mění ten vztah, že možná dřív to bylo, že jo. Prostě zdroj energie a nebyl kolem toho nevím, jestli říct Mainstream nebo fetish nebo to co je částečně dneska. No je to jasný naprosto vlastně tam do 89. Prostě nebyla ta nabídka taková v obchodech a do značné míry byla utlumena i
Minuta: 6
taková ta drobná Zemědělská produkce a teď se to najednou jako nahrnulo do krámu a lidi si s tím nevěděli rady nevěděli, co to je, tak to často vlastně ty obchody přestaly nabízet. Ta nabídka se jako zmenšovala a už tohle mě vlastně hrozně jako trýznil a že je dobrý věci jsou ale děje neumějí pozná tam bylo Zkrátka a dobře nutné jsou tam něco dozvědět a naučit se A nejlepší způsob, jak se to naučíš. že začneš vařit nebo začneš to jídlo třeba sám vyrábět jsem si teď nedávno napsal takový výrok zajímavý když jsem viděla ve filmu fermented kde říká takový starý výrobce miso pasty ukazuje celé složitý proces jak to prostě dělají na zahradě Fakt je to jako šíleně zajímavé a on pak říká když to jídlo nevyrobíte tak ho nikdy nemůžete pochopit ty tobě nikdy nedojdou vlastně ty souvislosti když o tom jídle nevíš to základní tak
Minuta: 7
si ho pak neumíš vlastně vybrat připravit a nedokážeš si pak dát ty věci jako do souvislosti s ostatními věcmi Tak ten výrok mám moc ráda mezi se že lidi víc a víc a chtějí vědět souvislosti u jídla že tohle se třeba mění protože jako nikdo to vědět chce a někoho ty souvislosti vlastně moc nezajímají jako já miluju úplně slovo souvislosti také myslím že slovo kontext je prostě z loňského roku jo to je prostě Já nevím. No, mně mně prostě v souvislosti zajímají, protože Hele už jenom proto, že za to jídlo dáváš peníze a kdyby tě zajímalo vůbec nic jiného na světě, tak za to platíš je minimum, které by si člověk měl zjistit. A už tam jsou ty souvislosti důležité, jak vám je to otázka, jak se dozvědět víc o těch souvislostech, když vlastně nemáš vůbec jsem základ, když nevíš, kde začít a já si myslím, že začít můžeš úplně kdekoliv, že to prostě je, že
Minuta: 8
to není tak, že prostě nějaká první lekce, jako když se učíš nějaký jazyka, musíš se nejdřív naučit prostě členy a skloňovat. Je to tak, že ti jestli tě baví prostě nevím, co chleba. Řekni si chleba. Tak jo fajn. Kup si tu a tu mouku ten a ten kvásek a můžeš to rozjet. Můžeš se začít začít vlastně okamžitě zajímat o to jakého obilí to děláš. Jaké jsou třeba staré odrůdy, které mají daleko lepší složení o ty jako kvasných. Procesy a vlastně tam už ti to jako bobtná a bojí a a můžeš zjišťovat další souvislosti s fermentací a a ty už se tam prostě dostaneš, vydáš se na nějakou cestu a po ní se prostě můžeš pustit dál. Je to krásné, co třeba tebe totiž baví. Je to Na jaké cestě teď slyší. Já jsem teď rozhodně asi na fermentační cestě, to je to takové období, které trvá už od podzima neustále fermentují nějaké zeleniny čaj. A teď jsem teda
Minuta: 9
byla zelený čaj fermentovaný mléčným kvašením fermentovaný tvaroh a přesně mě tak oba v souvislosti s tím, co to vlastně potom dělá ty bakterie v našem těle, jak ty pochody ty procesy fungují a to je hodně jako Vzrušující a mám pro mě může být vaším to nebezpečné jako já mám pocit, že se některý lidi třeba bojí tady těch vozovkách experimentu, v že vlastně s ní něco špatného pak Nebude špatně po si nějak ublíží. No to byla moje první. Když jsem byla na fermentační přednášce mládě sojky z fermentáda a tam se asi právě nic špatného stát nemůže a to je na tom to skvělý, že to poznáš jednoduše, když ti potravina, kterou prostě kvasí vytvoří už jako 3D plíseň, tak je to špatný, když se to dostane do jater. Tak to samozřejmě může v těch játrech udělat jako velkou neplechu, ale pokud to není vidět, tak je to v pořádku. Takhle jednoduchá pomůcka tam funguje. A když víš, že se nemusíš bát, že
Minuta: 10
se najednou nemusíš bát fakt ani jogurtu, který je měsíc jakože v uvozovkách, prošli že tam jenom vlastně fungují dál ty kvasné procesy, které jenom možná jako Vytvoř a víc bakterií, tak se jako přestaneš. Vůbec ti toho jídla bát, že ti dojde, že kvašení je prospěšný a že když ti prostě já nevím zkvasily brambory. Tak jsou to zkvašené brambory, ale nejsou špatné to zajímavý. Takže pokud nevidíš plíseň, tak je to v pohodě. Taxony kožich Děkuji desítky let a a moje přítelkyně tecky nechápeš, že mi jako Nevadí přesně prošlé jogurty a tak dále a moje taková rodinná model jsem. Pokud na to není píseň, tak to je v pohodě, je to úplně správná moudrost. A vlastně ty data spotřeby jsou jako nechci to přehnat vysloveně, ale je to takový jako konstrukt trochu jo nebo řekněme. Musí to samozřejmě nějak fungovat nějaká legislativa, aby se tu neprodávali prostě dva roky prošlé jogurty, rozumím,
Minuta: 11
proč to tak je, ale je to jako limit, který je umělé nastavený a nic nic takového jako vlastně skutečný Datum spotřeby u toho jogurtu neexistuje. Snad sázkou to říkám, ale myslím, že je mi rozumět to kvašení je jedno z těch takových technik, který lidi vlastně asi používali. Já nevím, jak dlouho stovky let tisíce let je nejstarší konzervační metoda nebyly lednice nebyl. Mrazáky. Takže je to vlastně způsob, jak uchovat potraviny jako rozložit jejich použitelnost v čase a zároveň přidat vlastně hodnotu navíc tu hodnotu je to že tam ty procesy chemický vyrobit něco jako dobrého ještě kromě toho co nebylo začátku. Přesně tak já se do toho jako nechci pouštět úplně do detailu, protože nejsem chemik, ale polopaticky řečeno vlastně tam dojde k jako k určitým procesu, kde zapracuji enzymy
Minuta: 12
a tím i svým způsobem jako rozloží tu potravinu a dělají víc stravitelnou a obsahují potom různé bakterie, které jsou prospěšné našemu trávení jsem se že se ještě dostane možná k těm dalším prostorem technikám vaření. Protože to mám pocit, že tě taky hodně baví, že jo tady ty věci, které se používaly dřív. A nějakým způsobem mám pocit, že se trošku pozapomněli nebo jsou tak jako na okraji dneska. No Baví mě strašně věnuji se jen ve svém podcastu, na který asi narážíš a jsou to přesně staré věci, jak se jak se dělá sušená šunka, ke kterým se společnost zase vrací, protože tady došlo v padesátých letech vlastně k industrializaci jídla, kdy existovala taková ko Budovatelská myšlenka, že vlastně se lidi o to nebudou muset vůbec starat o výrobu jídla a přípravu jídla, že to všechno prostě se zvládne ve velkokapacitních výrobnách
Minuta: 13
a výrobnách všeho včetně prostě kravského masa, to je vlastně výrobně nic celého toho procesu a lidi, který normálně věděli to co jsme si říkali na začátku rozuměli jídlu vlastně tak vlastně odlety vedomosti přišli. A tím pádem ztratili pojem těch souvislostí a proto se o tom vlastně tolik mluví, proto se o tom vlastně začalo znova mluvit lidi se jako. V tom směru vzdělávají, protože ztratili ten kontakt jsou materií a to je to co se stalo. Mně přijde hrozně zajímavé, když jsem asi zjistil, že Existují nějaké třeba historici jídla, který jako vlastně reálně zkoumají něco co co vlastně zmizela z té jako lidové moudrosti, nebo jak to říct, ty ho jako kolektivního vidění, že vlastně ve chvíli, kdy to ty lidi fakt jako asi možná jenom jednu generaci třeba nedělají. Tak si to často vůbec zapomenout zmizí přesně každý den. A ty máš pocit, že není nic obyčejnější
Minuta: 14
ho nevím, co tohle kafe, který tady piji tímhle způsobem upravený a přesně za dvacet let nemusí vůbec nikdo vědět, co to je, jestli se že jí jídlo a ta historii jídla je nějak jako pevně spjata spíše konsistorní národa nebo lidí jako projevuje se to nějak, protože Viděl jsem třeba na v 6
Minuta: 15
jo, jasně z toho z toho to určitě vyplývá, akorát, že my jsme takový malinký na Rudek, který je vlastně tak strašně ovlivněný vším, co se děje okolo, že i to jídlo je poměrně jako zamíchané do takového jako kotlíku. V kterém je to jako už už hodně málo rozpoznatelné. Ale jo, je to tak, co třeba to typické české jídlo, protože jako existuje něco takového. Historicky třeba původně české jídlo a mluvíš se o švestkový knedlík a a to je je to fakt těch jídel, které by se daly označit jako opravdu jenom naše je naprosté minimum a ty švestkový knedlíky jsou jedny z mála, jako který se fakt nedá jí do hledat někde jinde, nebo se dají dohledat, takže jsou od nás z kliniky nejsem ani nenapadlo, takže nějaký jako buchty řízky a takhle prostě všechno buchty taky jo ty taky a ty se hodně jako objevují v Rakousku, ale jsou to bůh trnav. Jsou
Minuta: 16
tam donesený od nás přenesený, proto se rozhodla jídlu věnovat i takový na svůj profesní život, protože mám pocit, že jídlo je pro spoustu lidí koníček, může to být dobrý koníček, kdysi začalo to apetitem. No začalo to tou. Dobrý den a se stalo vlastně to co se stává lidem, kteří hodně dlouho hledají jako smysl života v práci, hledají to pravý co. baví a mně se stalo. Tohle právě s furt novinařinou, že jsem narazila na něco, co jsem byla schopná dělat bez toho, abych počítala čas. No mi to úplně jedno, kolik hodin tomu věnuji a to bylo prostě úplně skvělý, takže nejenom, že mě to bavilo to samozřejmě není jediné kritérium, ale celé mě to dávalo veliký smysl, že něco děláš. Líbí se ti to a ještě to jako se zlepšuje vlastně ovzduší jako v té společnosti kolem tebe, takže jsem se do toho prostě opřela úplně jako všema, takže proto
Minuta: 17
No a proč to dělám je, že já jsem jako svojí podstatou jsem idealista plnit nebo naplňovat nějaké ideály a je to co mě baví jsem si dokonce přečetla v nějakém nějaký psychologický typologii takovýto intj, jestli víš co tak jsem idealista, dokud se tam bylo napsáno, že takových lidí asi 2% že to jako bublinky v sodovce, že nic nesmí být moc, protože to pak nepřijde a ty asi kdyby bylo Takových lidí jako víc tak Asi by se vám to nelíbilo a takže proto No asi bych nedokázala jako dělat nějakou činnost jako jenom nakoupit prodat, protože v tom není ta přidaná hodnota toho, že se ještě posouvá věci dopředu zboží posouvání věcí dopředu. To je to co mě nebaví, možná mi teda vysvětli třeba ten Zlom, kdy vlastně z člověka, který píše o jídle ses rozhodla odejít a založit si vlastní bistro nebo bylo to takhle nebo jaký byl ten přerod, který
Minuta: 18
myslíš, protože já ty přednášky na podnikatelku nebu restaurant Terku nebo jak se tomu říká, no, tak ten vyplývaly jednoznačně z toho, že noviny a časopisy přestávaly. Díky internetu prosperovat. To se samozřejmě okamžitě odrazilo na rozpočtech redakcí a u toho jídla. Je to poměrně okamžitě znát, protože Tam když nedostane špatná na prostě pěkný vaření, tak tak se to prostě pozná, když jako získáváš informace, tak se to pozná trochu později a přestávalo mi to dávat smysl a to co se jako jednoznačně nabízelo byl prostě přechod do té do té Gastro sféry a oni mi to lákalo. Hodně jsem se bála, ale byl to logický krok. No nicméně podnikání v gastru je zase úplně jiný odvětví, mám pocit, že mám pocit, že takový zvláštní odvětví,
Minuta: 19
o kterém si každý myslí, že by to zvládl a že by to dělalo líp, než tady hospoda na rohu, ale myslím si, že málokdo si dokáže opravdu představit, jak to vlastně probíhá máš pravdu. Je to vlastně řemeslo a je to úplně jiné řemeslo než novinařina a většina lidí si samozřejmě myslíš, že když umí vařit guláš doma v kuchyni, takže ho zvládnu uvařit i přesně na v hospodě, ale je to jako úplně úplně úplně úplně. Jiná disciplína, ale já jsem si troufla, protože jsem měla jako mezi hospodský mi restaurace Remi docela dost známých. Viděla jsem do toho světa vlastně jako novinář jsem se hodně pohybovala a takže mě už jako nepřekvapilo tolik věcí. Protože se mi zdála dopředu. Věděla jsem co se co se bude dít. Ale přesto mě Překvapil, i některé tě třeba překvapí a nebo co byly ty lekce, když se do toho skočila a a vlastně jsi zjistila, že tu paní tak jak sis to myslela z
Minuta: 20
venku a teď No tak možná Měli byste se třeba dostal trošičku, když jsem že s ní situaci, kdy je samozřejmě Gastro odvětví, na který to asi hodně doléhá. My jsme tady shodou okolností vlastně ve vnitrobloku a ten je prostě zavřený a vlastně neví. Kdy otevřou nebo furt se to mění čas to ty lidi a z něj nevědí, jak dlouho budou zavřené nebo jestli někdy otevřou, jak to funguje ten restaurační Business, protože Ty tam máš hrozně moc fixních nákladů. Předpokládám správně jak moc hezké restaurace vydělávají na straně sobec. Nic jí dá se to zobecnit, protože jsem myslel, že víš, že jako. Spusť lidí si myslí. Hele tak na dva měsíce zavřou a co tak pak zase otevřu a pohoda. Jo je to vlastně tak, že hospody jsou živnost. Máš spoustu druhů podnikání spekulativní Business atd. Atd. Jsou entrepreneur víme, že prostě jsou podnikání obsahuje
Minuta: 21
asi pět různých druhů a hospody jsou živnost. To znamená, pokud to je si to někdo neumí představit, co to je. Je to z ruky do úst ty peníze se tam otáčí rychle a vlastně těžko. Může dojít k nějakému dlouhodobějšímu kumulování zisku, technik si ho lidi představuje. Samozřejmě je pár jedinců, kteří jsou schopní zbohatnout, ale v tomhle místním prostředí. Jejich vlastně pár a zbytek funguje na tom na tom principu z ruky do úst, o kterém jsem mluvila, takže když se stane něco takového, tak jsou vlastně první koho to koho ta tsunami vlastně sundá, protože nejsou dlouhodobě schopný tomu čelit je to je ten důvod, proč se to dělá pusu těch restaurací se snaží vymýšlet nějaké do sousedi a jiné věci, ale mám pocit, že to asi Jako finančně spíš takový minimalizování ztrát, než vyloženě. Nějaký
Minuta: 22
velký byznys něco, tak ty si své bistro otevřela rovnou v Dlouhé ulici na mě působí vlastně jako docela velká odvaha, jako nikdy jsem to nedělal a zkusím si udělat svoje Bistro a odsud rovnou dlouhý na velmi exponovaném místě, kde asi musel být poměrně velký zájem. Určitě byl ale já jsem věděla vlastně od svého dá se říct mentora Tomášek, a kterým Jako pomáhal začátcích. Třeba vědět, jak jsi věděla, že budu potřebovat místo, kde je hodně Passatu. Dokonce mě tehdy. Donutil si je spočítat, takže jsem seděla jeden den se svojí ségrou jsme se střídali a Počítala jsem lidi, který Tam tudy prochází a to je naprosto klíčový pro ten byznys, jestli tam prostě přijde do té lokality dostatek lidí, kteří se u tebe můžou zastavit, takže mi bylo jasné, že kdo chce jako riskovat musí jako taky hodně
Minuta: 23
sázet, jako pak máš o takovéto případy těch restaurací, které jsou někde naprosto odlehlý. Ale jdi tam pak jezdí jenom kvůli tomu, jak ta dobrá restaurace je ale to asi není to není případ jako chlebíčku, který by jsi si prostě dojel, protože je to nějaké kouzlo. Jel bys to si myslím, že musím, že dovolí třeba nějaká nějaký Fine dining goway provoz, ale ne ne provoz typu chlebíčky polívka to ne. Spoustu také. Taky si myslím, že jsi byl hrozně těžký výběr ne. Co teda vlastně bude to celkem. Já jsem chtěla, aby to bylo, aby to bylo typické české a když jsme se bavili o tom, co je český, tak vlastně dojdeš k tomu, že fakt těch věcí do kterých se můžeš pustit je strašně málo, takže jsem si ty chlebíčky ty tipovala jako blízký naší povaze. A protože to bylo vlastně v době, kdy se jsme se vraceli v Českém věcem, tak mi z toho ty chlebíčky jako
Minuta: 24
jasně vyplynuly. A je fakt že mít jako regulérní hospodu z toho jsem měla jako trošku Respekt. To jsem jako nechtěla do toho skočit jako rovnou těm takhle opravdu rovnýma. Nohama jsi si že možná se k tomu jako vracím jo, ale nemám pocit, že spousty starších lidí a vlastně To jídlo je přesně nějakého zahnání hladu, pak máš takový to jako druhý extrém, kdy se jako s pusu třeba mladých lidí pro tyto jak já. To co se fotí na Instagram a dát si v sobotu ráno avokádové tousty je jako vlastně to není ani skoro o jídle, ale o nějakém už jako statusu nebo něčemu ukazování něčeho, kam až jako to zajde, jako k jídlu mají různý lidi různě různou Míru a pokoji wheel vztahu, ale já jsem s tím naučila moc ne rozptylovat. Důležité je to bude skutečně dít a to co se teď bude skutečně dít prostě navzdory Instagramu a navzdory tomu,
Minuta: 25
jestli k tomu má někdo jako pohodový vztah nebo ne je že v souvislosti s globálním oteplováním budeme muset nějak jsem přehodnotit to jakým způsobem dobýváme to jídlo z té krajiny k tomu prostě bude muset dojít ta společnost. Myslím si na to není jako teď ještě úplně zralá v debatě nedochází. Zatím ale je to něco co. Se prostě stane stejně tak jako uvažujeme o omezení uhlíku, tak prostě přijde to jakým způsobem chováme zvířata, jakým se pěstuje obilí to bude teprve zajímavé. No a myslíš si, že přijde ten tlak na tu kvalitu a na tu udržitelnost a nebo že naopak je tím, že vlastně bude potřeba nasytit víc a víc lidí, tak bude právě tlak na ten oběma na tu výkonnost jsou jako. To jsou x&y jsou to neznámí
Minuta: 26
vlastně rovnice, na kterou bude muset hledat odpověď celá společnost a už teď je to zajímavé už vlastně v době, kterou prožíváme teď díky koronaviru. Vidíš, jak má jeden problém strašně moc hledisek. A jak je těžký přesto, že máš třeba matematické modely, jak je těžké rozhodnout, co je správné nebo výhodný optimální a tak dál, ale k něčemu podobnému bude muset. I u toho jídla u toho životního prostředí, aby jsi si že tohle mě už teda taky začíná samozřejně trošku jako lézt na nervy. Takový to, že to je lekce a a tak dále. Ale je to svým způsobem příprava na to, jakým způsobem bude muset řešit problémy dál něco přijít jako nepochopitelné, že jsme že to jde jako furt některé věci, víš, jako jsou povolené, že já nevím klecový chov slepic nerozumím, prostě myslím si, že se to prostě za 10 let bude
Minuta: 27
zdát jakost lidem stejně divné, jako kouřit se prostě někde na úřadech jo, že to bude prostě stejně fakt velký přišla. Je tam opravdu spousta věcí přesně v té živočišné výrobě, za kterou jako bez jsme nebo se nám budou Prostě další generace prostě smát jako když nebo posmívat nebo nevím jako říkat, jak jsme mohli vůbec jo rozhodně já soustav soudních věcí, no. Partnerem podcastu je Moneta Money Bank Moneta Money Bank se snaží živnostníkům IV aktuální nelehké situaci pomáhat nebo nediví, že se živnostníci při své práci potýkají s řadou oblastí, ve kterých se úplně nevyznají pořádá proto zdarma řadu školení, jedním z těch školení jsou třeba základy investování pro živnostníky. Tenhle kurz vede produktový manažer investic z Moneta Money Bank s bohatými zkušenostmi Tomáš Kapoun ten kurz a online, že můžete sledovat i z domova. Ty se teď hodí a trvá asi půl hodiny. Dozvíte se v něm. Například proč investovat. A pro koho je to vhodné různé výhody a nevýhody investování. Jaký
Minuta: 28
je třeba rozdíl mezi spoření má investováním a zda je lepší investovat pravidelně nebo jednorázově. Já si myslím, že pochopit jak funguje investice by měl trošičku aspoň každý už jsem s některým hostem v podcastu trochu řešil, že zajímavé, že lidi tráví spoustu času a energie, aby zjistili jak peníze vydělat, ale už poměrně málo času a energie minulý tomu, jak peníze zhodnotit krize, jako je nyní, která přináší samozřejmě spoustu nepříjemností a špatný. Seducing a zajímavé příležitosti, že vám určitě pomůže, pokud se taky přijít a trošku co se týče investic jednou z těch možností je zaregistrovat se na tento online kurz od Moneta Money Bank na webu Moneta školení pro živnostníky tečka cz, takže na to mrkněte já díky za podporu podcastu. Možná mi zůstanou z kvalitních potravin, jak se zorientovat v tom, protože třeba když se bavíme nevím dvojicích, tak to rozpětí, ať už ty kvality, ale já si myslím, že ty často jako laik máš trošku problém poznat tu kvalitu, tak minimálně z ceny jako ohromný, že jo prostě vajíčko může
Minuta: 29
stát koruna, může stát to do 100kč, když tak to přeženu a vlastně takhle to je už je už prostě nejlevnější šunka vs nejdražší šunka jsou Prostě rozdíly stovky procent. Úplně ti rozumím a co chceš říct. Mně to vlastně samotnou taky docela trápí, protože ty informace nejsou dostupné nejsou dostupné, protože ten kdo produkuje ty zvířata, že to musím takhle říct vlastně Zvířata jsou předmětem jako produkování vyrábění, tak samozřejmě si pečlivě chrání ty informace, které jako by poškodily jeho prostě budoucí existenci, takže to strašně špatně jako Jde zjistit a na to aby se to zjistila by se to investigo Valo by museli nějaký subjekty nebo nějaký média vynaložit hodně peněz ta investigace neprobíhá ale je to podle mě jako fajn že
Minuta: 30
stejně tak jako se bude muset zorientovat v tom jak je to s ostatními věcmi v životním prostředí a lidem se do toho Stejně stejně jsem se vám nechce tak se budu muset otevřít i tyhle ty věci ale máš pravdu like vlastně prakticky nemá šanci a hlavně nemáme šanci ten ten ten kontext je vlastně čím dál složitější postavit si proti sobě Co je výhodné a co ne není už tak snadné jako dřív Dřív ses mohl říct Tohle je zdravý a tohle je nezdravý Ale to prostě dneska nejde jos vlastně se se množství informací které máme Už si člověk těžko může takhle jednoduše postavit názor. Ale dobrá zpráva. Mám informaci o jednom českém projektu, který se na ty investigace chystá a je to zatím neveřejný, ale doufám, že ta debata začne probíhat. Už brzo nebo
Minuta: 31
s nekvalitním vajíčka, že to je nezdravý, nebo protože mám pocit, že dneska to je furt na té úrovni toho, jestli ti to přijde etické nebo správný, ale to zdravý nezdravý, prostě nevím, jestli tomu lidí věří, že kvalitní vejce. Je zdravější než nekvalitní velice. Já si myslím, že je jasný, že zvířata, který žijou nekvalitním způsobem života, takže se ten způsob života odráží na jejich vnitřních orgánech na jejich svalech. Tak jak to vím a u nás Pokud žijeme prostě špatně, tak samozřejmě. Jako nemáme kvalitní organismus, který by něco vydržel. Jako já jsem o tom začala přemýšlet v poslední době, že když jíš játra třeba těch zvířat játra, které mají za úkol to všechno filtrovat, co vlastně
Minuta: 32
jako si do sebe dáváš. Jo myslím, že nemůže, že Pepika je jenom jeden z opravdu mnoha aspektů, kterými se na to můžeme dívat jako fakt se musíme jako zamyslet nad tím, že jím a jako svaly a orgány zvířat, které musely ten stres a tu nepohodu někam uložit a uložili ho do toho masa a do těch vnitřností. Vzali jsme u té debatě o tom se Zdravím zdraví, to je že jo. V jídle prostě taková nekonečná debata a těch ti už přístupu k jídlu nebo a nebo dejme tomu dieta takhle a máš neskutečné množství narazil. Skrz ty rozvody se všema těma lidma z něho jsi mluvila na něco, co třeba z 90% víš, že funguje víš, protože mám pocit jako něco, co není jenom názor Nikoho Ale já ti to principy zdraví stravy, který je jsou dejme tomu univerzální. Ne to ne existuje, ale ne ne,
Minuta: 33
ne na to, že to neexistuje. Vlastně, na který jsem narazila jsem narazila v rozhovoru právě s Vláďou sojkou fermentáda, který mluví o tom, že za prvé žádná surovina není jako univerzálně pro nebo proti není Kladná nebo záporná přesto, že lidi tebe si znaménka jako přikládají, tak není a pak není vlastně univerzálně zdravá pro někoho, protože ta biochemie tvého vlastního organismu je tak vlastně různá každého biochemie je různá, že to prostě nemůžeš říct, že ti jako sestava těchhle těch látek zrovna v tuhle tu chvíli pomůže a to je ta. Ten poslední tři faktury a že se to prostě mění ještě v čase jo, takže říct, že něco je zdravý nebo nezdravý Zkrátka a dobře nejde. Fakt je potřeba jíst všechno, protože tím prostě optimalizuje tu skladbu a žádná jiná lepší
Minuta: 34
strategie jako neexistuje, takže vlastně jediný ten univerzální princip je nějaká rozmanitost a nejíst moc ničeho pravda navíc, když jako ne opakuješ ty stravě nějakou surovinu, já já si vždycky skládám to jídlo, tak hele jako pozor, jo, prostě víš tady prostě rajčata jako každý druhý den už já nevím 5. Rok, jako zkus to trošku jako zvolnit, že když nejsi ničeho jako extrémně mnoho, tak ti to ani nemůže nějakým způsobem uškodit, když se Vlastně snažíš jako tu stravu složit jako kdyby jako nějakou mozaiku. A chceš mít od každé barvy a od každé velikosti v té muzice jako něco, tak je to to ideální, co si myslí, že takový největší nedorozumění tady v té zprávě. Týká se to velikosti
Minuta: 35
porcí nebo se to týká toho jak často Lidi jedí nebo prostě tohle všechno nej nej duální. A víš jak napadne ti něco, co si spousta lidí myslí, že přijdeme doba blbost. Největší nedorozumění je, že jídlo je nějaká pohádka jsou v něm prostě zlý a hodný bytosti a můžeme se zachránit kouzlem tím a tím jo, tak tak jak jsi dantova třeba jo vždycky jsou to nějaký Superpotraviny, který vlastně tě mají jako zachránit a prostě je to úplně nosná se omlouvám, ale je to prostě tak, že jako ta pohádka pravdivá není. A to jídlo musí být rozmanité, jak jsme Ale já vím, co myslíš takové ty fakt jako kraviny, kterým lidí věří i já. Tak jako byli takoví, že docela známé, jako že tu k špatný spoustu lidí a vlastně si to myslí, jako že to je pořád vlastně já si myslím, že to že to pořád jako v těch hlavách lidí je nebo
Minuta: 36
mě osobně. V že já jsem velký jako fanda majonézy, tak mě osobně hrozně štve, jako že do dneška lidi. Třeba si myslí, že majonéza jet za a nezdravá a za druhé, že je prostě zdrojem nějakých nebezpečných jako chorob. Jo a jsou schopný vlastně zkonzumovat jako několikanásobný množství oleje zatímco majonézy. Jsi prostě dáš lžičku nebo dvě. Jo a navíc je navíc to jak se vyrábí, to znamená z octa nebo citronu už z toho základního principu vyplývá, že ty vlastně zabíjíš tím octem nebo tím citronem. Bakterie, které by se teoreticky do té majonézy mohli dostat, ale prostě majonézová věci pro Tabu jako už asi 20 let jo, mám pocit, že furt ten svět Co hogastra je vlastně tady těch věcí plný jo, že spoustu lidí si myslí, že já nevím, když bude jíst hodně vajíček, tak umře na na to, že se jim ucpe žíly cholesterolem
Minuta: 37
a vlastně to porozumění toho jak to jídlo, funguje to našem těle je furt asi docela malý. Jasně další příklad jsou jsou ty vajíčka. Kdy zase tady jako přežívá ten na ten mýtus, který vznikl. Kdysi dávno z toho, že že prostě vejce jsou škodlivé kvůli cholesterolu. Což je prostě kravina prostě žloutek obsahuje lecitin, který zároveň ten cholesterol koriguje, že vlastně Když sníš vejce, tak se nestane vůbec nic, jo. Aby se vlastně vyhýbáš potom jako kvalitní složce, která ti může pomoct a takhle je to vlastně u toho jídla. Prakticky se vším, že Jídlo je tak komplexní informace je v ní obsažené. Tolik informací, že mi ho úplně jednoduchým jako odmítáním. Nebo přijímáním nejsme fakt schopný jako vyhodnotit a jako já Radim jsem prostě vykašlat. Ale normálně Byla jsem u doktora asi před před rokem. Kde
Minuta: 38
je mi paní doktorka řekla, že ho zvýšený cholesterol a začala mi říkat všechny tyhle ty věci, který prostě v třeba 10 15 let neplatí, já jsem se na něj dívala a říkala jsem si, že si mě asi neví, kde pracuji, s čím se živí mi to asi neříkala, takže jsem jí neřekla, že vím prostě, že to není pravda a nechala jsem si to celé přeříkat celou tu celou tu skvadru těch nesmyslů mluvila fakt ke mně asi 5 minut a řekla mi všechny tyhle ty věci, který už jsou dávno jako pasé dávno překonané a Rozhodovala, že vlastně tím normálně krmí jako běžně lidi, takže se nedivím, že tyhle ty věci vlastně dál přetrvávají vědomí lidí, co myslíš, že třeba může běžný člověk tohle poslouchá trošku zlepšit svůj vztah k jídlu, nebo třeba začít jíst kvalitní je to, protože zase mají je to o tom chodit
Minuta: 39
nakupovat na farmářské trhy. Je to o tom ne, ne jenom pro věci. Jako já si myslím, že i člověk který třeba jí řekni mi jenom konzervy jo, když to vezmu fakt úplně extrémně. Tak si prostě může říct Hele Odkud jsou asi tak tyhle ty konzervy jako může si prostě jako vytvořit ten nebo poznat ten kontext i Už jste u potravin, které ho prostě baví a to jsou konzervy, tak může si zjistit prostě, kde se vyrábějí, jak se vyrábějí, co se do nich dává, jaké maso se používá. Takže já neodsuzuji nikoho za to, co jí ale minimálně bys měl vědět jako co děláš. A proč Jo, takže já si nemyslím žádném případě, že je prostě potřeba obíhat farmářské trhy a kupovat bio věci, jako ať to dělají lidi, kteří
Minuta: 40
jako tom vidí tu hodnotu nebo to baví jo, ale vědět proč je asi důležitý. A to je to základní tě třeba dneska v jídle někdo sleduje někoho, ať už však vaří nebo jakoby do přemýšlení nebo nebo jako jídlo píše. Třeba já mám strašně ráda na jídla s líto je britský kuchař a novinář, který píše kuchařky a přispívá do guardianu. Tak to je můj velký oblíbenec. Dál mě inspiruje teď třeba. modrou, takže zase taky britská persona známá, která se zabývá levnou kuchyň, i to mě hodně baví, protože si myslím, že jídlo je v malíčku jako pře investovaný v poslední době a že je fajn se podívat i na ty levnější potraviny, když máte těch lidí je strašně moc ty jo, kdo třeba sleduje části kde. Hele na Twitteru na Instagramu. Já
Minuta: 41
nevím, jak je to starý Fenomén těch kuchařů celebrit, ale vlastně před stařičké Jo je to myslím si, že je to vlastně pochází to z Ameriky a je to tak starý jako televize. Takže od začátku vlastně v Americe. Vždyť se nechci seknout, ale vím stoprocentně, že vlastně od 50 letech v Americe jako fungujou šéfkuchaři a tady to spíš nebylo, protože to prostě nebylo jako teoreticky jako oni prakticky vůbec možné, takže to prostě dělali herci, ale trvá z nás to hodně dlouho v podstatě to součást televizní kultury, vlastně, ze kterých se stali veřejně známé osoby, tak jako čtyři pět lidí. Mám pocit, že jo, který se vlastně furt. Opakuji kompot, že Zdeněk Pohlreich a možná k nejvýraznější v tom sleduješ
Minuta: 42
třeba takový lidi, jako že ty se do podcastu svého ne zvyšuješ no. Takovýhle lidi. Ty jsi tady spíš takový lidi, který se takové ty jako kutilové, který hrozně baví jako zkoumati souvislostí a jít do hloubky. Ale nejsou to takový ty jako mě strašně baví lidi takový Toho jako anonymního davu a a objevovat já a nechat je mluvit a sporákem jsem dělávala rozhovory, ale vlastně asi mají děti by třeba řekli v době, kdy to ještě nebylo Cool. A to je právě v tom 99. Kdy byl ještě osm šéfkuchař v alcronu. A tehdy jsem hodně pracovali spolu pro M1 později pro Apetit a až později se on proslavil. A vy dneska Já myslím, že řekl veřejnosti už všechno a proto se snažím dát jako slovo zase dalším lidem a v podcastu vlastně
Minuta: 43
se snažím mít lidi, který jakoby tak jako snadno nevi. Zlína je do těch hetline v denících a časopisech a kteří vědí strašně moc věcí, ale nikdo se jejich na to nezeptám, že nejsou dost slavné a tak takový si vybírám, který z těch tvých dílů podcastu tě třeba nevím. To bylo za poslední dobu nebude jaké téma. Možná tě nejvíc jako bylo začnu tím, co říkají poslouchat, jo, tak posluchači jsou jednoznačně tam jsou nejvyšší číslo. U té fermentace to jako podobný a ta mě zahřeje bavila taky strašně moc, protože ta fermentace je něco, co probíhá mimo tvojí vůli a je to proces, který prostě ty sice na začátku nastartuješ. Ale pak ten život v té sklenici prostě jede sám. A ty se jenom chodíš dívat je to vážně. Jako třeba zoologická zahrada nebo tak něco a vlastně můžeš se u toho
Minuta: 44
akorát tak učit jo a sledovat co vlastně děláš to jako velikánský takový jako pokus úplně a je to fakt záživné, ale třeba hodně mě oslovil třeba ten díl, kde jsem zpovídala. Pavla šichta, který chová kapry vlastně takovým jako správným férovým. Tak jak se to dřív dělal a díky tomu vlastně má Capri, který mají jako super maso Cabrio, kterých bych fakt neřekl, jako že ti nechutnají a vidíš se možná jako odpověď i na tu tvojí otázku, jak se to v tom asi jako vlastně objevuje ten kvalitních of a nekvalitní chov prostě, takže to maso jako není není prostě dobrý, tak ten je až jako kdyby chvíli mě jako rozplakal, jak mi to přišlo jako do jedné strašně a pak jsem pak asi rozhodl s Janou byli Kovo mám ráda to jako velmi chytré děvče, který vždycky rozšíří moje moje
Minuta: 45
obzory město jako na ní nebo co jsem viděl tu nabídku různých jejich kurzu veřejných a takhle tak vlastně, že ona hodně mluví o takový těch Kometa kuchařských dovednostech, že ho o tom jak správně dochucovat. Jak správně pracovat s chutěmi a tak dále, což mi přijde, že to vaření vlastně mnohem více o tady těch principech, než je třeba. Technice nebo nevím, jak to říct. Víš jako že vlastně ve chvíli, kdy nevíš, že máš mít hotovou dřív omáčku na těstoviny těstoviny, tak jako jedno jak Dobrý teď jestli nemáš, ale když si necháš 5 minut tak Ok. No tak víš jako mám pocit, že to že to vaření. A vlastně hrozně moc o těch principech. No tam vlastně když vaříš potom delší dobu, tak zatímco na začátku tě zajímá jako jak máš kolik toho máš, kam přidá ta a ještě tohle přidám ještě tohle přijde a máš Máš prostě 10
Minuta: 46
dále rozšiřuje si pořád. Ty znalosti tak v jednu chvíli ti dojde, že to přesně jako syn dobrý výsledek je opačným směrem a otočíš se a jdeš vlastně do nitra, ty suroviny to to co ty říkáš, když vlastně potom principu a a začne tě zajímat ve finále. Jenom třeba ta špageta, protože ti to jako vlastně dochází, že to je jako naprosto klíčový začneš minimalizovat a ubírat vlastně u japonské kuchyně, krámě strašně inspiruje, tak je asi všechno jednoduchý, když si to uvědomíš. Je to jako na základních jako Prince Plex základní věci a jejich základní chuť a ty si pak uvědomí, že už jenom na tom samém začátku u té suroviny. Máš obrovské bohatství a jenom to prostě nepodělat a zas na druhou stranu teď jako laicky se měl takový pocit, že že ho desetiletí dominovalo tomu kuchařskému světu
Minuta: 47
to rád a francouzská kuchyně je právě k velmi. Sluší to nebo není. Hele jako jo. Ano má svoje jako principy, ale Francouzi samozřejmě jako měli dlouhou dobu nadvládu, ale to už nějakou dobu není vlastně pravda. To je tak ti Člověče. Myslím si, že devadesát let a byly poslední jako. Kdy on jako pravdu vládli gastronomicky světu, ale pak se vlastně začaly probouzet i jiný gastronomie severský a pak právě různé minimalistické asijský a ty jsou vlastně teď světu inspirací daleko víc, že jsem dřív slyšel ty příběhy těchto kuchařů, tak vždycky to začínalo tím, že jeli teda jako na zkušenou někam do Francie, aby se v nějaké té Michelinské restaurace ve Francii naučili to řemeslo a pak se vrátili třeba k sobě domů a začali možná jako znovu objevovat tu místní kuchyni nebo něco takového jako jo. Já si do dneška myslím, že je to fakt základ. Já jsem
Minuta: 48
si taky vzala v Londýně, kde jsi kurz Cordon Bleu francouzské kuchyně, kde prostě zjistíš spoustu základních věcí a myslím si, že je to furt správně, že to je fakt opravdu furt jako kolébka evropské kuchyně, ale je fakt, že oni úplně ne moc dobře a pružně reagují na to, co se děje, což je Pro ně jako ostatně typický, že oni vlastně málo čím jako vstřebávají úplně jako venkovní vlivy a to se projevuje i u toho jídla, takže teď momentálně jako nejsou moc jako populární, ale je to jako je to prostě praprababička vlastně Evropský gastronomie. To si myslím je to jako správný určitě, ty jsi říkala, ještě jsou na přestupu jiné gastronomie. To je hrozně těžký nehodnotit, jakože japonská je dobrá a je to hezká je dobrá a Francouzská už tak dobrá není jako že je populární. Tak
Minuta: 49
vem si že vlastně taktické úplně nejpopulárnější americký šéfkuchař. Dejvid čanky korejec a z toho jakoby ne samozřejmě spousta jako věcí je to takový jako jako asi nějaká popová ikona třeba řekněme a to prostě ovlivňuje potom preference Mimochodem, ty jsi mi zmiňoval, že si teď se může se zeptat Já na něco Jestli Nedíval, že jsi si koupil masterclass Thomas Keller. A jo, já jsem byla ve velkém pokušení si to koupí taky. Já jsem si koupil celkovou tu masterclass a začal jsem teda u Toma sekera, ale mám dost dlouho jsem se zasekl na takový ty úvodní lekce nejde vysvětlit, jakou mají tohle nemůže. K čemu je to tady? Už což chápu rozdíl mezi nože na pečivo a ještě sníh, ale ale je to zajímavé. No i když jsem Thomas Keller. Já nevím, jestli je úplně dobrý učitel němuž na tebe hučící si toho zas tolik nesedí. Jo a to je zase asi 2. Věc. Mám vše výborný, kuchař nemá moc ráda. Teda já
Minuta: 50
jsem měl jako jako třeba silný moment, kdy jako mě vlastně tady ty věci kolem jí to taky hrozně baví, že vždycky když koukám na 6. Byl tu a tam a furt se nedělá všechny to vlastně hrozně jako postupně dávku ju. Tak se tam nikdo jí mám na životním příběhem a těch kuchařů Valha. Vrátím co dělají. Naposledy jsem viděl toho člověka z Peru nevím a přemýšlím, jak se jmenuje ta restaurace, jak oni tam jsou dvě hodiny bych vedle mě. Ale každopádně máte menu postavený, tak podle nadmořské výšky, že jo, že vlastně jako ukázat tu rozmanitost toho peru, jako vlastně si během jednoho večera hochu dáš z každého kousku. Ale mě jako vždycky přijdou zajímavý takový ty různý trendy, že jo, který jsou jednoduchou. Mám pocit, že se mnou bylo hodně o takovém tom stylu v restauraci si pěstují svojí vlastní zeleninu. Moc si s vlastní bylinky. Já vařit je sezónní menu, že jo. A jenom vždycky to co zrovna sklidí, tak z toho pak něco uvaří, jaký jsou třeba dneska nějaké takovéhle moderní směry, kterými jste ubírám už nám ten Fine dining. Zrovna
Minuta: 51
je ten Keller vlastně jako je jeden z stop Agátu tady těch bez těch zahrádek. Co je to dneska? No já to by bylo strašně odváží, kdybych se do toho pustil, protože teď se to mění teď teď teď teď teď teď bude všechno jinak, ale já si myslím, že že to bude cesta k jednoduchosti, že budeme ještě víc lokální a bude se Prostě zjednodušovat, že vlastně Myslím si, že se to bude týkat hlavně Fine dining. Já jsem teď někde psala pro seznam, že Fine dining už nebude moc existovat dál ve stejné podobě. Já si myslím, že to půjde víc všechno trošku jako k zemi. Na obě nohy. Jsou to nedalo psal a měl jsem na svém blogu, že vlastně tě nebaví moct, tak klidně nabídkami restaurace, kde je všechno taky GoGo, až tě baví, spíš něco, co je postavený čistě na tom jídlu a je to vlastně ona se ta cesta jako už na cestu nastoupili. Půjde se prostě zpátky k jídlu, jako takové důležité
Minuta: 52
půjdeš do restaurace kvůli tomu jídlu. Ne proto, že tě tam obsluhuje slavný šéfkuchař, nebo že mají prostě designové svítidla. Myslím si, že tenhle ten Trend ještě víc posílí. A po světě takových restaurací je jako už víc přibývají. Kde jako Přestává být to prostředí si přestává hrát na takovou tu výlučnost to takový ten Luxus luxus, je to jídlo ten Fine dining se způsobem by měl být nějaký zážitek stejně jako když u divadla to jako není jenom o tom jídle. Z mého pohledu jde o to představení, možná, který jako to jídlo v tom hraje velkou roli. Jo určitě je to tak, jak říkáš a bude to vždycky mít jako svoje Svoje zákazníky, který tu roztomilou takový to tajemství. Co to vlastně jako je, ale já si myslím, že tam v poslední době hodně forma předběhla obsah a že to se změní se Mimochodem nedávno slyšel. Co zajímavý názor na ty lokální kuchyně a tak dále, že
Minuta: 53
by to mohl být. Možná jeden ze způsobů a asi jsme ani jeden ekonomové, že nevím jako řešení tady ticho ekonomické krize, jo, protože vlastně státy. Potřebuji trošku rozhodně jako co by mohlo být právě nutit lidi víc nakupovat lokální Potraviny, které budou zákonitě možná trošku dražší, ale začít jakou zase za tu kvalitu a jsou. Lokálnost Je mi to vlastně docela taky zajímavý myšlenka, jak to všechno půjde dál, vy se vezmeš a dneska se k tomu ty Státy postavili dost. Tak jakože zavírej Hranice i situaci, jestli je to vlastně v Ústí nějakou víc jako lokální kuchyni nebo nějaký jako nacionalismus. Hele bylo by to asi hezký, ale já jsem včera zrovna dočetl chuťový místopis od Marie úlehlová-tilschová taková jako vlastně. Národní buditel cca v jídle nebo byla něco jako Božena Němcová o nasbírala recepty to že strašně důležité, protože
Minuta: 54
díky tomu víme, co se kde V jakém kraji je to a můžeme uvažovat o nějaké teoretické originalitě nějakých pokrmů. No a to co vlastně pořád se mi vědět, co to teda je to český, tak vlastně to se skrývá v těch krajích a ona fakt objížděla prostě objížděla jednotlivé ty místa neúnavně prostě tam sbírala recepty a je to jako zajímavé počtení, ale jestli Jsem strašně smutný, protože česká kuchyně je jako nekonečná kombinace surovin, jako jsou brambory mouka voda a teď jako prostě zelí různé kombinace vlastně tady toho lesa a sem tam se objeví. Nějaká další suroviny, ale kdyby jsme měli být fakt přísně jako tuzemský, tak budeme jíst vlastně hrozně ne pestře a uvědomila jsem si u toho, že mi je už se nikdy nemůžeme jako k tomu svému původnímu jídlu jenom vrátit. Prostě to nejde, jeli by jsme fakt strašně chudé. Jaké jsou tvoje
Minuta: 55
další plány v gastru oblasti čemu se věnuješ nebo co plánuješ, kdybys to jsi prodala, to jsme nezmínili. Ano, abyste jsem šťastně prodala. A teď jsou moje plány takový jako opatrní už nemám žádný velký obrovský cíle, ale přemýšlím o tom, že ten papír, který já tolik miluji a kuchařky, který prostě prodávám. že jsou možná fakt nějakým reliktem minulosti a snažím se vlastně stejně jako ostatní přemýšlet o tom že je tak ty by měly být online takže jsem teď začala natáčet i video recepty na YouTube a střev Moje dcera mě překvapila tím že mi předevčírem říkala něco mi vyprávěla a mane říkala No to bylo v době kdy jsi ještě lidiček té recepty v kuchařkách mi zatím v knížkách jo a já jsem si jako uvědomila že má prostě naprostou pravdu ona patří do generace která si hledá
Minuta: 56
prostě recepty na testy a ukládá si je do Google do kunem a samozřejmě žádný Receptář jako sešitové formě a tak se snažím dívat se tady tímhletím směrem a přesto že mě to ze začátku úplně netáhlo tenhle ten způsob protože je v tom potřeba určit a mít zalíbení V určité sebeprezentaci tak Se do toho prostě snažím dívat jako s nějakou snahou aspoň kdysi vlastním, protože ze začátku, že třeba novinářka by jsi zjišťovala jsi ty, jak to jde hlavně od ostatních, kdyby se přesunou do toho, že ty recepty vlastně vymýšlíš a dáváš světu nebo možná nabíráš to máš teda to je zajímavá otázka. A máš naprostou pravdu. Jinak jsem se domnívala, že vlastně nemůžu tvořit žádný obsah, protože nic nevím a že něco vy jsem
Minuta: 57
si uvědomila až nějak opravdu jako v poslední době. Třeba a vidíš. Ani jsem si to neuvědomila. Máš pravdu, když jsem si uvědomila, že vlastně že doma neustále zkouším nějaké věci a ty věci jsou nové a někdo je možná nedělal přede mnou a to sebevědomí jsem získala vlastně velice pomalu. Až když třeba jsem jako něco vyrobil a bylo to strašně dobrý a já jsem to třeba hledala, jestli to někde není a nikde to nebylo, tak to mi potom jako dovolil jako Dodalo nějaké sebevědomí se jako víc víc tím ven a prezentovat to jak často se ti to třeba jen povede. Stává se to furt, že se mi povede. Já třeba se stalo na to masakr. Veronika jsem zkoušet a bramborovou kaši jako Thomas Keller a totálně jsem vyhořel. Hele to je zajímavý. Občas se mi to nepovede, protože já co se týká chuti, tak nejsem třeba tak talentovaný jako Jana Bilíková, o kterých jsme se bavili, tak to je člověk, který si umí představit v hlavě teoreticky
Minuta: 58
chutě. Takže když ty nebo já Musíme něco vyzkoušet. Aby jsme zjistili, jak to chutná, tak ona si to dokáže představit bez v Jihlavě, což je něco, co se dá připevnit třeba k tomu, když některý lidi skládají nebo diktuji muziku, protože už ti slyší vevnitř. A takže někdy někdy se mnou taky stane. No mi hrozně tohle na tom imponovalo. V jednom díle zase v šest byl byl příběh restaurace Alina v Chicagu tam, že ten kuchař na chvíli přišel vo chuť a říkal ty musím týmu jako Přesně tak a tak slanost v 6
Minuta: 59
vjemy a musím říct, že to ve mně vyvolal jako velkou panenku jsem si uvědomila. Jak jak hodně se o tebe jsem v životě opírám ve své práci. A byla jsem moc ráda, když se to jako všechno obnovilo. Něco tady stává skoro na ven, tak jo Hanko moc děkuji za rozhovor a doufám, že jsme Spoustu věcí, co se týče jídla. Minimálně si myslím, že jsme řekli, že neexistuje úplně jednoduché odpovědi a nebo vlastně čtyři odpovědi jsou tak jednoduchý, že jako lidi na tom hledá jako složitosti, ale já doufám, že jsme posluchače inspirovaly k tomu, aby ty ne. Jednoduché odpovědi začali sami hledat. To je pravda a zkoušet experimentovat po té cestě, to je důležité super. Tak jo děkuji, děkuji za pozvání. Ahoj, takže to byl další díl Podcast Proti Proudu. Děkuji moc za podporu. Děkuji moc, že jste vydrželi, že jste nám věnovali svoji pozornost. Vím, že dnes těch možností co poslouchat je spoustu. Pokud by vás Zajímaly různé nápověda
Minuta: 60
na další hosty fotky ze zákulisí podcastu a tak dále. Tak mrkněte na Instagram Proti Proudu. Podcast případně odkazy na věci o Christmas Hankou mluvili a nebo na partnery tohoto podcastu najdete na webu protiproudu.cz Hanku naleznete taky na všech možných sociální sítí, takže můžete mrknout, jak tam mě nezbývá, než se s vámi rozloučit. Dejte mi vědět. Jak se máte. A nebo třeba Co jste měli k snídani a co jste se v tom lidi nenaučili? Ahoj.

Předchozí video

#168 Tesla OS - Vše co jste chtěli vědět 101 | Teslacek

Další video

#169 BMW i3 a Sandy Munro | Teslacek